2.5 Praktická cvičení
2.5.6 Artikulační cvičení
Ke zdokonalení správné výslovnosti a k přesné a srozumitelné dikci slouží artikulační cvičení. Jejich základem je vždy naprosté uvolnění všech částí mluvního aparátu.
Zaměřují se na aktivitu jazyka a spodní čelisti. Velmi častou chybou při mluvení je nedostatečné otvírání úst. Proto je vhodné artikulační rozcvičení začít otevřením úst bez mluvení (několikrát oddálit, co nejvíce to jde, horní čelist od spodní). Dále dbáme na to, abychom si artikulaci plně uvědomovali (neboť jinak je to činnost podvědomá),
abychom mluvili pečlivě (nedbalá artikulace je stejně nežádoucí jako naopak příliš výrazná artikulace vedoucí k hyperkorektní výslovnosti). Při výuce technice řeči jsou základním prostředkem cvičné texty.
Na začátku je sice příhodné teoretické poučení, ovšem těžištěm výuky řeči je praktický nácvik správného dýchání při mluvení, posilování dechové opory, tvorba hlasového začátku, dobré rozeznění veškerých potřebných rezonančních prostor, nedílnou součástí je i lehká, plně vědomá artikulace. Pomocí cvičných textů sice můžeme provádět menší korekce jednotlivých hlásek, avšak nápravu defektních hlásek vždy řešíme s odbornou pomocí lékařů a logopedů.
Obličejová pantomima - Ohrnování dolního rtu.
- Ohrnování horního rtu.
- Střídavě ohrnovat horní a dolní ret.
- Přetahovat dolní ret přes zuby.
- Přetahovat horní ret přes zuby.
- Přetahovat oba rty přes zuby (najednou).
- Střídavě přetahovat oba rty.
- Nahlas nevyslovené dlouhé samohlásky (á, é, í, ó, ú).
- Dlouhé samohlásky vyslovené s účastí hlasu.
- Nahlas nevyslovené krátké samohlásky (a, e, i, o, u).
- Krátké samohlásky vyslovené s účastí hlasu.
- Nahlas nevyslovené samohlásky – splývavě krátce (aeiou).
- Samohlásky (aeiou) vysloveny splývavě krátce s účastí hlasu.
- Masáž rtů (dolní ret přes horní a naopak).
- Pohyby čelistí (vpřed, vzad, vpravo, vlevo, dokola).
- Jazyk dolů na zuby.
- Při otevřených ústech tlačit hrot jazyka k horním předním zubům.
- Při otevřených ústech pohyb jazykem po patře.
- Otevřená ústa, jazykem pohybujeme vpravo a vlevo.
- Kmitání jazykem – nahlas lalala, lalala, lalala (nahlas, pomalu, zrychlovat).
- Kmitání jazykem – dtn, lalala, dtn, lalala, dtn, lalala (nahlas, pomalu, zrychlovat, střídat pomalu a rychle).
- Zavřená ústa, sešpulené rty se pohybují vpravo a vlevo.
- Ústa zavřená, sešpulené rty nahoru, dolů, doprava, doleva.
- Přesná artikulace s účastí hlasu (oú, aí, aú, uá, ou, ui, o, ae, ea, ai, ia).
Obličejová pantomima
Výslovnost samohlásek
A: Mamama, mámám, tatata, státá, máma mává, táta mává.
Sláva, sláva, Sláva mává.
E: Be fe le me pes se veze, heleme se, jak se nese.
Vesele, jen vesele, nemelem, nemelem, jeden den nemelem.
I, Y: Slíbili mi piliny.
Kdyby byly ryby.
O: Okolo, Honzo, okolo, ó zvoň kovová podkovo.
U: U dubu usnul v kruhu muž.
Huš, kup tu kupu hub.
OU: Hloupej, dlouhej, ouvej, ouvej.
Oukrop chroupou s houskou pouhou.
AU: Auto, August, Austrálie.
Klaun, faun, sauna, Maur.
Povídám, povídám pohádku, že pes přeskočil hromádku.
Povídám, povídám druhou, že teče voda struhou.
Povídám, povídám třetí, že spaly na peci děti.
A když se vyspaly.
po kusu chleba dostaly.
Výslovnost souhlásek
B: Bubeník bubnuje na buben, bumtarata, bum, bum, bum.
C: Cvrček cvrčí cvrk, cvrk, cvrk.
Na celnici clili mince cizí synci celou noc.
Č: Kočka Čočka, točíc očka, čučí, číhá, číča Čočka.
D: Damdadadá, damdadá, dědu drama napadá.
F: Hafan Fanda hafá, rafan Faf furt rafá.
G: Glo glo glo, glo glo glo, gloria.
H: Hádej, hádej, hadači.
Huš ho honí honáči.
CH: Lachtan chlapce lechtal, chechtal se a chechtal.
J: Jéje Jájo, její jojo.
K: Klapala kopyta kobyly, klapy, klapy, klap.
L: Lelek leká lelka, Láďa, luk a Lenka.
M: Moje máma, Míle mává.
Mezi domama má máma malou motorku.
N: Naše Nána nám to nandá.
Nad novou novostavbou není panenka Lenka.
Ň: Soňa, Váňa, buňka, baňka, Keňa, laňka, háňka, kaňka.
P: Pepíku, Pepíku, pozdravuj Pepinu.
R: Vráno, vráno, už je ráno.
Krám, krám, krám, už ho otvírám.
Ř: Řekl Oldřich Máře, že ji sveze v káře.
Mářa oprať třímá, ale Oldřich dřímá.
