Druhou částí empirického výzkumu, který je součástí mé diplomové práce, je strukturované interview prováděné za pomoci vlastního dotazování podle předem připravených otázek. Chráska popisuje interview jako metodu shromaţďování dat o realitě, která spočívá v bezprostřední verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta.
(CHRÁSKA, 2007) obtíţe při opětovném navazování kontaktu. Z tohoto důvodu jsem vyuţila diktafonu, který zaznamená přesně celé interview, a zpětně jsou z něj zaznamenány informace do předem připraveného archu.
85
Metoda interview byla vyuţita při setkání s paní Ing. Kateřinou Preusslerovou, která je manaţerkou mikroregionu Tanvaldsko a tak má přehled o situaci rozvoje cestovního ruchu na území destinace.
6.2.1 Výsledky interview
1. Je dle Vás dostatečně řešená problematika cestovního ruchu v mikroregionu?
Ano, podpora rozvoje cestovního ruchu je pro mikroregion jednou z priorit.
Nemůţe však přímo ovlivňovat podnikatelské subjekty, můţe pouze vytvářet podmínky pro rozvoj, například investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, propagace apod.
2. Jakým způsobem jsou získávány informace o faktorech, které ovlivňují návštěvnost mikroregionu?
Návštěvnost Mikroregionu Tanvaldsko se samostatně nezjišťuje, tím méně faktory.
Maximálně je zjišťována návštěvnost Jizerských hor v rámci Libereckého kraje.
Vlivy na návštěvnost jsou v omezené míře sledovány v informačních centrech, jsou ale spíše subjektivního charakteru, navzájem jsou tyto údaje obtíţně poměřitelné.
3. Mají všechny vesnice a města v mikroregionu vypracovanou vlastní analýzu rozvoje?
Některá města mají SWOT analýzu a strategii rozvoje města (Desná, Smrţovka).
Obce mívají většinou Program obnovy vesnice (Plavy). Většinou ale mají malé obce pouze nějaký střednědobý plán rozvoje schválený zastupitelstvem.
4. Jak hodnotíte spolupráci jednotlivých členů mikroregionu?
Výborně. Konají se pravidelná zasedání a společné projekty.
5. Na jaké úrovni je současná mezinárodní spolupráce mikroregionu?
Mezinárodní spolupráce probíhá v rámci projektů s Polskem.
6. Jaké projekty se do budoucna v mikroregionu připravují?
Připravují se stále projekty na propagaci regionu, infrastrukturu CR a příhraniční spolupráci.
7. Z jakých finančních zdrojů jsou hrazeny projekty v mikroregionu?
86
Převáţně z evropských fondů, částečně z grantového fondu Libereckého kraje.
8. Jaké jsou podle Vás nedostatky a naopak výhody mikroregionu z hlediska cestovního ruchu?
Za hlavní nedostatek se dá označit to, ţe mikroregion nemůţe příliš ovlivňovat strukturu a kvalitu sluţeb v cestovním ruchu, protoţe je obtíţná komunikace a spolupráce s podnikateli.
Výhodami je společná propagace, marketing, podpora turistické infrastruktury CR.
9. Jakým směrem, by se podle Vás, měl zaměřit rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu?
Směrem podpory podnikatelského sektoru ve smyslu zkvalitňování podmínek pro podnikání v cestovním ruchu (zase ta infrastruktura) a směrem společné propagace napříč obcemi i spolupracujícími subjekty. Vytvářením zajímavé turistické nabídky opět na bázi vzájemné spolupráce. Důleţitá je rovněţ kvalita sluţeb CR, tu však mikroregion můţe podporovat pouze omezeně, spíše osvětou.
6.3 Závěr
Jak bylo řečeno Ing. Kateřinou Preusslerovou, na území mikroregionu není statisticky zaznamenávána míra návštěvnosti, coţ je hrubým nedostatkem. Není tak moţno přesně a z ověřených zdrojů zjistit zda se návštěvnost zvyšuje či sniţuje. Tento nedostatek je třeba napravit.
