ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO THE DEVELOPEMENT OF TOURISMUS IN

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Geografie

Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň základních škol Studijní obor: Zeměpis - Německý jazyk

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO THE DEVELOPEMENT OF TOURISMUS IN

THE MICROREGION TANVALDSKO

Diplomová práce: 11–FP–KGE– 009

Autor: Podpis:

Ivana MÜLLEROVÁ

Adresa:

Poštovní 620 468 61, Desná

Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Tomáš Vágai Konzultant:

Počet

stran Grafů obrázků tabulek pramenů Příloh

109 33 2 6 56 8

V Liberci dne: 28. 4. 2011

(2)

(3)

(4)

Čestné prohlášení

Název práce: Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko Jméno a příjmení autora: Ivana Müllerová

Osobní číslo: P06100253

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, ţe má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 28. 4. 2011

Ivana Müllerová

(5)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce RNDr. Mgr.

Tomáš Vágaiovi za jeho odborné vedení, náměty a komentáře k mojí práci. Dále bych chtěla poděkovat i personálu ZŠ Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově, především pak paní ředitelce Mgr. Aleně Bervicové a Mgr. Veronice Huškové za ochotu při spolupráci.

Poděkování patří také Ing. Kateřině Preusslerové za poskytnutí rozvojových materiálů mikroregionu Tanvaldsko a ochotu při získání informací z řízeného rozhovoru.

V neposlední řadě patří mé poděkování JuDr. Jaroslavu Müllerovi Phd. za poskytnutí cenných rad při tvorbě mé diplomové práce.

(6)

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU TANVALDSKO

Müllerová Ivana Vedoucí DP: RNDr. Mgr. Tomáš Vágai

Anotace:

Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Tanvaldsko, který sdruţuje 11 obcí. Cílem diplomové práce byla analýza trhu cestovního ruchu uvedeného mikroregionu s následným návrhem vlastních řešení rozvoje v komparaci s doporučenými postupy. Pro zhodnocení současné situace byla zvolena SWOT analýza vycházející ze selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů, které byly zjištěny analýzou strategických a rozvojových dokumentů a terénním šetřením. Na základě SWOT analýzy byly stanoveny silné a slabé stránky, stejně jako příleţitosti a hrozby růstu mikroregionu. Tyto informace byly dále doplněny výsledky dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru. Respondenty dotazníkového šetření byly jak návštěvníci a turisté v mikroregionu, tak ţáci základních škol. Jelikoţ byla práce vypracována v rámci studia na pedagogické fakultě, hrála participace základní školy významnou roli. Výsledky dotazníkového šetření na základní škole vedly ke komparaci s uţívaným školským vzdělávacím programem základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově a následnému návrhu jeho doplnění z hlediska vyučovaného tématu cestovního ruchu. V souladu se získanými informacemi byly předloţeny vlastní návrhy moţností rozvoje v komparaci s doporučenými postupy, čímţ bylo dosaţeno stanového cíle pro tuto diplomovou práci.

Klíčová slova: cestovní ruch, mikroregion Tanvaldsko, SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu, kooperace mikroregionu, typický zákazník mikroregionu, školský vzdělávací program základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově

(7)

THE DEVELOPMENT OF TOURISM IN THE MICROREGION TANVALDSKO

Annotation:

The thesis deals with tourism development issue in the area of the microregion Tanvaldsko that associates 11 municipalities. The aim of the thesis was to analyse the tourism market of the mentioned microregion with a subsequent suggestion of development solutions in comparison with recommended procedures. SWOT analysis was chosen for an evaluation of the present situation. The analysis results from selective, localization and realization premises that were found out on the basis of an analysis of strategic and development documents and field research. On the basis of the SWOT analysis strengths and weaknesses were set as well as opportunities and threats of the microregion´s growth. Furthermore results of questionnaire research and directed interviews were added to this information. Respondents of the questionnaire research were visitors and tourists of the microregion as well as pupils of a basic school. As the thesis was written within studies at the Faculty of Education the participation of the basic school played an important role. Results of the questionnaire research at the basic school led to a comparison with used school education programme of the basic school Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově and a subsequent suggestion of its completion in light of a taught tourism subject. In compliance with acquired information suggestions of development possibilities were presented in comparison with recommended procedures. Thus the aim set for this thesis was achieved.

Key words: tourism, microregion Tanvaldsko, SWOT analysis of tourism premises, microregion cooperation, a typical customer of the microregion, school education programme of the basic school Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově.

(8)

DIE ENTWICKLUNG DES REISEVERKEHRS IN DER TANNWÄLDER MIKROREGION

Zusammenfassung:

Die Diplomarbeit betrifft die Problematik der Entwicklung des Reiseverkehrs im Gebiet der Tannwälder Mikroregion, welche elf Ortschaften vereinigt. Das Ziel der Diplomarbeit war die Analyse des Reiseverkehrsmarktes der angegebenen Mikroregion und der eigene Vorschlag, wie im Vergleich mit empfohlenen Methoden diese Problematik zu lösen. Um den jetzigen Zustand und die ganze Situation abzuschätzen und zu bewerten, wurde die SWOT Analyse gewählt, die aus selektiven, lokalen und realen Vorsetzungen besteht. Diese wurden durch Analyse der strategischen Entwicklungs-Dokumente und Untersuchung des Terrains gewonnen. Auf Grund der SWOT Analyse wurden positive und negative Merkmale festgestellt, sowie Gelegenheiten, aber auch Drohungen im Zusammenhang mit dem Wuchs der Mikroregion. Diese Informationen wurden weiter durch Resultate einer Fragebogen-Enquete und gezielter Dialoge ergänzt. Zu Respondierten der Fragebogen-Untersuchung wurden Touristen und Besucher der Mikroregion, wie auch Schüler der hiesigen Grundschulen gewählt. Da diese Arbeit im Rahmen des Studiums auf der Pädagogischen Fakultät entstand, spielte die Teilnahme der Grundschulen eine wichtige Rolle. Das Ergebnis dieser Fragebogen-Forschung auf der Grundschule führte zur Vergleichung mit dem stehenden Schulprogramm für Erziehung und Bildung der Grundschule Dr. h. c. Jana Masaryka in Harrachov /Harrachsdorf/ und wurde durch neue Kenntnisse im Bereich des Reiseverkehrs ergänzt. In Übereinstimmung mit empfangenen Informationen wurden in Harmonie mit empfohlenen Methoden eigene Vorschläge und Empfehlungen vorgelegt. Damit ist das Ziel der Diplomarbeit erreicht.

