Ve školském vzdělávacím programu Základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově je uvedeno, ţe při výuce zeměpisu převaţuje frontální výuka doprovázená demonstračními pomůckami a obrazovým materiálem jako jsou atlasy, různé encyklopedie, odborná literatura nebo internet. Dále je zde napsáno, ţe poměrná část náplně hodiny tvoří i výuka ve skupinách. Školský vzdělávací program harrachovské základní školy také udává, ţe ţáci mají moţnost své znalosti a zkušenosti vyuţít na zeměpisných vycházkách, exkurzích a projektech. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
Pokud by bylo opravdu uskutečňováno přesně to, co je psáno ve Školském vzdělávacím programu, pak situace byla ideální. Z mých vlastních náslechů v hodinách zeměpisu a ostatně i z dotazníků samotných vyplývá, ţe tomu tak úplně není. V hodinách zeměpisu převaţuje frontální výuka, ve které často chybí pouţití vhodných pomůcek.
Při ţádné hodině, kterých jsem měla moţnost se jako návštěvnice zúčastnit, nebyla pouţita ani jedna nástěnná mapa a nepracovalo se s atlasy. To je z mého pohledu velmi hrubým
66 jednotlivých oblastí zeměpisu. Naopak kladně hodnotím individuální výuku, kdy ţáci museli vypracovávat a prezentovat samostatně referáty na rozličná témata a samostatně museli získávat geografické informace.
Celkově bych ale míru zapojení ţáků do výuky zhodnotila spíše kriticky. Ţáci většinou nebyli příliš vedeni k diskuzím, samotnému návrhu řešení problémů či rozhodování. To v podstatě vede k pasivnímu chování ţáků. Výklad v hodině si vyposlechnou, vypracují samostatnou práci k tématu, ale látka je nijak do hloubky nezajímá. Nemají zájem o získání více informací či uvedení vlastního názoru, coţ by mělo jedním z cílů vyučování. Je třeba děti ve více motivovat za pouţití rozličných metod výuky i pouţitých pomůcek, coţ se odrazí i na vzrůstu aktivity u ţáků.
Zaráţející je také to, ţe Školský vzdělávací program základní školy v Harrachově obsahuje pouze rozdělení učiva do ročníků, nikoli však v průběhu roku např. podle měsíců ve školním roce. Jak mi bylo potvrzeno Mgr. Veronikou Hučkovou, která zde zeměpis vyučuje, většinou se přidělená látka určená na jeden školní rok za tuto dobu nestihne probrat. Časový pres pak učitele odrazuje od vyuţití jiných metod výuky, které jsou časově náročnější. Předně by tedy měl být sestaven časový rozvrh na probrání jednotlivých témat tak, aby mohlo dojít k jinému způsobu pojetí výuky, neţ na který jsou ţáci zvyklí.
Jak z dotazníků vyplývá, ne všichni ţáci jsou schopni objektivně posoudit význam cestovního ruchu pro město Harrachov. Jako hlavní důvod odpovědí, které uvádí, ţe cestovní ruch nemá pro Harrachov zásadní význam, vidím neznalost pojmu jako takového a neschopnost porovnání města s jinými. Ačkoli by děti v šesté třídě měli být pojmu znalí, spousta z nich jej nedokáţe správně „uchopit“ a dále s ním pracovat. V rámci
67 vedlo k diskuzi o počtu těchto zařízení a jejich vztahu k cestovnímu ruchu. Stejně tak by do školy mohli být pozváni rodiče ţáků a vyprávět o svém povolání. Úkolem ţáka by bylo rodiče představit a říci proč si myslí, ţe je jeho zaměstnání důleţité. Jelikoţ téměř 34%
dotazovaných dětí v dotaznících uvedlo, ţe alespoň jeden z jejich rodičů pracuje v oblasti cestovního ruchu, vedla by tato spolupráce s rodiči ve vyústění v diskuzi o významu cestovního ruchu.
