Součástí mého výzkumu byla také participace základní školy na dotazníkovém šetření a porovnání jeho výsledků s rámcovým a školským vzdělávacím programem ZŠ, na základě čehoţ budou navrţeny moţné varianty zdokonalení vyučování tématu cestovní ruch na základních školách.
Jak jiţ bylo řečeno v úvodu diplomové práce, cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, které se výrazně podílí na celkovém hrubém domácím produktu jednotlivých států. Celkové příjmy z cestovního ruchu tak ovlivňují globální úroveň států.
(GALVASOVÁ a HOLEČEK, 2007) Z tohoto důvodu by mělo téma cestovního ruchu mít své pevné místo ve školských vzdělávacích programech.
Zaměřila jsem se tedy detailní prostudování školského vzdělávacího programu základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově, zvláště pak části věnující se předmětu zeměpisu. Přičemţ důleţitou roli sehrálo podrobné seznámení se s látkou vyučovanou v jednotlivých ročnících, a to nejen prostřednictvím školského vzdělávacího programu, ale i v v průběhu souvislé praxe přímou konfrontací se ţáky a učiteli místní školy.
Mým cílem však nebylo pouze prostudování školského vzdělávacího programu, ale zároveň forma jeho aplikace při výuce a s ní související úroveň znalostí ţáků v této oblasti.
Tu jsem ověřila při výuce v hodinách zeměpisu a také za pomoci dotazníku, který byl speciálně vypracován pro ţáky základních škol. V dotazníku jsou uţity pojmy z oblasti cestovního ruchu, které musí ţáci znát. Tato znalost tedy hrála primární roli. Muselo však být dopředu provedeno pilotní šetření, které ukázalo, zda nejsou přeceněny znalosti ţáků.
Na základě pilotního šetření došlo k drobným úpravám v dotazníku a tím byla vytvořena jeho konečná forma, která byla předkládána ţákům 6. aţ 9. tříd. Přičemţ některé pojmy musely být vysvětleny přímo na dotazníkových listech za pomoci poznámek
48
pod čarou. Celkově však lze říci, ţe úroveň znalostí ţáků byla na velmi dobré úrovni, a tudíţ nebylo třeba výrazně měnit strukturu dotazníků.
Samotný dotazník se skládá ze čtrnácti otázek. Většina z nich je uţita ve formě otázek uzavřených, ve třech případech se jedná o otázky otevřené. Kombinace obou druhů těchto otázek má své odůvodnění. Z pilotního šetření vyplývalo, ţe většině dotazovaných ţáků jsou příjemnější otázky uzavřené, jelikoţ nepotřebují tolik času k jejich vyplnění z důvodu výběru pouze jedné z variant a především v niţších ročnících nejsou jejich vyjadřovací schopnosti natolik rozvinuté, aby se přesně vyjádřili ve volných odpovědích.
(MACHKOVÁ, 2006)
Otevřených otázek je třeba vyuţít v případě široké škály moţných odpovědí, především se jich uţívá v případě potřeby získání zcela subjektivní odpovědi. Všeobecně lze dotazník rozdělit do tří pomyslných celků. První část shrnuje obecné informace o datu, čase, místu, navštěvované třídě a pohlaví. Druhá část je zaměřena na znalost významu cestovního ruchu, do níţ spadají tři otázky. Ty jsou v podstatě úvodem do tématu dotazníku. Zbytek otázek se liší od ostatních subjektivním charakterem výpovědi. Otázky prolínají význam cestovního ruchu ve městě Harrachov s ţivotem místních obyvatel, a to nejen ţáků, ale i jejich blízkých, tedy rodiny či přátel.
Výsledky dotazníku jednak poskytnou informace o znalostech oblasti cestovního ruchu ţáků druhého stupně základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka, ale zároveň vyjdou najevo i údaje o ţivotě místního obyvatelstva. Jelikoţ je Harrachov jiţ v současnosti významným centrem cestovního ruchu, je jím ţivot místního obyvatelstva do značné míry ovlivněn, coţ se projevuje i v odpovědích na otázky.
V souhrnném vyhodnocení dotazníků je uţito jednak grafického znázornění a pak popisu daného jevu či situace. Graf je přehlednou formou, která schematicky zobrazí výsledky výzkumu jednotlivě u daných otázek. Ty jsou dány do kontextu s úrovni získaných znalostí v závislosti na Bloomově taxonomii kognitivních cílů, coţ vede ke zjištění nedostatků v oblasti informovanosti v rámci tématu cestovní ruch.
