pojem je v učebnicích zmiňován velmi často, a to ve všech ročnících vztahujíce se k příslušné látce. Ke kaţdému probíranému tématu nabízí několik otázek, které ţáky motivují k hlubšímu zamyšlení se nad látkou. Často jsou spjaty s cestovním ruchem, jelikoţ v národním hospodářství hraje významnou roli.
Po ukončení základní školy by ţáci měli být schopni nejen znát pojem cestovní ruch jako takový, ale uvádět jej téţ do širších celosvětových souvislostí.
5.3 Dotazníkové šetření
výrazně liší podle toho, v jakém ročníku se nachází. Zároveň by mohlo dojít ke zkreslení, pokud by nebyly dotazníky vyplňovány přímo ve školní hodině, ale byly by vyplňovány doma. Zde by se pravděpodobně projevily názory rodičů či jiných rodinných příslušníků, kteří by měli tendenci pomoc dítěti s „domácím úkolem“. Doba vyplňování dotazníků nebyla nijak časově limitována, ale činila v průměru patnáct aţ dvacet minut.Základní problémy spjaté s vyplňováním dotazníků byly odstraněny po vyhodnocení pilotního šetření. To bylo provedeno týden před samotným dotazníkovým šetřením za uţití deseti dotazníků. Tyto dotazníky byly rozděleny rovnoměrně mezi třídy druhého stupně – tři pro 6. třídu, dva pro 7. třídu, dva pro 8. třídu a tři pro 9. třídu.
Z předběţných výsledků vyplynulo, ţe je třeba vysvětlit ţákům pojem mikroregion uţitý u otázky č. 3, dále specifikovat význam pojmu podnik u otázky č. 9 a rozšířit tabulku zájmových činností u otázky č. 11. Dále bylo třeba doplnit dotazník o čtrnáctou otázku týkající se chybějícího vybavení města. Dotazník obsahuje celkem čtrnáct otázek, z čehoţ tři mají otevřený charakter a zbytek tvoří otázky výběrové, které nabízí zvolení jedné či více moţností z nabízených odpovědí, přičemţ se většinou jedná o čtyři moţnosti.
Cílem dotazníkového šetření je jednak zjištění základních fakt charakterizujících ţáka, kterými jsou pohlaví a třída, kterou navštěvují. Další otázky zjišťují znalosti
54
a vědomosti základní školy. Třetím druhem otázek, jsou otázky, zjišťující mínění a postoje ţáků. Z tohoto hlediska se tedy dotazník dá rozdělit do třech základních částí.
Poloţky zjištující fakta se uţívají jako úvodní, jelikoţ zpravidla nevyţadují velkou námahu při jejich zodpovídání. Většinou zjišťují demografické údaje jako věk, pohlaví, primárním cílem je zjištění znalostí ţáků je otázka 3, ve které se projeví, zda ví o existenci mikroregionu Tanvaldsko. Ačkoli otázky 4 a 5 působí subjektivním charakterem, jejich hlavním cílem je zjištění znalostí. Pokud jsou ţáci znalí informací o souvislostech města Harrachov s cestovním ruchem, budou se od toho odvíjet také jejich odpovědi.
Další poloţky zjišťující mínění, postoje a motivy jsou velmi citlivé na formulaci a zařazení do dotazníku. Důleţité je, aby se v otázkách neprojevovaly vlastní názory či postoje autora. Naopak je třeba dát najevo, ţe různost názorů je zcela přirozená a normální. (CHRÁSKA, 2007) Většina otázek v dotazníku má právě tento charakter a jejich cílem je zjistit propojení mezi místním obyvatelstvem a cestovním ruchem. Ţáci nejenţe zodpovídají otázky týkající se bezprostředně jejich osoby, ale i jejich rodičů a to v otázkách 6 aţ 8. V těchto otázkách jsou zjišťovány druhy zaměstnání rodičů, které jsou ve spojitosti s cestovním ruchem, na základě nichţ si ţáci uvědomují bezprostředně význam cestovního ruchu pro místní obyvatele a jeho dopad na ně samotné.
Otázky 4 a 5 a dále od otázky 9 výše jsou směřovány na samotného ţáka.
Respondent podává informace o tom, jakým způsobem tráví volný čas a v závislosti na tom, jaké zařízení či sluţby mu ve městě chybí. V ideálním případě by se měl projevit sportovní charakter města s nedostatečným kulturním vyţitím.
