1.8.1 Zatížení hlasu
Hlasové poruchy bývají způsobeny jak velkou zátěží, tak i nedostatečnou předchozí hlasovou výchovou. Například učitelský hlas je zatěžován každý den několik hodin s minimální možností hlasového odpočinku. Hlasová zátěž je při výuce různých vyučovacích předmětů rozdílná. K největšímu hlasovému zatížení dochází u učitelů tělesné výchovy a také u předmětů, které vyžadují delší a pravidelný výklad (dějepis, zeměpis, …). K menšímu hlasovému zatížení dochází v předmětech, ve kterých může být pravidelně využíván delší písemný projev (např. matematika). Výhodou učitelů hudební výchovy je absolvovaná předešlá alespoň minimální hlasová výchova. Je však nutné zdůraznit zásadní rozdíl techniky hlasu zpěvního a mluvního. Jednostranná hlasová výchova je patrná například u některých operetních zpěváků, jejichž jevištní řečový projev zní dosti nepřirozeně.
„Hlas, jako citlivý nástroj, vyžaduje technicky správné zacházení. V teorii i praxi je proto důležité získání alespoň základních znalostí a dovedností v oblasti dechového, hlasového a artikulačního ústrojí a jejich funkce. Na tyto základy navazuje metoda pozorování všech aspektů, které vytváří profil dobrého řečníka. Ten by měl být schopen vnímat akusticko-fonační návyky jiných, ale i vlastní. Měl by umět rozlišovat negativa od pozitiv. První odstraňovat a druhé zdokonalovat. S tím souvisí uplatňování základních hygienických pravidel a získání schopnosti mluvit i v krátkodobé hlasové indispozici.“ (Bubeníčková 2008, s. 4)
Onemocnění hlasu dělíme na funkční a organická.
Funkční onemocnění – prvotní poruchou je porucha funkce, nejčastěji z přemáhání, která může vést i k organickému nálezu. Příkladem jsou hlasové uzlíky z přemáhání.
Organická onemocnění – prvotní příčinou je zánět, nádor, obrna, …, jež způsobí poruchu hlasu.
1.8.2 Příčiny onemocnění hlasu
Zánět horních cest dýchacích
Zánět horních cest dýchacích je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v naší republice a zároveň nejčastější příčinou hlasových poruch.
Rýma
Na hlas má vliv již prostá rýma. Zvýšené množství hlenu v nosních průchodech a prosáknutá nosní sliznice výrazně změní rezonanční vlastnosti hlasu. To se projeví zejména při zpěvu. Každý zná huhňavý hlas při rýmě. U zánětů nosohltanu nastává podobná situace, ovšem celá záležitost je ještě komplikována tím, že člověk hůře slyší svůj vlastní hlas a touto ztrátou akustické zpětné vazby ho hůře kontroluje. Prosáknutá sliznice v ústí Eustachových trubic zapříčiní, že není vyrovnáván dostatečně tlak ve středním uchu ani tlak vzduchu v okolí.
Zánět hrtanu
V hrtanu se tvoří základní tón, proto při zánětu hrtanu vzniká chrapot, zastření hlasu, nebo dokonce úplné bezhlasí. Zánět způsobí nejprve ztrátu pravidelnosti, poté úplnou ztrátu kmitání hlasivek. Vzhledem k překrvení hrtanu a ke zvýšení hmotnosti o zánětlivý otok a vazký hlen dochází k přemáhání hlasového ústrojí. Je nutný hlasový klid, jinak se doba hlasových obtíží prodlužuje.
Zánět dolních cest dýchacích
Zánět dolních cest dýchacích ovlivňuje hlas zejména kvůli přemáhání hlasivek kašlem.
Nádorové onemocnění hlasu
Nádorové onemocnění hlasu potkává stejným způsobem jak hlasové profesionály, tak ostatní populaci.
