5. SOCIÁLNÍ POMĚRY
5.4. Nezaměstnanost
Po skončení první světové války došlo k růstu nezaměstnanosti. Mnoho podniků bylo nuceno propouštět své zaměstnance. Muži vracející se z fronty hledali práci často neú-spěšně. Na sklonku roku 1918 činila podpora v nezaměstnanosti 4 Kč denně,339 což k plnohodnotnému životu ani zdaleka nestačilo. Město mělo jen omezené prostředky, kterými mohlo nezaměstnanost snižovat. K řešení těžké situace přispěly práce se státní podporou. Jednou z těchto akcí byla i regulace řek.
5.4.1. Regulace vodních toků
V roce 1899 se řeka Jizera stala majetkem města jako součást semilského panství, které město koupilo od Rohanů. Československý stát měl zájem na tom, aby řeka Jizera i její přítoky byly prohlášeny za tzv. veřejný statek. Proti tomu rada města důrazně protesto-vala, protože Semily měly z těchto vod jistý příjem.340 Stát díky záborovému zákonu získal většinu tekoucích vod patřících velkostatkům v celé republice a chtěl se s vedením města dohodnout na převodu řeky.341 Městu by přenechal práva rybolovu, pískování, ledování, převozu a využití vodní síly. S tím již vedení města souhlasilo.
V Semilech byly plánovány projekty, které by řešily vysokou nezaměstnanost a daly práci co největšímu počtu lidí. Do takových staveb patřila plánovaná regulace Jílovec-kého potoka. Město se snažilo získat část prostředků od státu. Nejprve bylo třeba vyřešit svedení potoka do mlýnské strouhy, která vedla městem. Druhou možností bylo zavést Jílovecký potok do řeky Jizery pomocí potrubí.342 Bylo rozhodnuto, že potok bude regu-lován v délce 1 400 metrů a následně sveden do mlýnské strouhy.343 Plánované náklady měly být dle poradce zemědělské rady Ing. Šťastného přibližně 300 000 Kč. Nabídka,
339 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1938), 1. vyd. Praha, Libri 2000, ISBN 80-7277-027-6, s. 50.
340 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 20. ledna 1927.
341 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 17. ledna 1928.
342 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 6. října 1922.
343 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 25. října 1922.
84
která přišla od firmy Zadražila, dosahovala výše 1 600 000 Kč. To byla částka pro měs-to naprosměs-to nereálná.344
Regulace řek ale nesnižovala jen nezaměstnanost. Dlouhá staletí byly Semily pravidelně zaplavovány. Především oblast Ostrova a Podmoklic končila při jarním tání sněhu pod vodou. Z období první republiky máme záznamy o povodni v lednu 1922, kdy se rozlil tok řeky Olešky a pod vodou skončil celý most v Bořkově a přízemí Melichovy továr-ny.345
V roce 1928 podalo město Semily společně s obcí Podmoklice žádost na zemský úřad v Praze na regulaci toku řek Jizery a Volešky. Zásah do koryta řek byl žádoucí. Obě řeky krajinu, včetně hospodářských i obytných stavení, ohrožovaly. Díky rozvodnění řek často docházelo k přerušení železničního spojení s okolními městy. Jednalo se tedy o rozšíření nynějšího řečiště, prohloubení dna a odstranění nánosu.346
Jizera byla v roce 1931 regulována v Železném Brodě. V Semilech se celý projekt rozjel až v roce 1933.347 Měl zajistit práci 120 dělníkům po dobu minimálně dvou let.348 Vy-skytly se ale problémy s jeho financováním. Celkový rozpočet akce byl téměř dva mili-ony korun a město Semily se mělo podílet 335 900 Kč. Ve výsledku byl podíl města snížen na 278 000 Kč.349 Na dvanáct procent nákladů mělo přispět okresní zastupitel-stvo, nicméně v březnu 1932 se vzhledem k velkému zadlužení rozhodlo, že na regulaci nepřispěje.350
Podíl Podmoklic byl vypočítán na 168 000 Kč. Jelikož si nevyžádaly půjčku u žádného z peněžních ústavů, byla realizace celého projektu ohrožena. Proto vedení města Semily
344 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 16. února 1923
345 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/3, Excerpta – Příroda, zemědělství, potravinářství, les-nictví, ekologie, geologie, klima, Jizera, povodně a zemětřesení, (1877) 1927–2004.
346 Listy Pojizerské, roč. 46, 1931, č. 51, s. 9.
347 Listy Pojizerské, roč. 46, 1931, č. 2, s. 8.
348 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 14. ledna 1932.
349 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 20. května 1932.
350 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 8. dubna 1932.
85
muselo zakročit. Zastupitelstvo se jednomyslně usneslo, že město ze svého kmenového kapitálu poskytne půjčku Podmoklicím do té doby, než si ji samy vyřídí.351
Práci zde nalezlo 160 dělníků. Komunistům se ale nelíbily pracovní podmínky a za prv-ních osm týdnů vyvolali čtyři stávky. Hlavním iniciátorem nepokojů byl „známý štváč“
Škasvada352, který byl za své chování krátkodobě uvězněn. Stávky docílily zvýšení ho-dinové mzdy o 30 h na 3 Kč. Ostatní dělníci se ale báli, aby stát dotaci na tyto práce nezrušil a nepřiznal ji jinému projektu v místě, kde se dělníci tak často nebouří.
