3. PROMĚNY VEDENÍ MĚSTA 1918–1938
3.4. Průběh voleb do obecního zastupitelstva
3.4.2. Obecní volby 1923
Zasedání zastupitelstva se na jaře 1923 neúčastnili zastupitelé za socialistické strany.
Vedly je k tomu spory o stavbu tří obytných domů, kdy jejich návrh nechtěly ostatní
71 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 24. července 1919.
72 Tamtéž.
73 Tamtéž.
74 Tamtéž.
75 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 27. září 1923.
34
strany podpořit. (Blíže se této problematice věnuji v kapitole č. 6. Výstavba v Semilech v letech 1918–1938.) Díky nim nemělo zastupitelstvo potřebnou 2/3 většinu přítomných a nemohlo schvalovat důležité body. Z tohoto důvodu Dr. Patka na úřad starosty v červnu rezignoval.76 Stejně tak učinili i oba náměstci – první náměstek Vavřík (ČSNS) i druhý náměstek Nečásek (ČsND), který odešel pracovat do Hořovic jako okresní školní inspektor.
Vedení města se tedy ujal radní Jan Šimon (Jednotná strana socialistická). Šimon si stě-žoval, že „po 28. říjnu 1918 se všeobecně zdůrazňovala nutnost svorné a společné prá-ce k vybudování svobodného státu a k zachování samostatnosti vydobyté. Leč během 4 roků od prohlášení republiky ukázalo se, že zájmy stran jsou mocnější než vůle spolu-práce, což také se ukázalo v činnost semilského zastupitelstva“.77 Rezignace starosty Patky ani náměstka Vavříka zastupitelé nepřijali z důvodu neopodstatněnosti jejich žá-dosti. Pro jejich setrvání ve funkcích hlasovalo 17 z 21 přítomných zastupitelů.78 Staros-ta se vrátil zpět do výkonu své funkce a zastupitelstvo mohlo dále fungovat. Socialistic-ké strany přestaly jednání bojkotovat, protože to dle jejich slov „nemělo žádného užitku a nikam by se město nemohlo posouvat.“79
Vavřík byl ale nadaný politik. Od této krize se již v zastupitelstvu do voleb neukázal, a přesto se mu podařilo se svou stranou volby vyhrát a sám se stal starostou.80
Do voleb do obecního zastupitelstva se v roce 1923 některé strany opět sdružily. Socia-listé kandidovali společně s KSČ, Národní demokracie v těchto volbách kandidovala společně s ŽOS.81 Sedmnáct původních zastupitelů neobhájilo svůj mandát. Pouze tři-náct osob bylo opětovně zvoleno.
Starostu města volilo celé zastupitelstvo, které se 1. října sešlo v počtu 29 lidí. V prvním kole volby neobdržel nikdo nadpoloviční většinu hlasů (15). Nejvíce získal R. Paulus z ŽOS (11), 8 hlasů získal K. Vavřík, 5 hlasů J. Kroupa, 4 hlasy Dr. J. Patka a 1 hlas F. Svoboda. Do druhého kola tedy postoupili dva s největším počtem hlasů. Ve druhém
76 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 26. června 1923.
77 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 16. července 1923.
78 Tamtéž.
79 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 31. července 1923.
80 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 19. října 1923.
81 SOkA Semily, fond AMS – spisy: kart. 45, sign. I/5/1, Volby do zastupitelstva, rezignace, 1918-1939.
35
kole získal Kliment Vavřík 18 hlasů a Robert Paulus 11 hlasů. Starostou města Semily se tedy stal Kliment Vavřík – člen sociální demokracie. Strany, která v Semilech volby vyhrála.
Volba prvního náměstka byla také velmi dramatická. V prvním kole opět nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Nejvíce získal K. Šmíd (10 hlasů), o jeden hlas méně pak R.
Paulus, 5 hlasů získal J. Kroupa a po jednom hlasu pak E. Pátra, T. Zlatníková, K. Šedi-vý a F. Svoboda. Ve druhém kole pak méně hlasů obdržel Robert Paulus (12 hlasů), a tak se člen ČsND Karel Šmíd (16 hlasů) stal 1. náměstkem starosty.
Při volbě druhého náměstka starosty odevzdalo v prvním kole 11 osob prázdný hlasova-cí lístek. Nejvíce hlasů obdržel J. Rezler (12 hlasů). Dále se volby účastnili ještě J. Kroupa (5 hlasů) a F. Svoboda (1 hlas). Ve druhém kole jasně zvítězil Josef Rezler, který získal 19 hlasů a stal se tak 2. náměstkem starosty. Jan Kroupa získal ve druhém kole opět 5 hlas. Druhým náměstkem se stal člen ve volbách nejslabší strany – KSČ.
Je přinejmenším zajímavé, jak byla rozdělena jednotlivá místa v obecní radě. Čtyřem nejsilnějším stranám připadla každé z nich dvě místa v radě a dvěma nejslabším stranám voleb zůstal každé jeden mandát.82 I tentokrát se podařilo do vedení města zvolit zá-stupce všech politických stran, neexistovala opozice.
