69
Obrázek 27: Četnost udělených b. (podzim 2018) Obrázek 28: Četnost udělených b. (jaro 2019)
Zdroj: vlastní Zdroj: vlastní
Žákovská hodnocení jednotlivých VJ byla pro potřeby jejich srovnání zprůměrována. Výsledné hodnoty bodových průměrů za každou VJ jsou zaneseny v Tabulce 3. Pro jejich přehlednější prezentaci jsou graficky zobrazeny v následujícím grafu. Hodnocení znázorněna body spojenými čarou jsou z období, kdy daná třída procházela experimentálním zásahem do výuky, tj. netradičním způsobem výuky gymnastiky. Body bez spojnic jsou potom zvýrazněna hodnocení dané skupiny z období bez výuky experimentálního zásahu.
Obrázek 29: Průměrná bodová hodnocení jednotlivých VJ obou skupin, Zdroj: vlastní 0
70
Z grafu je patrné, že průměrná hodnocení výuky s experimentálním zásahem jsou u obou skupin ve většině případů vyšší. Pouze u dvou VJ s tématy Nácvik odrazu a Trampolína dosáhla hodnocení tradiční výuky vyššího bodového průměru.
Porovnání souborů dat proběhlo pomocí statistického softwaru NCSS 2020.
H0: Žákovské hodnocení jednotlivých VJ ovlivněných experimentálním zásahem je stejné jako hodnocení VJ bez tohoto zásahu.
HA: Žáci hodnotí lépe VJ, které byly ovlivněny experimentálním zásahem.
(jednostranná hypotéza)
Z uvedených dat vyšly pro jednostranný křížový test a zvolenou hladinou významnosti α = 0,05 tyto výsledky:
T = -7,6091
p-hodnota = 0,00000 p < 0,05
Hodnota T udává rozdíl mezi hodnocením skupin bez experimentálního zásahu a s ním. Výsledky pro nás znamenají, že rozdíl mezi těmito hodnotami je dostatečně velký, aby mohl být považován za signifikantní a zamítl nulovou hypotézu H0 . Lze tedy jednoznačně tvrdit, že žáci hodnotili lépe VJ, které byly ovlivněny experimentálním zásahem.
S podporou těchto dat můžeme říci, že výuka gymnastiky formou pohybových her byla účastníky experimentu hodnocena významně lépe než běžná výuka.
To podporuje tvrzení hypotézy této diplomové práce H1.
4.1.2 Anketní šetření
V anketních šetřeních žáci odpovídali na třináct různých otázek. Prvních pět otázek bylo zaměřeno na charakteristiku skupin respondentů – třída, pohlaví, věnuješ se sportu atd. Tyto otázky již byly analyzovány v předchozím textu (3.1 Charakteristika souboru). V dalších třech otázkách se žáci vyjadřovali
71
ke gymnastice jakožto sportu a dvě otázky cílily na posouzení absolvovaného výukového programu. Ve zbývajících třech otázkách měli žáci zhodnotit svůj postoj vůči gymnastice v porovnání s dalšími sporty ze tří různých hledisek pomocí pětibodové škály (emotikony). Tyto otázky mají za úkol nastínit změnu v postojích žáků vůči gymnastice vlivem změny vyučovacího stylu. Jednotnost mezi hodnocením v anketních šetřeních a hodnocením jednotlivých VJ byla zvolena záměrně.
Myslíš, že je gymnastika zábavným sportem?
Tato otázka byla do ankety zařazena především z důvodu uvedení respondenta do problematiky a prvotního zjištění jeho názoru na gymnastiku s níž se během školní tělesné výchovy pravidelně setkávají. Proto je v zde graficky vyhodnocena za obě dvě třídy dohromady, tzn. celkový počet respondentů v každé ze tří anket je 49.
