Z hlediska financování nákladů na rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko se nabízí tři moţnosti. První z nich je financování z privátních subjektů, tedy různých hotelových řetězců, dopravních společností a tak dále. Druhou moţností je financování veřejným sektorem, tedy různými městskými úřady i podnikatelskými
98
subjekty. (PALATKOVÁ, 2006) Třetí, zvláště vyčleněnou moţnost, představuje čerpání ze zdrojů Evropské Unie.
Doporučuje se vyuţívat kombinace privátního a veřejného sektoru, kdy většina financí pochází ze sektoru privátního. (PALATKOVÁ, 2006) Důleţitou roli však hraje získání dotací ze zdrojů Evropské unie a investorů, kteří reagují na investiční pobídky.
Pro investory je většinou určující, jaká je úroveň infrastruktury sluţeb v destinaci, demografické ukazatele, struktura a objem veřejných financí. V méně rozvinutých oblastech regionech je zájem investorů tedy niţší, a proto je prvotně ţádáno o dotace pocházející z Evropské unie, které přerozděluje Ministerstvo pro místní rozvoj.
Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje dotace pro nestátní ziskové organizace, operační programy řízené MMR, na podporu bydlení, cestovního ruchu, rozvoje regionů a na výzkum a vývoj. Pro rozvoj mikroregionu přichází v úvahu dva okruhy a to rozvoj regionů a cestovního ruchu. V rámci rozvoje cestovního ruchu je ideální vyuţít Integrovaného operačního programu. Tento program je obecně zaměřen na zefektivnění fungování veřejné správy a lepší vyuţití potenciálu území prostřednictvím národních na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. (STRUKTURALNÍ-FONDY.CZ, online)
V rámci Regionálních operačních programů mohou být financovány zejména aktivity zaměřené na vybudování nebo obnovu základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu - např. výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení, turistických cest,
99
rekonstrukce kulturních památek nebo technických zajímavostí pro vyuţití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných primárně pro cestovní ruch, modernizace a rozvoj v oblasti lázeňství. Další oblasti podpory jsou určeny na marketing cestovního ruchu – např. marketingové kampaně, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu a další. (MMR.CZ, online)
Nevýhodou mikroregionu je, ţe i přesto, ţe se nachází v blízkosti hranic, není moţno čerpat z fondu Program přeshračniční spolupráce, jelikoţ celý mikroregion se nachází pouze na území České republiky. Vyuţitelný se jeví Program pro podporu venkova, který je samostatně financován v rámci společné zemědělské politiky EU z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Cestovní ruch je v tomto programu chápán jako příleţitost pro diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově, čímţ významně přispívá k rozvoji nezemědělské produkce. Celkově je na podporu rozvoje cestovního ruchu v tomto programu alokováno v opatření Podpora cestovního ruchu včetně veřejných a soukromých zdrojů cca 144,8 mil EUR, ze kterých budou podporovány projekty zaměřené zejména na budování rekreační infrastruktury a zajištění sluţeb pro pěší a vodní turistiku, lyţování, budování vinařských stezek a hippostezek. (MMR.CZ, online)
V rámci podpory rozvoje regionů se nenabízí příliš vhodných programů pro čerpání financí. Jeden z nich se zabývá podporou revitalizace bývalých vojenských areálů a druhý podporou obnovy a rozvoje venkova. Podpora v rámci programu je poskytována jako systémová investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Jednak jsou poskytovány investiční dotace na investiční akci, jejíţ náklady jsou spojené s pořízením majetku nebo s jeho obnovou, při níţ je majetek zhodnocován, případně i na náklady na údrţbu a opravu majetku, pokud jsou součástí investiční akce.
Neinvestiční dotace je dotace na neinvestiční akci, jejíţ náklady jsou spojené s údrţbou a opravou majetku, nedochází-li ke zhodnocování majetku. (MMR.CZ, online)
Rozvoj cestovního ruchu je nákladný a tudíţ nemůţe být financován pouze z veřejného sektoru. Velkou roli zpočátku hrají tedy především zdroje plynoucí z programů Evropské unie, které jsou rozdělovány především prostřednictvím Ministerstva pro místní
100
rozvoj. Na základě přísunu těchto financí se zlepší celková infrastruktura mikroregionu, která bude lákadlem pro investory.
