4.4.1 Skalní dóm
Nejvýznamnějším příkladem prolínání různých tradic či umění a utváření nového zcela nového typu umění je nejčasnější stavba islámské architektury, Skalní dóm v Jeruzalémě. Tento chrám byl zaloţen a dostavěn na příkaz chalífy Abd al-Malika v roce 691. Skalní dóm měl ztělesňovat politická a ideová práva islámu, zejména jeho nadřazenost nad ostatními náboţenstvími, křesťanstvím a judaismem.
Jeho vystavění na tehdejším posvátném antickém místě mělo rovněţ symbolický nádech. Značilo konec ţidovské a křesťanské doby a naopak začínající vládu islámské kultury.143 Skalní dóm, jenţ je častokrát chybně označován jako Omarova mešita, byl postaven na podezdívce Šalomounova chrámu. Stojí na skále, kde kdysi býval obětní oltář, odtud také pochází jeho název Kubbat as-Sachrá.144
K místu, kde Skalní dóm leţí, se váţe velmi zajímavá minulost. Ţidé a křesťané nazývají tuto skálu Chrámovou horou, zatímco muslimové Vznešenou svatyní, pro něţ je to po Mekce další posvátné místo.145 Na počátku prvního tisíciletí před Kristem se král David ujal nelehkého úkolu, a to sčítání lidu. Rozhněval ale svého Boha a ten na lid seslal mor. S cílem si ho udobřit vystavěl David na skále oltář. Jeho syn Šalomoun zde nechal postavit velký chrám.146 V tomto chrámu se nacházel
„mosazný oltář“, z něhoţ se zachovala Zeď nářků, která je významným poutním místem Ţidů. Toto místo má význam i pro muslimy. Říká se totiţ, ţe je místem nanebevstoupení proroka Muhammada. Ten se údajně vznesl na nebe i se svým koněm, kterého měl dostat darem od archanděla Gabriela. V letech 1099 aţ 1187 získali mešitu křiţáci, kteří z ní udělali kostel a vztyčili zde symbol Kříţe. V kostele pak skládali přísahu věrnosti. V roce 1187 se vlády nad Jeruzalémem ujal Saladin
142 GRUBE, E. J. Islámské umění. Praha: Artia, 1973, s. 170.
143 GRUBE, E. J. Islámské umění. Praha: Artia, 1973, s. 13.
144 PIJOAN, J. Dějiny umění 4. Praha: Odeon, 1983, s. 173.
145 CABOT, A. Poklady orientu: historie a kultura islámu. Čestlice: Rebo, 2010, s. 61.
146 Divy světa: Fascinující stavby a památky: Od Kolosea k Tádţ Mahal. Praha: Kniţní klub, 1993, s.
97.
52
a nechal odstranit symbol křesťanství. Místo kříţe nechal upevnit na mešitu symbol islámského půlměsíce, jeţ se tam tyčí i dnes.147
Skalní dóm se nachází uprostřed Chrámové hory na plošině, jeţ má tvar vyvýšeného lichoběţníku. Stavba je osmibokého tvaru a zakončená nádhernou pozlacenou kupolí. Z chrámového prostranství vede na plošinu schodiště, jeţ je korunované arkádami. Tyto arkády se také nazývají „váhy“. Váţe se k nim tradice týkající se Posledního soudu. Říká se, ţe v tento den bude Bůh váţit lidské duše na miskách zavěšených na arkádových obloucích. Pod skálou se nachází Studna duší sestávající se ze dvou malých oltářů. U těchto oltářů se měli modlit David, Šalomoun, Elijáš i Muhammad. Na tomto místě, dle věřících muslimů, mají čekat duše zemřelých na rozhodnutí. Za arkádami se nalézají vchody do mešity, jeţ jsou otevřené do všech čtyř světových stran.148 Budovu lemuje osmiúhelníkové spodní podlaţí, které je tvořeno osmi sloupy sestavující kruh. Sloupy jsou spojené arkádami a rozdělené do dvou lodí po stranách. Světlo se dostává dovnitř skrze 16 oken v tamburu a 40 oken, které jsou po pěti rozdělené v kaţdé stěně osmiúhelníkového spodního podlaţí.149
Kupole mešity se skládá ze dvou soustředných a na sobě umístěných kupolí, které jsou podepřeny dřevěnými ţebry.150 Vnitřní část kupole je pokryta mozaikami s květinovými motivy, štukovou výzdobou a zlatými kaligrafickými nápisy.151 O výzdobě kupole se vypráví příběh, ţe k jejímu pozlacení bylo nutné rozdrtit a roztavit 100 000 zlatých dinárových mincí. Kupole je kromě své zlaté barvy charakteristická svou skoro perfektní symetrickou a geometrickou formou. Výška a průměr kupole se od sebe odlišují jen o 25 centimetrů. Takto téměř dokonale vyrobená kupole ovlivnila svým tvarem a formou pozdější islámskou architekturu.152
Uvnitř dómu se nachází ochoz lemovaný sloupy v řadách, jeţ opisují osmibokou základnu dómu. Dále je tu šestnáct sloupů z mramoru a osm pilířů, jeţ jsou srovnané s vrcholy osmiúhelníku. Na obloucích nad rovným překladem se objevují mozaiky ze skla. Skálu v centru mešity lemuje dalších dvanáct sloupů, které utvářejí kruh a pocházejí ze starších staveb, zejména křesťanských. Hlavice sloupů