Práce vzniká jako absolventská v učitelském studiu, tudíţ je nezbytné, aby problematika, kterou se zabývá, byla taktéţ zaměřena směrem ke škole. Participace ţáků
49
základní školy a jejich názorů a jimi uvedených informací má v mé práci důleţité místo, jelikoţ ukazuje práci z jiného pohledu a umoţňuje porovnání s názory dospělých. Zároveň se také projeví znalosti ţáka, v závislosti na nichţ je třeba navrhnout způsoby, kterými můţeme dojít k získání nových informací nebo jejich prohloubení a zároveň schopnosti informace reálně hodnotit.
5.2 Obsažení tématu cestovního ruchu v školském vzdělávacím programu ZŠ Harrachov
Je třeba vycházet z toho, ţe všechny navrţené školské vzdělávací programy vychází z rámcových programů Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Základními pravidly, které jsou nutné pro tvorbu školských vzdělávacích programů, je zohledňování základního vzdělávání potřeby a moţnosti ţáků při dosahování cílů a uplatňování variabilnější pomáhá ţákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umoţní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uváţlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů ţáků, na vyšších učebních moţnostech ţáků a na provázanosti vzdělávání a ţivota školy se ţivotem mimo školu. (MŠMT, online)
Rámcový vzdělávací program v sobě zahrnuje klíčové kompetence, jakoţto souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému ţivotu a k posilování funkcí občanské společnosti. (MŠMT, online)
50
V souladu s klíčovými kompetencemi jsou vypracovávány obsahy školských vzdělávacích programů, tak aby rozvíjeli ţákovu aktivitu a činnost za účelem získání nových informací. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. (MŠMT, online)
Z nichţ nejvýznamnější pro rozvoj znalostí o tématu cestovního ruchu je vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vyuţívaná na prvním stupni a Člověk a příroda, která zahrnuje vzdělávací obory chemie, fyzika, přírodopis a zeměpis. Na prvním stupni se poprvé ţáci s pojmem cestovní ruch setkávají v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a zahrnuje celkem tři předměty – prvouka, přírodopis a vlastivěda. Vzdělávací obsah této oblasti je ještě rozdělen do pěti oborů, a to Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví.
Součástí mého výzkumu na základní škole Dr. h. c. Jana Masaryka v Harrachově bylo jiţ zmíněné detailní prostudování školského vzdělávacího programu, který je platný od 1. 9. 2008. Zaměřila jsem se především na obsaţení tématu cestovního ruchu a látku s ním související. S růstem významu cestovního ruchu, jakoţto hospodářského odvětví, je třeba, aby si jeho význam uvědomovala i široká veřejnost. Proto se setkáváme jiţ na prvních stupních základních škol s tímto pojmem a ţáci se s ním učí dále pracovat.
Z těchto oborů je z hlediska otázky cestovního ruchu nejvýznamnější obor Místo, kde ţijeme. (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
Tento obor uvádí jako první ţáky do tématu cestovního ruchu. Podle tohoto oboru by se děti ve 3. ročníku základní školy v Harrachově měly orientovat v místě svého bydliště a dokázat popsat jeho okolí. Jelikoţ je Harrachov centrem cestovního ruchu s kaţdoročním poměrně vysokým přílivem turistů, musí se tento jev projevit i při probírání této látky. Na předmět prvouka od čtvrté třídy navazují předměty přírodopis a vlastivěda, které se dále snaţí prohloubit a rozšířit dosavadní znalosti ţáka. V tomto věku by ţáci měli pochopit podmínky ţivota lidí, ať uţ kulturní, hospodářské, historické, přírodní, společenské i politické. Ve čtvrté třídě opět dochází k opakování tématu domov. Na pojmy, které se ţáci naučili ve třetím ročníku, navazuje pochopení dalších podmínek ţivota lidí v navazující třídě. Tato látka dále pokračuje v 5. Ročníku v rámci tematického celku s názvem Místo, kde ţijeme, v němţ ţák prohlubuje svou znalost o České republice
51
a rozšiřuje svou pozornost z obce a státu, v nichţ ţije, na celý světadíl. V rámci České republiky je jedním z očekávaných výstupů i znalost cestovního ruchu.