Die Schlüsselwörter: der Reiseverkehr, die Mikroregion Tanvaldsko, die SWOT analyse der Voraussetzungen des Reiseverkehrs, der typische Klient der Mikroregion, das Schulunterrichtsprogramm der Grundschule Dr. h. c. Jana Masaryka in Harrachov

(9)

Seznam použitých zkratek

ČGS - Česká geografická společnost ČSÚ - Český statistický úřad

EU - Evropská unie

MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj

MŠMT - Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy SCFM - Středoevropské centrum pro finance a management SWOT (analýza) - analýza silných a slabých stránek, hrozeb a příleţitostí ŠVP - Školský vzdělávací program

WTO - Světová organizace cestovního ruchu

(10)

10

Obsah

ÚVOD ... 12

1 METODOLOGIE ... 14

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ... 17

2.1 Teorie regionálního rozvoje ... 17

2.2 Úloha regionální politiky v rozvoji cestovního ruchu ... 18

2.3 Cestovní ruch jako podnět k regionálnímu rozvoji ... 19

3 POPIS OBLASTI ... 21

3.1 Teorie popisu oblasti ... 21

3.1.1 Selektivní předpoklady ... 21

3.1.2 Realizační předpoklady ... 22

3.1.3 Lokalizační předpoklady ... 22

3.2 Praktický popis oblasti ... 22

3.2.1. Selektivní předpoklady ... 23

3.2.2 Realizační předpoklady ... 29

3.2.3 Lokalizační předpoklady ... 33

3.3 Závěr ... 39

4 SWOT ANALÝZA ... 41

4.1 Teoretický popis SWOT analýzy ... 41

4.2 Silné stránky mikroregionu Tanvaldsko ... 42

4.3 Slabé stránky mikroregionu Tanvaldsko ... 43

4.4 Příleţitosti mikroregionu Tanvaldsko ... 44

4.5 Hrozby mikroregionu Tanvaldsko ... 44

4.6 Závěr SWOT analýzy ... 45

5 PARTICIPACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY DR. H. C. JANA MASARYKA V HARRACHOVĚ ... 47

5.1 Teoretický popis výzkumu na základní škole v Harrachově ... 47

5.2 Obsaţení tématu cestovního ruchu v školském vzdělávacím programu ZŠ Harrachov ... 49

5.3 Dotazníkové šetření ... 53

5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření ... 55

(11)

11

5.4 Komplexní hodnocení průzkumu uskutečněného na základní škole Dr. h. c. Jana

Masaryka v Harrachově ... 64

5.5 Řešení identifikovaných problémů ... 65

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A INTERVIEW ... 69

6.1 Dotazníkové šetření ... 69

6. 1. 1 Výsledky dotazníkového šetření ... 71

6.2 Interview ... 84

6.2.1 Výsledky interview ... 85

6.3 Závěr ... 86

7 STRATEGICKÝ ROZVOJ DESTINACE TANVALDSKO ... 89

7.1 Strategie destinace ... 89

7.2 Sjednocení a kooperace oblasti ... 90

7.3 Marketingový mix ... 92

7.3.1 Poptávka po destinaci Tanvaldsko (lidé) ... 92

7.3.2 Nabídka destinace Tanvaldsko (místo, produkt) ... 93

7.3.3 Cena ... 96

7.3.4 Podpora prodeje ... 96

7.4 Financování ... 97

7.5 Závěr ... 100

8 ZÁVĚR ... 101

9 LITERATURA ... 103

10 PŘÍLOHY ... 109

(12)

12

ÚVOD

Diplomová práce se zabývá otázkou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko. Důvodem výběru tématu je především masivní rozvoj cestovního ruchu v období po druhé světové válce, který se odráţí i na ekonomické úrovni dané oblasti, ve které je realizován. Mikroregion Tanvaldsko je turistickou oblastí, které disponuje dobrým potenciálem pro rozvoj tohoto odvětví. Oblast je mi zvláště blízká proto, ţe zde ţiji od svého narození, mám k ní bezprostřední vztah a zároveň i dostatek vstupních informací, které mi umoţní lepší orientaci v následném průzkumu místních stávajících rozvojových dokumentů a tematických publikací. Má znalost této oblasti přispívá výraznou měrou k objektivitě zpracování práce, jelikoţ byla získána dlouhodobým terénním pozorováním.

Aktuálnost tématu je dána zvyšujícím se podílem cestovního ruchu a sluţeb s ním souvisejících. Význam tématu spočívá v tom, ţe při stanovení správného postupu a uvědomění si nedostatků, lze zkvalitnit sluţby na úseku cestovního ruchu a nepřímo zvýšit socioekonomickou úroveň ţivota lidí ţijících v tomto regionu v souladu s co nejmenším vlivem na jedinečnost přírodního krajinného rázu.

Mikroregion Tanvaldsko disponuje především potenciálem přírodním, který se dá vyuţít zejména pro sportovní a rekreační účely, přitom ovšem existují velké rozdíly v moţnostech jednotlivých obcí. Vzhledem k tomu je třeba vytvořit jednotný záměr, který by slouţil všem obcím, umoţňoval by jejich rozvoj a provázanost. Zkušenosti z jiných regionů, kde jiţ došlo ke komplexnímu řešení, na němţ se podílelo více obcí, vypovídají o tom, ţe tento přístup je výhodný. Hlavním pozitivem spolupráce obcí je moţnost realizace společných projektů podporovaných z dotací příslušných institucí na rozvoj regionů či cestovního ruchu, společná prezentace obcí regionu nebo poskytnutí jednotného balíčku sluţeb potencionálnímu účastníkovi cestovního ruchu.

Zjišťování relevantních skutečností bude na jedné straně uskutečněno výzkumem za pomoci dotazníků a řízených rozhovorů prováděných s respondenty, a na druhé straně za pomoci dalších výzkumných metod, které jsou blíţe rozvedeny v metodologii práce.

Zvláštní skupinou respondentů jsou ţáci základní školy v Harrachově. Zpracované

(13)

13

výsledky dotazníků, poslouţí ke komparaci s názory dalších respondentů. V odpovědích ţáků se projeví vliv cestovního ruchu na běţný ţivot občanů Harrachova. Výzkum prokáţe také míru znalostí u ţáků základní školy, které se týkají cestovního ruchu. Míra znalostí ţáků (respondentů) bude dále porovnána s obsahem rámcového programu a školního vzdělávacího programu ZŠ Harrachov. Cílem je zjistit znalost této problematiky u dětí a jejich osobní pohled. Provedeným výzkumem by se mělo dospět k zjištění míry informovanosti všech respondentů, přičemţ lze očekávat vyšší míru shody provedené SWOT analýzy s jejich názory.

Účelem je dosaţení cíle, kterým je dynamický vývoj cestovního ruchu s dlouhodobou udrţitelností, ke kterému lze dospět na základě objektivní analýzy rozvoje, v přiměřeném časovém horizontu. Práce by měla slouţit nejen jako určitý manuál pouţitelný v praxi pro představitele a zastupitele jednotlivých obcí, ale i jako návod pro základní školy ke zkvalitnění výuky související s tématem cestovního ruchu.

(14)

14

1 METODOLOGIE

Metodologie označuje vědní disciplínu zabývající se systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu. (HENDL, 2008) Diplomová práce Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko je koncipována jako kvalitativní aplikovaný výzkum, za pomoci kterého získáváme nové poznatky. V rámci tohoto kvalitativního aplikovaného výzkumu jsem si zvolila téma, které chci blíţe studovat.

Aplikovaný výzkum, prováděný v přirozeném prostředí, bude odpovídat na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi a za jeho pomoci budou hledána řešení praktických problémů. Všeobecně je jeho cílem zlepšení ţivotních podmínek obyvatelstva.

V rámci aplikovaného výzkumu budou vyuţity formy akčního, evaluačního i kritického výzkumu. Akční výzkum má přispět k prohloubení znalostí o rozvoji celého mikroregionu v závislosti na rozvoji cestovního ruchu a na tomto základě podpořit navrhované změny.