7.5 Závěr
Pro rozvoj cestovního ruchu je třeba určit strategie odvíjející se od poptávky a nabídky. Vhodné se jeví uţití dvou základních strategií a to trţní penetrace a zavedení nového produktu. Základem pro naplnění zvolených strategií je sjednocení mikroregionu Tanvaldsko a kooperace jednotlivých obcí nejen na formální úrovni. Z tohoto hlediska je třeba vytvořit jednotnou značkou oblasti, která bude propagována a subjekt reprezentující oblast a sdruţující jednotlivé obce.
Pro udrţení stávajících a získání nových zákazníků je třeba zohlednit jejich nároky na oblast z hlediska cestovního ruchu a v návaznosti na to upravit nabídku. Ta by se měla jevit jako jednotná a vnitřně spojující obce. Jako návrh bylo udáno posílení sportovního charakteru mikroregionu a vytvoření nového spojujícího prvku nabídky ve smyslu mikroregionu s dlouholetou tradicí lehkého průmyslu.
Na základě určení základního charakteristického vzhledu nabídky je třeba dále podporovat její konkurenceschopnost za pomoci inovací v rámci různých sportovišť, nabídky netradičních sportů a exkurzí do bývalých či stále fungujících průmyslových podniků. Na základě vztahu poptávky a nabídky je dále třeba vytvořit cenu, která se však v jednotlivých obcích bude lišit, dokud nedojde ke stoprocentnímu sjednocení.
Na základě přesného popisu místa a nabízeného produktu, dále rozmezí ceny a propagace oblasti se stanoví marketingový mix. Zvolený marketingový mix nejen, ţe napomáhá při rozvoji mikroregionu jako takového, ale jeho vypracování je i podmínkou v případě ţádání o dotace z fondů Evropské unie. Stejně tak i potencionální investoři před rozhodnutím finančně podporovat mikroregion, poţadují co nejvíce informací o jeho situaci. S pomocí finanční podpory, nejen ze strany veřejného sektoru, je moţno za delší časové období vybudovat mikroregion, který bude fungovat uceleně a z hlediska nabídky bude konkurenceschopný.
101
8 ZÁVĚR
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění současné situace z hlediska cestovního ruchu na území mikroregionu Tanvaldsko a v závislosti na ní navrţení vhodných strategií rozvoje.
Významnou sloţku rozvoje cestovního ruchu představuje vzdělávání budoucí generace v této sféře, které je dnes jiţ realizováno na základních školách, a proto bylo cílem diplomové práce i zohlednění této sloţky. Výchovou a vzděláním současných ţáků základní školy se dá částečně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu v budoucnosti.
V diplomové práci se stávající znalosti hodnotily na základě analýzy školského vzdělávacího programu vycházejícího z rámcového vzdělávacího programu a dotazníkového šetření. V návaznosti na získané informace byly navrţeny moţnosti úpravy vzdělávání na základní škole v oblasti tématu cestovní ruch, které mohou přispět k úpravě stávajících školských vzdělávacích programů.
Stávající úroveň cestovního ruchu v mikroregionu Tanvaldsko byla popsána na základě lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů, které byly podkladem pro vytvoření SWOT analýzy. Ta je zaloţena na zjištění silných a slabých stránek mikroregionu, stejně tak jako moţných příleţitostí a hrozeb. Tato část diplomové práce se vztahuje k nabídce oblasti a jako protipól jí slouţí dotazníkové šetření, které se naopak zabývá otázkou poptávky. Poptávku v destinaci tvoří návštěvníci a turisté, na základě tohoto faktu, bylo třeba zjistit jejich základní charakteristiky, z kterých se dá popsat jejich spotřebitelské chování.
Na základě znalosti nabídky a poptávky destinace bylo moţné přistoupit k zvolení vhodných strategií rozvoje. Jako strategie nejlépe vyuţitelné v tomto mikroregionu byla zvolena strategie trţní penetrace a strategie zavedení nového produktu. K naplnění strategií je základním předpokladem sjednocení a kooperace oblasti, ta je však dlouhodobým procesem v rozmezí několika desítek let a uskutečňuje se v součinnosti s celkovým rozvojem oblasti.