Dle počtu mandátů i odevzdaných hlasů se ve volbách na druhém místě umístila ČSL.
Voliči jí dali relativně silnou pozici, kterou ale nedokázala přetavit v žádný významný post na semilské radnici.
Jindřich Patka pozici starosty neobhájil. Příčin neúspěchu můžeme najít několik. Přede-vším jej poznamenal přestup do jiného politického klubu. Již nekandidoval za socialisty, ale za ČsND, která v těchto volbách velmi ztratila. Zastupitelé ale Patkovi věřili. V roce 1923, kdy již nebyl starostou, jednomyslně schválili záměr, že JUDr. Patka může i jako člen zastupitelstva právně zastupovat město. To bylo dle zákona č. 76 ze 7. února 1919
§5, odst. 3 vyloučeno. Proto byla podána žádost o výjimku na okresní správní komisi.83 Příjmy jeho advokátní kanceláře nebyly nezanedbatelné. V roce 1921 dostala jeho kan-celář za zastupování města 2 378 korun a za zastupování rozdělovny dalších 2 046
82 SOkA Semily, fond AMS – spisy: kart. 45, sign. I/5/1, Volby do zastupitelstva, rezignace, 1918-1939.
83 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 19. října 1923.
36
run.84 V roce 1922 byla tato částka o mnoho vyšší, především díky prodeji zámku. Ad-vokátní kancelář celkem získala 9 005 Kč.85
ČSNS na úvodním zastupitelstvu zdůraznila slovy Františka Kocoura, že neprahla po žádných funkcích. Jejím hlavním cílem byla „nezištná práce pro město, hájení zájmů chudých obyvatel a boj za existenci Československé republiky“. Kocour připomněl, že je jeho strana ochotna pracovat s jakoukoli politickou stranou.86 Nejspíše svou řečí jen zakrýval volební neúspěch strany.
Žaloba na radního Řeháka
Již na následující schůzi to mezi politickými stranami opět jiskřilo. Na jednání zastupi-telstva nedorazil žádný z členů ČSNS. Místo účasti zaslali vedení města dopis. V něm uvedli, že se dle rozhodnutí výkonného výboru strany nebudou účastnit jednání zastupi-telstva, dokud soud nevydá rozhodnutí v případu radního J. A. Řeháka (ČSDSD). Jed-nalo se o kauzu, kdy časopis Naše Hlasy oznámil, že J. A. Řehák nutil okresního hej-tmana Mohala, aby z kanceláře odstranil podobiznu Dr. Kramáře. Kramář (ČsND) je sice Řehákovým názorovým protivníkem, ale jako člověka si ho prý váží. Řehák zdů-raznil, že vše je lež a přeje si, aby na něj ČsND již dále neútočila.87 Dále měli socialisté problém s Řehákem jako správcem okresní nemocenské pokladny a nevěřili, že poklad-nu spravuje správně.
Jejich účast na schůzích začala být nepravidelná. Ostatním stranám v zastupitelstvu se to samozřejmě nelíbilo. Plánovali skutečnost oznámit okresní politické správě, aby za-čala činit příslušné kroky. Největším problémem bylo, že svojí nepřítomností národní socialisté blokovali jednání o rozpočtu.88
84 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 12. května 1922.
85 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 16. února 1923.
86 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 19. října 1923.
87 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 4. ledna 1924.
88 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 14. března 1924.
37
Starosta Vavřík se snažil se zástupci socialistů dohodnout. Ani na dvě písemné výzvy89 však nereagovali. Proto byla podána stížnost na okresní politickou správu. I mnozí ob-čané se domáhali toho, aby byl J. A. Řehák zbaven mandátu radního i zastupitele, když je proti němu vedeno trestní řízení. Dle § 3 volebního řádu mu ale nic nebránilo svou činnost i nadále vykonávat.90 Okresní politická správa odmítla zakročit.91
Jako předseda finančního výboru byl radní Řehák pověřen projednáváním rozpočtu.
Jakmile měl ale přednést svoji zprávu, odešlo ze schůze 15 členů zastupitelstva. Jednání tak bylo znemožněno.92
Dalších jednání zastupitelstva se neúčastnili ani členové ČsND.93 Naopak ČSL si přála, aby se o rozpočtu jednalo. Jak se vyjádřila i okresní politická správa, nic zastupitelům nebrání, jednat o rozpočtu bez přítomnosti zástupců československých socialistů. Dále slovy Františka Svobody ČSL zdůrazňovala, že proti J. A. Řehákovi nebylo zahájeno trestní vyšetřování.94 K bojkotu jednání o rozpočtu se přidala i ŽOS s tím, že bez ČsND, která se stejným dílem účastnila jeho příprav, nebude jednat. Proto společně s komu-nistou Novotným odešli ze schůze. I bez nich byl rozpočet zbytkem zastupitelů schválen ještě na této schůzi v dubnu 1924.95