V sedmé třídě, kde se probírají jednotlivé světadíly je výuku třeba dávat do kontextu jak s fyzickogeografickými, tak socioekonomickými charakteristikami a v závislosti na tom, pracovat s příslušnými nástěnnými mapami i tematickými mapami v atlase. Zde by byl určitě prostor pro vypracování referátů o jednotlivých vybraných zemích, ve kterých by měl svůj význam i cestovní ruch. Referáty by měly vést k diskuzi, zda by ţáci v daných zemích chtěli ţít či je navštívit a z jakého důvodu. V tomto případě by se dalo vyuţít i geografické hry „Cestovní kancelář“, kdy jeden z ţáků se snaţí nabízet a vychválit určitou destinaci a druhý ţák či ţáci mu kladou otázky, aby se o destinaci dozvěděli co nejvíc informací. Zároveň je vhodné podniknout výlet do Krkonoš, jakoţto typické přírodní krajiny v okolí Harrachova a porovnat ji s přírodními krajinami jiných světadílů. Stejně tak je vhodné navštívit okolní města v mikroregionu a krajské město Liberec. V současnosti škola nabízí pouze jednodenní výlet do Liberce v sedmém ročníku, coţ je naprosto nedostačující. Bohuţel ne všechny děti se dostanou s rodiči často za hranice města, a proto je třeba tuto mezeru vyplnit za pomoci školy. Nehledě na to, ţe názorná výuka ve většině případů splní účel mnohem efektivněji neţ pouhá teorie.
V osmém ročníku, kdy se probírá světadíl Evropa a Česká republika by se hodilo vypracovat krátký dotazník, který by zkoumal, kde lidé nejčastěji tráví dovolenou. Ţáci by obdrţeli dopředu příslušné otázky, na něţ by se ve dvojicích dotazovali místních obyvatel.
Výsledkem dotazníku by bylo rozdělení respondentů na dvě základní skupiny – první
68
trávící dovolenou na tuzemské půdě a druhá v zahraničí. Následně by byla provedena další segmentace dle nejfrekventovanějších destinací a nalezeny důvody zvolení určité destinace. V rámci osmého ročníku je vhodné také začlenit exkurzi hlavního města Prahy a Polska, kde škola dlouhodobě spolupracuje s místní základní školou. Zde je problémem, ţe škola má spíš sportovní charakter a řada hodin odpadá za účelem sportovních akcí, pořádaných většinou v Harrachově. Exkurze by tak byly pořádány právě na úkor těchto akcí, coţ by mohlo vyvolat vlnu nevole u sportovně zaloţených ţáků i jejich rodičů. Přesto bych výjezdy z Harrachova uspořádala v kaţdém ročníku dvakrát aţ třikrát. Na základě exkurzí do jiných měst je dobré rozpoutat debatu o rozdílech mezi jednotlivými městy – např. Libercem, Prahou a Harrachovem. V debatě by se mělo projevit také postavení cestovního ruchu.
V deváté třídě by dle ŠVP harrachovské základní školy měly být shrnuty dosaţené znalosti a vědomosti, přičemţ by důraz měl být kladen především na fyzickogeografickou a sociogeografickou sféru zeměpisu. Ţáci by měli být aktivněji zapojeni do výuky prostřednictvím diskusí s cílem hledání řešení různých problematik spojených
se ţivotem lidí na Zemi. V rámci těchto debat se ţáci učí vyslovovat své domněnky, ověřovat své názory a odpovědi správně formulovat. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
V deváté třídě bych viděla jako vhodné ponechání samostatného prostoru na téma cestovní ruch, kde by se ţáci volně vyjadřovali k jeho výhodám a nevýhodám, jeho významu pro celý svět, Českou republiku i samotné město Harrachov. Výsledkem by mohlo být vypracování projektu na téma Význam cestovního ruchu v Harrachově, v jehoţ rámci by se ţáci přímo konfrontovali s místními zařízeními podporujícími cestovní ruch a uvědomili si proč je Harrachov pro cestovní ruch důleţitý.