Evaluační výzkum má přispět k ohodnocení současného stavu na úseku rozvoje cestovního ruchu pomocí získaných empirických dat, z nichţ lze odvodit konkrétní tvrzení. Kritický výzkum bude vyuţit především v případě formulace závěrů, týkajících se změn s důrazem na zjištěné nedostatky a zároveň formulaci závěrů pro jejich kvalitativní změnu.

Základem výzkumu je stanovení účelu a cíle, ke kterému chci dospět, a metod, které vyuţiji k jeho dosaţení. Z hlediska účelu bude vyuţita kategorie predikce, ke které dospěji kombinací popisu a explanace. Popis vyuţiji především v případě hodnocení předpokladů cestovního ruchu oblasti mikroregionu Tanvaldsko, přičemţ vyuţiji techniky statistického šetření, terénního pozorování a nereaktivního způsobu sběru dat. (HEMPEL, 1968)

Při nereaktivním způsobu sběru dat neboli zkoumání dokumentů, budu vycházet především z jiţ existujících rozvojových dokumentů jednotlivých obcí zkoumaného mikroregionu. V návaznosti na tato získaná data vyuţiji metody explanace, přesněji formu deduktivní inference, neboli deduktivního vyvozování, která byla klasicky rozpracována C. G. Hempelem (1968) ve studii Teoretikovo dilema. Ve své publikaci charakterizuje tento způsob explanace jako kombinace výpovědí o jedinečnostech a obecných zákonů.(OCHRANA, 2009)

(15)

15

Explanace poslouţí k vysvětlení procesu rozvoje mikroregionu vytvořením teorie, která vychází z provedené SWOT analýzy. Ze základních bodů SWOT analýzy budou vybrány a popsány vztahy, které ozřejmují fungování mikroregionu s ohledem na rozvoj cestovního ruchu.

Další důleţitý, zde pouţitý způsob získávání informací je empirický výzkum, který získává nové informace na základě systematické analýzy dat. Data jsou obstarávána různými způsoby, které jsou metodologicky podloţené. V případě mikroregionu Tanvaldsko, jakoţto destinace cestovního ruchu, se výzkum prováděl na území všech jedenácti obcí, které jsou jeho součástí. Empirický výzkum shromaţďoval kvalitativní data za pomoci dotazování, pozorování a sběru dokumentů, přičemţ dotazování probíhalo za pomoci dvou metod, a to metody dotazníkové a metody řízeného rozhovoru. Primárně byly za účelem dotazníkového šetření zvoleny obce s nejvyšší návštěvností, přičemţ míře návštěvnosti byl také přímo úměrný počet respondentů. Dotazníková metoda spočívala ve zpracování písemných otevřených otázek a otázek uzavřených s alternativními odpověďmi, kdy respondent vybírá jednu či více variant z navrhovaných moţností.

Výzkum řízeným rozhovorem spočívá v kladení dopředu připravených otázek, které jsou ve standardizovaném dotazníku, a do kterého jsou zapisovány odpovědi. Interpersonální vztah umoţňuje důkladné proniknutí k problému a získání doplňujících poznatků.

Dotazníkového šetření bude také vyuţito při participaci harrachovské základní školy. Dotazníky se od ostatních liší především ve svém významu, jelikoţ kromě přínosu nových informací ohledně cestovního ruchu v mikroregionu, sdělí i údaje o úrovni znalostí ţáků. Výsledky informovanosti budou porovnány s místním školním vzdělávacím programem. Následně budou nastíněny i moţné způsoby výuky a zapojení tématu cestovního ruchu do jednotlivých předmětů v rámci školního vzdělávacího programu.

Dříve získané informace za pomoci popisného výzkumu a deduktivní inference umoţní dopracovat se k predikci, která nastíní další moţnosti rozvoje mikroregionu z hlediska cestovního ruchu. A to jak na základě informací, které jsou známy předem, tak i na základě výsledků explanačního výzkumu v případě, ţe se podaří odhalit určité příčinné vztahy pozorováním příčin a jejich následků.

(16)

16

Shromaţďování dat a jejich analýza probíhá současně. Na základě analýzy se rozhoduje o významnosti jednotlivých informací. Ve své diplomové práci uţívám několik druhů analýz, které jsou na sobě vzájemně závislé. Primární analýza vyuţívá terénního sběru dat pro další výzkum, který slouţí k potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy. Při sekundární analýze vyuţívám data pořízená v rámci jiných šetření, především se jedná o jiţ existující rozvojové dokumenty obcí. Metaanalýza, která je třetí úrovní, vychází z dříve provedených analýz primárních a sekundárních. Jejím cílem je definovat všeobecně platný popis daného problému a pravidel, u nichţ dochází k periodickému opakování. (GLASS a kol., 1981)

Těchto metod je v práci uţito v kapitole týkající se popisu oblasti, kde z jednotlivých informací o obcích odvozujeme obecné informace o mikroregionu. Dále jsou pak také uţity v kapitole zabývající se vyhodnocením dotazníků i při komparaci výsledků dotazníků, mnou navrhnutých a doporučených postupů.

Kvalita diplomové práce bude zajištěna především různými zdroji informací, delším časovým úsekem při provádění výzkumných aktivit v terénu, důsledným vyhledáváním praktických ukázek, které potvrzují či naopak vyvracejí mé závěry. (FLICK, 2003) Vyuţiji tzv. metodu triangulace navrhovanou Normanem Denzinem (1978), který byl průkopníkem této strategie. Jeho cílem bylo navýšení validity a objektivity u výzkumných prací za pomoci kombinace čtyř typů strategií. (HENDL, 2008) Z nichţ pro tuto diplomovou práci byla nejvhodnější kombinace metod, která vytváří datovou triangulaci.

(17)

17

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2.1 Teorie regionálního rozvoje

Existuje celá řada teorií regionálního rozvoje, avšak dosud není ţádné všeobecně přijímané paradigma regionálního rozvoje jako takového. (KUTSCHERAUER, 2006) Teorie regionálního rozvoje prošla dlouhodobým procesem vývoje, kdy hlavní vývojové etapy byly zastupovány typickými obecnými přístupy. Od konce 20. let 20. století je vnímaná jako hlavní teorie regionálního rozvoje teorie neoklasická, v 50. letech se vyvíjí keynesyánská teorie a později v 70. letech teorie neomarxiscká. Dnes se vyuţívá především teorie neoliberální a teorie institucionální. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002)

Hlavní tezí neoliberální teorie, lišící se od předchozích je posunutí problémů z hlediska poptávky směrem k nabídce, jelikoţ výchozím bodem je zjištění úrovně ekonomického prostředí. To je totiţ předpokladem k rozvoji regionu. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002)

Institucionální teorie je zaloţena na kvalitní analýze institucí. Základem teorie je tedy studium společenské, politické, právní a ekonomické struktury. Institucionalisté tvrdí, ţe vytváření všeobecných modelů chování nemá valný význam, protoţe lidské chování je příliš odlišné a tak se zaměřují na širší fungování společnosti v regionu. (VANÍČEK a HRABÁNKOVÁ, 2004)

Klíčové je vytvoření sítě funkčních institucí na základě sociálních a kulturních standardů ve společnosti. Jedním ze směrů, které jsou v rámci institucionálního směřování rozvíjeny je teorie nazývána také teorií účících se regionů, která vychází z přesvědčení, ţe hlavním faktorem funkčního rozvoje je schopnost učit se sdílet myšlenky. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002) Vytvoření funkčního institucionálního rámce, který takovéto prostředí umoţňuje a podporuje, však v praxi často selhává, jelikoţ naráţí na neochotu spolupracovat či inovovat.

