4.3 Slabé stránky mikroregionu Tanvaldsko
Slabou stránkou mikroregionu je špatný technický stav částí pozemních komunikací, který zhoršuje dostupnost oblasti. Nejtristnější stav silnic bývá tradičně na konci lyţařské sezóny, po roztáni sněhu. Svůj podíl na znehodnocení pozemních komunikací má i realizace kamionové dopravy na mezinárodní silnici E65. Jejich provoz v zimním období je navíc často komplikovaný, protoţe nedisponují správným vybavením a brzdí tak dopravu. Autobusová a vlaková doprava je poměrně hustá, ale propojení s menšími obcemi bývá komplikované. Pro účastníky cestovního ruchu, kteří zvolili formu dopravy osobním automobilem, představuje problém pro změnu nedostatek parkovacích ploch na území obcí.
Z hlediska osídlení oblasti je třeba si uvědomit, ţe se jedná o oblast tehdejších Sudet, které byly v několika poválečných vlnách uměle doosidlovány především obyvateli z vnitrozemí Čech, Slovenska, ale i Řecka či Rumunska. Později, jiţ za podpory komunistické vlády byla oblast doosídlena i slovenskými Romy a Maďary. Velké mnoţství národnostních menšin se podepsal částečně i na odtaţitosti místních obyvatel nejen mezi sebou samými, ale i vzhledem k turistům a návštěvníkům oblasti.
Na vzezření mikroregionu jakoţto destinace cestovního ruchu nepřidají ani typická centra měst s panelovou výstavbou. Tento nedostatek však vynahrazují přírodní památky.
O nedostatku se dá hovořit z hlediska kulturně-historických památek, jejichţ význam navíc bývá obyvateli měst často podceňován a díky tomu se také nedostává financí na jejich obnovu. V mnoha obcích chybí také dostatečná nabídka kulturního vyţití. Důvodem toho je především zaměření mikroregionu spíše na sportovní aktivity. V letním období představuje slabou stránku absence vodních ploch vyuţitelných ke koupání, které jsou jedním z kriterií pro výběr dovolené v letních měsících.
Návštěvníci oblasti se také často setkávají s neodpovídající kvalitou ubytovacích a stravovacích zařízení, která má velký vliv na hodnocení celého pobytu. Dalším vadou je také nedostatečné pokrytí sítí sluţeb.
44
4.4 Příležitosti mikroregionu Tanvaldsko
Z hlediska příleţitostí se jeví efektivně zkvalitnění pozemních komunikací, zřízení nových a kultivace stávajících cyklotras pro cyklisty. Jelikoţ se hlavní pozemní komunikace nachází většinou v centrech obcí, je zde třeba zřídit klidové zóny slouţící k odpočinku. Ty zdůrazní relaxační ráz mikroregionu.
Vysoký stupeň důleţitosti představuje také ochrana kulturně historických a přírodních památek, jejichţ stav je třeba pravidelně kontrolovat a případně opravovat.
Z hlediska sportovního vyţití, které do oblasti láká největší mnoţství návštěvníků, se jeví jako dobrá příleţitost vybudování nových lyţařských tras, snowparků a lyţařských vleků a zároveň propojení jednotlivých ski areálů.
Příleţitostí je také stavba nových kulturních domů a infocenter, poskytujících informace o jednotlivých obcích a komplexně také o mikroregionu a zároveň také, s tím související, navýšení počtu kulturních akcí. Jako výhodné se jeví vypracování společného kalendáře veškerých akcí konaných na území mikroregionu, který tak podá potencionálnímu návštěvníkovi komplexní nabídku.
Lákadlem jsou také výroby zpřístupněné turistům, které jiţ na tomto území existují, ale jejich počet by se měl rozšířit. Otevření fabrik návštěvníkům je výhodné pro obě strany.
Hosté továren ocení bezprostřední kontakt s výrobou a majitelé nový přísun financí.
S rozvojem cestovního ruchu bude postupně docházet k rozvoji měst i venkova.
Zároveň s jeho rozvojem dojde k nárůstu počtu pracovních míst ve sluţbách a v závislosti na tom, také ke sníţení nezaměstnanosti. Z hlediska finančních moţností se jeví jako příleţitost čerpání ze zdrojů Evropské unie a fondů nabízených prostřednictvím krajského úřadu v Liberci a spolupráce s investory.