147 BARTOLINI, F. Divy světové architektury: od roku 4000 př. n. l. do současnosti. Čestlice: Rebo, 2004, s. 185.
148 BOURBON, F. Průvodce svatou zemí: Izrael, Sinaj, Jordánsko. Praha: Slovart, 2001, s. 38.
149 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 65.
150 BOURBON, F. Průvodce svatou zemí: Izrael, Sinaj, Jordánsko. Praha: Slovart, 2001, s. 38.
151 BARTOLINI, F. Divy světové architektury: od roku 4000 př. n. l. do současnosti. Čestlice: Rebo, 2004, s. 187.
152 CABOT, A. Poklady orientu: historie a kultura islámu. Čestlice: Rebo, 2010, s. 60-61.
53
jsou odlišně vyrobené. Skála je orámována zábradlím a nad ní je umístěn tambur ve tvaru válce s šestnácti, jiţ zmiňovanými, okny, pomocí nichţ se do této části dostává světlo.153 Vnitřní výzdoba se zachovala skoro celá. Spodní části zdí jsou pokryty deskami z kamene, do nichţ jsou vyryté krásné vzory. Nad deskami se nalézají mozaiky se zlatým pozadím s motivy smyšlených zahrad. Antické prvky osahující palmety, akantové listy a úponky vinné révy, nalezneme na trámovém obloţení z bronzu.154
Dekorace exteriéru je nezapomenutelná. Nádherný světlý mramor zdobí spodní část stěn, ovšem vrchní část se skládá z fajánsových dlaţdic v pestrých barvách a umístěných tak, aby vytvářely květinové a geometrické mozaiky. Nejvíce zřetelný je patrně arabský nápis, jenţ lemuje nejvrchnější část keramického obkladu. Nápisy se objevují i na tamburu, avšak tyto nápisy jsou z veršů z Koránu. Tambur je rovněţ obloţen keramickými obkladačkami a má také okna.155 Arabský nápis v kúfickém písmu je zde pouţit úplně poprvé. Vybrané texty upozorňují na blízkost křesťanských svatyň. Zmiňují se o Alláhovi jako o Stvořiteli a Jediném Bohu, jenţ postrádá jakékoli jiné boţské postavy, jak je tomu právě v křesťanství. Cílem bylo upozornit na tento rozdíl mezi islámem a křesťanstvím, zejména o jeho učení o boţské Trojici. Ostatní texty sestávají ze zmínek o Muhammadovi jako prorokovi a nástupci, ale i o Marii a Jeţíši z islámského pohledu.156
Dekorace a zařízení Skalního chrámu je velmi podobná křesťanským formám umění, jeţ se vyskytovaly v Sýrii a Palestině. Příkladem obdobného půdorysu je katedrála v Bosře v jiţní Sýrii. Ta vykazuje pozdně antické znaky a její kupoli nesly čtyři pilíře, mezi nimiţ byly tři sloupy. Sloupy a pilíře se tu střídaly na stejném principu jako ty, jeţ se nacházejí ve Skalním dómu. Ovšem toto místo má svůj speciální význam nejen pro podobnost půdorysu, ale dle tradice se v Bosře měl setkat Muhammad s mnichem Bahírou. Ten mu předpovídal budoucnost, v níţ ho viděl jako proroka všech Arabů. Obě tato místa, Jeruzalém i Bosra, byly významnými mezníky v Muhammadově ţivotě.157 Ačkoli architektura Skalního dómu je do značné míry ovlivněná jinými formami umění neţ jen islámskými, výzdoba a nápisy jsou ryze islámským prvkem. Dekorace uţité na této stavbě se staly vzorem pro další
153 BOURBON, F. Průvodce svatou zemí: Izrael, Sinaj, Jordánsko. Praha: Slovart, 2001, s. 38-40.
154 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 65.
155 BOURBON, F. Průvodce svatou zemí: Izrael, Sinaj, Jordánsko. Praha: Slovart, 2001, s. 38.
156 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 65-66.
157 Islám: umění a architektura. Praha: Slovart, 2006, s. 66-67.
54
islámské stavby. Kaligrafie, zdobící spodní část kupole, přispěla velkou částí k celkovému rozšíření kaligrafie jako zdobného prvku v islámské architektuře.158