Od ucelenosti destinace se však odvíjí i komplexnost dalších prvků marketingového mixu, který je neodmyslitelnou součástí marketingové strategie. Je třeba vytvořit jednotný
102
obraz oblasti nabízené návštěvníkovi s kompaktní propagací a v určitém cenovém rozmezí.
Na základě těchto skutečností se očekává navýšení konkurenceschopnosti, která by měla být dále podpořena vhodnými a včasnými inovacemi.
Na základě vypracování marketingového mixu má dojít k co nejrychlejšímu uskutečňování zvolených strategií a zároveň je předpokladem pro ţádání o poskytnutí dotací z příslušných fondů či získání nových investorů. Financování oblasti by mělo být realizováno součinností privátního a veřejného sektoru, přičemţ výrazným poskytovatelem finančních zdrojů byly stanoveny příslušné fondy Evropské unie a soukromí investoři.
Při zpracování této práce byla podrobně studována odborná literatura, na základě níţ došlo k seznámení se s různými přístupy k této problematice a tímto i k získání nových informací a osvojení si nových postupů, kterých je moţno vyuţít při rozvoji cestovního ruchu.
Vzhledem k tomu, ţe je tato diplomová práce omezena určitým počtem stran, nebylo vţdy moţné se věnovat některým tématům více do hloubky. Především by se dalo mnohem podrobněji pracovat s informacemi poskytnutými v rámci interview či na základě zvolených strategií a marketingového mixu navrhnout potencionální marketingový plán.
Cíle práce však byly úspěšně splněny.
103
9 LITERATURA
[1] ADAMČÍK, S. 1994. Zdroje teorie regionální politiky a regionálního rozvoje. Ostrava:
VŠB – TU Ostrava, 1994, 198 s., ISBN 80-7078-432-6
[2] BALDWIN, R. - WYPLOSZ, CH. 2008. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, s. 480, ISBN 978-80-247-1807-1
[3] BARTL, H. - SCHMIDT, F.: 1998. Destination management. Wien: Institut für regionale Innovation, 1998.
[4] BERVICOVÁ, A. – PORTYKOVÁ, I. a kol.: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Dr. h. c. Jana Masaryka Harrachov. Harrachov: 1998, 346 s.
[5] BIEGER, T. - WEIGEL, C. 1998. Möglichkeiten und Grenzen des kooperativen Tourismusmarketing: Schaffung vou Tourismussystemen als Strategie gegen Destinationsähnliche Konkurrenzprodukte. Destination marketing – Reports of the AIEST Congress. St. Gallen: AIEST, 1998. 184 s.
[6] BLAŢEK, J. – UHLÍŘ, D. 2002. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002, 211 s., ISBN 80-246-0384-5
[7] BusinessInfo.cz, Oficiální portál pro podnikání a export; [online]. Poslední aktualizace 21.12.2010 [cit. 2011-02-08]. Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/regionalni-a-strukturalni-politika/1000521/4283/>.
[8] CALÁBAK, A. a kol. 2004. Analýza současné situace mikroregionu Tanvaldska.
Olomouc: Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy, 2004, 38 s.
[9] CANNON, MORGAN. Marketing destinace. 1990. V: PALATKOVÁ, M. 2006.
Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5
104
[10] CzechTourism; [online]. Poslední aktualizace 18.03.2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: <http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/>.
[11] ČERVENÝ, P. a kol. 2009. Zeměpis 6 – učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: 2009, Fraus, s. 124, ISBN 978-80-7238-915-5
[12] Česká geografická společnost; [online].poslední aktualizace 28.01.2011 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: < http://geography.cz/2010/10/velke-oceneni-pro-ucebnici-geografie/>.
[13] ČSÚ, Český statistický úřad; [online]. Poslední aktualizace 11.11.2010 [cit. 2010-12-01]. Dostupné z: <http://www.czso.cz/>.
[14] ČSÚ, Volby.cz; [online]. Poslední aktualizace 12.11.2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z: <http://www.volby.cz />.
