Alhambra

Kdyţ skončila vláda córdobských Umajjovců ve Španělsku, ujalo se vlády několik méně významných dynastií, které ovládaly toto území aţ do konce 11. století. Ve 12. století uţ nebylo Španělsko nezávislým emirátem jako za vlády předchozích dynastií, ale stalo se dokonce součástí jiných dynastií v severní Africe.

Situace se změnila aţ s nástupem Nasrovců, jeţ zde vládli od roku 1232 do roku 1492. Během těchto dvou set let dosáhla Granada, z které učinili své sídelní město, svého kulturního vrcholu. Začalo se s výstavbou krásných památek, jeţ mohly konkurovat i umajjovským.¹⁷⁰ Granada byla kulturním centrem aţ do doby, kdy byla obsazena katolickými vládci, coţ se stalo v roce 1492. Zatímco Córdoba padla do rukou křesťanů jiţ v roce 1236, Granada si udrţela svou nezávislost ještě po 250 let.

Nejvýznamnější památkou, kterou se dynastie Nasrovců proslavila, je palácový komplex Alhambra, jenţ symbolizuje vytříbený vkus tehdejšího islámského umění.¹⁷¹

Alhambra leţí na vrcholu pahorku La Sabíka, za nímţ se rozprostírá do dáli Sierra Nevada. Název tohoto palácového komplexu pochází z arabského názvu al-qala’at al-hamra, coţ značí červený hrad. Byla postavena nejdříve v 9. století jako pevnost.¹⁷² V sídlo Nasrovců se Alhambra proměnila v průběhu 13. a 14. století. Se

168 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 227.

169 CABOT, A. Poklady orientu: historie a kultura islámu. Čestlice: Rebo, 2010, s. 20.

170 GRUBE, E. J. Islámské umění. Praha: Artia, 1973, s. 137.

171 BARTOLINI, F. Divy světové architektury: od roku 4000 př. n. l. do současnosti. Čestlice: Rebo, 2004, s. 58.

172 SIMONS, D. Jiţní Španělsko. Praha: Svojtka & Co., 2008, s. 379.

59

stavbou začal zakladatel této dynastie Muhammad I. ibn al-Amar. Ovšem jeho výstavba se nedochovala a podobu dnešního paláce známe jen díky Júsufovi I.

a Muhammadovi V., kteří se rozhodli ve stavbě pokračovat.¹⁷³ Komplex se skládal z šesti paláců, kasárny, velké mešity a menšího města, které mělo vlastního soudce a spoustu obchodů. Město se rozprostíralo na ploše velké 14 hektarů a ţilo zde kolem čtyřiceti tisíc lidí. Proto také bývá Alhambra označovaná jako „madína“ neboli město a ne jako kasr značící palác.¹⁷⁴

Slouţila jako správní a vládní centrum Granady a byla takovým opevněným malým městem ve městě. V opevnění Alhambry byly umístěny čtyři brány, z nichţ dvě byly v severním úseku a dvě v jiţním. Jednou z prvních staveb byla brána Puerta de las Armas. Její průchod byl dvakrát zakřiven, aby zvýšili obrannou funkci. Brána je ozdobena hrotitým obloukem s vlysem pásků, jeţ jsou propleteny listrem různých barev. Některé části oblouku byly zhotoveny neobvykle z kamene. Uprostřed průchodu se nachází tři místnosti za sebou, na nichţ se objevuje typický prvek nasrovské architektury malovaná omítka připomínající cihlové zdivo. Ve východní části leţí Puerta sel Arrabal neboli Předměstská brána, a nad ní se tyčí Torre de los Picos značící Bránu hrotů. V jiţní části hradeb směrem na východ je Puerta de los Siete Suelos, jeţ se nacházela nedaleko medíny Alhambry. Poslední hradební branou je Puerta de la Justicia.¹⁷⁵

Komplex Alhambry sestává ze tří hlavních celků. První z nich byla pevnost s kasárnami. Druhou část tvořila oblast paláců. Poslední součástí je Medína, jeţ slouţila zejména pro účely úředníků, hodnostářů a umělců. Všechny tyto části byly na sebe napojené sítí ulic a průchodů, jeţ v případě napadení se daly uzavřít. Tyto průchody se uzavíraly dřevěnými dveřmi ozdobenými symbolickým klíčem, coţ byl typický znak nasrovské architektury. Takovou branou je například Puerta del Víno, na jejímţ protějšku se nachází věţe a hradby pevnosti Alcazaba. Ta slouţila zejména pro vojenské účely. Alcazabu odděluje na dvě části podélná ulice. Pevnost se

175 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 279-280.

176 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 281.