Je pravdou, ţe ani jiné teorie nejsou schopny přinést z hlediska predikce přesnou analýzu oblasti, institucionální teorie však nedokáţe poskytnout komplexní a univerzální

(18)

18

doporučení. Právě z tohoto důvodu se nikdy nezískala podporu politické sféry. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002)

Ačkoli existuje řada nových teorií regionálního rozvoje, je pro některé regionální problémy vhodnější vyuţít tzv. překonaných a starších teorií. V této diplomové práci se vychází především z lokalizační teorie, která je v mnoha ohledech povaţována za předchůdce teorie institucionální. (MAIER, 2005)

Základem této teorie je nalezení prvků, které mají vliv na rozmístění ekonomických aktivit a vysvětlení prostorového rozmístění ekonomiky. (BLAŢEK a UHLÍŘ, 2002)

Z této teorie vychází také Mariot (1983), který vytvořil funkčně chronologický model předpokladů cestovního ruchu zaloţený na vzájemné kombinace prvků lokalizačních, selektivních a realizačních. Na základě těchto prvků je vytvořen důkladný popis oblasti, tak, aby postihl její nejvýznamnější charakteristiky pro rozvoj cestovního ruchu.

2.2 Úloha regionální politiky v rozvoji cestovního ruchu

Regionální politiku lze vymezit různými způsoby a neexistuje ţádná všeobecně uznávaná definice. Obecně lze regionální politiku popsat jako souhrn cílů a v návaznosti na to vytvoření opatření a nástrojů jak k nim dospět.

Hlavním úkolem regionální politiky je zajistit, aby se regiony, jejichţ rozvoj zaostává za evropským průměrem, dostaly pomocí investic do infrastruktury a do řady dalších oblastí na stejnou úroveň. (BUSINESSINFO.CZ, online)

Starost o evropské méně rozvinuté regiony byla vţdy hlavním cílem Evropské unie, v posledních třech a půl desetiletích existence EU byl úkol pomáhat znevýhodněným regionům ponechán v rukách národních vlád. (BALDWIN a WYPLOSZ, 2008)

Základním nástrojem regionální politiky, za niţ ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní Strategie regionálního rozvoje České republiky platná pro období 2007–2013. Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj

(19)

19

území, vycházejí z ní regionálně zaměřené rozvojové programy financované výhradně z národních zdrojů nebo spolufinancované ze zdrojů Evropské unie. (MMR, online)

Regionální politika je tedy součástí politiky státní a má zásadní vliv na rozmístění ekonomických aktivit v dané oblasti. Cílem je podpora nedostatečně rozvinutých oblastí, které se v mikroregionu Tanvaldsko váţou především na nedostatečné vyuţití vlastních zdrojů, které je způsobeno především nedostatkem kapitálu. Fungování regionální politika však není podmíněno pouze ekonomicky, ale rovněţ politicky, ekologicky či sociálně.

(ADAMČÍK, 1994)

V roce 2003 byla vypracována rozvojová Strategie mikroregionu, která tvoří základní předpoklad k čerpání dotací a tudíţ podporu oblasti. Mikroregion čerpá finance jednak z dotací Evropské unie prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj a za druhé skrze grantová schémata Libereckého kraje. Tato grantová schémata nenabízí finanční podporu Evropské unie, ale i jiných programů jako je Mezinárodní Visegrádský fond, Společný regionální operační program České republiky, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost či Švýcarské fondy.

2.3 Cestovní ruch jako podnět k regionálnímu rozvoji

Cestovní ruch je definován dle WTO jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další sluţby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. (CZECHTOURISM.CZ, online)

Turistický průmysl vytváří široký systém sluţeb a produktů poskytovaných návštěvníkům prostřednictvím jednotlivých subjektů.

Cestovní ruch ovlivňuje rozpočty měst a obcí nejen primárním způsobem, ale také druhotným ovlivněním řady odvětví a sektorů, jako jsou zejména doprava, obchod,

(20)

20

stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. Multiplikační efekt cestovního ruchu umoţňuje zachovávat, respektive vytvářet nové pracovní příleţitosti a finanční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálně-kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce a tak zároveň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. (M-DAČICKO, online)

Primárním cílem je poskytnutí potencionálním zákazníkům komplexní sluţby příslušné kvality a ceny tak, aby byly uspokojeny jeho nároky. Z tohoto důvodu je třeba analyzovat jak nabídku oblasti, tak poptávku. Z hlediska nabídky je vyuţita jiţ zmíněná lokalizační strategie a funkčně chronologický model dělící oblast z hlediska selektivních, lokalizačních a realizačních předpokladů a jejich následná kombinace ve SWOT analýze.

Z hlediska poptávky je klíčové určení typického návštěvníka a turisty oblasti za pomoci dotazníkové šetření.

(21)

21

3 POPIS OBLASTI 3.1 Teorie popisu oblasti

Prostorové rozmístění cestovního ruchu představovalo vţdy problematickou oblast.

K jejímu efektivnímu řešení bylo třeba vytvořit model, který by prezentoval atraktivitu destinace a zároveň svou jednotností předcházel duplicitě při výzkumech v oblasti cestovního ruchu.

Z mnoţství nabízejících se strategií se jeví jako nejvhodnější teorie lokalizační zaloţená na nalezení prvků, které jsou důvodem určitého rozloţení ekonomických aktivit a vysvětlení prostorového rozmístění ekonomiky.

Počátek tohoto oboru se často datuje k roku 1939, kdy se Hans Poser (1939) jako první snaţil vytvořit funkční klasifikaci cestovního ruchu na základě analýzy cestovního ruchu v Krkonoších. Poser definoval tři základní skupiny činitelů ovlivňujících cestovní ruch, a to činitele základní, podporující a brzdící. Jako dva základní prvky stanovuje přírodní a demografické charakteristiky, které dále dává do souvislostí. (KREISL, 2004)

Schéma bylo na svoji dobu velmi pokrokové, přesto se však od něj upustilo a bylo téměř zapomenuto. Později na něj navazuje Mariot (1983) s funkčně chronologickým modelem předpokladů cestovního ruchu, na základě něhoţ stanovuje tři základní skupiny předpokladů, a to selektivní, lokalizační a realizační.

Dle Holešínské (2005) jsou tyto tři základní skupiny zaloţeny na základní tezi vyplývající z hlediska určování lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu. Tyto elementy jsou v podstatě předpoklady cestovního ruchu, které jsou zaměřeny na různorodé dispozice destinace. V současnosti patří z hlediska tvorby analýz tento model hodnocení předpokladů cestovního ruchu k nejčastěji vyuţívaným.