[15] DVOŘÁK, J. a kol. 2005. Zeměpis 7 - učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: 2005, Fraus, s. 128, ISBN 80-7238-304-3
[16] FLICK, U. 2003. Qualitative Forschung. Ein Handbuch. Reinbek: Rowolth, 2003, s.
768, ISBN 9783499556289
[17] FONDY EVROPSKÉ UNIE; [online].poslední aktualizace 28.03.2010 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: <http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/64ffb8d7-0810-441d-83c2-fd13710eedb3/ROP-NUTS-II-Severovychod/>.
[18] FUCHS, M. 2002. Modeerscheinung oder strategische Notwendigkeit?
Destinationsbenchmarking am Beispiel alpiner Wintersportorte. The Tourist Review, 2002, č. 3, s. 20 -28
[19] GALVASOVÁ, I. - BINEK, J. a kol. 2008. Průmysl cestovního ruchu. Praha:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s., ISBN 978-80-87147-06-1.
[20] GALVASOVÁ, I. - HOLEČEK, J. a kol. 2007. Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory. Brno: GaREP., 2007. 32 s.
105
[21] GLASS, G. a kol. 1981. Meta-analysis in social research, Los Angeles: CA - SAGE Publications, 1981, s. 280, ISBN 0803916337
[22] GAVORA, P. 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s., ISBN 80-85931-79-6
[23] GEOPORTAL; [online]. Poslední aktualizace 15.12.2010 [cit. 2010-12-15]. Dostupné z: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/map>.
[24] HALL, C. M. - PAGE, S. J. 2006. The Geography of Tourism and Recreatin:
Environment, Place and Space. London: Routledge, 2006. 427 s. ISBN 978-0-203-42024-9
[25] HEMPEL, C. G. 1968. Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. V:
KUCHÁR, I., ZEMAN, V. Filosofie vědy. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1968, s. 86 - 160, ISBN 25-110-68
[26] HENDL, J. 2008. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 2. vyd., Praha:
Portál, s. r. o., 2008, 408 s., ISBN 978-80-7367-485-4 I
[27] HOLEŠINSKÁ, A. a kol. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. 130 s., ISBN 80-210-4167-6
[28] HRABÁNKOVÁ, M. - VANÍČEK, J. 2004. Regionální projektování. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2004, 72 s.
[29] HRALA, V. 2005. Geografie cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3
[30] CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu.
Praha: Grada, 2007, 272 s., ISBN 978-80-247-1369-4
[31] JAKUBÍKOVÁ, G. 2008. Strategický marketing. Praha: Grada, 2008, 272 s., ISBN:
978-80-247-2690-8
[32] Jizerské hory; [online]. Poslední aktualizace: 17. 12. 2010 [citováno 2010-12-26].
Dostupné z: <http://www.jizerky.eu/>.
106
[33] KREISL, W. 2004. Tourism Geographies. An International Journal of Tourism Space, Place and Environment, 2004, č. 4, s. 163-185, ISSN 1470-1340
[34] KUBINOVÁ, J. a kol. 2003. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Desné. Liberec:
Agentura regionálního rozvoje s.r.o., 2003. 32 s.
[35] LAUTERBORN, R. F. a kol. 1994. The new marketing paradigm: integrated marketing communications. Lincolnwood: NTC Business Book, 1994. 223 s., ISBN 0-8442-3452-4
[36] MACHKOVÁ, H. 2006. Mezinárodní marketing. Praha: Grada, 2006, 208 s., ISBN 80-247-1678-8
[37] MAIER, K. 2005. Hospodaření a rozvoj českých měst 1850-1938. Praha: Academia, 2005, s. 367, ISBN 80-200-1245-1
[38] MARIOT, P. 1983. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 248 s [39] MIDDLETON, V. T. C. a kol. 2009. Marketing in Travel and Tourism. Burlington:
Elsevier, 2009. 512 s., ISBN 978-0750644716
[40] Mikroregion Dačicko; [online]. Poslední aktualizace 10.06.2006 [cit. 2011-03-05].
Dostupné z: <http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=o-mikroregionu/kultura-cestovni-ruch-a-sport>.
[41] Mikroregion Tanvaldsko; [online]. Poslední aktualizace 21.10.2010 [cit. 2010-11-03].
Dostupné z: <http://www.tanvaldsko.info/>.