Výsledky dotazníkového šetření uvádím dále v této kapitole jednak za pomoci grafů a jejich popisu, který s nimi koresponduje. Jako nejvhodnější typy grafů jsem zvolila graf sloupcový a výsečový.
55 5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření
Graf 3.: Otázka 1 - Pohlaví
Poměr dotazovaných z hlediska pohlaví je poměrně vyváţený. Celkem se dotazníku zúčastnilo 24 dívek a 19 chlapců. Tento počet byl dán výběrem základní školy, na níţ se šetření provádělo, jelikoţ byl dotazník vyplněn všemi ţáky druhého stupně. Názory odlišné z hlediska pohlaví, se projevovaly především u otázky 11., která se týká zájmových činností.
Graf 4.: Otázka 2 - Třída
U čtvrté otázky jsem dala přednost rozdělení ţáků z hlediska ročníku, v nichţ studují, před jejich věkem. Důvodem tohoto rozhodnutí, bylo vzájemné propojení výsledků dotazníků s programem školského vzdělávacího programu. Z dotazníků je patrné, ţe význam pojmu cestovní ruch, dělá problém pouze některým ţákům šestého ročníku.
Od sedmého ročníku jiţ ţáci s významem jednotlivých pojmů nemají problém a dokáţou si uvědomovat spojitosti tohoto hospodářského odvětví s přírodními a socioekonomickými
56
charakteristikami obce. Děti na prvním stupni neuţívají pojem cestovní ruch, ačkoli je toto téma často diskutované jiţ v rámci vzdělávací oblasti Místo, kde ţijeme. Při vysvětlení pojmu, se však dokáţí orientovat v dalších činnostech s ním spojeným. Přibliţně v měsíci březnu aţ dubnu se ţáci při probírání učebního celku Domov seznámí i s pojmem jako takovým a v dalších ročnících jej dokáţí uţívat ve spojení s jednotlivými světadíly a státy.
Graf 5.: Otázka 3 - Do jakého mikroregionu patří město Harrachov?
Třetí otázka slouţí k ověření znalostí o mikroregionu Tanvaldsko. Jak z grafu jasně vyplývá většina ţáků, přesně 26, coţ je víc neţ polovina, ví, do kterého mikroregionu město Harrachov patří. Devět ţáků určilo, ţe Harrachov patří do mikroregionu Liberecko.
Domnívám se, ţe si většina spletla pojem mikroregionu s krajem. Tato chyba by však neměla nastat, protoţe jak v předmětu zeměpis, tak v předmětu výchova k občanství, je dostatek prostoru, jak k vysvětlení pojmu, tak k zařazení města do těchto organizací. Ţáci by měli znát své bezprostřední okolí poměrně detailně.
57
Graf 6.: Otázka 4 - Myslíš si, ţe je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
Z výsledků čtvrté otázky odpovědi ţáků jasně potvrzují výsadní postavení cestovního ruchu v Harrachově. Ţáci, kteří se domnívají, ţe cestovní ruch pro Harrachov není významný, navštěvují šestou třídu. Mylně se domnívají, ţe cestovní ruch, je spjat pouze s dopravou, coţ se projevuje v odpovědích u páté otázky. Tato neznalost vyplynula na povrch jiţ v pilotním šetření. Domnívám se však, ţe pokud chci, obdrţet co nejméně zkreslené výsledky, je třeba brát v potaz i neznalost, kterou lze opět porovnat s časovým umístěním jednotlivých témat ve školském vzdělávacím programu.
Otázka 5 - Napiš důvod, proč si myslíš, ţe je nebo není cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
Jako důvody významu cestovního ruchu jsou udávány především dva hlavní: přísun financí a obţiva obyvatel, které tvoří téměř 80% všech odpovědí. Zbývajících 20%, jsou odpovědi týkající se nedostatku průmyslové výroby, zemědělské půdy – tedy jiných moţných příjmů města. Dále je vyzdviţena multikulturalita, kterou sebou cestovní ruch přináší. Byly také udávány důvody, které se přímo dotýkají dětí, a proto jsou pro ně nejmarkantnější. Jedná se na příklad o sportovní vyţití nebo stravovací zařízení, jejichţ počet by v případě sníţení počtu zákazníků poklesl. Opět je třeba uvést, ţe se vzrůstajícím věkem ţáků, jsou schopni uvědomit si význam cestovního ruchu nejen pro ně samotné, ale i další obyvatele a město samo o sobě.