Obrázek 30: Je gymnastika zábavným sportem?, Zdroj: vlastní
Z grafu lze vyčíst, že ve vstupní anketě se víc jak třetina žáků vyslovila vůči gymnastice neutrálně, celkem 18 jich zvolilo možnost nevím. Dalších 14 žáků se vyjádřil ve prospěch gymnastiky možnostmi spíše ano a ano a zbylých 17 v její neprospěch prostřednictvím možností spíše ne a ne. Průměrná známka při převedení hodnocení na pětibodovou stupnici 1–5 by tak byla 2,90 b. Při dalších anketních šetřeních žáci zaujali mnohem konkrétnější stanoviska. Po absolvování výuky s experimentálním zásahem stoupl bodový průměr hodnocení na 3,51 b. a po výuce bez experimentálního zásahu bylo průměrné bodové hodnocení 2,94 b.
0
72 Změny postojů žáků
Aby bylo možné vyhodnotit případné změny v postojích žáků vůči gymnastice vlivem výuky netradiční formou, byly další tři otázky anketního šetření zasazeny do širšího kontextu. Žáci v nich vyjádřili svůj postoj vůči dvanácti sportům, které znají ze školní tělesné výchovy. Každý z těchto sportů hodnotili opět pomocí pětibodové Likertovy škály (1–5 bodů) ze tří různých hledisek. Pro účely této práce jsou analyzovány pouze změny v hodnocení gymnastiky.
Grafy v následujícím textu jsou koncipovány tak, aby z nich bylo na první pohled patrné, zda byl počet získaných bodů nad či pod dosažitelným bodovým průměrem (Ø = n ∙ 3, kde n je počet žáků ve třídě). Pro třídu 7. B je bodový průměr 72 b., minimum 24 b. a maximum 120 b. Pro třídu 7. C je bodový průměr 75 b., minimum 25 b. a maximum 125 b. Hranice nula na vodorovné ose v grafech tak značí neutrální hodnocení (bodový průměr). Pro správnou orientaci v grafech je nutné pamatovat na časový harmonogram experimentu – v I. fázi prošla experimentální výukou třída 7. B a v II. fázi absolvovala experimentální výuku třída 7. C.
Jak rád(a) se věnuješ gymnastice
V první otázce žáci posuzovali, jak rádi se kterému sportu věnují. Sečtením bodů u jednotlivých sportů ve vstupní anketě se v obou třídách umístila gymnastika na předpoledním místě. Po absolvování programu Gymnastika hrou se však preference žáků oproti ostatním sportům výrazně pozměnily.
Obrázek 31: Jak rád(a) se věnuješ gymnastice, Zdroj: vlastní -4
73
Ve třídě 7. B žáci po podzimním experimentálním zásahu ohodnotili gymnastiku o 9 hodnotících bodů lépe a ve třídě 7. C se po experimentálním zásahu vyšplhaly její preference o 8 hodnotících bodů výše. U gymnastiky nastal ve srovnání s ostatními zkoumanými sporty nejvyšší skok, což naznačuje pozitivní vliv netradiční výuky na postoj žáků vůči cvičení gymnastiky.
Fyzická náročnost
Otázka na fyzickou náročnost nesouvisí s oblibou sportu. Může vypovídat o tom, jak žáci daný sporty respektují, zároveň může fungovat jako kontrolní parametr pro to, zda nebyl pohybový program příliš snadný, což by mohlo celkově ovlivnit hodnocení gymnastiky v průběhu experimentu. Hodnotící škála byla stále pětibodová. Tentokrát však žáci nehodnotili sporty pomocí emotikon, ale výběrem z možností „Zcela bez námahy“, „Nenáročný“, „Středně náročný“, „Náročný“, „Velmi náročný“.
Po sečtení bodů u této otázky ve vstupní anketě byla gymnastika v obou skupinách shodně ohodnocena jako 3. nejnáročnější sport z výběru.