69
6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A INTERVIEW
Dotazníkové šetření zastává v mé práci podstatné místo, jelikoţ na jeho základě je blíţe zmapována současná situace z hlediska příjezdového cestovního ruchu. Díky výsledkům dat získaných pozorováním či sběrem dokumentů bylo moţno vyvodit silné a slabé stránky, stejně jako příleţitosti a hrozby mikroregionu, které jsou na základě dotazníkového šetření a interview potvrzeny či vyvráceny. Tyto získané informace slouţí jako podklad komplexního hodnocení oblasti z několika pohledů, na něţ je moţno navázat návrhovou částí, která blíţe rozpracuje, s ohledem na nespokojenost či naopak spokojenost návštěvníků, jejich další nejvhodnější formu vývoje.
Způsob kladení těchto otázek a jejich forma musí být předem pečlivě připravena.
Jejich formulace musí odpovídat cílové skupině, na níţ je zaměřena. Zároveň na sebe musí jednotlivé otázky logicky navazovat, tak, aby se v nich dotazovaná osoba co nejlépe orientovala. Těmito poţadavky na tvorbu dotazníku je zajištěna jeho srozumitelnost a jasnost. Zároveň je dotazník vytvořen v přiměřené délce, zjišťující nejpodstatnější informace. Pro pochopení významu celého dotazníkového šetření a významu jejich odpovědí pro úspěšnost daného výzkumu je třeba vytvořit jeho úvod. (MACHKOVÁ, 2006)
Z hlediska formulace otázek jsou v dotazníku pouţity dva základní typy. Jedná se o otázky otevřené a uzavřené. Otázky otevřené neboli nestrukturované poloţky nenavrhují respondentovi ţádné hotové odpovědi. Je u nich učen jen předmět, ke kterému se mají vyjádřit. (CHRÁSKA, 2007)
Výhodou tohoto typu otázek, je širší moţnost vyjádření, nijak neomezeného výběrem z jedné dané odpovědi. Zároveň je však jejich výpovědní hodnota ovlivněna
70
vyjadřovacími schopnostmi dotazovaného. Z pilotního šetření navíc také vyplývalo, ţe většina dotazovaných nemá zájem ztrácet otevřenými otázkami čas a mnohem příjemnější pro ně jsou otázky uzavřené, u nichţ volí pouze jednu či více z nabízených moţností. V porovnání s otázkami otevřenými se však odpovědi dají označit částečně za násilně získané, jelikoţ jsou respondenti nuceni k výběru jedné z daných odpovědí.
Z důvodu vyhnutí se tlaku na dotazovaného, jsem zvolila u uzavřených odpovědí také moţnosti „jiná odpověď“, kterou si dotazovaný zvolí v případě, ţe mu jiná z nabízených odpovědí nevyhovuje. V rámci uzavřených otázek jsem vyuţila hned na začátku dotazníku otázky identifikační, které slouţí k popisu demografických údajů. (MACHKOVÁ, 2006) Ty mají zpravidla poměrně veliký vliv na další volby odpovědí.
Dotazníkové šetření bylo prováděno na přelomu zimního a jarního období, které je velmi vhodné pro získání názorů respondentů zastupujících obě období. Sezónnost, jak vyplývá z dotazníků, je významným determinantem, který opět dále ovlivňuje odpovědi.
Výběr termínu dotazníkového šetření od začátku ledna do konce poloviny března 2011, se ukázal jako velmi výhodný z hlediska šíře získaných odpovědí. Šetření probíhalo na území osmi turisticky nejexponovanějších lokalit. Celkový počet dotazovaných byl 80 a jejich rozloţení v mikroregionu ukazuje níţe umístěný graf.