58
Graf 7.: Otázka 6 - Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu?
Otázkou 6 jsem se snaţila potvrdit či vyvrátit význam cestovního ruchu z hlediska zaměstnanosti v terciéru, v oblasti cestovního ruchu. Jelikoţ ţáci základní školy nemohou poskytnout z tohoto hlediska odpovědi o sobě samotných, otázka byla zaměřena na jejich rodiče. Mnoha ţákům se tak potvrdila také odpověď z předešlé otázky, kdy uvedli, ţe cestovní ruch plní významnou roli při obţivě obyvatel. Všech 27 ţáků má alespoň jednoho z rodičů podílejícího se na cestovním ruchu.
Graf 8.: Otázka 7 - V případě, ţe se rodiče na cestovním ruchu podílí, odpověz jakým způsobem?
59
Na šestou otázku dále navazuje otázka sedmá, která ještě detailněji rozděluje oblasti cestovního ruchu, v nichţ se mohou rodiče místních ţáků realizovat. Opět graf zobrazuje jev, který je pro město typický, a to pronajímání pokojů ve vlastních domech, které provozuje celých 37 % rodičů a skoro stejný podíl 33,3 % dotazovaných ţáků uvádí, ţe jejich rodiče nebo alespoň jeden z nich, pracují celoročně v oblasti cestovního ruchu.
22,2% dotazovaných ţáků uvádí, ţe jejich rodiče vlastní ubytovací, stravovací či jiné zařízení podporující cestovní ruch. Otázka 7. opět dokonale zobrazuje význam cestovního ruchu ve městě Harrachov.
Otázka 8 - Pracují-li rodiče v sektoru cestovního ruchu, napiš, jaké mají zaměstnání.
Osmá otázka dále rozvíjí odpovědi na předešlou otázku. V případě, ţe rodiče ţáků pracují v oblasti cestovního ruchu, uvádí přesně jejich zaměstnání. Ţádná odpověď se v podstatě neobjevuje dvakrát, s výjimkou rodičů ţáků, kteří jsou sami majiteli ubytovacích a stravovacích zařízení. Zde ţáci uvádí jako jejich náplň práce v podstatě téměř všechny činnosti, které jsou na hotelu vykonávány – od uklizečky, kuchaře a kuchařky aţ po recepční. Dalšími jmenovanými zaměstnáními jsou prodavačka suvenýrových předmětů, kuchařka, masér, recepční, vedoucí sportovního centra Dukla, vedoucí hotelu, uklizečka, servírka či pracovník ve směnárně. Ve vyšším a středním managementu pracuje okolo 5% rodičů dotazovaných.
Graf 9.: Otázka 9 - Jak často navštěvuješ místní podniky?
60
Z odpovědí na devátou otázku jasně vyplývá, ţe cestovní ruch je zde podporován i místními obyvateli, kteří hojně navštěvují místní podniky. Pojem byl ţákům blíţe specifikován prostřednictvím poznámky pod čarou. Podniky představují nejen místní restaurace, ale i cukrárny, kluby, bowling a obchody. Celých 39,5 % dotazovaných, navštěvuje místní podniky alespoň jednou týdně a celých 28 % dotazovaných dokonce několikrát týdně. Dá se tedy říci, ţe na fungování místních podniků se podílí nejen zástupci příjezdového cestovního ruchu, ale i místní obyvatelstvo, svou poměrně hojnou návštěvností.
Graf 10.: Otázka 10 - S kým navštěvuješ místní podniky nejčastěji?
U desáté otázky bylo třeba upřesnit, ţe jako podniky jsou vnímány nejen restaurace, bary či hospody, ale i cukrárny, bowlingové zařízení, místní fitness se squash hernou, obchody. Na základě toho byla otázka zodpovězena dle očekávání. Většina mladších ţáků, především v šesté, částečně pak také v sedmé třídě navštěvují místní podniky nejčastěji s rodiči či jinými rodinnými příslušníky neboli v doprovodu dospělých. Více jak polovina dotazovaných navštěvuje místní zařízení především se svými přáteli. Takto odpovídali z velké většiny především ţáci osmých a devátých tříd. Pro tento věk je typická touha po osamostatnění a děti v tomto věku raději navštěvují podniky se svými přáteli neţ s rodiči.