60

umístěn na východ od Lvího dvora, od kterého ho kdysi oddělovaly ulice. Z paláce se zachovala, tzv. Torre de las Damas neboli Dámská věţ.¹⁷⁷

Další zachovanou stavbou je Palác myrtového dvora, který je v jiných literaturách nazýván také Palác Comares. Uprostřed dvora se nachází dlouhý bazén, jenţ je obklopen myrtovými keři. Palác nechal postavit Ismáíl I. v první polovině 14. století a po něm ve stavbě pokračoval Júsuf I., který byl před dokončením stavby zavraţděn, a tak se ujal tohoto úkolu Muhammad V., jenţ palác dokončil v roce 1370. Z původního nádvoří se nedochovalo vůbec nic, jelikoţ bylo odstraněno, a to, co se zachovalo, jsou jen nevelké části z druhého nádvoří. Tato část druhého nádvoří se jmenuje Machuca a skrze ni se vstupuje do další části komplexu zvané Mexuar, coţ znamená poradní místnost. Název této místnosti pochází z arabského názvu mušvar.¹⁷⁸ Tato síň byla sídlem Rady vezírů, ale také slouţila jako trůnní sál, za nímţ se nacházela fasáda paláce Comares. Fasáda byla zhotovená ve 14. století a zdobí jí štukové desky, na nichţ se objevují geometrické ornamenty, ozdobné nápisy, arabesky a rostlinné motivy zvané atauriques. Ještě se zde nachází střecha, jeţ představuje vrchol tesařského umění v Alhambře. Sloupové ochozy paláce Comares sestávají ze sedmi velkých oblouků a štíhlých sloupů z mramoru, na kterých sedí mukarnasové hlavice.¹⁷⁹

Místnosti a chodby palácového komplexu kdysi byly vybaveny koberci, závěsy a polštáři. Velký počet těchto textilií se zachoval i dodnes. Na kobercích se vyskytují motivy figurativní, zatímco na hedvábí se objevují čistě geometrické vzory. Všechny tkaniny z Alhambry, ale i všechny španělské tkaniny patří mezi ty nejlepší ukázky islámského umění. Ty, co se nacházely na zdech, se podobaly štukovým panelům.¹⁸⁰ V severní části Myrtového dvora byla vybudována místnost zvaná Sala de la Barca, kterou se dostaneme do Síně vyslanců. Stejně jako u jiných místností komplexu není ani v tomto případě známo, k jakému účelu měla slouţit. Někteří odborníci se domnívají, ţe to byla loţnice nebo jídelna. Výklenky ve stěnách vchodu měly slouţit jako místo, kam se ukládaly vázy či dţbány. Nejznámější jsou tzv. alhamberské vázy. Síň vyslanců, do které směřuje Sala de la Barca, byla místem, kde panovník přijímal návštěvy. Nacházel se tu trůn, jenţ byl vsazen do výklenku s oknem. Klenbu stropu zdobí verše z koránu. Samotný strop je tvořený z osmi tisíc kusů cedrového

177 IRWIN, R. Alhambra. Praha: BB art, 2004, s. 29.

178 IRWIN, R. Alhambra. Praha: BB art, 2004, s. 31-32.

179 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s.

180 IRWIN, R. Alhambra. Praha: BB art, 2004, s. 36-37.

61

dřeva a dvanáctistěnnými hvězdami. Mezi Myrtovým a Lvím dvorem jsou lázně, jeţ byly zbudovány Ismáílem I. a rozšířeny jeho synem Júsufem I.¹⁸¹

Myrtový a Lví dvůr byly součástí dvou paláců s tím, ţe kaţdý palác měl svůj vlastní vstup a nebyly spojeny. Otvor, jenţ je dnes propojuje, byl vytvořen aţ v 19. století. Zatímco Myrtový palác měl slouţit pro státní záleţitosti, je pravděpodobné, ţe Lví palác byl obýván samotným sultánem.¹⁸² Lví palác představuje vrchol nasrovské architektury druhé poloviny 14. století. Místo jezírka je uprostřed dvora kašna z mramoru, jeţ leţí na křiţovatce vodních kanálů. Dvanáct lvů, z nichţ ani jeden není podobný druhému, podpírá nádobu kašny. Obytné prostory jsou uspořádány okolo dvora, které je lemováno sloupořadím. Na východní straně nádvoří je Královský sál, jenţ pravděpodobně dostal své jméno dle kupole, na níţ je vyobrazeno deset postav. Tyto postavy mají podle některých odborníků, představovat deset králů nebo sultánů. Na severu se ze Lvího dvora vchází do Sala de dos Hermanas neboli Sálu dvou sester a na jihu Lvího dvoru se nachází Sál Abencerrajes.¹⁸³ Uvnitř jiţního sálu byla podlaha pokryta dlaţdicemi pocházející z 16. nebo 17. století. Uprostřed se nachází fontána. Síň dvou sester stojí na čtvercovém půdorysu a na podlaze má dvě mramorové dlaţdice, od kterých se odvozuje název této síně. Mistrovským dílem je mukarnasový strop.¹⁸⁴ „V Alhambře se podařilo úspěšně uskutečnit jednu z nejzákladnějších ideí islámské architektury – vytvořit iluzi stavby vznášející se nad zemí.“¹⁸⁵ „Alhambra představuje jeden z nejvýznamnějších dokladů islámské architektury. Její prvky jsou uspořádány tak, aby odrážely nejen výjimečnou krásu, ale také bohatou symboliku a metafyziku, v oku osmanských architektů, pro něţ představovala dílo dosud nepřekonané. Avšak

181 IRWIN, R. Alhambra. Praha: BB art, 2004, s. 45-48.

182 O’KANE, B. Poklady islámu: umělecká sláva muslimského světa. Praha: Kniţní klub, 2009, s. 100-101.

183 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s.

184 IRWIN, R. Alhambra. Praha: BB art, 2004, s. 53-56.

185 GRUBE, E. J. Islámské umění. Praha: Artia, 1973, s. 138.

186 CABOT, A. Poklady orientu: historie a kultura islámu. Čestlice: Rebo, 2010, s. 16.