Žákovské hodnocení výuky

Před samotným zahájením experimentu žáci z obou skupin vyplnili vstupní anketu, jejímž cílem bylo charakterizovat skupinu a zjistit aktuální postoje žáků vůči gymnastice a jejich případné zkušenosti s tímto sportem. Podobnou anketu vyplnili zkoumaní žáci i po absolvování prvního (podzim 2018) i druhého (jaro 2019) cyklu dvouměsíčních experimentů. Ankety byly vytvořeny pomocí bezplatné online aplikace Google Formuláře. Jejich vyplňování probíhalo online v rámci výuky IT a účastnil se jich vždy plný počet žáků v obou třídách.

Aby bylo možné porovnat výsledky vstupní a výstupní ankety u jednotlivých žáků a zároveň byla chráněna jejich osobní data, uváděli místo svého jména poslední šestici číslic svého telefonního čísla. Mobilním telefonem v té době disponovali všichni žáci. Pouhá část telefonního čísla není zneužitelná a zároveň se dá tato číselná kombinace považovat za konstantní identifikátor pro každého z žáků po celou dobu trvání experimentu.

Anketní šetření

Pro dokreslení představy o zúčastněných žácích byly v anketě dvě otázky zaměřené na to, jak dalece jsou s pojmem gymnastika obeznámeni, resp. s čím mají tento pojem spjat. První z nich byla uzavřená „Víš, co obnáší sport zvaný gymnastika?“ s výběrem možností Ano, vím. / Tuším. / Ne, nevím. Druhá, otevřená otázka „Vyjmenuj gymnastické disciplíny, které znáš“ byla úmyslně umístěna na konec ankety. Odpovědi v jednotlivých třídách se nijak zvlášť nelišily, proto následující graf znázorňuje odpovědi všech zúčastněných žáků dohromady.

Odpovědi jsou seřazeny podle četnosti.

64

Obrázek 23: Dokreslující otázky, Zdroj: vlastní

Z grafického znázornění vyplývá, že většina žáků má správnou i když ne zcela úplnou představu o tom, co si pod pojmem gymnastika představit. Žáci, kteří uvedli možnosti „Ano, vím.“ a „Tuším.“ a zároveň odpověděli na otázku gymnastických disciplín často jmenovali některá gymnastická cvičení, ale ani to není zcela uspokojivou odpovědí na danou otázku.

Pro ověření toho, jak žáci gymnastiku vnímají a zda se tyto postoje mění, bylo nutné ji zasadit do širšího kontextu více sportů, které budou žáci porovnávat podobně jako Valjent (2008) ve své statistice. Není vhodné chtít po žácích, aby vyjadřovali stanovisko vůči jednomu sportu. Reakce každého žáka na takovou otázku by byla velmi specifická, ale především bude mít pokaždé zcela jinak nastaveny meze hodnocení na to, aby šla takto získaná data porovnat.

Žáci dostali za úkol v anketním šetření ohodnotit opět na pětibodové stupnici 12 sportů ze tří různých hledisek. Tím bylo zajištěno, aby bylo hodnocení gymnastiky zařazeno do širšího kontextu a žák ji porovnával v rámci sportů s nimiž přišel během školní docházky do styku. Data získaná z anketních šetření byla uspořádána do grafů pro každou třídu zvlášť tak, aby každé sledované hledisko bylo znázorněno v jednom grafu v průběhu celého experimentu (kapitola 4 Výsledky a diskuse).

16

hrazda, šplh, kotoul, salto, hrazda, kladina, trampolína, akrobacie,

65

Vybrané sporty: atletika, basketbal, brännball, bum-bác ball, cyklistika, florbal, fotbal, gymnastika, hokej/bruslení, horolezectví, plavání, posilování.

Jako hodnotící hlediska uvedených sportů byla vybrána následující: jak rádi se danému sportu věnují, jeho fyzická náročnost a míra užité zábavy při provozování sportu.

Hodnocení v průběhu experimentu

V průběhu celého programu žáci z obou skupin hodnotili jednotlivé VJ pomocí obrázkového ztvárnění Likertovy škály o pěti bodech (Walker 2013, s. 53) vždy bezprostředně po ukončení hodiny. Jejich úkolem bylo vyjádřit pomocí pěti emotikon, jak moc se jim VJ líbila/nelíbila. Pětibodová stupnice byla zvolena z toho důvodu, že se s ní dnes učitelé i děti setkávají nejčastěji, a to především ve světe online technologií – ať už při hodnocení filmů, knih, restaurací, aplikací, turistických míst, kvality hovorů, spokojenosti s nákupem atd. Konkrétně obchodní řetězec Decathlon pak používá stupnici hodnocení spokojenosti zákazníků sestavenou z pěti emotikon a odtud byla převzata podoba hodnotící stupnice pro tento experiment.

Obrázek 24: Stupnice spokojenosti sestavená z emotikon (resp. zleva doprava 1–5 b.), Zdroj: vlastní

Tohoto hodnocení se účastnili jen žáci, kteří byli aktivně zapojeni do průběhu hodiny, tzn. že počet „hlasujících“ nebyl vždy stejný z důvodu nemocí apod.

Na začátku experimentu byli žáci poučeni, že jejich hodnocení pomocí smajlíků bude převáděno na body (stupnice 1–5 bodů). Přestože Walker (2013, s 138) upozorňuje, že při práci s pořadovými čísly je potřeba se vyvarovat jejich průměrování a porovnávání vzhledem k nestejnému pohledu všech hodnotitelů, v tomto případě to lze udělat, protože hodnotili stále stejní účastníci. Chyba způsobená nestejným vnímáním problematiky je tak eliminována. V následující tabulce lze vidět průměrná hodnocení jednotlivých VJ a v závorce vždy počet hlasujících žáků.

66

Tabulka 3: Průměrná hodnocení jednotlivých VJ v obou skupinách, v závorce počet žáků I. fáze – podzim 2018

Při experimentu byla použita technika rotace faktorů. Ze uvedeného vztahu mezi měřeními podle Chrástky (2008, s. 32) lze vyvodit rozdíl mezi hodnoceními žáků jednotlivých VJ vlivem experimentálního zásahu:

T = (m_B1 + m_C2) – (m_C1 + m_B2) .

Popis vstupních hodnot miy označujících jednotlivá měření je popsán v následujícím schématu – indexy B, C označují třídu žáků a indexy 1, 2 označují fázi experimentu.

Obrázek 25: Schéma experimentální techniky rotace faktorů, Zdroj: vlastní

Hodnoty měření byly nejprve graficky porovnány a popsány. Pro přesnější výsledky porovnání dat získaných z jednotlivých měření miy byl použit statistický

67

software NCSS 2020, který vložená data analyzuje a vyhodnotí je pomocí vhodného testu. Porovnání dat proběhlo pomocí t-testu založeného na kombinaci Mann-Whitneyova U testu nezávislých vzorků a Wilcoxonova testu párových dat.

Obrázek 26: Statistický software NCSS 2020, Zdroj: vlastní

68