5. SOCIÁLNÍ POMĚRY
5.1. Demonstrace v novém státě
V situaci, kdy ceny zboží neustále stoupaly a růst mezd byl příliš pomalý, docházelo k sociálním nepokojům. Na mnoha místech se konaly hladové pochody, kdy lidé poža-dovali zastavení lichvy s potravinami – „keťasení“. 294 Účastníci bouří požadovali ná-vrat předválečných cen, zvláště když někteří majitelé továren zbohatli díky válečným zakázkám.
Největší protesty probíhaly v Semilech v dubnu a květnu 1919. Při jedné z demonstrací vtrhl rozbouřený dav do továrny firmy Melich.295 Naštvaní dělníci vymlátili okna továr-ny a zničili nábytek. Melich byl mj. majitelem uhelných dolů. Po válce se uhlí stalo nedostatkovým zbožím a válečná kuchyně v Semilech nemohla obyvatele města záso-bovat chlebem, protože neměla potřebné topivo. Melichovo chamtivé chování dělníci náležitě potrestali.296 Melich škodu vyčíslil na 31 000 Kč.
Krátce před obecními volbami v roce 1919 se konala další demonstrace organizovaná levicí. V noci z 27. na 28. května neznámý pachatel rozbil kamenem okno domu člena socialistické strany J. A. Řeháka, který pracoval jako účetní nemocenské pokladny.297 Na demonstraci příchozí protestovali proti vysokým cenám zboží a také proti „váleč-ným zbohatlíkům“, které přinutili z balkonu radnice přísahat, že budou prodávat zboží za předválečné ceny. Jednalo se o 21 osob. Bouřlivou situaci se snažil uklidnit Kliment
293 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.
294 Z německého Kettenhandel.
295 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Dějiny Semil a okolí, (1884) 1927–1992.
296 HYŠKA, František: Podmoklice zašlé doby a dnes. Semily 1938, s. 48.
297 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Dějiny Semil a okolí, (1884) 1927–1992.
76
Vavřík, budoucí první náměstek starosty. Demonstranti provolávali různá hesla a ob-chodníci donuceni nést šibenice. Průvod prošel městem až k mostu přes řeku Jizeru.
Nenáviděnému zdražování ale nebylo zabráněno.
Sociální politika státu ale byla oproti předchozím letům pro dělníky příznivější. Byla zavedena osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti či možnost sjednat si nemocenské pojištění, kdy pojištěnec získával od třetího dne nemoci podporu ve výši přibližně dvou třetin svého hrubého platu.
Demonstrace se v roce 1920 konaly často. Obyvatelstvo bylo pobouřeno mnoha různý-mi událostrůzný-mi. Nelíbila se mu například kvalita prodávaného vepřového masa. ČSL byla obviňována socialistou J. A. Řehákem, že burcuje obyvatelstvo proti jeho osobě, když šířila letáky, že zpronevěřil 26 q mouky.298 Dva členové ČSL (Tomíček a Syrovátka) byli za své chování odsouzeni ke dvoudennímu vězení.299
Vzhledem k radikalizaci obyvatel byli do Semil na konci července 1920 povoláni četní-ci (20 mužů). Měli zabránit krádežím, které se v posledních týdnech ve městě rozmáha-ly, a střežit pořádek v noci.300
Koncem roku 1920 došlo k několika sociálním opatřením ze strany města. Částkou 5 000 korun byla podpořena veřejná lidová kuchyně, aby mohla svoji činnost vykonávat nejméně do jara. Dále do Semil došlo přes 150 tun uhlí a mezi 600 rodin se v listopadu rozdělilo 316 kg petroleje.301
Intenzita stávek po roce 1920 klesala. V celém Československu proběhlo v roce 1920 ještě 590 stávek, naopak v roce 1923 již 225. Stávkující na počátku 20. let chtěli stabili-zovat své mzdy a nepožadovali již jejich zvyšování, jako tomu bylo v předchozích le-tech.302
298 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 2. července 1920.
299 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 30. července 1920.
300 Tamtéž.
301 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 3. prosince 1920.
302 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky (1918-1938), 1. vyd. Praha, Libri 2000, ISBN 80-7277-027-6, s. 232.
77
Zásobovací krize trvala v Semilech až do roku 1921. Fungovala zde obecní rozdělovna a také veřejná kuchyně. Chudé děti dostávaly zdarma kakao a vydatné mastné polév-ky.303
5.1.1. Ústředny a rozdělovny
V polovině roku 1919 intervenovalo vedení města na návrh ŽOS na příslušných minis-terstvech ohledně zlepšení sociálních poměrů obyvatel. Požadovalo zlevnění všech ži-votních potřeb, zrušení ústředen a rozděloven304 a obstarání dostatečného množství su-rovin pro obchodníky.305 Socialistické strany s tím sice nesouhlasily, ale návrh byl těs-nou většitěs-nou šestnácti hlasů přijat. Hospodářské ústředny byly totiž mnohým lidem tr-nem v oku. Staraly se nejen o příděl potravin a ošacení obyvatelstvu, ale rozdělovaly i suroviny jednotlivým podnikatelům. Sužovala je byrokracie a složitý aparát, za kterým mnozí občané viděli potenciál ke korupčnímu jednání.
S rozdělovnou, které předsedal radní Šmíd (ČsND), byly časté problémy.306 Obyvatelé si stěžovali na nízkou kvalitu chleba (mouky) a nespravedlivé příděly. Lidé přepokláda-li, že v demokratickém zřízení by se všichni měli mít stejně dobře. Na jednání zastupi-telstva na konci roku 1919 se zdůraznilo, že všichni občané měli příděly vždy stejné až na jednu výjimku, kdy živnostníci a majitelé dobytka dostali 0,75 l petroleje a ostatní občané 0,5 l.307 Situace na přelomu let 1919 a 1920 byla vážná, většina obyvatel (včetně starosty) si po večerech nemohla doma svítit.
Rozdělovna byla v Semilech zrušena až 30. prosince 1921. Její hospodaření skončilo přebytkem 29 000 Kč, což nebylo v jiných městech samozřejmostí. Zastupitelstvo se
303 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.
304 Socialisté slovy náměstka Vavříka bojovali za zachování ústředen, protože poválečná hospodářská situace stále nebyla na dobré úrovni. Argumentovali tím, že například zrušením tukové ústředny došlo ke zdražení tuků o 50 %. Podobná situace nastala i zrušením kožní centrály, kdy cena kůže stoupla o 40 %.
Na to reagoval představitel živnostenské strany Falcman, který uvedl, že ústředny jsou centry klientelis-mu a lichvy a že nechce toto dědictví po Rakousku-Uhersku dále podporovat. Dle jeho informací vydělá-vala bramborová ústředna na jednom vagonu brambor 1 600 Kč. Celkem v Semilech fungovalo 24 růz-ných ústředen pro jednotlivé komodity.
305 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 21. října 1919.
306 I přes to, že v obecní rozdělovně měly zastoupení všechny politické strany, které zasedaly v městském zastupitelstvu.
307 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 28. listopadu 1919.
78
usneslo na rozdělení těchto finančních prostředků mezi chudé děti, sirotčinec, měšťan-ské školy a Masarykův fond.308