[42] MMR, Ministerstvo pro místní rozvoj; [online]. Poslední aktualizace 17.03.2011 [cit.
2011-03-17]. Dostupné z: <http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Programovaci-obdobi-2007---2013/>.
[43] MŠMT, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy; [online]. Poslední aktualizace 24.2.2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/>.
107
[44] OCHRANA F. 2009. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum, 2009, s. 156, ISBN 978-80-246-1690-4
[45] PALATKOVÁ, M. 2006. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5
[46] PASCH, M. a kol. 2005. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha:
Portál, 2005. 424 s., ISBN 80-7367-054-2
[47] PERLÍN, R. Venkov, typologie venkovského prostoru [online]. 1998, [cit. 7. 3. 200 Poslední aktualizace 1998 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf>.
[48] SEATON, A. V. - BENNETT, M. M. 1996. The Marketing of Tourism Products:
Concepts, Issues an Casses. London: International Thomson Business Press, 1996. 562 s., ISBN: 18-615-2302-5
[49] SCHWERIN, C. G. 1990. Propagace produktu. V: PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha:
Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5
[50] Skijested.cz.; [online]. Poslední aktualizace 26.03.2011 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z:
<http://www.skijested.cz/leto/cz>.
[51] SMITH, S. L. J. 1990. Sustainable Tourism Development: Is Marketing Part of the Solution or Part of the Problem?. V: PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada, 2006. 341 s., ISBN 80-247-1014-5
[51] Sportovní areál Harrachov a. s.; [online]. Poslední aktualizace 20.04.2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: <http://www.skiareal.com/>.
[52] Středoevropské centrum pro finance a management; [online]. Poslední aktualizace 30.1.2011 [cit. 2011-02-25]. Dostupné z: < http://www.finance-management.cz/>.
108
[53] SVĚTLÍK, J. 2005. Marketing - cesta k trhu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005, 340 s. ISBN 80-86898-48-2
[54] SYNEK, M. 2010. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2010, 498 s., ISBN 978-80-7400-336-3
[55] Verlag Dashöfer, nakladatelství odborné literatury; [online].poslední aktualizace 17.12.2010 [cit. 2010-12-18]. Dostupné z: <http://www.dashofer.cz/2/2/casopisy/>.
109
10 PŘÍLOHY
Seznam příloh:
Příloha 1: Znak mikroregionu Tanvaldsko Příloha 2: Městský úřad v Tanvaldě
Příloha 3: Kulturní středisko Riedlova vila v Desné Příloha 4: Ski areál Harrachov
Příloha 5: Ski areál Špičák Příloha 6: Přehrada Josefův Důl
Příloha 7: Dotazník pro ţáky základní školy Příloha 8: Dotazník pro návštěvníky destinace
Příloha 1: Znak mikroregionu Tanvaldsko
Zdroj: Zastupitelé obcí mikroregionu Tanvaldsko, 2009 Příloha 2: Městský úřad v Tanvaldě
Zdroj: Balog F., 2009
Příloha 3: Kulturní středisko a muzeum Riedlova vila v Desné
Zdroj: Bělonoţník A., 2011 Příloha 4: Ski areál Harrachov
Zdroj: Ski areál Harrachov, 2004
Příloha 5: Skiareál Špičák
Zdroj: Ski areál Špičák., 2006 Příloha 6: Přehrada Josefův Důl
Zdroj: Jahelka D., 2010
Příloha 7: Dotazník pro žáky základní školy Dotazník
Prosím Vás tímto o vyplnění dotazníku týkajícího se cestovního ruchu v oblasti Tanvaldsko (Harrachov, Kořenov, Desná, Smržovka, Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jiz. horách, Josefův Důl), který poslouží k rozvoji cestovního ruchu. Dotazník se skládá celkem z 20 otázek.
Datum... Čas... Místo...
1) Pohlaví: 1. chlapec 2. dívka
2) Třída: 1. 6. 3. 8.
2. 7. 4. 9.
3) Do jakého mikroregionu2 patří město Harrachov?