Hormonální změna hlasu během měsíčního cyklu
Týká se pouze ženské populace. Kolísání hodnot hladin ženských hormonů (zejména estrogenů) hlas výrazně ovlivňuje. Během menstruačního cyklu dochází
postupně ke zvyšování hladiny hormonů a následně jejich prudký pokles zapříčiní uvolnění neoplodněného vajíčka a způsobí tak pravidelné měsíční krvácení. Vysoká hladina estrogenů vede u některých žen k prosáknutí vazivových tkání (zejména u těch, které dosud nerodily). Žena pak pociťuje napětí, či přímo bolest na prsou, v podbřišku, vaječníků apod. Reakce jsou ryze individuální a mohou se výrazně lišit i během jednotlivých cyklů. Protože podstatnou složku hlasivek tvoří vazivo, dochází individuálně k jeho různě rozsáhlému prosáknutí. Hlasivky jsou samozřejmě o toto prosáknutí těžší. Tím se zvyšují nároky na fonaci, vzniká možnost větší hlasové únavy, často tedy dochází k přemáhání hlasového ústrojí. Proto si například někteří intendanti opery vedou menstruační kalendář sólistek a ostatních členek sboru. V období před menstruací a na začátku menstruace je neobsazují do hlasově náročných rolí. Situace se často komplikuje nepravidelnostmi cyklu, kdy vysoké hladiny estrogenů přetrvávají delší dobu. Při řízeném cyklu (při užívání hormonální perorální antikoncepce) je situace ještě složitější. Starší preparáty obsahovaly vysoké dávky hormonů a měly na hlas nepříznivý vliv. Dnes je již situace jiná. Většina moderních pilulek nemá na hlas žádný vliv a ženám, které mají nepravidelnosti cyklu, je jejich užívání naopak doporučováno.
Poruchy způsobené přemáháním hlasu
Poruchy hlasu z přemáhání patří mezi funkční hlasové poruchy, jejich podstata plyne z nadměrného namáhání hlasu.
Psychogenní poruchy
Emoční naladění a aktuální emocionální stav se odráží v hlasových poruchách.
Mezi nejzávažnější poruchy patří psychogenní afonie. Vyznačuje se typickým průběhem – náhlou ztrátou hlasu, prvotně většinou po nijak významném nachlazení.
Úplná ztráta hlasu nastává pouze v komunikační funkci, kašel je stále zvučný. Důležitá primární funkce hrtanu – ochrana organizmu před vniknutím škodlivin do dolních cest dýchacích – je zachována. Endoskopické vyšetření hrtanu (laryngoskopický obraz) je zcela v pořádku. Podstatu onemocnění tvoří porucha osobnosti jedince. Jedinou možnou účinnou léčbou je změna osobnosti v oblasti žebříčku hodnot. V menší míře se s psychogenními poruchami můžeme setkat také jako s tzv. psychogenní nadstavbou dalších poruch hlasu.
1.8.3 Příznaky onemocnění hlasu
Chrapot
Chrapot je základní znak veškerých poruch hlasu. Jako nejnápadnější nás také nejvíce obtěžuje. Chrapot může mít různou intenzitu: od lehkého chrapotu až po úplnou ztrátu hlasu, která se nazývá afonie – bezhlasí. Z fyzikálního hlediska je chrapot způsoben ztrátou pravidelnosti v kmitání hlasivek. Zcela pravidelné kmity vnímáme jako hlas stroje (komputerový hlas). Pro dobrý vjem lidského hlasu je třeba jisté nepatrné nepravidelnosti (kolem 5 %). Přesáhne-li nepravidelnost 5 %, je hlas vnímán jako chraptivý. Nepravidelnosti se nemusejí týkat pouze frekvence kmitání, ale také rozdílů při jednotlivých opakováních.
Šelesty
Šelesty jsou způsobeny turbulencemi vzdušného proudu ve štěrbinách mezi hlasivkami. Sem patří například šustivý šelest stařeckého hlasu při ochabnutí hlasivek, různé ostré šelesty způsobené křečovitým sevřením hrtanu u psychogenních poruch, foukavé šelesty, které vznikají ve štěrbinách před a za hlasovými uzlíky. Tyto šelesty nemusí být nutně považovány za patologické (nacvičená štěrbinka v zadní části hlasivek dodá barytonu sametovost a hebkost).
Prohloubení hlasu
Když jsou hlasivky oteklé a je na nich přilepený hlen, kmitají pomaleji. To způsobí nižší hlas.
Hlasová únava
K hlasové únavě dochází při onemocněních hrtanu. Svalstvo je totiž více namáhané.
Bolest v krku
Bolest v krku (hrtanu) doprovází většinu hlasových onemocnění.