Na druhém stupni se ţáci učí novému předmětu – zeměpisu, který navazuje především na ţákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Cílem výuky je kvalitní orientace ţáků v geografickém prostředí. Ţáci se seznamují s geografickými objekty a jevy, které spolu souvisí díky společným vazbám a učí se nové odborné terminologii. Ve výuce převaţuje frontální výuka doprovázená demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem (např. atlas, encyklopedie, odborná literatura, internet, atd.). (BERVICOVÁ a PORTYKOVÁ, 2009)
Učivo zeměpisu pro šestý ročník je zaměřeno především na fyzicko-geografickou charakteristiku celé Země. V této učebnici však po fyzicko-geografické charakteristice celé Země přechází k charakteristice města či vesnice a okolí, v němţ ţáci ţijí. Zde jsou dávány do kontextu nejen informace z přírodní, ale i socioekonomické sféry. Přírodní podmínky mají v mnoha případech velký podíl na cestovním ruchu primárně, ale i sekundárně, kdy v minulosti vedly či vedou k rozvoji socioekonomických aktivit. V šesté třídě jsem při své souvislé praxi s ţáky probírala právě látku s názvem Místo, kde ţiji. Toto téma ve třídě nečinilo zvláštní potíţe. Ţáci si uvědomují jak je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý a dokáţou aplikovat jeho klady a zápory jak ve vztahu k přírodě, tak ke společnosti, coţ vede částečně k syntéze znalostí. Tu lze však očekávat spíš u ţáků nadaných a některých průměrných ţáků. Jediný problém však spočíval v samotné znalosti pojmu. Ten ţáky ze začátku spíše mátl a spojovali si jej s dopravou. Toto spojení v nich evokovalo slovo
„cestovní“, i proto je třeba v této třídě vysvětlit význam pojmu, na nějţ bude ve vyšších ročnících navázáno.
52
Na začátku 7. třídy jsou ţáci jiţ znalí pojmu cestovní ruch a v případě jeho uţití si uvědomují souvislosti ve vztahu směrem jak k přírodě, tak ke společnosti. Dokáţou porovnat význam cestovního ruchu u modelových států jednotlivých světadílů z hlediska socioekonomických charakteristik, popíší a porovnají jejich sektorovou, odvětvovou a územní strukturu a zvaţují souvislosti s přírodními podmínkami. (DVOŘÁK, 2005)
V 7. třídě je dále probírána látka jednotlivých světadílů. Posledním, který se jako jediný vyučuje v osmé třídě, je Evropa. Dále se v tomto ročníku probírá také poměrně detailně s ohledem na věk ţáků Česká republika. Jedním z podtémat je hospodářství v České republice, jehoţ součástí je i cestovní ruch. Ţáci by jiţ měli být schopni uvědomit si, jaké příjmy plynou z cestovního ruchu a dokázat porovnat jeho význam v České republice a zahraničí.
V posledním ročníku základní školy se samostatně vyjadřují k problematice cestovního ruchu a dokáţou vysvětlit jeho celosvětové i republikové postavení a význam a zároveň si uvědomují jeho vlivy na obyvatele i krajinu. Ţák dokáţe na základě dříve naučených norem a stanovených kritérií určit hodnotu odvětví cestovního ruchu. (PASCH a MARVIN, 1998) Díky probranému učivu 7. a 8. třídy, do něhoţ se pojem cestovní ruch neustále promítá, jej dokáţou správně uţívat v souvislostech a dále s ním pracovat.
Okrajově se s tématem cestovního ruchu setkáváme také v předmětu Výchova k občanství a v cizích jazycích (anglickém a německém jazyce). V předmětu Výchova k občanství je opět probírána látka zabývající se místem bydliště a celým regionem a v souvislosti s tím, také regionálními institucemi. Teoreticky by ţákům tedy měl být znám i pojem mikroregion Tanvaldsko. Ten je však ve výuce pouze zmíněn.
Tvorba školského vzdělávacího programu je spjata také s druhem uţité učebnice.
Na základní škole v Harrachově je vyuţívána od 6. do 9. třídy Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia nakladatelství Fraus, která má velmi dobré hodnocení. (ČGS, online)
I já osobně se připojuji ke kladným kritikám. Sama jsem v průběhu své souvislé praxe tuto učebnici vyuţívala. Velmi kladně hodnotím jednak rozdělení látky do jednotlivých ročníků, ale i její způsob pojetí. V učebnicích jsou jednotlivé vyučovací okruhy vhodně rozděleny a tematicky na sebe navazují. Co se týká cestovního ruchu,
53
pojem je v učebnicích zmiňován velmi často, a to ve všech ročnících vztahujíce se k příslušné látce. Ke kaţdému probíranému tématu nabízí několik otázek, které ţáky motivují k hlubšímu zamyšlení se nad látkou. Často jsou spjaty s cestovním ruchem, jelikoţ v národním hospodářství hraje významnou roli.
