Návštěva T. G. Masaryka v Semilech

Prezident Masaryk se stal ikonou, i když všemi lidmi nebyl pozitivně přijímán. Velice zajímavá kauza se odehrála v roce 1921. Semilský kaplan Adolf Kejval při výuce nábo-ženství ve druhé třídě ve škole v Záhoří slovně hanil a urážel prezidenta T. G. Masary-ka.⁵⁷³ Krátce potom podali místní legionáři protest a žádali Kejvalovo potrestání. Na jednání se Kejval nedostavil a ze Semil odešel.⁵⁷⁴ Dle zápisu z jednání zastupitelstva do Čížkovic u Litoměřic, kam byl přeřazen.⁵⁷⁵ Farní kronika uvádí, že odešel na Sloven-sko.⁵⁷⁶

569 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 27. října 1919.

570 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 28. října 1920.

571 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 27. října 1921.

572 Tamtéž.

573 Zápis z kroniky města: „… kaplan semilský Adolf Kejval mluvil proti presidentu Masarykovi takovým způsobem, že děti vytrhaly obrázek presidentův z čítanky, zmačkaly ho a házely do výše s posměšnými slovy: Ať žije Masaryk! Také poplivaly obraz presidentův na stěně.“ Farní kronika uvádí, že děti při vyu-čování „vytrhly obraz Masaryka z čítanky a házely s ním“.

574 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.

575 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 23. března 1921 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích měst-ského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 23. března 1921.

576 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/51, Excerpta – Církve a náboženství, (1916) 1927–

2002.

121

Masaryk navštívil Semily poprvé v roce 1906, kdy měl pro Vzdělávací klub přednášku.

Prameny hovoří i o další přednášce v roce 1911. O deset let později jej městské zastupi-telstvo pozvalo k návštěvě znovu.

V roce 1921 přijel na setkání s občany do Jičína. Přítomni zde byli i dva zástupci města Semily (Řehák a Svoboda). Masaryk na jejich pozvání reagoval kladně a slíbil jim, že se za rok podívá i do Semil. Jak prezident slíbil, tak také za rok učinil.⁵⁷⁷

Město dalo zhotovit pohledy města a jeho okolí. Byly také zhotoveny fotografie Rie-grovy turistické stezky.⁵⁷⁸ To ale nebylo vše, co se dalo před příjezdem prezidenta do pohybu. Již v roce 1919 zastupitelstvo jednalo o tom, zřídit ve městě částečnou kanali-zaci. Na stavbu kanalizace z Dolního náměstí k sokolovně a úpravu přilehlých ulic byla schválena investice ve výši 150 000 Kč.⁵⁷⁹ Zastupitelé se tím snažili přispět ke zlepšení čistoty města. Ne všichni však byli návrhem nadšeni. Například František Novotný chtěl raději vystavět novou školu či domy, protože město stále pociťovalo bytovou krizi. Na-konec byl ale tento návrh jednomyslně schválen. Částečnou stavbu kanalizace provedli stavitelé Schejbal a Kosař, kteří nabídli nejvýhodnější nabídku.

T. G. Masaryk přijel do Semil v neděli 17. září 1922. O jeho návštěvě se představitelé Semil dozvěděli telefonicky 12. září. Přípravy tedy byly velmi intenzivní a rychlé. Ještě ten den svolal starosta Dr. Patka schůzi zástupců spolků a společně vymýšleli program návštěvy. Zastupitelstvo města, které organizovalo prezidentovu návštěvu, se sešlo 15. září. Do Semil přijel i plukovník Viktor Hoppe z prezidentské kanceláře a připo-mínkoval jednotlivé návrhy zastupitelů. Veškeré plánované soukromé rozhovory s prezidentem byly zrušeny. Mezi odmítnutými byl i Jindřich Melich, který měl ve měs-tě prosperující továrnu.⁵⁸⁰ Na oslavy příjezdu město vyčlenilo částku 10 000 Kč.

Město se změnilo k nepoznání. Bylo vyzdobeno květinami a prapory a proběhl kom-plexní úklid města. Prezident přijel zvláštním vlakem v 8:30 na nádraží (dle původního

577 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 27. října 1921.

578 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 3. března 1922.

579 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 31. března 1922.

580 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/68, Excerpta – Státní a veřejná správa, (1926) 1927–

2000

122

časového harmonogramu měl Masaryk přijet v 7:42⁵⁸¹). Uvítali ho představitelé Semil a Podmoklic. Na Masaryka čekalo mnoho obyvatel, hrála hudba. Jeho kroky směřovaly k radnici, kde již čekali městští zastupitelé a radní. Proběhly úvodní proslovy.⁵⁸²⁵⁸³ Ma-saryk obdržel čestné občanství města Semil.⁵⁸⁴ Před radnicí byly shromážděny velké davy, ke kterým Masaryk záhy promluvil: „Občané a občanky! Děkuji vám za milé vaše přivítání, za vaši přítomnost zde. Čerpám z toho přesvědčení a naději, že všichni svor-nou spoluprací novou naši republiku nejen udržíme – o tom jsem jist, ale že ji zdokona-líme. Že ji budeme zdokonalovati den ode dne, rok od roku. Jsme teprve v začátcích.

