Anketní šetření

V anketních šetřeních žáci odpovídali na třináct různých otázek. Prvních pět otázek bylo zaměřeno na charakteristiku skupin respondentů – třída, pohlaví, věnuješ se sportu atd. Tyto otázky již byly analyzovány v předchozím textu (3.1 Charakteristika souboru). V dalších třech otázkách se žáci vyjadřovali

71

ke gymnastice jakožto sportu a dvě otázky cílily na posouzení absolvovaného výukového programu. Ve zbývajících třech otázkách měli žáci zhodnotit svůj postoj vůči gymnastice v porovnání s dalšími sporty ze tří různých hledisek pomocí pětibodové škály (emotikony). Tyto otázky mají za úkol nastínit změnu v postojích žáků vůči gymnastice vlivem změny vyučovacího stylu. Jednotnost mezi hodnocením v anketních šetřeních a hodnocením jednotlivých VJ byla zvolena záměrně.

Myslíš, že je gymnastika zábavným sportem?

Tato otázka byla do ankety zařazena především z důvodu uvedení respondenta do problematiky a prvotního zjištění jeho názoru na gymnastiku s níž se během školní tělesné výchovy pravidelně setkávají. Proto je v zde graficky vyhodnocena za obě dvě třídy dohromady, tzn. celkový počet respondentů v každé ze tří anket je 49.

Obrázek 30: Je gymnastika zábavným sportem?, Zdroj: vlastní

Z grafu lze vyčíst, že ve vstupní anketě se víc jak třetina žáků vyslovila vůči gymnastice neutrálně, celkem 18 jich zvolilo možnost nevím. Dalších 14 žáků se vyjádřil ve prospěch gymnastiky možnostmi spíše ano a ano a zbylých 17 v její neprospěch prostřednictvím možností spíše ne a ne. Průměrná známka při převedení hodnocení na pětibodovou stupnici 1–5 by tak byla 2,90 b. Při dalších anketních šetřeních žáci zaujali mnohem konkrétnější stanoviska. Po absolvování výuky s experimentálním zásahem stoupl bodový průměr hodnocení na 3,51 b. a po výuce bez experimentálního zásahu bylo průměrné bodové hodnocení 2,94 b.

0

72 Změny postojů žáků

Aby bylo možné vyhodnotit případné změny v postojích žáků vůči gymnastice vlivem výuky netradiční formou, byly další tři otázky anketního šetření zasazeny do širšího kontextu. Žáci v nich vyjádřili svůj postoj vůči dvanácti sportům, které znají ze školní tělesné výchovy. Každý z těchto sportů hodnotili opět pomocí pětibodové Likertovy škály (1–5 bodů) ze tří různých hledisek. Pro účely této práce jsou analyzovány pouze změny v hodnocení gymnastiky.

Grafy v následujícím textu jsou koncipovány tak, aby z nich bylo na první pohled patrné, zda byl počet získaných bodů nad či pod dosažitelným bodovým průměrem (Ø = n ∙ 3, kde n je počet žáků ve třídě). Pro třídu 7. B je bodový průměr 72 b., minimum 24 b. a maximum 120 b. Pro třídu 7. C je bodový průměr 75 b., minimum 25 b. a maximum 125 b. Hranice nula na vodorovné ose v grafech tak značí neutrální hodnocení (bodový průměr). Pro správnou orientaci v grafech je nutné pamatovat na časový harmonogram experimentu – v I. fázi prošla experimentální výukou třída 7. B a v II. fázi absolvovala experimentální výuku třída 7. C.

Jak rád(a) se věnuješ gymnastice

V první otázce žáci posuzovali, jak rádi se kterému sportu věnují. Sečtením bodů u jednotlivých sportů ve vstupní anketě se v obou třídách umístila gymnastika na předpoledním místě. Po absolvování programu Gymnastika hrou se však preference žáků oproti ostatním sportům výrazně pozměnily.

Obrázek 31: Jak rád(a) se věnuješ gymnastice, Zdroj: vlastní -4

73

Ve třídě 7. B žáci po podzimním experimentálním zásahu ohodnotili gymnastiku o 9 hodnotících bodů lépe a ve třídě 7. C se po experimentálním zásahu vyšplhaly její preference o 8 hodnotících bodů výše. U gymnastiky nastal ve srovnání s ostatními zkoumanými sporty nejvyšší skok, což naznačuje pozitivní vliv netradiční výuky na postoj žáků vůči cvičení gymnastiky.

Fyzická náročnost

Otázka na fyzickou náročnost nesouvisí s oblibou sportu. Může vypovídat o tom, jak žáci daný sporty respektují, zároveň může fungovat jako kontrolní parametr pro to, zda nebyl pohybový program příliš snadný, což by mohlo celkově ovlivnit hodnocení gymnastiky v průběhu experimentu. Hodnotící škála byla stále pětibodová. Tentokrát však žáci nehodnotili sporty pomocí emotikon, ale výběrem z možností „Zcela bez námahy“, „Nenáročný“, „Středně náročný“, „Náročný“, „Velmi náročný“.

Po sečtení bodů u této otázky ve vstupní anketě byla gymnastika v obou skupinách shodně ohodnocena jako 3. nejnáročnější sport z výběru.