Obrázek 32: Jak moc je gymnastika fyzicky náročná, Zdroj: vlastní
V případě třídy 7. B můžeme říci, že v průběhu experimentu nedošlo k výraznějším výkyvům v postojích žáků vůči náročnosti gymnastiky. Mírně narůstající tendence, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou jsou 4 body nejsou zvlášť významné. V případě 7. C jsou vidět vyšší rozdíly. Konkrétně mezi vstupní
Jak moc je gymnastika fyzicky náročná
vstupní anketní šetření po I. fázi experimentu po II. fázi experimentu
74
bez experimentálního zásahu (+20 b.). Po experimentální výuce třída ohodnotila gymnastiku podobně jako ve vstupním šetření (+12 b.).
Jak moc se při gymnastice dá užít zábava
Pro motivaci k nějaké činnosti je v každém věku, a především u žáků ZŠ, důležité to, aby je daná činnost bavila. Proto je třetím hodnotícím hlediskem míra užité zábavy při sportu. Otázka se na první pohled zdá být podobnou jako dotaz jak rád se respondent věnuje danému sportu, ale může být rozdíl mezi atmosférou doprovázející konkrétní sport, která ovlivňuje naše celkové vnímání ze sportovního zážitku, a oblibou samotné činnosti. Takový rozdíl může být například mezi kolektivními a individuálními sporty (Slepička, aj., 2011).
V této otázce žáci hodnotili jednotlivé sporty opět pomocí stupnice sestavené z pěti emotikon. U obou skupin se po vstupním anketním šetření na předních příčkách umístily převážně kolektivní sporty.
Obrázek 33: Jak moc se dá při gymnastice užít zábava, Zdroj: vlastní
V této otázce dominuje rozdílným bodovým skóre v jednotlivých šetřeních právě gymnastika. Ve třídě 7. B gymnastika získala po programu Gymnastika hrou o 10 b. vyšší hodnocení než ve vstupní anketě a ve třídě 7. C získala po původním záporném hodnocení -6 ze vstupní ankety o celých 15 b. více.
-8
Jak moc se dá při gymnastice užít zábava
vstupní anketní šetření po I. fázi experimentu po II. fázi experimentu
75
Jak se ti líbil program v uplynulých dvou měsících.
Tato otázka byla v anketním šetření pouze té skupiny, která právě absolvovala výuku s experimentálním zásahem. V otázce měli žáci pomocí sedmi možností zhodnotit uplynulý program. Lichý počet možnosti nevyžaduje po respondentovi, aby se přiklonil na jednu či druhou stranu. Následující graf znázorňuje četnost jednotlivých odpovědí v obou třídách. Lze z něj vyčíst, že ohlasy žáků na program mají spíše kladný charakter. Z celkem 49 žáků z obou tříd hlasovalo celkem 25 ve prospěch programu, 13 z nich uvedlo možnost, že se jim program líbil občas a 11 žáků se vůči programu vyjádřilo odmítavým způsobem.
Obrázek 34: Jak se žákům líbil program Gymnastika hrou, Zdroj: vlastní
Co se ti na programu líbilo / nelíbilo?
Zde měli žáci možnost se písemně vyjádřit k celé problematice. Nemuselo to být pouze ve stylu líbilo/nelíbilo, byli upozorněni na to, že mohou připsat libovolné připomínky. Vzhledem k tomu, že byla otázka nepovinná, zůstala ve většině případů obě pole prázdná. Celkem 21 žáků pak uvedlo nějaký komentář. Zde je jejich shrnutí odpovědí, které se přímo vážou na program pohybových her, řazených podle četnosti.
Líbilo:
• pomůcky – nové, měkké, nebojím se s nimi tolik, lehké, rychle a snadno se staví a uklízí, barevné, trampolína, AirTrack,
• množství her,
Už nikdy! Nelíbil. Nic moc. Jak, kdy. Ušlo to. Bylo to fajn.
Super!