Uvědomme si to všichni! Uvědomme si všichni, že každá z nás od nejmenších do nej-vyšších má povinnost pracovati v zájmu republiky protože naše republika má být zášti-tou svobody politické, kulturní a sociální spravedlnosti. Nazdar“!“ Jeho proslov byl kvitován velkými ovacemi. Z radnice šel Masaryk k nedalekým školám, kde jej zdravili žáci místních škol. V projevech vyslovovali přání, aby jeho zdraví ještě dlouho vydrže-lo.

Dále se celý průvod přesunul k Sejkorské kapličce a na nedalekou vyhlídku na Krkono-še, která byla později pojmenována jako „Masarykova vyhlídka“. Během procházky se nakonec našla chvíle i na rozhovor s významnými českými továrníky, kteří v Pojizeří působili. Masaryk toto krásné místo s dalekými rozhledy navštívil s Antalem Staškem již v roce 1906 a zamiloval si ho.

Masaryk ještě navštívil rozestavěnou spálovskou hydrocentrálu a zajímal se o stavbu a způsob práce. Oběd byl pro prezidenta připraven v sokolovně. Poté ho opět vítali

581 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 15. září 1922

582 Předseda okresní správní komise Kliment Vavřík pronesl slavnostní řeč: „Vážený pane presidente! … Současně děkujeme Vám za Vaši neúnavnou práci, kterou jste vykonal s vynaložením svého vlastního života za osvobození našeho národa. Jsme si vědomi toho, že vysvobodil jste národ náš z velikého utrpení, ve kterém jsme se následkem války ocitli. Této Vaší práci voláme hřímavé: Nazdar!“

583 Starosta města Semily Dr. Patka pronesl slavnostní řeč: „Pane presidente! Jsou okamžiky v životě, na které se nezapomíná. Město Semily, v jeho zastoupení Vás, pane presidente, vítám, má dva takové oka-mžiky ve své historii: Leden 1911, kdy vítalo Vás jako svého učitele a dnešní den, kdy zdraví Vás jako svého osvoboditele a prvého presidenta ve vlastním svobodném našem státě. … Jsme šťastni, přešťastni, že jste vyhověl snad odvážnému, však jen z naší upřímné duše a ne snad ze zištnosti vytrysklému pozvání.

Jsou sice ještě dnes těžké doby popřevratové, těžší ještě pro horské průmyslové město naše, továrny stojí a chudou úrodu na chudých našich polích nelítostná příroda sama ničí. Leč nezoufáme, nestěžujeme si a nechceme, aby ani stín stesků našich padl v tento den; vždyť víme, co jste vzkázal nám při svém vítězném návratu po převratu, že čeká nás mnoho práce a mnoho obtíží a úkolů těžších než za války a že pomůže jen vlastní usilovná práce spojená poctivostí a šetrností a co by nás bylo čekalo, kdyby nebyl jste přišel vy a převrat. … Jedno přání máme: Abyste nám byl dlouho zachován a abyste radost měl z vykonaného díla.

Buďte zdráv.“

584 Na jmenování T. G. Masaryka čestným občanem se shodli všichni zastupitelé.

123

stupci spolků – před sokolovnou čekali „hasiči, legionáři, skauti, sokolové, dělnické tělocvičné jednoty a orlové“.⁵⁸⁵

Kolem třinácté hodiny odjel Masaryk vlakem za zvuků písně „Teče voda, teče“ zpět do Prahy.

Z celé návštěvy bylo pořízeno mnoho fotografií. Město si za 3 000 Kč nechalo celou návštěvu natočit na film, který se dodnes dochoval. Na jeho památku bylo hlavní semil-ské náměstí (dříve zvané Bělidla či Dolení náměstí) pojmenováno Masarykovým.

V předvečer Msarykových 80. narozenin se konal lampionový průvod z Podmoklic do Semil, zakončený proslovem starosty města. Oslavy ale nepořádalo pouze město. Župní hasičská jednota Riegrova v Semilech pořádala v sále hostince „U Jirounků“ oslavu jeho narozenin. Lidé si tyto akce velmi užívali a utužovali v nich národního ducha.

Hudba K. Havránka hrála melodie z českých oper, pěvecký sbor Sboru dobrovolných hasičů z Bozkova zpíval národní písně a všichni společně oslavovali činy prvního čes-koslovenského prezidenta.⁵⁸⁶

V den jeho pohřbu byly veškeré obchody ve městě uzavřeny. Dva týdny po jeho smrti se konala slavnostní schůze zastupitelstva a tryzna v biografu Jitřenka, kde byla uctěna jeho památka a oddaná služba demokratickému státu.⁵⁸⁷ 28. října 1938 byla slavnostně odhalena pamětní deska na budově městské radnice.⁵⁸⁸