3.1.1 Selektivní předpoklady

Mezi selektivní předpoklady patří předpoklady demografické, urbanizační, socioekonomické a politické. Ve své podstatě je tato skupina předpokladů protipólem předpokladů lokalizačních, ale zároveň jsou velmi úzce spjaty. (HOLEŠÍNSKÁ, 2005)

(22)

22

Jako „překlenovacího mostu“ se proto vyuţívá realizačních předpokladů, díky čemuţ tvoří nejdůleţitější indikátor při volbě destinace cestovního ruchu. Výrazná změna úrovně selektivních předpokladů má dlouhodobé trvání. Dle Hrala (2005) jsou selektivní předpoklady činiteli, které stimulují vznik poptávky.

3.1.2 Realizační předpoklady

Realizační předpoklady jsou umoţněny spojením předpokladů lokalizačních a selektivních a naopak jejich schopností je spojení a konkretizování těchto dvou předpokladů. Realizační předpoklady jsou tvořeny materiálně-technickou základnou a komunikačními podmínkami. Jak jiţ z názvu vypovídá, představují v podstatě moţnou realizaci cestovního ruchu.

3.1.3 Lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady představují přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti. Jejich schopnost ovlivňovat lokalizaci cestovního ruchu vyplývá z úloh, kterou cestovní ruch plní v ţivotě společnosti. Základním předpokladem reprodukce fyzických a duševních sil je změna kaţdodenní činnosti a vykonávání rekreačních a kulturních činností. (HOLEŠÍNSKÁ, 2005)

Dle Hrala (2005) vytváří realizační předpoklady moţnost lokalizace cestovního ruchu ve funkci nabídky.

3.2 Praktický popis oblasti

Seskupení obcí pod názvem Mikroregion Tanvaldsko vzniklo v roce 2002 původně spojením mikroregionu Kamenice (Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou a Albrechtice v Jizerských horách) a sedmi obcí – Tanvald, Desná, Kořenov, Plavy, Velké Hamry, Zlatá Olešnice. Později byla k mikroregionu připojena i města Smrţovka a Harrachov. Obce spojuje nejen geografická poloha, ale i společné kulturní a historické tradice. Všechny obce přísluší do Libereckého kraje. Celková rozloha mikroregionu činí přibliţně 177 km². Přičemţ centrem mikroregionu je město Tanvald o celkové rozloze 12,46 km². V tomto

(23)

23

městě také ţije největší počet obyvatel a to 6979 (údaj z roku 2009). Tedy přibliţně 33%

obyvatelstva mikroregionu.

Obr. 1.: Obce mikroregionu Tanvaldsko (CZSO.CZ, online; úpravy autor)

3.2.1. Selektivní předpoklady

Politickou situaci v mikroregionu lze nejlépe demonstrovat na ukazatelích posledních konaných voleb do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2010.

(24)

24

Graf 1.: Výsledky volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 v procentech (CZSO.CZ, online; úpravy autor)

Celkem v šesti z jedenácti obcí mikroregionu dosáhla největšího úspěchu Občanská demokratická strana. Ve třech obcích – Desná, Tanvald a Velké Hamry získala nejvíce hlasů Česká strana sociálně demokratická. Ve dvou obcích ve volbách vyhrála strana TOP 09. Jedná se o obce Jiřetín pod Bukovou a Kořenov. Volby dopadly poměrně vyváţeně, jak ukázaly i celostátní volební výsledky. Typickou ukázkou změny volebního podnebí je obec Kořenov. Zde byla po dlouhá léta vítěznou stranou Komunistická strana Čech a Moravy.

Ta v roce 2010 získává průměrný počet hlasů a celkově 15,91 %. Na vrchol se dostává naopak pravicově orientovaná strana TOP 09. Na lokální úrovni hraje výraznou roli znalost

(25)

25

jednotlivých kandidátů bez ohledu na jejich politickou příslušnost, přičemţ se při rozhodování neprojevuje tak výrazně sociální postavení voličů.

Bezpečnostní situace v mikroregionu je na dobré úrovni především díky třem obvodním oddělením policie v obcích Harrachov, Tanvald a Smrţovka. Tanvaldská obvodní policie zahrnuje spádové oblasti - Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Kořenov, Desná a Tanvald. Smrţovská obvodní policie zahrnuje spádové oblasti - Albrechtice v Jizerských horách, Josefův Důl a Smrţovka. Ve městě Desná a Tanvald navíc také sídlí městská policie. Záporem je rostoucí kriminalita zejména u mladé generace, která však není problematikou pouze jednoho mikroregionu. Jednou z moţností jak předejít kriminalitě je prevence v podobě vytvoření dostatku volnočasových aktivit mládeţe, které alespoň částečně zabrání neţádoucím jevům.

Východiskem je rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných institucí, jako součásti systému prevence sociálně patologických jevů a dále rozšíření vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeţe a začlenění škol do systému volnočasových aktivit. (KUBINOVÁ a kol., 2003) Oblast je dostatečně pokryta vzdělávacími zařízeními jak ukazuje Tab. 1., ale horší je jiţ jejich kvalita.

(26)

26

Tab. 1: Vzdělávací instituce mikroregionu Tanvaldsko v roce 2010 (CZSO.CZ, online)

Albrech.

v Jiz.

horách

Desná Harrachov Jiřetín pod Bukovou

Josefův

Důl Kořenov Plavy Smrţovka Tanvald Velké Hamry

Zlatá Olešnice Mateřská

škola 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1

Základní škola - niţší stupeň

1 1 1 1 1

Základní škola -

vyšší stupeň 1 1 1 1 2 1

Střední odborné

učiliště 1

Gymnázium 1

Střední odborná

škola 1

Základní umělecká

škola 1

Vyšší odborná škola Vysoká škola Jazyková škola

Nevýhodou vzdělávání na místních školách je problematika nekvalifikovaných učitelů (zejména cizích jazyků na základních školách). Dále školy často nedisponují vhodnými prostory, ačkoli v současné době dochází k renovacím a rozšiřování prostor.

Absence jazykové školy by měla být podnětem k zakládání jazykových kurzů, jelikoţ jazykové znalosti jsou nezbytností pro rozvoj cestovního ruchu. Absence vysoké či vyšší odborné školy stejně tak jako nedostatek pracovních příleţitostí v některých oborech zapříčiňují odliv mladé generace z mikroregionu. Tato situace však není nijak jinak řešitelná. Nejčastějším dosaţeným vzděláním je střední, kterého dosáhlo 40% obyvatel, dokončenou základní školu má okolo 24% obyvatel a podobně tomu je i u studia s nástavbou. Vystudovanou vyšší odbornou školu má okolo 3,2%, vysokou školu pak okolo 7% obyvatel. (CZSO.CZ, online) Navíc zde chybí i nabídka pracovních míst pro lidi s vyšším dosaţeným vzděláním. Nejčastější nabídka zaměstnání se odvíjí od místního průmyslu, který je historicky podmíněn. V oblasti se v minulosti stejně jako dnes nacházelo velké mnoţství dřeva, které se vyuţívalo především v místních sklárnách. Tato tradice se dochovala dodnes, ačkoli musí čelit velké konkurenci z Asie. Dalšími tradičními

(27)

27

odvětvími průmyslu je strojírenství a textilní průmysl. Největšími zaměstnavateli v oblasti jsou Kümpers Textil s. r. o. v Plavech; Detoa s. r. o. v Jiřetíně pod Bukovou specializující se na výrobu dřevěných hraček a klávesové mechaniky, strojírenský závod Litmas s. r. o., SEBA Tanvald a. s. specializující se na výrobu polštářů, přikrývek, povlečení a lůţkovin, sklářské podniky Preciosa Ornela a. s. a Jizerská porcelánka s. r. o. v Desné.