Návštěvnost se dá navýšit na základě zjištění očekávání ze strany poptávky, kterou v případě destinace představují návštěvníci a turisté. Spotřební chování a očekávání ve zdejší přírodě, často i prostřednictvím pěší turistiky. Jako nedostatečné respondenti v dotazníku hodnotili pokrytí kulturně-historickými objekty. Spolucestujícími jsou většinou přátelé, partneři nebo děti. Hlavním důvodem návštěvy mikroregionu je dovolená,
87
rekreace či výlet. Většina dotazovaných při návštěvě oblasti čerpala z vlastní znalosti destinace, coţ vypovídá o špatné úrovni propagace. Negativně je hodnocen také počet místních informačních center. Většina dotazovaných pochází z Libereckého, Středočeského kraje nebo Prahy. Bylo by vhodné rozšířit povědomí mikroregionu i v jiných krajích.
Většina respondentů strávila v oblasti dva aţ čtyři dny, o něco méně dotazovaných zde pobylo pět dní aţ týden. Do oblasti se většinou dopravili vlastním automobilem a s průběhem cesty byli převáţně spokojeni. Jako ubytovací zařízení si nejvíce respondentů zvolilo penzion, starší generace pak často také upřednostňovala hotelový typ zařízení a mladší pro změnu levnější způsob ubytování v podobě chat. Dle zvoleného ubytovacího zařízení se odvíjel také zvolený způsob stravování. Čím bylo ubytování kvalitnější a finančně náročnější, tím spíš se zde dotazování i stravovali. V levnějších ubytovacích zařízeních často moţnost stravování i chybí a tak zákazníci vyuţívají stravovacích zařízení v okolí. Důleţité je říci, ţe mnoho dotazovaných však s kvalitou stravovacích zařízení nebylo spokojeno. Náklady na dovolenou na osobu se pak pohybují mezi 1001 aţ 5000 Kč.
Většina osob totiţ navštěvuje destinaci na kratší dobu. Typické jsou víkendové pobyty.
Rozvoj cestovního ruchu je, jak udává Ing. Kateřina Preusslerová, prioritou mikroregionu. Zároveň však říká, ţe na místní podnikatelské subjekty nemá mikroregion přímý vliv. Spolupráce s místními podnikateli bývá často dosti komplikovaná a neúspěšná.
Mikroregion můţe pouze vytvářet podmínky pro rozvoj, například investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu či propagace. Dle Ing. Kateřiny Preusslerové by se cestovní ruch měl zaměřit na podporu podnikatelského sektoru, ve smyslu zkvalitňování podmínek pro podnikání v cestovním ruchu a směrem společné propagace napříč obcemi i spolupracujícími subjekty vytvářením zajímavé turistické nabídky opět na bázi vzájemné spolupráce.
Základem pro rozvoj cestovního ruchu je vytvoření SWOT analýz obcí, kterými však všechny obce nedisponují. Některé obce mají pouze program obnovy vesnic a jiné plány rozvoje schválené zastupitelstvem. Vypracování těchto analýz vede k posílení vzájemné spolupráce na základě uvědomění si svých výhod a nedostatků. Za účelem posílení konkurenčních výhod a naopak potlačení nedostatků se vyuţívá různých
88
finančních zdrojů – především z Evropské unie a částečné i grantových fondů Libereckého kraje.
89
7 STRATEGICKÝ ROZVOJ DESTINACE TANVALDSKO
Kaţdé plánování, ať jiţ strategické či taktické je plánování do budoucnosti. Určuje, čeho má být dosaţeno a jakým způsobem. Funkce plánování začíná stanovením poslání a budoucích cílů, tj. budoucích stavů, kterých má být dosaţeno v určitém čase.
(JAKUBÍKOVÁ, 2008) Strategický marketing destinace je tvořen několika na sebe navazujícími taktikami, které se zabývají rozvojem cestovního ruchu.
Prvním krokem k rozvoji oblasti Tanvaldska je sjednocení všech obcí, na základě něhoţ můţe destinace vystupovat jako jednotný produkt, s nímţ můţe být komplexně zacházeno. V rámci této oblasti byla provedena SWOT analýza lokalizačních, selektivních a realizační předpokladů, které utváří nabídku destinace. Dotazníkové šetření, které na území mikroregionu probíhalo, bylo zaměřeno na zjištění potencionálního zákazníka, čímţ je charakterizována strana poptávky. Na základě těchto informací, je moţné navrhnout strategii destinace, od níţ se odvíjí marketingový plán.
Cílem této kapitoly je představeních kroků k vybudování úspěšné destinace.
Palatková (2006) vidí jako úspěšnou destinaci takovou, která dokáţe ve své vizi odkrýt nové moţnosti uspokojení potřeb cílových skupin a tyto potřeby následně uspokojit.