Pocit cizího tělesa
Pocit cizího tělesa máme velmi často při chronických zánětlivých změnách horních cest dýchacích, při škodlivém životním prostředí, smogu, suchém vzduchu, který má za následek změnu charakteru hlenu. Namísto jemného filmu na povrchu, který má chránit, je hlen tvořen vazkými a lepkavými shluky, které se lepí na sliznici a nutí k neustálému odkašlávání.
Kašel
Přestože kašlem přemáháme hlasové ústrojí, má především ochrannou funkci.
Odstraňuje z dýchacích cest škodliviny a nahromaděný hlen. Z pohledu léčby je tedy kašel vítaný. Léčba kašle hlasový aparát posiluje, usnadňuje a zvyšuje efektivnost kašlání. „Léky na kašel“ jsou v podstatě preparáty, které hlen naředí, sníží viskozitu a usnadní jeho cestu ven z dýchacích cest.
Omezení rozsahu hlasu
Projeví se v případě, když se pokoušíme zpívat do indispozice. Největší potíže činí vyšší tóny individuálního rozsahu jedince.
Přeskakování hlasu
Přeskakování hlasu je typické pro období mutace. Vzniká kombinací několika faktorů. Projevuje se v období před dospíváním především u chlapců. Dívky většinou přeskakování hlasu nepostihuje.
1.8.4 Mluvení v hlasové indispozici
Může se jednat pouze o krátkodobou indispozici, při déle trvajících hlasových potížích je nutná návštěva lékaře. Důležitá je míra sebekontroly v hlasových začátcích, které by měly být měkké, síla hlasu střední, omezení přízvuků, abychom hlasový orgán nedostali až do stadia selhávání. Hlas nesmí přeskakovat, chraptět.
O hlas můžeme „přijít“ následkem běžných nemocí, jako jsou angína, chřipka, zánět hrtanu, katar hlasivek, rýma a zánět průdušek. Pokud se nedaří mluvit nahlas, použijte písemnou komunikaci, nikdy nešeptejte! Šepot není v pravém slova smyslu hlas. Hlasivky při něm nekmitají. Vzniká v hrtanu třením vzduchu o okraje hlasivek, snadno dochází k překrvení sliznice, což může mít pro hlas škodlivé následky.
1.8.5 Hyperkinetická dysfonie
Hyperkinetickou dysfonii způsobí přemáhání hlasu. Hlas vzniká souhrou výšky subglotického tlaku a napětí hlasivek. Rozhodující je poměr tlaku a napětí. Absolutní hodnoty mohou být ovšem nízké i vysoké při zachování stejného poměru. Vyšší hodnoty napětí hlasivek a subglotického tlaku však kladou na celé hlasové ústrojí vyšší nároky. Zvládnutí optimální hlasové techniky naopak hlasové ústrojí šetří. K přemáhání hlasu vedou také další nepřirozené hlasové techniky (užívání hlasu v neadekvátně vysoké poloze, ve fistuli, při vdechu). Menší odchylky optimální hlasové techniky se většinou projeví až po dlouhodobějším zatížení hlasu (při užívání hlasu do indispozice).
Po delší hyperkinezi vznikají hlasové uzlíky. Hlasivky, které pracují pod velkým napětím, jsou tuhé a při jednotlivých kmitech do sebe prudce naráží. V místě maximálního rozkmitu dochází až k tomu, že o sebe protilehlé hlasivky doslova
„třísknou“, čímž dochází k jejich opakujícímu se poranění. Malá mikroskopická krvácení se postupně mění na vazivo, a tímto vzniká jeho bujení do tvaru uzlíků. Uzlíky jsou tedy nakupením vaziva z velkého množství mikroskopických krvácení, nikoli nádorem, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Jedinou účinnou léčbou je v takovém případě odstranění příčiny – hyperkinetické fonace.
1.8.6 Hypokinetická dysfonie
Hypokinetická dysfonie je způsobena místní nebo celkovou tělesnou slabostí, vyčerpáním při nemocech látkové výměny, respiračních a oběhových onemocněních, může být také důsledkem hyperkinetické dysfonie. Hlas je šeptavý, dyšný, nezvučný, celkově nevýrazný.
1.8.7 Psychogenní (hysterická) obrna hlasivek
Psychogenní obrna hlasivek je funkční centrální porucha. Postihuje častěji ženy než muže, vyskytuje se po nadměrných emočních podnětech. Projeví se afonií při zachování zvučnosti reflexních hlasových projevů, při smíchu, pláči, kašli.