(GALVASOVÁ – HOLEČEK, 2007)

V období posledních dvaceti let docházelo k útlumu některých odvětví lehkého průmyslu např. textilního, strojírenského či sklářského. Ekonomická situace na konci roku 2009 a v roce 2010 nebyla příliš příznivá, a tak donutila mnoho podniků k úsporným opatřením, kterými bohuţel bývá i propouštění zaměstnanců. V roce 2009 došlo k poměrně vysokému nárůstu nezaměstnanosti, téměř o celé procento. V roce 2008 činila nezaměstnanost 8,3%. (CZSO.CZ, online) V roce 2010 činila jiţ 11,6 %. Došlo k navýšení o 90 nezaměstnaných osob na celkový počet 1042 zaměstnaných. V roce 2011 však opět dochází k mírnému oţivení ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti. Místní průměrný plat je pod celostátním průměrem. Průměrný hrubý plat v mikroregienu se pohybuje okolo 13250 Kč. (GALVASOVÁ – HOLEČEK, 2007)

Hustota obyvatelstva se tak postupně sniţuje v důsledku odchodu mladší generace za studiem a pracovními příleţitostmi.

(28)

28

Tab. 2.: Věková struktura obyvatelstva ve městech mikroregionu Tanvaldsko v roce 2009

1(CZSO.CZ, online)

1 Rozdělení věkové struktury vychází z ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva 0 -14 let 15 -64 let nad 65 let

Albrechtice v Jiz.

horách 43 239 52

Desná 462 246 1221

arrachov Jiřetín pod

Bukovou 59 445 224

Josefův Důl 122 659 181

Kořenov 115 698 156

Plavy 165 738 149

Smrţovka 580 2595 511

Tanvald 984 4935 1035

Velké Hamry 461 1924 494

Zlatá Olešnice 74 369 81

Tab. 3.: Bilance počtu obyvatel ve městech mikroregionu Tanvaldsko v roce 2009 (CZSO.CZ, online)

Ţivě

narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

Přírůstek (úbytek)

Stav k 31. 12.

2009 přirozený stěhováním celkový

Albrechtice v Jiz.

horách 3 0 19 9 3 10 13 334

Desná 30 33 95 127 -3 - 2 -35 3 419

Harrachov 12 11 35 52 1 -17 -16 1 559

Jiřetín pod

Bukovou 3 6 19 19 -3 0 -3 590

Josefův Důl 7 12 25 39 -5 -14 -19 962

Kořenov

4 7 45 29 -3 16 13 969

Plavy

6 14 19 31 -8 -12 -20 1052

Smrţovka 49 31 153 139 18 14 32 3 686

Tanvald

84 70 22 267 14 -39 -25 6 954

Velké

Hamry 36 47 162 101 -11 61 50 2 879

Zlatá

Olešnice 5 6 8 29 -1 -21 -22 524

(29)

29 3.2.2 Realizační předpoklady

Předpokladem je dobrá infrastruktura obce, která zahrnuje jednak infrastrukturu dopravní a dále materiálně-technickou.

Současným trendem je opětovný návrat poměrně vysoké porodnosti. Statistický počet úmrtí je téměř konstantní jiţ několik let. Na jeho nepatrném navýšení se významně podílí i vysoký počet obyvatel starších 65 let. Průměrný věk doţití na Tanvaldsku je u muţů 71,3 let a u ţen 79,5 let. V některých obcích však dochází k celkovému kladnému přírůstku, coţ je způsobeno především nově přistěhovalými občany. Ty oblast láká krásnou přírodou, zdravým ţivotním prostředím a klidem. Většinou se však jedná o osoby nad 65 let, tedy v důchodovém věku, které nemusí řešit otázku nového zaměstnání. Obecně se ve většině obcí ţivotní prostředí dokonce zlepšuje, k čemuţ přispívá vyšší zájem o vzhled obcí a výsadba nové zeleně.

(CALÁBEK, 2004)

Území mikroregionu se z větší části nachází v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

Na území Harrachova zasahuje Národní park Krkonoše. Krom toho se zde nachází také národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky, coţ je vegetace tvořena podmáčenými rašelinnými smrčinami, klečovými porosty a rašelinnými loukami. (JIZERKY.EU, online)

Dále se zde nachází i řada přírodních rezervací – rašeliniště Rybí Loučky, čedičový vrch. Bukovec a přilehlé zamokřené louky, Černá jezírka Soustava čtyř rašelinišť, Jedlův Důl.

Místní přírodní památkou je Anenské údolí, coţ je mesotrofní louka s bohatou populaci šafránu bělokvětého.

(30)

30

Obr. 2.: Dopravní infrastruktura mikroregionu Tanvaldsko (GEOPORTAL.GOV.CZ, online; úpravy autor)

Mikroregionem prochází hlavní silniční tah z Prahy do Polska I/10, který prostupuje obcemi Plavy, Tanvald, Desná, Kořenov a Velké Hamry. Dále je důleţitou komunikací silnice I/14 spojující Liberec s Tanvaldem. Na území se nachází také velké mnoţství komunikací lokálního významu. Bohuţel ale nejsou místní komunikace na dobré úrovni. Výše zmíněná komunikace I/14 je jiţ několik let rekonstruována. Na dobré úrovni nejsou ani lokální komunikace.

Jako alternativa se nabízí také doprava vlaková, která je na tomto území zřizována především Českými drahami a to na třech základních trasách – 035 z Tanvaldu do Harrachova, 036 z Liberce do Ţelezného Brodu a 034 ze Smrţovky do Josefova Dolu.

Výhodou je také moţnost vyuţití přímého vlakového spoje z Tanvaldu do Prahy. Špatný technický stav částí komunikací a nevzhlednost nádraţních hal se snaţí jednotlivá města i vlakové společnosti řešit.

(31)

31

Materiálně-technická základna je nutností. Obce mikroregionu Tanvaldsko mají v podstatě problematiku kanalizací, plynofikace a zásobování vodou vyřešenou. Obdobná situace nastává v případě elektrifikace, která je v současné době úplná. Mikroregion je také pokryt (aţ na výjimky) signálem všech mobilních operátorů (O2, T-mobile, Vodafone).

Součástí materiálně-technické základny je i lékařská péče. Lékařská péče je zřízena hned několika ordinacemi praktických i specializovaných lékařů, ačkoli lidé z menších obcí (Jiřetín pod Bukovou, Kořenov) musí za doktorem dojíţdět do vedlejší obce nebo vyčkat na den kdy ordinuje v té jejich. V Tanvaldě se nachází nemocnice a ve Velkých Hamrech zdravotní středisko. Lékařskou síť lze označit za dostatečnou vzhledem k počtu obyvatel.