Obrázek 32: Jak moc je gymnastika fyzicky náročná, Zdroj: vlastní

V případě třídy 7. B můžeme říci, že v průběhu experimentu nedošlo k výraznějším výkyvům v postojích žáků vůči náročnosti gymnastiky. Mírně narůstající tendence, kdy rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou jsou 4 body nejsou zvlášť významné. V případě 7. C jsou vidět vyšší rozdíly. Konkrétně mezi vstupní

Jak moc je gymnastika fyzicky náročná

vstupní anketní šetření po I. fázi experimentu po II. fázi experimentu

74

bez experimentálního zásahu (+20 b.). Po experimentální výuce třída ohodnotila gymnastiku podobně jako ve vstupním šetření (+12 b.).

Jak moc se při gymnastice dá užít zábava

Pro motivaci k nějaké činnosti je v každém věku, a především u žáků ZŠ, důležité to, aby je daná činnost bavila. Proto je třetím hodnotícím hlediskem míra užité zábavy při sportu. Otázka se na první pohled zdá být podobnou jako dotaz jak rád se respondent věnuje danému sportu, ale může být rozdíl mezi atmosférou doprovázející konkrétní sport, která ovlivňuje naše celkové vnímání ze sportovního zážitku, a oblibou samotné činnosti. Takový rozdíl může být například mezi kolektivními a individuálními sporty (Slepička, aj., 2011).

V této otázce žáci hodnotili jednotlivé sporty opět pomocí stupnice sestavené z pěti emotikon. U obou skupin se po vstupním anketním šetření na předních příčkách umístily převážně kolektivní sporty.

Obrázek 33: Jak moc se dá při gymnastice užít zábava, Zdroj: vlastní

V této otázce dominuje rozdílným bodovým skóre v jednotlivých šetřeních právě gymnastika. Ve třídě 7. B gymnastika získala po programu Gymnastika hrou o 10 b. vyšší hodnocení než ve vstupní anketě a ve třídě 7. C získala po původním záporném hodnocení -6 ze vstupní ankety o celých 15 b. více.

-8

Jak moc se dá při gymnastice užít zábava

vstupní anketní šetření po I. fázi experimentu po II. fázi experimentu

75

Jak se ti líbil program v uplynulých dvou měsících.

Tato otázka byla v anketním šetření pouze té skupiny, která právě absolvovala výuku s experimentálním zásahem. V otázce měli žáci pomocí sedmi možností zhodnotit uplynulý program. Lichý počet možnosti nevyžaduje po respondentovi, aby se přiklonil na jednu či druhou stranu. Následující graf znázorňuje četnost jednotlivých odpovědí v obou třídách. Lze z něj vyčíst, že ohlasy žáků na program mají spíše kladný charakter. Z celkem 49 žáků z obou tříd hlasovalo celkem 25 ve prospěch programu, 13 z nich uvedlo možnost, že se jim program líbil občas a 11 žáků se vůči programu vyjádřilo odmítavým způsobem.

Obrázek 34: Jak se žákům líbil program Gymnastika hrou, Zdroj: vlastní

Co se ti na programu líbilo / nelíbilo?

Zde měli žáci možnost se písemně vyjádřit k celé problematice. Nemuselo to být pouze ve stylu líbilo/nelíbilo, byli upozorněni na to, že mohou připsat libovolné připomínky. Vzhledem k tomu, že byla otázka nepovinná, zůstala ve většině případů obě pole prázdná. Celkem 21 žáků pak uvedlo nějaký komentář. Zde je jejich shrnutí odpovědí, které se přímo vážou na program pohybových her, řazených podle četnosti.

Líbilo:

• pomůcky – nové, měkké, nebojím se s nimi tolik, lehké, rychle a snadno se staví a uklízí, barevné, trampolína, AirTrack,

• množství her,

Už nikdy! Nelíbil. Nic moc. Jak, kdy. Ušlo to. Bylo to fajn.

Super!

Jak se ti líbil program Gymnastika hrou

7. B (podzim 2018) 7. C (jaro 2019)

76

• konkrétní hry – Angry Birs, Tučňáci, Pyramidy, Přeskoč věž, Kočka a myš, Přeskoč, co dokážeš, Super Mario, Přenos vajec,

• možnost hodnocení VJ pomocí emotikon,

• absence vojenského nástupu,

• délka hodiny (žáci byli celých 45 minut v tělocvičně, aby se vše stihlo).

Nelíbilo:

• množství gymnastických cvičení,

• konkrétní cvičení – šplh, výmyk, stoj na hlavě, kotoul vzad,

• absence výuky venku,

• délka hodiny – žák se nestíhal o přestávce včas převléknout na další vyučovací hodinu.

Z uvedených odpovědí bylo pro autora překvapením především to, že žáci ocenili možnost průběžně hodnotit výuku. Naopak v tomto směru očekával spíše negativní postoj žáků. Odpověď ohledně absence venkovní výuky se v anketě po II. fázi experimentu na jaře objevila čtyřikrát. Autor tuto odpověď přisuzuje omezené možnosti větrání v tělocvičnách v době veder.