Jak se ti líbil program Gymnastika hrou
7. B (podzim 2018) 7. C (jaro 2019)
76
• konkrétní hry – Angry Birs, Tučňáci, Pyramidy, Přeskoč věž, Kočka a myš, Přeskoč, co dokážeš, Super Mario, Přenos vajec,
• možnost hodnocení VJ pomocí emotikon,
• absence vojenského nástupu,
• délka hodiny (žáci byli celých 45 minut v tělocvičně, aby se vše stihlo).
Nelíbilo:
• množství gymnastických cvičení,
• konkrétní cvičení – šplh, výmyk, stoj na hlavě, kotoul vzad,
• absence výuky venku,
• délka hodiny – žák se nestíhal o přestávce včas převléknout na další vyučovací hodinu.
Z uvedených odpovědí bylo pro autora překvapením především to, že žáci ocenili možnost průběžně hodnotit výuku. Naopak v tomto směru očekával spíše negativní postoj žáků. Odpověď ohledně absence venkovní výuky se v anketě po II. fázi experimentu na jaře objevila čtyřikrát. Autor tuto odpověď přisuzuje omezené možnosti větrání v tělocvičnách v době veder.
4.2 Diskuse
Motivací ke zpracování tohoto tématu bylo především pokusit se nalézt vhodný způsob, jakým lze žákům staršího školního věku představit gymnastiku a zapojit je do ní tak, aby je tento sport oslovil. Za tímto účelem byl sestaven program pohybových her, který zúčastnění žáci hodnotili nejen před a po, ale i v jeho průběhu.
Experimentální výuka probíhala po dobu dvakrát dva měsíce, aby výsledky měření nebyly ovlivněny náhodnými vnějšími faktory ojedinělého charakteru. Analýzou kontinuálních žákovských hodnocení nasbíraných v průběhu trvání celého experimentu a jejich srovnáním pomocí statistického t-testu bylo zjištěno, že hodnotili lépe výuku gymnastiky netradiční formou prostřednictvím pohybových her než tradičním způsobem.
77
V problematice zkoumání postojů žáků vůči gymnastice lze spekulovat, zda hodnocení zprostředkovaná anketními šetřeními před a po experimentálním zásahu do výuky jsou dostatečně relevantní k vyvození jednoznačných závěrů a zda jsou případná ovlivnění postojů žáků trvalého charakteru. Výsledky analýzy anketních šetření byly pro přehlednost graficky znázorněny. Ze těchto grafů lze vyčíst, že se žákovská hodnocení gymnastiky z hledisek oblíbenosti a zábavnosti v obou zúčastněných skupinách zvýšilo vždy po absolvování programu Gymnastika hrou.
V anketních šetřeních žáci hodnotili také fyzickou náročnost gymnastiky.
Toto hodnocení se po absolvování programu výrazně nezměnilo. Z toho lze usoudit, že náročnost program z pohledu žáků nebyla příliš nízká.
Žáci hodnotili i samotný výukový program Gymnastika hrou. Zde se 25 z celkem 49 žáků vyjádřilo v pozitivním směru a 13 žáků zaujalo stanovisko, že se jim program někdy líbil a někdy ne.
78
5 Závěr
Cílem práce bylo prokázat pozitivní vliv netradiční formy výuky gymnastiky na postoj žáků 7. ročníku ZŠ k výuce tohoto sportu v rámci školní tělesné výchovy.
Nejprve byl vypracován program pohybových her. Autor vyzkoušel přes 150 pohybových her se zaměřením na různá gymnastická cvičení v rámci výuky tělesné výchovy na škole, kde následně probíhal experiment. Na základě nabytých zkušeností z těchto her vybral nejvhodnější do svého výukového programu Gymnastika hrou.
K naplnění cíle byl použit pedagogický experiment se dvěma skupinami žáků 7. ročníku. Před experimentem žáci formou online anketních šetření na platformě Google Formuláře zodpověděli otázky týkající se jejich aktuálních postojů a zájmů v souvislosti se školní tělesnou výchovou a gymnastikou. Samotná experimentální výuka byla vedena ve dvou fázích – na podzim a na jaře školního roku 2018/2019.