4.5 Hrozby mikroregionu Tanvaldsko
Jasnou nevýhodou oblasti je dopravní situace v zimním období, která sebou nese rizika spojená se špatným stavem komunikací a nesvědomitostí řidičů.
45
Nárůst významu cestovního ruchu v oblasti se však nenese pouze v duchu kladů, ale očekávají se i záporné vlivy. Návštěvníci cestovního ruchu jsou často důvodem rušení nočního klidu, nárůstu kriminality či neohleduplnosti vůči přírodě. Ničení přírodního bohatství není pouze v rukou návštěvníků samotných, ale i investorů. Na úkor zeleně můţe docházet k výstavbě nové zástavby pro účely cestovního ruchu. I z těchto důvodů bývá často rozvoj cestovního ruchu odsuzován místním obyvatelstvem. Především starší generace zaujímá často nesouhlasný postoj, z důvodu obavy o ztrátu svého vlastního soukromí.
Navíc ani návratnost financí nemusí být zcela zaručena, jelikoţ se odvíjí od počtu návštěvníků destinace. Protoţe mikroregion Tanvaldsko je nejnavštěvovanější v zimním období hraje důleţitou roli příznivost klimatických podmínek, která nemůţe být ţádným způsobem dopředu zaručená. Další hrozbou je také neefektivní způsob zpracování propagace, který můţe výrazným způsobem ovlivnit mnoţství příchozích návštěvníků a nedostatečná kooperace mikroregionů.
4.6 Závěr SWOT analýzy
Mikroregion Tanvaldsko má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.
Destinace je v současnosti prezentována především jako středisko zimních sportů. Tato pozice na trhu cestovního ruchu, je v současné době velmi výhodná, protoţe provozování zimních sportů je současným trendem, zároveň však je velmi vrtkavá. Komplikace nastávají v případě nepříznivých klimatických podmínek, které nelze dopředu přesně stanovit, a mohou být příčinou neplnění očekávaných příjmů z cestovního ruchu. Je tedy třeba cestovní ruch dále rozšiřovat a částečně transformovat tak, aby jeho nabídka pro potencionálního zákazníka byla širší. Na základě tohoto cíle by mělo dojít vybudování nových lyţařských vleků, tras a snowparků a jejich propojení do komplexnějších jednotek.
Zatímco v zimním období se podílí přírodní památky na cestovním ruchu spíše okrajově, v letním období, hrají jednu z hlavních rolí. Jasnou nevýhodou je absence vodních ploch ať jiţ přirozených či umělých a nedostatek kulturně-historických památek, proto musí být tento deficit nahrazen jiným způsobem. Příleţitostí je vytvoření
46
mikroregionu se sportovním charakterem zaměřeným v zimním období především na sjezdové a běţecké lyţování a po zbytek roku na cykloturistiku a pěší turistiku.
Příleţitosti k získání financí nabízí především čerpání ze zdrojů Evropské unie a spolupráce s investory. Bohuţel návratnost financí se neodvíjí pouze od kvality a kvantity nabízených sluţeb, ale i efektivnosti propagace a klimatických podmínek.
47
5 PARTICIPACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY DR. H. C. JANA MASARYKA V HARRACHOVĚ
5.1 Teoretický popis výzkumu na základní škole v Harrachově
Součástí mého výzkumu byla také participace základní školy na dotazníkovém šetření a porovnání jeho výsledků s rámcovým a školským vzdělávacím programem ZŠ, na základě čehoţ budou navrţeny moţné varianty zdokonalení vyučování tématu cestovní ruch na základních školách.
Jak jiţ bylo řečeno v úvodu diplomové práce, cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které se výrazně podílí na celkovém hrubém domácím produktu jednotlivých států. Celkové příjmy z cestovního ruchu tak ovlivňují globální úroveň států.
(GALVASOVÁ a HOLEČEK, 2007) Z tohoto důvodu by mělo téma cestovního ruchu mít své pevné místo ve školských vzdělávacích programech.