61
Graf 11.: Otázka 11 - Jak trávíš svůj volný čas?
Jedenáctá otázka se zabývá jinými moţnostmi vyuţití volného času místních dětí.
V dotazníku jsem jednak zadala volnočasové aktivity, které jsou typické pro tento věk – tedy venkovní procházky, návštěva kina, zájmové krouţky organizované školou, hra na počítači i v dnešní době často opomíjená četba knih. Dále velké mnoţství sportovních aktivit, od výletu do okolí, plavání, golf, tenis, bowling, tanec, jízdu na kole, fotbal aţ po zimní sporty, mezi něţ patří sjezdové a běţecké lyţování nebo skoky na lyţích. Zvláštní se můţe zdát uţití aktivit, jako je tenis, golf nebo bowling, které nebývají aţ tak typické.
Jelikoţ se ve městě nachází místa, kde je moţno tyto aktivity provozovat, je důleţité zjistit, zda ţáci opravdu těchto sportoviště či sportovních zařízení vyuţívají nebo o nich nemají téměř ţádné informace. Zatímco bowling bývá nepravidelně navštěvován 62,8%
dotazovaných a tenis 46,5% dotazovaných, o golf ţáci buďto zájem nemají nebo nejsou dostatečně informovaní o moţnostech jeho hraní. Nevelký zájem také můţeme pozorovat u sportovních aktivit jako je fotbal nebo tanec, coţ je ale většinou podmíněno pohlavím.
Chlapci nejeví zájem o tanec, stejně tak jako dívky o fotbal. Naopak mezi nejčastěji provozované aktivity patří venkovní procházky, sjezdové a běţecké lyţování, coţ opět odpovídá charakteru města. Harrachov, jakoţto centrum zimních sportů nabízí širokou
62
škálu zimních sportů. Méně oblíbené jsou pak skoky na lyţích, které většina pouze pasivně sleduje, ale sami se tomuto sportu nevěnují. Mezi často uváděné aktivity patří téţ plavání, výlety do okolí, návštěva kina či jízda na kole. Plavání se ţáci mohou věnovat především v létě, jelikoţ na území města bylo nově zrekonstruováno koupaliště Zákoutí. V případě kina však velké mnoţství dotazovaných, celých 23,3%, uvádí nedostatek informací, který plyne z neexistence kina na území města. Nejen tedy nedostatek informací, ale i zhoršené dopravní spojení hromadnou dopravou můţe ţáky od návštěvy kina odrazovat. (IDOS.CZ, online)
Je důleţité zmínit, ţe v případě harrachovské základní školy, se velké mnoţství dětí věnuje sportu na vrcholové úrovni. Na škole se nachází poměrně velký počet dětí, které se účastní ţákovských mistrovství na celostátní úrovni a výše. Především se jedná o zimní sporty, jelikoţ děti mají na území města dobré moţnosti k jejich tréninku a návštěvě různých sportovně zaměřených spolků.
Graf 12.: Otázka 12 - Líbí se ti vzhled města?
U dvanácté otázky bylo cílem zjistit subjektivní názor ţáků na vzhled města.
Většina ţáků je sice se vzhledem města buď naprosto nebo částečně spokojena, ale zaráţející je celých 46,5% , kterým se vzhled města buďto vůbec nebo částečně nelíbí.
Důvodem k tomuto zápornému postoji jsou buďto nedostatky v podobě chybějícího zařízení či sluţby ve městě nebo také neschopnost porovnat město s jinými obcemi.
Překvapením pro mě byl poměrně vysoký počet ţáků, kteří se málokdy dostanou
63
za hranice města. Většinou pouze v případě, kdyţ jedou k lékaři. Toto zdůvodnění však vyplývá jiţ z mého soukromého dotazování.
Graf 13.: Otázka 13 - Co ti ve městě chybí?
Třináctá otázka dále navazuje na předchozí otázku a blíţe se snaţí popsat důvod nespokojenosti ţáků s městem. Celým 58,1% dotazovaných chybí jiţ zmiňované kulturní vyţití. Paradoxně si celých 41,7 % stěţuje na sportovní vyţití a 23,3% na nedostatek hezké přírody, přitom umístění Harrachova je takřka ideálně zasazeno do krásné krajiny Krkonoš a je střediskem zimních sportů a v létě turistiky. Problémem je opět neschopnost porovnání města s jinými městy či vesnicemi. Naopak dopravní spojení je vnímáno jako bezproblémové. Čtyřem ţákům také chybí stravovací zařízení. Částečnou odpověď na tuto otázku je moţno najít u odpovědí k otázce následující.