Na podzim probíhala v první skupině výuka gymnastiky s experimentálním zásahem a ve druhé skupině bez něj, na jaře se pak forma výuky gymnastiky v obou skupinách vyměnila. Během experimentu všichni zúčastnění žáci výuku průběžně hodnotili.
Podstata cíle byla vyjádřena dvěma hypotézami, které se autor snažil obhájit.
Statistickým srovnáním průběžného žákovského hodnocení obou skupin se podařilo potvrdit hypotézu H1. Druhá hypotéza nebyla signifikantně potvrzena statistickým vyhodnocením dílčích měření. Analýza anketních šetření však tvrzení hypotézy H2 podporuje.
Při použití programu Gymnastika hrou záleží na zkušenostech pedagoga, ale také kolektivu, který se má programu či jeho dílčích her účastnit. Pro realizaci pohybových her je potřeba dobře naplánovat rozvržení aktivit v průběhu VJ a přesně instruovat žáky před jejich plněním. Zamezí se tak zbytečným prostojům, protože samotné rozestavení pomůcek může být někdy časově náročnější. I přes to, že jde o herní podání gymnastických cvičení, je nutné dohlížet na správné provedení cviků a žáky aktivně opravovat. Při seznamování se s některými hrami je ideální tandemová výuka. Úskalím pro aplikování představených her může být nedostatečné materiální vybavení škol a tělocvičen. Nápaditý pedagog si může pomoci alternací pomůcek,
79
ale smyslem této práce je mimo jiné dokázat, že se investice do moderního gymnastického nářadí a náčiní vyplatí, protože žáci tuto změnu pozitivně ocení.
To vyplývá z výsledků měření z průběhu experimentu.
Provedením experimentálního šetření a prokázáním pozitivního vlivu netradiční formy výuky gymnastiky na postoj žáků 7. ročníku ZŠ k výuce tohoto sportu v rámci školní tělesné výchovy byl splněn cíl práce.
80
6 Zdroje
APPELT, K., HORÁKOVÁ, D., NOVOTNÝ, L., 1989. Názvosloví pro cvičitele.
Praha: Olympia.
ARMSTRONG, N., WELSMAN, J., 2000. Young people and physical activity. 1st pub., reprinted. United States: Oxford University Press Inc. ISBN 0-19-262659-0.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2019. Jak jsou na tom Češi s chudobou, obezitou či sportováním? [online]. 5. 12. 2019 [vid. 4. 7. 2020]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/jak-jsou-na-tom-cesi-s-chudobou-obezitou-ci-sportovanim.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H., 2010. Velký psychologický slovník. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-686-5
HOUSOVÁ, L. Gymnastika ve školním vzdělávacím programu. Liberec, 2010. BP.
Technická univerzita v Liberci.
CHRÁSTKA, M., 2008. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Dotisk 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-1369-4.
JEŘÁBEK, J., TUPÝ, J., aj., 2017. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. MŠMT, Národní ústav pro vzdělávání. Poslední změna 15. 9.
2017 [vid. 15. 8. 2019]. Dostupný z: https://www.msmt.cz/file/43792_1_1.
JOROVÁ, L. Využití her ve školní tělesné výchově se zaměřením na sportovní gymnastiku. Liberec, 2010. BP. Technická univerzita v Liberci.
KOSÍKOVÁ, V., 2011. Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. 1.
vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-2433-1.
LEHNERT, M., 2014. Sportovní trénink I [online]. 1. vyd. Olomouc: UPOL. [vid.
25.8.2019]. ISBN 978-80-244-4330-0. Dostupné z:
https://publi.cz/books/148/Cover.html
MACHOVÁ, J., 2016. Biologie člověka pro učitele. 2. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-3357-2.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V., 2003. Výukové metody. Brno: Paido. ISBN 80-7315-039-5 MAZAL, F., 2014. Pohybová hra ve výuce [online]. Olomouc: UPOL. [cit. 22.8.2019].