Zaměřila jsem se tedy detailní prostudování školského vzdělávacího programu základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově, zvláště pak části věnující se předmětu zeměpisu. Přičemţ důleţitou roli sehrálo podrobné seznámení se s látkou vyučovanou v jednotlivých ročnících, a to nejen prostřednictvím školského vzdělávacího programu, ale i v v průběhu souvislé praxe přímou konfrontací se ţáky a učiteli místní školy.
Mým cílem však nebylo pouze prostudování školského vzdělávacího programu, ale zároveň forma jeho aplikace při výuce a s ní související úroveň znalostí ţáků v této oblasti.
Tu jsem ověřila při výuce v hodinách zeměpisu a také za pomoci dotazníku, který byl speciálně vypracován pro ţáky základních škol. V dotazníku jsou uţity pojmy z oblasti cestovního ruchu, které musí ţáci znát. Tato znalost tedy hrála primární roli. Muselo však být dopředu provedeno pilotní šetření, které ukázalo, zda nejsou přeceněny znalosti ţáků.
Na základě pilotního šetření došlo k drobným úpravám v dotazníku a tím byla vytvořena jeho konečná forma, která byla předkládána ţákům 6. aţ 9. tříd. Přičemţ některé pojmy musely být vysvětleny přímo na dotazníkových listech za pomoci poznámek
48
pod čarou. Celkově však lze říci, ţe úroveň znalostí ţáků byla na velmi dobré úrovni, a tudíţ nebylo třeba výrazně měnit strukturu dotazníků.
Samotný dotazník se skládá ze čtrnácti otázek. Většina z nich je uţita ve formě otázek uzavřených, ve třech případech se jedná o otázky otevřené. Kombinace obou druhů těchto otázek má své odůvodnění. Z pilotního šetření vyplývalo, ţe většině dotazovaných ţáků jsou příjemnější otázky uzavřené, jelikoţ nepotřebují tolik času k jejich vyplnění z důvodu výběru pouze jedné z variant a především v niţších ročnících nejsou jejich vyjadřovací schopnosti natolik rozvinuté, aby se přesně vyjádřili ve volných odpovědích.
(MACHKOVÁ, 2006)
Otevřených otázek je třeba vyuţít v případě široké škály moţných odpovědí, především se jich uţívá v případě potřeby získání zcela subjektivní odpovědi. Všeobecně lze dotazník rozdělit do tří pomyslných celků. První část shrnuje obecné informace o datu, čase, místu, navštěvované třídě a pohlaví. Druhá část je zaměřena na znalost významu cestovního ruchu, do níţ spadají tři otázky. Ty jsou v podstatě úvodem do tématu dotazníku. Zbytek otázek se liší od ostatních subjektivním charakterem výpovědi. Otázky prolínají význam cestovního ruchu ve městě Harrachov s ţivotem místních obyvatel, a to nejen ţáků, ale i jejich blízkých, tedy rodiny či přátel.
Výsledky dotazníku jednak poskytnou informace o znalostech oblasti cestovního ruchu ţáků druhého stupně základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka, ale zároveň vyjdou najevo i údaje o ţivotě místního obyvatelstva. Jelikoţ je Harrachov jiţ v současnosti významným centrem cestovního ruchu, je jím ţivot místního obyvatelstva do značné míry ovlivněn, coţ se projevuje i v odpovědích na otázky.
V souhrnném vyhodnocení dotazníků je uţito jednak grafického znázornění a pak popisu daného jevu či situace. Graf je přehlednou formou, která schematicky zobrazí výsledky výzkumu jednotlivě u daných otázek. Ty jsou dány do kontextu s úrovni získaných znalostí v závislosti na Bloomově taxonomii kognitivních cílů, coţ vede ke zjištění nedostatků v oblasti informovanosti v rámci tématu cestovní ruch.
Práce vzniká jako absolventská v učitelském studiu, tudíţ je nezbytné, aby problematika, kterou se zabývá, byla taktéţ zaměřena směrem ke škole. Participace ţáků
49
základní školy a jejich názorů a jimi uvedených informací má v mé práci důleţité místo, jelikoţ ukazuje práci z jiného pohledu a umoţňuje porovnání s názory dospělých. Zároveň se také projeví znalosti ţáka, v závislosti na nichţ je třeba navrhnout způsoby, kterými můţeme dojít k získání nových informací nebo jejich prohloubení a zároveň schopnosti informace reálně hodnotit.