1. Harrachovsko 3. Tanvaldsko 2. Liberecko 4. Jablonecko
4) Myslíš si, ţe je cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
1. ano 3. ne
2. spíše ano 4. spíše ne
5) Napiš důvod, proč si myslíš, ţe je nebo není cestovní ruch pro Harrachov důleţitý?
………
………
6) Podílí se tvoji rodiče na cestovním ruchu?
1. ano 2. ne
7) V případě, ţe se rodiče na cestovním ruchu podílí, odpověz jakým způsobem?
1. vlastní stravovací, ubytovací či jiné zařízení podporující cestovní ruch 2. pronajímají pokoje ve vlastních domech
3. pracují celoročně v oblasti cestovního ruchu 4. pracují sezónně v oblasti cestovního ruchu
8) Pracují-li rodiče v sektoru cestovního ruchu, napiš, jaké mají zaměstnání.
………
2 mikroregion = sdruţení obcí
9) Jak často navštěvuješ místní podniky?3
1. několikrát v týdnu 3. jednou měsíčně 2. jednou týdně 4. méně často
10) S kým navštěvuješ místní podniky nejčastěji?
1. s rodiči 3. sám/sama
14) Udej příklad zařízení nebo sluţby, které ti ve městě chybí: ………
3 Podniky jsou myšleny místní restaurace, kluby, bowling, obchody, cukrárny atd.
Zdroj: Müllerová I., 2011
Příloha 8: Dotazník pro návštěvníky destinace
Dotazník
Prosím Vás tímto o vyplnění dotazníku týkajícího se cestovního ruchu v oblasti Tanvaldsko (Harrachov, Kořenov, Desná, Smržovka, Zlatá Olešnice, Velké Hamry, Plavy, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jiz. horách, Josefův Důl), který poslouží k rozvoji cestovního ruchu.
Dotazník se skládá celkem z 20 otázek.
Datum... Čas... Místo...
7) Zdá se Vám propagace oblasti dostatečná?
3. ano 3. ne
4. spíše ano 4. spíše ne
4 mikroregion Tanvaldsko = sdruţení obcí Harrachov, Kořenov, Desná, Tanvald, Smrţovka, Velké Hamry, Zlatá Olešnice, Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice, Plavy
5 destinace = oblast
8) Jaká je délka Vašeho pobytu? 10) Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval/a?
1. automobilem, motorkou 4. pěšky
2. vlakem 5. na kole
3. autobusem
11) Byl/a spokojena s průběhem Vaší cesty?
1. ano 3. ne
2. spíše ano 4. spíše ne
12) Jaký druh ubytovacího zařízení jste pro svůj pobyt zvolili?
1. hotel 4. ubytovna
2. penzion 5. ubytování v soukromí
3. chata 6. ubytování u příbuzných/známých 13) Jak jste spokojeni s kvalitou ubytovacího zařízení?
1. ano 3. ne
2. spíše ano 4. spíše ne
14) Jakým způsobem se v době svého pobytu stravujete?
1. v zařízení, kde jsem ubytován
2. převáţně ve stravovacích zařízeních v mikroregionu 3. převáţně z vlastních zásob
15) V jakém finančním rozmezí se pohybují náklady na Vaši dovolenou na osobu?
1. 0 – 1000 Kč 4. 5001 – 8000 Kč 2. 1001 – 3000 Kč 5. 8000 – 10000 Kč 3. 3001 – 5000 Kč 6. nad 10000 Kč
16) Jak jste spokojen s nabídkou sluţeb v destinaci, v níţ trávíte svůj pobyt?
3. ano 3. ne
4. spíše ano 4. spíše ne
17) Napište důvod proč jste či nejste spokojen s místní nabídkou sluţeb?
………
………
18) Jak hodnotíte počet informačních center v mikroregionu?
1. dostatečný 3. nedostatečný
návštěva jiné historické či architektonické
památky
jiné: ...
jiné: ...
20) Co vám v destinaci chybí?
1. kulturní vyţití 4. dostatek kvalitních ubytovacích zařízení 2. sportovní vyţití 5. dostatek kvalitních stravovacích zařízení 3. přírodní potenciál 6. dobré dopravní propojení obcí
21) Co v mikroregionu hodnotíte kladně nebo naopak doporučujete ke zlepšení?
………
………...
Zdroj: Müllerová I., 2011