Dostupné z: http://iks.upol.cz/wp-content/uploads/2014/02/Mazal_Pohybove_hry.pdf
81
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8.
NEUMAN, J., 2000. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě: [od 9 do 99 let]. 3. vyd.
Praha: Portál. ISBN 80-7178-405-2
PERIČ, T., 2004. Hry ve sportovní přípravě dětí. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 80-247-0908-2.
PERIČ, T., 2012. Sportovní příprava dětí. Nové, aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-4218-2.
PETR, O., SVATOŇ, V., aj., 1985. Didaktika gymnastiky ve školní tělesné výchově.
1. vyd. Praha: SPN.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2009. Pedagogický slovník. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7376-647-6
ŘÍČAN, P., 2009. Psychologie. 3. dopl. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-560-8.
SCHLEGEL, E., DUNN, C. R., 2012. The gymnastics book: the young performer’s guide to gymnastics. 2nd ed. United States: Firefly Books Ltd. ISBN 978-1-77085-133-7.
SKOPOVÁ, M., ZÍTKO, M., aj., 2013. Základní gymnastika. 3., uprav. vyd. Praha:
Karolinum. ISBN 978-80-246-2194-4.
SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B., 2011. Psychologie sportu. 1. dotisk 2.
vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1602-5.
SOCHOROVÁ, L., 2011. Didaktická hra a její význam ve vyučování [online]. [vid.
20.8.2019] Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13271/didakticka-hra-a-jeji-vyznam-ve-vyucovani.html
SVATOŇ, V., 1995. Gymnastika metodicky a hrou. Olomouc: Hanex. ISBN 80-900925-5-1.
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Pastelka II“ [online]. ZŠ a MŠ Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325, p. o. 2013. Poslední změna 21. 5. 2015 [vid. 5. 8.
2019]. Dostupné z: https://www.zspastelka.cz/uploads/mediafiles/3/217.pdf.
VACULÍKOVÁ, P., aj., 2001. Nebojme se gymnastiky… 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5622-0.
82
VALJENT, Z. Vývoj v hodnocení TV a sportu studenty FEL ČVUT [online]. FEL ČVUT. Poslední změna 30. 3. 2008 [vid. 26. 6. 2020]. Dostupné z:
https://www.utvs.cvut.cz/lectors/zv_vyvoj.pdf.
VORÁLKOVÁ, J., NOVOTNÁ, V., ŠIMŮNKOVÁ, I., 2013. Gymnastická hra jako podnět k modernizaci výuky gymnastiky ve školní tělesné výchově. Studia Sportiva [online], roč. 7., č. 2 [vid. 12. 8. 2019]. ISSN: 2570-8783. Dostupné z:
https://journals.muni.cz/studiasportiva/article/view/7442/6908.
VORÁLKOVÁ, J., PERIČ, T., 2016. Pohybové hry jako metoda nácviku gymnastických dovedností ve školní tělesné výchově. Studia Sportiva [online], roč.
10., č. 2 [vid. 12. 8. 2019]. ISSN: 2570-8783. Dostupné z:
https://journals.muni.cz/studiasportiva/article/view/7569/6762.
WALKER, I., 2013. Výzkumné metody a statistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-3920-5.
ZÍTKO, M., aj., 2005. Všeobecná gymnastika. 4. vyd. Praha. ISBN 80-86586-08-1.
ZÍTKO, M., CHRUDIMSKÝ, J., MACHOVÁ, G. Gymnastika pro děti – RinoGym, RinoGym Air, RinoSet. Hradec Králové: Jipast a.s.
83
7 Přílohy
Seznam příloh
Příloha 1: Přepis otázek z online anketních šetření do tisknutelné podoby.
Příloha 2: Výstup statistického softwaru NCSS 2020 – srovnání průběžných hodnocení jednotlivých VJ.