Graf 14.: Počet respondentů dle jednotlivých obcí v mikroregionu Tanvaldsko
71
Dotazníky poslouţí také k porovnání s dotazníky vyplňovanými ţáky základní školy v Harrachově, kdy se do kontrastu dostávají nejen odpovědi rozdílných věkových skupin, ale i místního obyvatelstva a zástupců příjezdového cestovního ruchu.
Výsledky dotazníků mají v práci nezanedbatelné místo a slouţí jako moţnost vlastního projevu návštěvníků k úrovni poskytovaných sluţeb a postavení cestovního ruchu jako takového v mikroregionu.
6. 1. 1 Výsledky dotazníkového šetření
Graf 15.: Otázka 1 - Pohlaví
Vliv pohlaví na rekreaci je i nadále silným faktorem, který ovlivňuje účast na cestovním ruchu. Rys se důrazně projevil v rekreační poptávce v národních anketách.
Na cestovním ruchu více muţi, jelikoţ ţeny mají méně volného času, protoţe musí věnovat více času potomkům a domácím pracím. Zároveň se v anketách také projevilo, ţe muţi se na rozdíl od ţen více věnují sportovním aktivitám, které jsou pro oblast mikroregionu Tanvaldsko hlavním důvodem jeho návštěvy. (PAGE a HALL, 2006)
72
Graf 16.: Otázka 2 - Věk
Hendry popisuje dospívání jako vrchol pro volnočasové aktivity, mezi které patří právě i účast na cestovním ruchu. (HENDRY, 1993) Důleţitou roli totiţ hraje při cestování fyzický a zdravotní stav. Oblast navštěvují v zimním obdobím především lyţaři, ve většině případů tedy především osoby do věku 50 let. Graf této tezi odpovídá s výjimkou skupiny 61 a více let. Destinace je totiţ oblíbeným místem pobytu pro osoby v důchodovém věku, které raději volí pobyty v Čecké republice neţ v zahraničí. Tento přelom zmiňují i další autoři. S odchodem do důchodu dochází k nárůstu volného času, který se lidé snaţí smysluplně vyuţít. (HALL a PAGE, 2006)
Graf 17.: Otázka 3 - Dosaţené vzdělání
Dosaţené vzdělání u návštěvníků se v podstatě shoduje s celorepublikovým průměrem a nedochází zde k ţádným výraznějším odchylkám, které by měly vypovídající
73
hodnotu o návštěvnosti. S dosaţeným vzděláním však souvisí většinou také výše příjmů, které se částečně projevují v nákladech na dovolenou.
Graf 18.: Otázka 4 - Z jakého kraje pocházíte?
Mikroregion Tanvaldsko se nachází na území Libereckého kraje a tudíţ je místními obyvateli také nejnavštěvovanější. Dalšími významnými návštěvníky jsou obyvatelé hlavního města Prahy a Středočeského kraje, kteří jezdí do oblasti především za zimními sporty a po zbytek roku především za účelem turistiky. Významné jsou i sousedící – Ústecký a Karlovarský. Je však třeba rozšířit povědomí o mikroregionů i do krajů vzdálenějších.
74
Graf 19.: Otázka 5 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy mikroregionu?
Většina dotazovaných vyuţívá místní oblast především k dovolené, rekreaci nebo k jednodennímu výletu. Lákadlem pro návštěvníky je především krásná krajina a moţnost sportovního vyţití. Jak je tomu ve všech oblastech České republiky, i zde je významná návštěva příbuzných či známých osobami z kraje Libereckého a jiných krajů.
Sedm dotazovaných navštívilo region z důvodu pořádání sportovní či kulturní akce a nepatrné procento také z důvodu sluţební cesty, ty pro tuto oblast však nejsou typické.
Graf 20.: Otázka 6 - Jak jste se o destinali dozvěděl/a?