Z hlediska cestovního ruchu má pak význam zvláště kvantita a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení. Počet ubytovacích zařízení pokrývá potřeby mikroregionu. Jejich kvalita se ale mnohdy jeví jako nedostatečná. Převaţujícími typy ubytovacích zařízení jsou penziony a chaty, které často nesplňují očekávání hostů. Výjimku tvoří město Harrachov, které se můţe pyšnit dobře propracovanou materiálně-technickou základnou. Stejně tak jako nabízí širokou škálu ubytovacích zařízení, poskytuje i velký výběr stravovacích zařízení. To je v jiných obcích poměrně problematickým bodem. Jednak proto, ţe se ne ve všech obcích nachází dostatečný výběr restauračních zařízení a pak také jejich kvalita bývá v mnohých případech nízká. Dalším lákadlem je také sportovní a kulturní vyţití.

(32)

32

Tab. 4: Sportovní vyţití v mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online)

Albrech.

v Jiz.

horách

Josefův

Zlatá Olešnice Koupaliště,

bazény 10 1 2 1

- z toho krytá

koupaliště 9 1 1

Lyţařské

vleky 1 7 5 7 1 1 4 1

Sedačkové

lanovky 2 1

Hřiště 2 3 11 2 2 3 2 2 5 3

Tělocvičny (vč.

Školních) 1 2 2 1 1 5 1 2 3 2 2

Stadiony

otevřené 2 1 1 1

Stadiony kryté Ostatní zařízení pro

tělovýchovu 22 7 7

Lázně

1

Z hlediska sportovního vyţití výrazně vede město Harrachov, které nabízí několik hřišť, venkovní koupaliště a 22 dalších zařízení pro tělovýchovu. Mezi ně město řadí například lanové centrum, bobovou dráhu či bowlingové centrum, minigolf, tenisové kurty nebo nově vybudované golfové centrum. Nově zde byly vybudovány také pivní lázně, které slouţí k relaxaci a odpočinku a jsou součástí místní sklárny. Harrachov je však znám především jako město zimních sportů, čemuţ odpovídá i počet lyţařských vleků a dvě sedačkové lanovky, z nichţ jedna se dá vyuţívat i v letním období za turistickými účely.

Další ski areály se nachází v Josefově Dole - Josefův Důl, který je rozdělen do tří oblastí (Ski Lucifer, Jatka, Bukovka) a v Tanvaldě – Ski areál Špičák. Lyţařské vleky se také nachází v obcích Desná, Plavy, Smrţovka a Zlatá Olešnice. Mnoho lyţařských vleků se nachází také v obci Kořenov, coţ je dáno především jeho rozlohou. Velmi oblíbený je i místní snowpark. V zimním období se dají vyuţít desítky kilometrů upravovaných a značených lyţařských stop. Mikroregionem navíc prochází podstatná část Jizerské

(33)

33

lyţařské magistrály. Kaţdoročně se zde pravidelně koná Jizerská padesátka, coţ je závod v dálkovém běhu na lyţích. Magistrála se dá v létě vyuţít k turistice a jízdě na kole.

Turistických i cyklistických tras a stezek je na území celého Tanvaldska velké mnoţství.

Mezi nejhezčí areály patří atletický areál v Desné a sportovní areál v Tanvaldě. Ty jsou vyuţívány však vyuţívány především místním obyvatelstvem, jelikoţ turisté nejsou dostatečně informováni o moţnostech jejich vyuţití. V Tanvaldě, Desné i Smţovce se nachází tenisové kurty. Koupaliště je pak moţné navštívit v Harrachově, Tanvaldě či Zlaté Olešnici. Jejich technický stav však není odpovídající. Kryté bazény jsou pak součástí hotelových komplexů, z nichţ některé mají vyčleněnou otevírací dobu i pro veřejnost. Stavba nebo oprava koupacích ploch by určitě pomohla k atraktivitě oblasti. Nevýhodou je, ţe oblast nebyla obdařena jezery či rybníky, které by eventuelně mohly být přirozenou a navíc finančně nenáročnou náhradou.

3.2.3 Lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady udávají informace o kulturně-historických a přírodních památkách oblasti. Ty jsou jedním z indikátorů přímo působících na rozvoj cestovního ruchu.

Kulturní vyţití se v současné době nemůţe vyrovnat moţnostem sportovním, ačkoli se obce tento nepoměr snaţí vyvaţovat. Na území mikroregionu se nachází devět muzeí různého zaměření. V Harrachově lze navštívit Muzeum skla a lyţí, Hornické muzeum a Muzejní expozici Šindelka, která nabízí ukázky lesnické problematiky a práce i myslivosti. Desná nabízí městské muzeum umístěné v kulturním a zároveň informačním středisku města. Smrţovka se pyšní Muzeem přírodovědy a Muzeem obrněné techniky, navíc se na místním Zámečku, jak se nazývá místní kulturní a informační centrum, nachází galerie. V Kořenově najdeme muzeum Jizerských hor na Jizerce a muzeum ozubnicové dráhy. Posledními z muzeí mikroregionu jsou muzeum v Josefově Dole zabývající se historií města a Muzeum dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou.

Při domech kultury ve městě se většinou nachází i knihovny. Větší z měst mikroregionu mají také své vlastní kino. Tak tomu je v případě města Desná, Tanvald, Harrachov, Smrţovka a Josefův Důl. Jejich význam však klesá s nárůstem multikin.

(34)

34

Tanvald se přizpůsobil modernizaci zavedením 3D techniky. Místní kina bývají tak často pouţívána i pro konání nejrůznějších přednášek a divadelních představení, na něţ jsou zváni i umělecké soubory z Prahy či jiných měst.

Nedostatkem oblasti z kulturního hlediska je málo informačních center. Ty v některých obcích nefungují vůbec, v jiných velmi omezeně. Dalším nedostatkem jsou chybějící kulturní domy, coţ je například ve městě Harrachov hrubým nedostatkem.

Ideální by bylo vypracování kalendáře společenských akcí, který by shrnoval všechny společenské kulturní akce konané na území mikroregionu a poskytoval tak souhrnné informace. Tento kalendář by měl být dostupný jednak na webových stránkách mikroregionu, dále na webových stránkách jednotlivých obcí, otiskován v novinách měst a vylepován na speciálně, k tomuto účelu, upravených plochách. V současné době patří mezi nejznámější akce konané na Tanvaldsku Tanvaldské hudební jaro, Tanvaldské slavnosti či divadelní přehlídka O Zlatý člunek města Tanvaldu, přehlídka HaF, neboli Humor v amatérském filmu, Desenská pouť spojená s Dřevosocháním, Josefodolské divadelní jaro, Pivní slavnosti a Vítání Krakonoše v Harrachově.

Tab. 5.: Kulturní vyţití v mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online)

Albrech.

v Jiz.

horách

Josefův

Zlatá Olešnice Veřejná

knihovna 1 1 1 1 1 1

Stálá kina 1 1 1 1 1

Divadlo

Muzeum 3 1 1 2 2

Galerie 1 1

Jiné kulturní

zařízení 3 1 1 1 1 1 1 2 1

Centrum volného času dětí, mládeţe

1 2 1

(35)

35

Turisticky atraktivní je oblast však především díky přírodním lokalizačním předpokladům. Graf 2. ukazuje přírodní pokryv jednotlivých obcí. Z dat jednoznačně vyplývá, ţe většinu území zaujímá lesní půda. Les je v této oblasti hlavním přirozeným vegetačním typem. Jedná se především o lesy smrkové a na severních svazích smíšené s převahou buku lesního.