Příloha 1: Přepis otázek z online anketních šetření do tisknutelné podoby
1 / 3 1. Vyber svou třídu:
a) 7. B b) 7. C 2. Pohlaví:
a) chlapec b) dívka
3. Napiš poslední šestici čísel svého telefonního čísla: ...
4. Věnuješ se sportu?
a) Ano, věnuji – jsem členem sportovního klubu
b) Ano, věnuji – rekreačně (alespoň 2x týdně) / školní sportovní kroužek
c) Ne, nevěnuji (nebo méně než 2x týdně) 5. Baví Tě tělesná výchova?
→ otázka byla pouze ve vstupním anketním šetření
Ne Spíš ne Nevím Spíše ano Ano
6. Víš, co obnáší sport zvaný gymnastika?
→ otázka byla pouze ve vstupním anketním šetření Ne, nevím Tuším Ano, vím 7. Myslíš si, že je gymnastika zábavným sportem?
Ne Spíš ne Nevím Spíše ano Ano
Příloha 1: Přepis otázek z online anketních šetření do tisknutelné podoby
2 / 3
U následujících otázek budeš hodnotit sporty, které znáš z tělesné výchovy či sportovních kurzů. Odpovídající hodnotu u každého sportu vyznač KŘÍŽKEM v příslušném sloupečku tabulky:
8. Ohodnoť následující sporty podle toho, jak rád(a) se jim věnuješ:
SPORT
9. Ohodnoť následující sporty podle toho, jak moc jsou podle tebe fyzicky náročné.
SPORT zcela bez
Příloha 1: Přepis otázek z online anketních šetření do tisknutelné podoby
3 / 3
10. Ohodnoť následující sporty podle toho, jak moc se při nich dá dle tvého názoru užít zábava.
11. Vyjmenuj gymnastické disciplíny, které znáš:
→ otázka byla pouze ve vstupním anketním šetření
...
...
12. Zakroužkuj text nejlépe vystihující to, jak se ti líbil program v uplynulých dvou měsících.
→ otázka byla pouze v anketním šetření po absolvování programu Gymnastika hrou Už nikdy! Nelíbil. Nic moc. Jak, kdy. Ušlo to. Bylo to fajn. Super!
13. Co se ti na programu
→ otázka byla pouze v anketním šetření po absolvování programu Gymnastika hrou líbilo: ... nelíbilo: ...
... ...
... ...
... ...
Příloha 2: Výstup statistického softwaru NCSS 2020.
1/2 NCSS 2020, v20.0.2
Analysis of 2x2 Cross-Over Designs using the T-Test Dataset C:\...\Výzkum\Průběžné hodnocení\Křížový test.NCSS Period Variables 1: B7, 2: C7
Treatment Effect μ2 - μ1 = μC - μB
Cross-Over Effects and Means Summary ────────────────────────────────────────────
Lower Upper
Least Squares Standard Standard Seq. Period Treatment Count Mean Deviation Error
T-Test for Treatment Effect ─────────────────────────────────────────────────────
Alternative Mean Standard Prob Reject H0
Hypothesis Difference Error T-Value DF Level at α = 0,050?
μC - μB < 0 -0,482 0,063 -7,6091 30 0,00000 Yes
Příloha 2: Výstup statistického softwaru NCSS 2020.
2/2 NCSS 2020, v20.0.2
Analysis of 2x2 Cross-Over Designs using the T-Test Dataset C:\...\Výzkum\Průběžné hodnocení\Křížový test.NCSS Period Variables 1: B7, 2: C7
Treatment Effect μ2 - μ1 = μC - μB
Mann-Whitney U or Wilcoxon Rank-Sum Location Difference Test for Treatment Effect ──────────────
Mann- Sum of Mean Std Dev
Normal Approximation Location Diff. < 0 -4,6173 0,00000 Yes
Normal Approximation Location Diff. < 0 -4,6173 0,00000 Yes