Po ukončení základní školy by ţáci měli být schopni nejen znát pojem cestovní ruch jako takový, ale uvádět jej téţ do širších celosvětových souvislostí.
5.3 Dotazníkové šetření
výrazně liší podle toho, v jakém ročníku se nachází. Zároveň by mohlo dojít ke zkreslení, pokud by nebyly dotazníky vyplňovány přímo ve školní hodině, ale byly by vyplňovány doma. Zde by se pravděpodobně projevily názory rodičů či jiných rodinných příslušníků, kteří by měli tendenci pomoc dítěti s „domácím úkolem“. Doba vyplňování dotazníků nebyla nijak časově limitována, ale činila v průměru patnáct aţ dvacet minut.Základní problémy spjaté s vyplňováním dotazníků byly odstraněny po vyhodnocení pilotního šetření. To bylo provedeno týden před samotným dotazníkovým šetřením za uţití deseti dotazníků. Tyto dotazníky byly rozděleny rovnoměrně mezi třídy druhého stupně – tři pro 6. třídu, dva pro 7. třídu, dva pro 8. třídu a tři pro 9. třídu.
Z předběţných výsledků vyplynulo, ţe je třeba vysvětlit ţákům pojem mikroregion uţitý u otázky č. 3, dále specifikovat význam pojmu podnik u otázky č. 9 a rozšířit tabulku zájmových činností u otázky č. 11. Dále bylo třeba doplnit dotazník o čtrnáctou otázku týkající se chybějícího vybavení města. Dotazník obsahuje celkem čtrnáct otázek, z čehoţ tři mají otevřený charakter a zbytek tvoří otázky výběrové, které nabízí zvolení jedné či více moţností z nabízených odpovědí, přičemţ se většinou jedná o čtyři moţnosti.
Cílem dotazníkového šetření je jednak zjištění základních fakt charakterizujících ţáka, kterými jsou pohlaví a třída, kterou navštěvují. Další otázky zjišťují znalosti
54
a vědomosti základní školy. Třetím druhem otázek, jsou otázky, zjišťující mínění a postoje ţáků. Z tohoto hlediska se tedy dotazník dá rozdělit do třech základních částí.
Poloţky zjištující fakta se uţívají jako úvodní, jelikoţ zpravidla nevyţadují velkou námahu při jejich zodpovídání. Většinou zjišťují demografické údaje jako věk, pohlaví, primárním cílem je zjištění znalostí ţáků je otázka 3, ve které se projeví, zda ví o existenci mikroregionu Tanvaldsko. Ačkoli otázky 4 a 5 působí subjektivním charakterem, jejich hlavním cílem je zjištění znalostí. Pokud jsou ţáci znalí informací o souvislostech města Harrachov s cestovním ruchem, budou se od toho odvíjet také jejich odpovědi.
Další poloţky zjišťující mínění, postoje a motivy jsou velmi citlivé na formulaci a zařazení do dotazníku. Důleţité je, aby se v otázkách neprojevovaly vlastní názory či postoje autora. Naopak je třeba dát najevo, ţe různost názorů je zcela přirozená a normální. (CHRÁSKA, 2007) Většina otázek v dotazníku má právě tento charakter a jejich cílem je zjistit propojení mezi místním obyvatelstvem a cestovním ruchem. Ţáci nejenţe zodpovídají otázky týkající se bezprostředně jejich osoby, ale i jejich rodičů a to v otázkách 6 aţ 8. V těchto otázkách jsou zjišťovány druhy zaměstnání rodičů, které jsou ve spojitosti s cestovním ruchem, na základě nichţ si ţáci uvědomují bezprostředně význam cestovního ruchu pro místní obyvatele a jeho dopad na ně samotné.
Otázky 4 a 5 a dále od otázky 9 výše jsou směřovány na samotného ţáka.
Respondent podává informace o tom, jakým způsobem tráví volný čas a v závislosti na tom, jaké zařízení či sluţby mu ve městě chybí. V ideálním případě by se měl projevit sportovní charakter města s nedostatečným kulturním vyţitím.
Výsledky dotazníkového šetření uvádím dále v této kapitole jednak za pomoci grafů a jejich popisu, který s nimi koresponduje. Jako nejvhodnější typy grafů jsem zvolila graf sloupcový a výsečový.