S: Sysel se syslicí sesedli se na seslici.
Sníh se sesypal z vysoké sosny, sníh se spustil z nebes dnes.
Š: Šašek plaší šeptem myši, však ho myši špatně slyší.
T: Tramtadadá, tramtadá, teta ta je toulavá.
V: Vávro, Vávro, vidle vem, vyžeň vlka z vody ven.
Z: Zrzi, zrzi, co tě mrzí?
Ta zrzavá palice, ta mě mrzí nejvíce.
Ž: Žába touží žíti v louži.
Žížala se plouží pláží, želva se zas žalem souží.
Kovej, kovej kováříčku, okovej mi mou nožičku.
Jestli mi ji neokováš, dovedu tě na kancelář, k císaři pánu,
a on ti dá ránu,
až odletíš ke zlatému džbánu.
Až se třikrát otočíš, džbánek piva natočíš.
Cvičení hlasové ohebnosti
Hajej, hajej, můj andílku, hajej a spi, matička kolébá děťátko svý.
Hejej, dadej, dadej, malej, hajej, můj andílku,
hajej a spi.
Pásla ovečky v zeleném háječku, pásla ovečky v černém lese.
Já na ni dupy, dupy, dup, ona zas cupy, cupy, cup.
Houfem, ovečky, sežeňte se všecky,
houfem, ovečky, sežeňte se.
Rytmus a melodie Je to chůze po tom světě, kam se noha šine,
sotva přejdeš jedny hory, jsou tu zase jiné.
Je to život na tom světě, že by člověk utek, ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek.
Hajhou, husy, ze pšenice, hajhou, husy, ze žita, lepší je ta malá holka, nežli je ta veliká.
Jazykolamy
Výslovnost jazykolamů cvičíme nejdříve v pomalém tempu, zrychlujeme pozvolna a pouze v případě, že jazykolam zvládáme správně vyslovit.
Klára, dcera králova, hrála na klavír.
Nenaolejuje-li tě Julie, naolejuji tě já.
Strč prst skrz krk.
Drbu, vrbu.
Řeřicho, řekni ř.
Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech.
Náš pan Kaplan v kapli plakal.
Strýc Šusta suší švesty v sušárně.
Petr Fletr pletl svetr.
Prorok Krok rok co rok prorokoval dobrý rok.
Roli lorda Raula Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová.
Šel pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty.
Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější lomenice.
Rozlišení tvrdé a měkké slabiky
vyhledávání slabik v textu a jejich barevné rozlišení
vnímání vlastním tělem – reakce na poslech tvrdé slabiky je sáhnutí na bradu, když dítě slyší měkkou slabiku, sáhne si na nos
hmatem – dítě při opakování slov mačká buď tvrdou (např. dřevěnou) kostku nebo měkkou (molitanovou) kostku
sluchem – učitel vysloví slovo, dítě ho zopakuje a určí, zda slyší měkkou či tvrdou slabiku (slovo si může vyslovit s měkkou i tvrdou slabikou)
Rozlišení délky slabik a určení rytmu
vyťukávání písničky či říkadla (dřívka, tužka o lavici, prstem) vytleskávání písničky nebo říkanky
kolikrát učitel pískne, tolikrát dítě tleskne
učitel zahraje na hudební nástroj dlouhý nebo krátký tón, dítě reaguje dle domluvy
učitel tleská, dítě určuje počet tlesknutí
učitel vydává různé zvuky, pokud dítě uslyší domluvený zvuk, reaguje předem dohodnutým způsobem (tleskne, vyskočí)
učitel píská na píšťalku, tleská nebo poklepává – dle domluveného počtu vykoná dítě určitý úkol (jedno písknutí - vyskočí, dvě písknutí – udělá dřep, tři písknutí – lehne si)
Posílení sluchové diferenciace
poznávání zvuků, hlasů, nástrojů poslepu určení směru zvuku
hledání budíku dle tikotu
sluchem určujeme obsah krabiček (v krabičkách je písek, kamínky, rýže, špendlíky)
vyjádření melodie pohybem (klesání, stoupání) hádání písniček podle zahrané melodie
určování písniček dle vytleskané melodie
učitel říká podobně znějící slova, dítě má rozeznat, zda se jedná o stejná slova (puk, buk, kosa, koza, bije, pije, pes, pas, mouka, louka, kouká, houká, drak, vrak, frak)
Rozvoj sluchové analýzy a syntézy určení prvního a posledního slova ve větě určování počtu slov ve větě
řekni, jak slovo začíná a jak končí najdi slova, která začínají stejně
rozkládání slov na slabiky vytleskávání slabik rozkládání slov na hlásky
skládání slov z jednotlivých hlásek
řeč po hláskách (j-a-k-s-e-t-i-d-n-e-s-k-a-p-r-a-c-o-v-a-l-o) vymysli větu, ve které všechna slova začínají stejným písmenem
učitel udá první písmeno, děti vymýšlí postupně slovo o dvou, o třech, o čtyřech hláskách začínající zadaným písmenem
slovní fotbal
učitel říká slova, děti určují, co slyší mezi první a poslední hláskou
vymýšlení legračních slov změnou jedné hlásky (např. u jmen – Pepík, Papík, Pupík, Pipík, Jepík, Hepík, Pemík, Pecík)
tajná řeč – domluva na jedné samohlásce (dneska nikam nepůjdeme – dniski nikim nipidimi)
dítě má za úkol najít slovo v jiném slově (vyskočil, petrklíč, botanika, patřila)
2.5.7 Jazykové hry a cvičení na tvoření slov