Většina přijíţdějících do oblasti Tanvaldska těţí z vlastní znalosti oblasti, coţ uţ samo o sobě vypovídá o nízké propagaci, která zaujímá v destinacích cestovního ruchu
75
výsadní místo. Propagace je uváděna jako součást marketingového mixu. (VAŠTÍKOVÁ, 2008)
Výsledkem tvorby produktu na národní úrovni jsou nejčastěji tištěné propagační materiály nebo produkty umístěné na internetu. (PALATKOVÁ, 2006) Tento typ propagace je nutností. Celých 15 osob získalo povědomí o oblasti právě přes internet a 10 přes tisk, z rádia či televize. Tady je třeba propagaci výrazně zvýšit. Jako jinou moţnost získání informací o oblasti, byly uváděny infocentra, jejichţ počet je však velmi nízíký.
Naopak v ideálním případě by většina návštěvníků informace čerpala z propagačních materiálů a v informačním centru.
Graf 21.: Otázka 7 - Zdá se Vám propagace oblasti dotatečná?
Sedmá otázka v podstatě přímo koresponduje s předchozí otázkou a potvrzuje se, ţe propagace oblasti je jednoznačně nedostatečná. Celých 75% dotazovaných se vyjádřilo tak, ţe nejsou nebo spíše nejsou s propagací oblasti spokojeni.
76
Graf 22.: Otázka 8 - Jaká je délka Vašeho pobytu?
Z hlediska délky pobytu převaţují spíše krátkodobější pobyty. Velmi oblíbené jsou víkendové pobyty na horách spojené se sportovním vyţitím nebo relaxací v přírodě.
Z odpovědí respondentů vyplývá, ţe pokud jsou ze vzdálenějšího kraje, téměř vţdy se sdrţují na déle neţ jeden den. Jednodenní výlety volí především osoby z nejbliţšího okolí, naopak delší pobyty volí buď osoby v důchodovém věku či rodiny s dětmi v období prázdnin.
Graf 23. Otázka 9 - S kým přicestoval/a?
Jak jiţ bylo na začátku řečeno u grafu týkajícího se věku, oblast láká jednak mladé osoby od 21 do 40 let a dále pak osoby v důchodovém věku. Osoby do věku 40 let cestují do oblasti většinou v doprovodu partnera nebo přátel, často také s dětmi (především od 30
77
let výš). Starší občané většinou tráví svou dovolenou se svým partnerem, popřípadě sebou berou vnoučata.
Graf 24.: Otázka 10 - Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval/a?
Jak je v současnosti trendem, většina respondentů zvolila jako dopravní prostředek pro cestu do oblasti vlastní automobil. Přestoţe je zde poměrně dobré i vlakové spojení, více korespondentů zvolila raději autobusové spojení. V případě Harrachova, kde je vlakové nádraţí umístěno několik kilometrů od centra, je výběr jasný. Mnozí se také jiţ v tomto období začínají věnovat turisticea cyklistice, které se však naplno rozvinou aţ v letním období a pak se dá očekávat, ţe se počet takto dopravivších se navýší.
78
Graf 25.: Otázka 11 - Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili?
Otázka 11 opět navazuje na předchozí otázku, přičemţ většina respondentů, kteří zvolili jako dopravní prostředek automobil, motorku či autobus jsou spokojení s průběhem cesty. Ti z nich, kteří spokojení nejsou hodnotili negativně především stav místních komunikací, které nejsou na příliš dobré úrovni. Většina pěších a cyklistů, kteří oblast navštívili zde nejsou poprvé, takţe byli se svou cestou spokojeni. Ti z nich, kteří jsou však v oblasti poprvé si stěţovali na horší značení jednotlivých částí své trasy.
Graf 26.: Otázka 12 - Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili?
Zatímco v Harrachově většina návštěvníků zvolila ubytování v komfortnějším druhu ubytovacího zařízení – tedy v hotelech, v ostatních městech či vesnicích výrazně převyšuje ubytování v penzionech či na chatách. Ačkoli graf plně nezobrazuje význam
79
ubytování v soukromí, je pro tuto oblast podstatným elementem. Mnoho místních obyvatel si přivydělává právě pronájmem prostor ve vlastních domech. Celých 15% dotazovaných svůj pobyt také tráví v ubytování u známých. Je třeba ve všech oblastech plně pokrýt nabídku, aby si i nejnáročnější zákazník mohl zvolil vyhovující typ ubytování.