55 5.3.1 Výsledky dotazníkového šetření
Graf 3.: Otázka 1 - Pohlaví
Poměr dotazovaných z hlediska pohlaví je poměrně vyváţený. Celkem se dotazníku zúčastnilo 24 dívek a 19 chlapců. Tento počet byl dán výběrem základní školy, na níţ se šetření provádělo, jelikoţ byl dotazník vyplněn všemi ţáky druhého stupně. Názory odlišné z hlediska pohlaví, se projevovaly především u otázky 11., která se týká zájmových činností.
Graf 4.: Otázka 2 - Třída
U čtvrté otázky jsem dala přednost rozdělení ţáků z hlediska ročníku, v nichţ studují, před jejich věkem. Důvodem tohoto rozhodnutí, bylo vzájemné propojení výsledků dotazníků s programem školského vzdělávacího programu. Z dotazníků je patrné, ţe význam pojmu cestovní ruch, dělá problém pouze některým ţákům šestého ročníku.
Od sedmého ročníku jiţ ţáci s významem jednotlivých pojmů nemají problém a dokáţou si uvědomovat spojitosti tohoto hospodářského odvětví s přírodními a socioekonomickými
56
charakteristikami obce. Děti na prvním stupni neuţívají pojem cestovní ruch, ačkoli je toto téma často diskutované jiţ v rámci vzdělávací oblasti Místo, kde ţijeme. Při vysvětlení pojmu, se však dokáţí orientovat v dalších činnostech s ním spojeným. Přibliţně v měsíci březnu aţ dubnu se ţáci při probírání učebního celku Domov seznámí i s pojmem jako takovým a v dalších ročnících jej dokáţí uţívat ve spojení s jednotlivými světadíly a státy.
Graf 5.: Otázka 3 - Do jakého mikroregionu patří město Harrachov?
Třetí otázka slouţí k ověření znalostí o mikroregionu Tanvaldsko. Jak z grafu jasně vyplývá většina ţáků, přesně 26, coţ je víc neţ polovina, ví, do kterého mikroregionu město Harrachov patří. Devět ţáků určilo, ţe Harrachov patří do mikroregionu Liberecko.
Domnívám se, ţe si většina spletla pojem mikroregionu s krajem. Tato chyba by však neměla nastat, protoţe jak v předmětu zeměpis, tak v předmětu výchova k občanství, je dostatek prostoru, jak k vysvětlení pojmu, tak k zařazení města do těchto organizací. Ţáci by měli znát své bezprostřední okolí poměrně detailně.
57
Graf 6.: Otázka 4 - Myslíš si, ţe je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
Z výsledků čtvrté otázky odpovědi ţáků jasně potvrzují výsadní postavení cestovního ruchu v Harrachově. Ţáci, kteří se domnívají, ţe cestovní ruch pro Harrachov není významný, navštěvují šestou třídu. Mylně se domnívají, ţe cestovní ruch, je spjat pouze s dopravou, coţ se projevuje v odpovědích u páté otázky. Tato neznalost vyplynula na povrch jiţ v pilotním šetření. Domnívám se však, ţe pokud chci, obdrţet co nejméně zkreslené výsledky, je třeba brát v potaz i neznalost, kterou lze opět porovnat s časovým umístěním jednotlivých témat ve školském vzdělávacím programu.
Otázka 5 - Napiš důvod, proč si myslíš, ţe je nebo není cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
Jako důvody významu cestovního ruchu jsou udávány především dva hlavní: přísun financí a obţiva obyvatel, které tvoří téměř 80% všech odpovědí. Zbývajících 20%, jsou odpovědi týkající se nedostatku průmyslové výroby, zemědělské půdy – tedy jiných moţných příjmů města. Dále je vyzdviţena multikulturalita, kterou sebou cestovní ruch přináší. Byly také udávány důvody, které se přímo dotýkají dětí, a proto jsou pro ně nejmarkantnější. Jedná se na příklad o sportovní vyţití nebo stravovací zařízení, jejichţ počet by v případě sníţení počtu zákazníků poklesl. Opět je třeba uvést, ţe se vzrůstajícím věkem ţáků, jsou schopni uvědomit si význam cestovního ruchu nejen pro ně samotné, ale i další obyvatele a město samo o sobě.
58
Graf 7.: Otázka 6 - Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu?
Graf 7.: Otázka 6 - Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu?