• No results found

Péče města o bezpečnost

In document Semily v letech 1918-1938 (Page 80-83)

5. SOCIÁLNÍ POMĚRY

5.3. Péče města o bezpečnost

Další část budu věnovat péči města o bezpečnost. Městští strážníci měli významný podíl na úspěšném potlačování demonstrací ve 20. i 30. letech 20. století. Nejprve se ale za-měřím na otázku financování jejich činnosti.

Vysoké náklady na platy a vybavení strážníků byly pro město finančně náročné, sloužili proto v Semilech těsně po válce pouze dva. Vzhledem k častým demonstracím byl po-dán návrh na zřízení místa pro třetího strážníka. Jeho služné mělo být 1 500 Kč ročně plus drahotné 750 Kč a 20 % příbytečné ve výši 300 Kč. Celkově tedy 2 550 Kč plus při nástupu příspěvek na výzbroj a stejnokroj 1 600 Kč.317 Do té doby nefungovali strážníci jako ostraha bezpečnosti ve městě, ale spíše jako poslové a sloužili pouze ve dne.

V noci fungoval ve městě ponocný. Ke schválení místa třetího strážníka došlo v lednu 1920 a služba se rozšířila i na zajištění bezpečnosti přes noc. Bylo vypsáno výběrové řízení. Uchazeč musel splňovat jednou podmínku – musel být legionářem.318 Do první výzvy se přihlásilo šest mužů, ale žádný z nich podmínku nesplňoval. Proto byl termín řízení posunut. Pak se přihlásil pouze jediný uchazeč. Většina zastupitelstva (25 hlasů) byla pro jmenování ruského legionáře B. Pavlase třetím městským strážníkem.319 Za měsíc ale ze služby vystoupil. Žádal vyšší služné, které mu ale rada města neschválila.

Proto bylo na jeho místo opět vypsáno výběrové řízení. Pro nedostatek kvalifikovaných mužů byl na jeden rok jako policejní strážník zaměstnán František Pilař ze Semil.320 Brzy bylo místo pro třetího strážníka z finančních důvodů opět zrušeno.321 Někteří za-stupitelé přesto prosazovali návrh policejního odboru, aby třetí strážník ve městě praco-val. Náklady na jeho plat by byly 8 500 Kč ročně. Místo ponocného, který pobíral plat 5 500 Kč ročně, by mohlo být zrušeno.322

Až v roce 1927 bylo místo pro třetího strážníka obnoveno. Tehdy se zastupitelstvo shodlo jednomyslně. Výše služného pro první rok byla zákonem stanovena na 6000

317 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 16. ledna 1920.

318 Tamtéž.

319 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 2. července 1920.

320 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 25. února 1921.

321 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 8. ledna 1926.

322 Tamtéž.

81

korun.323 Na místo se hlásilo celkem 22 uchazečů. Podmínky k přijetí ale splnilo pouze pět z nich a městská rada vybrala tři uchazeče, o kterých rozhodovalo zastupitelstvo.

V nerozhodné volbě byl třetím městským strážníkem zvolen nejmladší z uchazečů – dvaadvacetiletý František Najman.324

Třetího strážníka bylo ve městě zapotřebí, protože se v semilských hostincích hosté čas-to poprali. V novinách pak byl vyzdvihován především strážník Dolenský, který si po-mocí pendreku dokázal zajistit pořádek, i když na něj pachatel vytáhl nůž.325 Ještě kuri-óznější případ se stal policejnímu strážníkovi Hádkovi, kterého v soudní budově postře-lil zloděj a násilník Warsitzek. Následně se dal na útěk přes řeku Jizeru, ale v ní byl strážmistrem Vokáčem také postřelen a předveden k soudu. Tato událost se stala za bí-lého dne a byla sledována mnoha obyvateli města.326 Za rok 1927 pak městská policie zatkla celkem 58 osob.327

Rok 1935 přinesl několik změn. Byl ustanoven okresní výbor pro zvýšení brannosti lidu a na základě ustanovení zákona č. 82 z roku 1935 také místní poradní výbor pro protile-tadlovou obranu.328 Na sklonku roku se vedení města neúspěšně snažilo získat vojen-skou posádku. Okresní organizace agrární strany se ještě snažila rozhodnutí zvrátit,329 zastupitelé města nicméně v Praze nepochodili. Proto začali o zřízení posádky v Semi-lech jednat se sborovým velitelstvím v Hradci Králové.330

Od roku 1935 byly zřizovány jednotky Civilní protiletecké ochrany (CPO). Jejich úko-lem bylo materiálně vybavovat obyvatelstvo (plynové masky) a osvětovou činností při-pravovat lidi na možnost nepřátelského útoku. 331Místní výbor CPO uskutečnil zkoušku a cvičení poplachové a zatemňovací. Starosta uklidňoval lidi, že ČSR bezprostředně nehrozí válka, ale pokud by v budoucnu nějaká měla být, je nutné, aby bylo město proti

323 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 14. dubna 1927.