Otázka 14 - Udej příklad zařízení nebo sluţby, které ti ve městě chybí.
Ţáci ve valné většině udávali, ţe ve městě chybí jakékoli kulturní zařízení, s čímţ se dá pouze souhlasit. Město by mělo poskytnout prostory pro vznik kulturního střediska.
V případě navrhovaného kina, je problém s jeho provozem mimo sezónu. Kino zde jiţ existovalo, ale kapacita nebyla mimosezónně téměř pravidelně dostatečně pokryta a tak došlo k jeho uzavření.
64
Nedostatek sportovních zařízení byl zdůvodněn absencí letního sportovního areálu, který se nachází na příklad v Desné, kde jsou tenisová a víceúčelová hřiště, fotbalové hřiště a atletický ovál. Ţáci si však plně neuvědomují devizu Harrachova z hlediska pokrytí sportovními zařízeními.
5.4 Komplexní hodnocení průzkumu uskutečněného na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově
Průzkum na základní škole v Harrachově byl proveden během měsíce a půl, převáţně v období mé souvislé praxe. Tedy v termínu od 14. února do 25. března. 2011. Jiţ před začátkem praxe proběhl průzkum platného školského vzdělávacího programu, jehoţ struktura z hlediska výuky tématu cestovního ruchu je popsána výše. Následovaly rozhovory s vyučujícími a má samostatná výuka hodin zeměpisu v jednotlivých třídách, které mi potvrzovaly údaje vyplývající ze školního vzdělávacího programu ZŠ Harrachov.
Na to dále navazují dotazníky, které šetří jednak znalosti ţáků, jejich osobní spojitost s cestovním ruchem v obci, ať jiţ prostřednictvím jich samotných přímo nebo jejich rodičů a také jejich subjektivní názory.
Průzkum v sobě slučuje několik cílů a to získání informací o úrovni znalostí ţáků ve vztahů jak k rámcovému, tak školskému vzdělávacímu programu, získání vlastních názorů, mínění a postojů a v neposlední řadě také poskytují informace o způsobu trávení volného času ţáků. Výsledky na jednotlivé otázky uvedené v dotazníku, jsou do značné míry ovlivněny znalostmi a názory rodičů. Tento vliv se však mohl prosadit ve výsledcích dotazníků pouze nepřímo, jelikoţ mu rodinní příslušníci nebyli přímo přítomni.
Z průzkumu vyplývá, ţe ţáci druhého stupně se v oblasti pojmu cestovního ruchu orientují poměrně dobře. Menší obtíţe se vyskytují u ţáků 6. třídy, ale ještě v tomto ročníku si ţáci v tematickém celku Domov osvojují pojem cestovní ruch a navazují na základní informace, které se o něm naučili na prvním stupni. V dalších ročnících by jej ţáci měli umět uvést do spojitostí s hospodářstvím jednotlivých zemí a v deváté třídě by měli být schopni pojem jiţ komplexně uchopit, uvědomovat si jeho klady a zápory a uvádět jej do hlubších souvislostí. Je třeba si uvědomit, ţe tyto výsledky lze očekávat jak u nadaných, tak u průměrných ţáků. Naopak u méně nadaných ţáků lze předpokládat,
65
ţe nebudou schopni vytvořit vlastní kvalitní analýzu cestovního ruchu a zhodnotit ji. Nejen ze školského vzdělávacího programu, ale i z dotazníkového šetření vyplývá, ţe ţáci látku ovládají poměrně dobře a orientují se v ní. K čemuţ přispívá i bezprostřední kontakt s cestovním ruchem. Jak dotazníky ukazují, většina rodičů ţáků je zaměstnána v oblasti cestovního ruchu. Dále ţáky s cestovním ruchem spojuje i řada aktivit, které provozují, především tedy sportovního charakteru. Jediné co je pro některé ţáky problematické, je porovnání obce s obcemi jinými, jelikoţ řada z nich nemá přehled, jaké sluţby jiná města nabízí a jak vzhledově vypadají. Často tedy bylo ţáky uváděno, ţe nejsou spokojeni výuky na základní škole vzhledem k vyučovanému tématu cestovního ruchu.