5.2 Obsažení tématu cestovního ruchu v školském vzdělávacím programu ZŠ Harrachov
Je třeba vycházet z toho, ţe všechny navrţené školské vzdělávací programy vychází z rámcových programů Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Základními pravidly, které jsou nutné pro tvorbu školských vzdělávacích programů, je zohledňování základního vzdělávání potřeby a moţnosti ţáků při dosahování cílů a uplatňování variabilnější pomáhá ţákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umoţní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uváţlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů ţáků, na vyšších učebních moţnostech ţáků a na provázanosti vzdělávání a ţivota školy se ţivotem mimo školu. (MŠMT, online)
Rámcový vzdělávací program v sobě zahrnuje klíčové kompetence, jakoţto souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému ţivotu a k posilování funkcí občanské společnosti. (MŠMT, online)
50
V souladu s klíčovými kompetencemi jsou vypracovávány obsahy školských vzdělávacích programů, tak aby rozvíjeli ţákovu aktivitu a činnost za účelem získání nových informací. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. (MŠMT, online)
Z nichţ nejvýznamnější pro rozvoj znalostí o tématu cestovního ruchu je vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vyuţívaná na prvním stupni a Člověk a příroda, která zahrnuje vzdělávací obory chemie, fyzika, přírodopis a zeměpis. Na prvním stupni se poprvé ţáci s pojmem cestovní ruch setkávají v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a zahrnuje celkem tři předměty – prvouka, přírodopis a vlastivěda. Vzdělávací obsah této oblasti je ještě rozdělen do pěti oborů, a to Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví.
Součástí mého výzkumu na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově bylo jiţ zmíněné detailní prostudování školského vzdělávacího programu, který je platný od 1. 9. 2008. Zaměřila jsem se především na obsaţení tématu cestovního ruchu a látku s ním související. S růstem významu cestovního ruchu, jakoţto hospodářského odvětví, je třeba, aby si jeho význam uvědomovala i široká veřejnost. Proto se setkáváme jiţ na prvních stupních základních škol s tímto pojmem a ţáci se s ním učí dále pracovat.
Z těchto oborů je z hlediska otázky cestovního ruchu nejvýznamnější obor Místo, kde ţijeme. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
Tento obor uvádí jako první ţáky do tématu cestovního ruchu. Podle tohoto oboru by se děti ve 3. ročníku základní školy v Harrachově měly orientovat v místě svého bydliště a dokázat popsat jeho okolí. Jelikoţ je Harrachov centrem cestovního ruchu s kaţdoročním poměrně vysokým přílivem turistů, musí se tento jev projevit i při probírání této látky. Na předmět prvouka od čtvrté třídy navazují předměty přírodopis a vlastivěda, které se dále snaţí prohloubit a rozšířit dosavadní znalosti ţáka. V tomto věku by ţáci měli pochopit podmínky ţivota lidí, ať uţ kulturní, hospodářské, historické, přírodní, společenské i politické. Ve čtvrté třídě opět dochází k opakování tématu domov. Na pojmy, které se ţáci naučili ve třetím ročníku, navazuje pochopení dalších podmínek ţivota lidí v navazující třídě. Tato látka dále pokračuje v 5. Ročníku v rámci tematického celku s názvem Místo, kde ţijeme, v němţ ţák prohlubuje svou znalost o České republice
51
a rozšiřuje svou pozornost z obce a státu, v nichţ ţije, na celý světadíl. V rámci České republiky je jedním z očekávaných výstupů i znalost cestovního ruchu.