Graf 27.: Otázka 13 - Jste spokojeni s kvalitou ubytovacího zařízení?
U otázky č. 13 jsou odpovědi veskrze kladné, coţ znamená, ţe úroveň ubytovacích zařízení kvalitně odpovídá typu, který si zvolili. Téměř 87% dotazovaných hodnotí kladně kvalitu svého ubytovacího zařízení.
Graf 28.: Otázka 14 - Jakým způsobem se v době svého pobytu stravujete?
80
Z hlediska vyuţití nabídky stravovacích zařízení jsou výsledky poměrně vyváţené.
Téměř 38% návštěvníků se stravuje převáţně ve stravovacích zařízeních v mikroregionu.
Je třeba si uvědomit, ţe většinou takto odpověděli osoby, které do oblasti přijíţdí na jeden aţ čtyři dny. Pro jednodenní výlety je typické také čerpání z vlastních zásob. Naopak s navyšujícím se počtem dní pobytu většina respondentů volila variantu a), tedy stravování se v zařízeních, kde jsou ubytováni. Tito návštěvníci dávají přednost komplexní nabídce sluţeb. Pokud je respondent ubytován u známých, většinou se zde také stravuje.
Graf 29.: Otázka 15 - V jakém finančním rozmezí na osobu se pohybují náklady na Vaši dovolenou?
Náklady na dovolenou se následně odvíjejí jednak od zvoleného druhu ubytovacího zařízení a způsobu stravování a za druhé také od délky pobytu. Většina dotazovaných nepřesáhne za dobu svého pobytu náklady 5000 na osobu, coţ z oblasti činí levnější destinaci. Výjimkou je Harrachov, kde se náklady na pobyt naopak pohybují spíše v horní hranici nákladů. V případě nejniţších moţných nákladů, většina dotazovaných strávila v oblasti pouze jeden den a nebyla zde ubytována.
81
Graf 30.: Otázka 16 - Jak jste spokojen s nabídkou sluţeb v destinaci, v níţ trávíte svůj pobyt?
Dotazník vypovídá, ţe podle dotazovaných rozhodně sluţby nelze označit za výborné ani za extrémně špatné. Kaţdopádně nejsou pro potencionálního zákazníka lákadlem, coţ sniţuje potenciál oblasti.
Otázka 17 - Napište důvod, proč jste či nejste spokojen s místní nabídkou sluţeb?
Mezi nejčastěji udávané důvody nespokojenosti patřil nedostatek kvalitních restaurací, špatná dopravní obsluţnost či nedostatek moţností vyţití v případě nepříznivého počasí. Většina dotazovaných naprosto vynechala kladné stránky poskytovaných sluţeb, coţ můţe vypovídat o jejich spokojenosti např. s vybraným druhem ubytovacího a stravovacího zařízení, ale nedokáţí posoudit nabídku sluţeb komplexněji.
82
Graf 31.: Otázka 18 - Jak hodnotíte počet informačních center v mikroregionu?
U osmnácté otázky se jasně projevuje nedostatek oblasti v podobě neexistence informačních center, které mají turistům nejen být nápomocí při orientaci v oblasti, ale zároveň mikroregion propagovat. Tento problém je třeba co nejrychleji řešit výstavbou informačních center na celé ploše Tanvaldska.
Graf 32.: Otázka 19 -Jak trávíte svůj volný čas?
83
Mezi nejprovozovanější aktivity na území Tanvaldska patří pěší turistika, sjezdové a běţecké lyţování či návštěva historických či architektonických památek, kterých je však
Mezi nejprovozovanější aktivity na území Tanvaldska patří pěší turistika, sjezdové a běţecké lyţování či návštěva historických či architektonických památek, kterých je však