Kolaudace úpravy břehů obou řek se konala 16. června 1936.353
Regulace však nebyla všude a všemi dobře přijímána. Především v oblasti Turnova a dolního toku Jizery obyvatelé mluvili o zničení krásného údolí. Nelíbilo se jim velké kácení porostu na březích řeky a mluvili o „pustém kanálu“.354 Obávali se, že voda bude rychle z krajiny ubíhat a bude docházet k jejímu vysušování.
Při regulování toků řek padl návrh propojit nábřeží Sv. Čecha s druhým břehem. Uva-žovalo se o stavbě lávky nebo mostku. Stavba dřevěné lávky se ale odkládala a do roz-počtu byla zařazena až v roce 1939.355 Vzhledem k vysokým nákladům a změněným poměrům ve státě ke stavbě lávky nedošlo.356
Regulace vodního toku řeky Jizery byla ideální příležitostí ke stavbě nového hlavního mostu, který byl jedinou spojnicí mezi městem Semily a Podmoklicemi. Původní dřevě-ný most byl nahrazen roku 1853 jidřevě-ným dřevědřevě-ným mostem. Kvalitnější most s železnou konstrukcí byl postaven o 14 let později. Poslední jeho velké úpravy proběhly na konci v roce 1898, kdy most dostal novou železnou konstrukci. Město Semily dlouhodobě neúspěšně upozorňovalo na jeho špatný stav. Šířka jízdní dráhy byla také nevyhovující.
Okres se v polovině 30. let zavázal, že postaví železobetonový most v předpokládaném nákladu 567 000 Kč a že každá z obcí přispěje 5 %. Všichni zastupitelé návrh podpořili.
351 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 13. dubna 1933.
352 Listy Pojizerské, roč. 48, 1933, č. 32, s. 9.
353 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 19. června 1936.
354 Listy Pojizerské, roč. 50, 1935, č. 48, s. 1.
355 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 23. září 1938.
356 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 28. října 1938.
86
K zahájení stavby mostu došlo v roce 1938.357 Město se dožadovalo rozšíření jak silni-ce, tak i chodníků.358 Jízdní dráha nakonec zůstala v šíři 6 metrů a chodníky byly rozší-řeny na 1,6 metru.359 Aby byl most dokončen ještě do konce roku 1938, museli dělníci pracovat i v noci za umělého osvětlení. Proč se ale se stavbou tak spěchalo? Most se stal důležitou součástí obranné strategie ČSR proti německé agresi. Byl konstruován tak, aby po něm byl možný přesun těžké vojenské techniky.360
5.4.2. Počty nezaměstnaných
Jako doplnění kapitoly věnující se sociálním poměrům je nutné uvést několik statistic-kých údajů. V prvních letech nové republiky nezaměstnanost velmi kolísala. Například v lednu 1921 bylo v celém ČSR necelých 100 000 nezaměstnaných, ale v prosinci 1922 se jejich počet vyšplhal ke 435 000. V listopadu 1924 jejich počet naopak klesl pod 70 000.361 Zajímavé ale je, že na podporu v nezaměstnanosti dosáhla sotva polovina občanů bez práce. Od roku 1925, kdy začal fungovat tzv. gentský systém, přešla povin-nost platit polovinu podpory na odborové organizace.
Nyní se podívejme na samotné město Semily. V dubnu 1932 bylo v Semilech bez za-městnání a jakékoli podpory 182 osob a o rok později v únoru to bylo již 374 osob.362 K 31. lednu 1935 bylo v Semilech nezaměstnáno 390 osob a na konci roku 523 osob. 363 Data z okresu Semily jsou ještě více alarmující. V roce 1932 připadalo na 56 000 oby-vatel 10 000 nezaměstnaných. To znamená nezaměstnanost téměř 18 %. Situaci zhoršil krach firmy F. Matouš v Benešově u Semil364 na začátku roku 1932, v jehož důsledku bylo propuštěno 1 600 dělníků. O problémech okresu bylo jednáno i v Poslanecké sně-movně. Semilská delegace žádala o dotace na stavbu okresních silnic a na nástavbu
357 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 27. dubna 1934.
358 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 1. března 1938.
359 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 12. dubna 1938.
360 VOTOČEK, Václav: Semily ve stručném přehledu. SOkA Semily 1992, s. 9.
361 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1938), 1. vyd. Praha, Libri 2000, ISBN 80-7277-027-6, s. 229.
362 Listy Pojizerské, roč. 48, 1933, č. 8, s. 9.
363 Listy Pojizerské, roč. 51, 1936, č. 4, s. 9.
364 Firmu od roku 1922 provozoval zeť F. Matouše PhDr. Josef Horák. V Semilech měl Horák mechanic-kou tkalcovnu. Hlavní tovární komplex sídlil v Benešově u Semil, kde byla přádelna, tkalcovna, tiskárna a výrobna vaty.
87
okresní nemocnice, kde by mohla vzniknout další pracovní místa.365 Semilský okres byl totiž velice zadlužen a sám na tyto investice neměl dostatek prostředků. Jeho dluh činil 21 milionů Kč.366
V celém Československu bylo na 600 000 nezaměstnaných. Jelikož podpora byla nízká, snažili se nacházet východisko v domácké práci.367 Navlékali např. korále, ale tato práce byla velmi špatně placena. Často si na pomoc brali i své děti. Příčinou krize byl snížený export našich výrobků do zahraničí, na kterém byl místní textilní a sklářský průmysl závislý.368