Na druhém stupni se ţáci učí novému předmětu – zeměpisu, který navazuje především na ţákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Cílem výuky je kvalitní orientace ţáků v geografickém prostředí. Ţáci se seznamují s geografickými objekty a jevy, které spolu souvisí díky společným vazbám a učí se nové odborné terminologii. Ve výuce převaţuje frontální výuka doprovázená demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem (např. atlas, encyklopedie, odborná literatura, internet, atd.). (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
Učivo zeměpisu pro šestý ročník je zaměřeno především na fyzicko-geografickou charakteristiku celé Země. V této učebnici však po fyzicko-geografické charakteristice celé Země přechází k charakteristice města či vesnice a okolí, v němţ ţáci ţijí. Zde jsou dávány do kontextu nejen informace z přírodní, ale i socioekonomické sféry. Přírodní podmínky mají v mnoha případech velký podíl na cestovním ruchu primárně, ale i sekundárně, kdy v minulosti vedly či vedou k rozvoji socioekonomických aktivit. V šesté třídě jsem při své souvislé praxi s ţáky probírala právě látku s názvem Místo, kde ţiji. Toto téma ve třídě nečinilo zvláštní potíţe. Ţáci si uvědomují jak je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý a dokáţou aplikovat jeho klady a zápory jak ve vztahu k přírodě, tak ke společnosti, coţ vede částečně k syntéze znalostí. Tu lze však očekávat spíš u ţáků nadaných a některých průměrných ţáků. Jediný problém však spočíval v samotné znalosti pojmu. Ten ţáky ze začátku spíše mátl a spojovali si jej s dopravou. Toto spojení v nich evokovalo slovo
„cestovní“, i proto je třeba v této třídě vysvětlit význam pojmu, na nějţ bude ve vyšších ročnících navázáno.
52
Na začátku 7. třídy jsou ţáci jiţ znalí pojmu cestovní ruch a v případě jeho uţití si uvědomují souvislosti ve vztahu směrem jak k přírodě, tak ke společnosti. Dokáţou porovnat význam cestovního ruchu u modelových států jednotlivých světadílů z hlediska socioekonomických charakteristik, popíší a porovnají jejich sektorovou, odvětvovou a územní strukturu a zvaţují souvislosti s přírodními podmínkami. (DVOŘÁK, 2005)
V 7. třídě je dále probírána látka jednotlivých světadílů. Posledním, který se jako jediný vyučuje v osmé třídě, je Evropa. Dále se v tomto ročníku probírá také poměrně detailně s ohledem na věk ţáků Česká republika. Jedním z podtémat je hospodářství v České republice, jehoţ součástí je i cestovní ruch. Ţáci by jiţ měli být schopni uvědomit si, jaké příjmy plynou z cestovního ruchu a dokázat porovnat jeho význam v České republice a zahraničí.
V posledním ročníku základní školy se samostatně vyjadřují k problematice cestovního ruchu a dokáţou vysvětlit jeho celosvětové i republikové postavení a význam a zároveň si uvědomují jeho vlivy na obyvatele i krajinu. Ţák dokáţe na základě dříve naučených norem a stanovených kritérií určit hodnotu odvětví cestovního ruchu. (PASCH a MARVIN, 1998) Díky probranému učivu 7. a 8. třídy, do něhoţ se pojem cestovní ruch neustále promítá, jej dokáţou správně uţívat v souvislostech a dále s ním pracovat.
Okrajově se s tématem cestovního ruchu setkáváme také v předmětu Výchova k občanství a v cizích jazycích (anglickém a německém jazyce). V předmětu Výchova k občanství je opět probírána látka zabývající se místem bydliště a celým regionem a v souvislosti s tím, také regionálními institucemi. Teoreticky by ţákům tedy měl být znám i pojem mikroregion Tanvaldsko. Ten je však ve výuce pouze zmíněn.
Tvorba školského vzdělávacího programu je spjata také s druhem uţité učebnice.
Na základní škole v Harrachově je vyuţívána od 6. do 9. třídy Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia nakladatelství Fraus, která má velmi dobré hodnocení. (ČGS, online)
I já osobně se připojuji ke kladným kritikám. Sama jsem v průběhu své souvislé praxe tuto učebnici vyuţívala. Velmi kladně hodnotím jednak rozdělení látky do jednotlivých ročníků, ale i její způsob pojetí. V učebnicích jsou jednotlivé vyučovací okruhy vhodně rozděleny a tematicky na sebe navazují. Co se týká cestovního ruchu,
53
pojem je v učebnicích zmiňován velmi často, a to ve všech ročnících vztahujíce se k příslušné látce. Ke kaţdému probíranému tématu nabízí několik otázek, které ţáky motivují k hlubšímu zamyšlení se nad látkou. Často jsou spjaty s cestovním ruchem, jelikoţ v národním hospodářství hraje významnou roli.
Po ukončení základní školy by ţáci měli být schopni nejen znát pojem cestovní ruch jako takový, ale uvádět jej téţ do širších celosvětových souvislostí.