324 Tamtéž.

325 Hlasy Pojizerské, roč. 42, 1927, č. 28, s. 6.

326 Hlasy Pojizerské, roč. 42, 1927, č. 34, s. 7.

327 Hlasy Pojizerské, roč. 43, 1928, č. 6, s. 7.

328 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 28. června 1935.

329 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 20. prosince 1935.

330 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 12. dubna 1938.

331 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1938). 1. vyd. Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-119-1, s. 482

82

leteckým útokům náležitě připraveno.332 Pohotovostní oddíly CPO byly městským za-stupitelstvem podpořeny i částkou 10 000 Kč na výzbroj.333

Také Masarykova letecká liga (MLL)334 ve své činnosti nezahálela. Jejím cílem bylo propagovat myšlenky letectví v celém Československu. Neustále se snažila zvyšovat svou členskou základnu a především činila kroky k tomu, aby na Kozákově vzniklo letiště. Věřila v jeho hospodářský a především strategický význam.335

V roce 1937 byl aktualizován policejní řád z roku 1890. Jeho úprava měla širokou pod-poru zastupitelů až na zástupce KSČ, kteří se dožadovali vypuštění 32 bodů. Pro zave-dení nového řádu nehlasoval ani lidovec Kroupa, který chtěl vypustit článek č. 153. Ten se týkal zákazu uskladnění snadno zápalného materiálu na půdách domů. Chtěl si pro-sadit svůj vlastní zájem, protože jako rolník neměl jinde místo pro skladování sena.336 Na podzim 1938 se obyvatelé obávali vypuknutí válečného konfliktu. Na popud Jindři-cha Patky byl 23. září zaslán projev důvěry a oddanosti československé vládě a vedou-cím představitelům ČSR.337 Zastupitelstvo také rozhodlo, že všem zaměstnancům měs-ta, kteří byli povoláni do vojenské služby, bude do konce roku 1938 dáván normální plat.338

332 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 19. června 1936

333 Tamtéž.

334 V Semilech byla místní skupina MLL založena v roce 1926. In: Deset let Československé obce legio-nářské jednoty v Semilech. Semily, ČsOL 1931, s. 16)

335 Listy Pojizerské, roč. 52, 1937, č. 1, s. 6

336 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 25. března 1937

337 Zde přikládám úplný text zaslaný československé vládě: „Zastupitelstvo města Semil ve své schůzi, konané 23. září, projevuje plnou a nezlomnou důvěru svému prezidentu, v jehož plán věří i své vládě s tím, že stojí nejen klidně, jako všechno občanstvo a v pořádku v dnešní těžké osudové chvíli, ale i pevně a tvrdě, ve střehu s hlavou vzhůru k našim horám i když opustili nás naši přátelé. Chceme mír, ale v případě nebezpečí budeme státi jako jeden muž za každou tou naší skálou a za každým stromem našich pohraničních hvozdů a skolíme každou nepřátelskou ruku, jež by chtěla se zmocniti těch našich hor. Jsme také za jedno bez rozdílu stran i tříd, že o hranice se nejedná, nýbrž bojuje. Vlast, národ a republika jsou naší největší láskou a příslušný rozkaz našeho nejvyššího velitele k obraně celistvosti a samostatnosti státu nejvyšším zákonem, kterého všichni do jednoho poslechneme, byť by to i naše životy stálo. Jsme všichni vojáky naší republiky, ale my na pomezí, na našem pohraničí jsme vojáky na stráži a tudíž vojáky nejspolehlivějšími. Jsme tvrdí a pevní, jsme hrdí na své národní sebevědomí a jako vojáci nezklameme.“

338 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 23. září 1938.

83

In document Semily v letech 1918-1938 (Page 80-83)