Graf 2.: Vyuţití ploch obcí mikroregionu Tanvaldsko k roku 2009 (CZSO.CZ, online;

úpravy autor)

V oblasti mikroregionu se objevují krajiny hornatin, zaříznutých údolí, výrazných svahů a skalních horských hřebenů, částečně vysoko poloţených plošin. Oblast není příliš přívětivá pro zemědělství, jak ostatně vyplývá z grafu č. 2 a v podstatě nikdy nebyla zemědělsky významnou oblastí. Naopak zemědělství zde hraje spíš okrajovou roli a ţivotě místních občanů nezastává ţádné zásadní místo. Orné půdy se na území nachází minimum.

Většinu mikroregionu pokrývají lesní půdy a trvalé trávní porosty. Místní reliéf je však tím více zajímavější pro turisty. Milovníky sportu a pěší turistiky nadchnou výlety do okolí.

Obcemi prochází řada turistických tras. V současnosti je trendem především tvorba nových

(36)

36

turistických stezek, které mapují nejzajímavější místa v mikroregionu. Kaţdá obec disponuje určitým potenciálem v podobě kulturně-historických a přírodních památek.

U výčtu místních památek je však třeba dále zohlednit jejich význam pro oblast. Církevní památky v podobě menších kostelů a kaplí rozhodně nejsou lákadlem pro návštěvu oblasti a naopak plní doplňující charakter. Kromě sakrálních památek však oblast příliš mnoha jinými historickými památkami nedisponuje. Nejnavštěvovanější jsou místní rozhledny Štěpánka a Špičák, většinou však ve spojitosti s některou ze sportovních aktivit jako je lyţování či pěší turistika. Oblast nabízí spíš širší výběr památek přírodních. Ty se ve spojitosti se sportovním vyţitím v oblasti stávají hlavním důvodem návštěvnosti.

Díky malému mnoţství kulturně-historických památek nastává pro návštěvníky oblasti problém v případě nepříznivého počasí, kdy neví jak s volným časem naloţit.

Albrechtice v Jizerských horách:

Kulturně- historické památky

kaplička Panny Marie, kostel sv. Františka z Pauly s rokokovou kazatelnou z 18. století, Schowankova rodinná hrobka

Přírodní

památky Mariánské schody

Desná:

Riedlova vila, Riedlova hrobka, novogotický kostel Nanebevstoupení Páně, římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie, památník obětem katastrofy na Bílé Desné z roku 1916 (balvan přivalený přívalem vod při protrţení přehradní hráze), městské vily (476, 526, 318), kaple na Novině Přírodní

památky

vodopády na Černé Desné, Soušská přehrada, hora Novina

Technické památky

protrţená přehrada na Bílé Desné, ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

(37)

37 Harrachov:

kaple Sv. Alţběty se dřevěným zvonem, Panský dům (dnes muzeum skla), kostel Sv. Václava

Přírodní památky

Mumlavské vodopády, Krkonošský národní park

Technické památky

skokanské můstky, ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

Jiřetín pod Bukovou:

hora Buková

Josefův Důl:

kostel Proměnění Páně, zámeček (sídlo hrabat Des Fours Walderode), Peklo (oblast soustředění lidové architektury)

vodopády na říčce Jedlové, Josefodolská přehrada, Zadní Josefův Důl (stará trampská osada),

Kořenov:

osmiboká kaple Jednoty bratrské, rozhledna Štěpánka, kostel Svatého Jana Křtitele, kostel Sv. Víta, Panský dům, Hnojový dům

Malá Jizerská louka (rašeliniště), čedičový vrch Bukovec, kopec Jelení Stráň, Pytlácké kameny, Rybí Loučky (rašeliniště s mrtvým lesem), prameniště řeky Jizery, Černá jezírka (rezervace s hřebenovými vrchovišti Tetřeví, Malá a Velká Krásná louka), Safírový potok

Plavy:

Palackého stezka

(38)

38 Tanvald:

secesní radnice, kaple Sv. Anny, rozhledna Špičák, kostel Sv. Františka z Assisi,

stezka Járy Cimrmana, vyhlídková skála Terezínka

Technické památky

ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova

Smrţovka:

barokní kostel Sv. Archanděla Michaela, Zámeček (dnešní kulturní a informační centrum, galerie),

Technické památky

ţelezniční viadukt z roku 1984

Velké Hamry:

památník Svárovské stávky, kaplička Sv. Václava z 18. století a kaple Sv.

Anny z 19. Století, kostel Sv. Václava

kopec Muchov

(39)

39 Zlatá Olešnice:

zřícenina hradu Navarov a zámeček, rodný dům Antala Staška, kostel Sv.

Martina, sousoší Piety

Vrch Javorník, stezka Járy Cimrmana

Tanvaldsko je statistiky oblastí s nadměrným mnoţstvím celoročních sráţek v České republice. V zimním období je tento úkaz spíše výhodou, v letním je tomu naopak.

V Jizerských horách celkem ročně spadne 800–1 700 mm vody. Dle Quitta (1971) lze oblast označit jako chladnou s nadměrnými sráţkami. Za rok je 120 aţ 160 dní s dešťovými či sněhovými sráţkami. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 4 - 7ºC.

Lednové teploty se pohybují od -5 do -3 °C, červencové 14–16 °C.

Tab. 6: Klimatické oblasti v mikroregionu Tanvaldsko dle Quitta (1971)

Klimatické charakteristiky CH6 CH7

Počet letních dnů 10-30 10-30

Počet dnů s teplotou vyšší neţ 10°C 120-140 120-140

Počet mrazových dnů v roce 140-160 140-160

Počet ledových dnů 60-70 50-60

Průměrná teplota měsíce ledna -4 aţ -5 -3 aţ -4

Průměrná teplota měsíce července 14-15 15-16

Průměrná teplota měsíce dubna 2-4 4-6

Průměrná teplota měsíce října 5-6 6-7

Průměrný počet dnů se sráţkami 140-160 120-130

Sráţkový úhrn ve vegetačním období 600-700 500-600

Sráţkový úhrn v zimním období 400-500 350-400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120-140 100-120

Počet dnů zamračených 150-160 150-160

Počet dnů jasných 40-50 40-50

3.3 Závěr

Mikroregion Tanvaldsko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a to nejen díky své výhodné poloze v blízkosti hranic s Polskem a Německem, ale i geografickým předpokladům, jakými je místní krajina hluboko zasazených údolí,

(40)

40

svahů a skalnatých horských hřebenů a vysoko poloţených plošin. Dalšími výhodami jsou místní přírodní památky a řada sportovních zařízení.

Otázkou však je, jakým způsobem s těmito předpoklady bude nakládáno a do jaké míry bude jejich potenciál vyuţit. K tomu, aby mohlo dojít k jejich maximálnímu vyuţití, je však třeba dostatek kapitálu. Získání finančních prostředků přímo souvisí s kooperací obcí v oblasti mikroregionu a regionální politikou v rámci celé České republiky i vyčleněného Libereckého kraje. Lokalizační, selektivní a realizační předpoklady dohromady vytváří nabídku mikroregionu, kterou jak jiţ bylo řečeno, je třeba dále rozvíjet a inovovat tak, aby vyhovovala poţadavkům zákazníkům a byl konkurenceschopný.