7. ŠKOLSTVÍ
7.3. Odborné školství
Rozvoj průmyslu v Pojizeří ve druhé polovině 19. století zvýšil požadavky na vznik a později i na kvalitu technického vzdělávání. V Semilech byl první ročník dvouleté průmyslové školy otevřen ve školním roce 1884/1885.545 Do prvního ročníku se zapsalo 21 učňů a do přípravného kurzu dalších 19.546 Pro nedostatek vhodných školních míst-ností sídlila škola v prostorách obecné školy na Komenského náměstí. Vyučování
538 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 18. října 1935.
539 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 23. září 1938.
540 VOTOČEK, Václav: Pohled do minulosti školství v Semilech. GIO Semily 2002, s. 15.
541 Určena byla pro „školní dítky, které vzhledem k menšímu nadání nebo opožděnému vývinu rozumo-vému nepokračují v normálních třídách obecných uspokojivě a které jsou takto možnou závadou při vyu-čování“.
542 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 13. července 1934.
543 VOTOČEK, Václav: Pohled do minulosti školství v Semilech. GIO Semily 2002, s. 22.
544 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 5. listopadu 1937.
545 VOTOČEK, Václav: Pohled do minulosti školství v Semilech. GIO Semily 2002, s. 31.
546 VOTOČEK, Václav: Učňovské školství v Semilech 1884-1994. SOkA Semily 1994, s. 9.
116
bíhalo třikrát týdně ve večerních hodinách. Škola měla vychovávat kvalitní a zručné učně, kteří se mohli uplatnit v místních továrnách. Navštěvovali ji především řemeslnič-tí učni, obchodní pomocníci a tovární dělníci.547 Docházka studentů však nebyla dobrá i přes to, že byla povinná pro všechny učně ve městě.
Dívkám se škola otevřela až v roce 1910, kdy byla na základě nařízení ministerstva školství a osvěty přejmenována na živnostenskou školu pokračovací. V prvním a dru-hém ročníku bylo týdně osm vyučovacích hodin a ve třetím ročníku deset.
Nedůstojné prostory, ve kterých se vyučovalo, zapříčinily vznik debaty o stavbě nové budovy. V roce 1927 se semilská škola stala odbornou živnostenskou školou pokračo-vací a byl rozšířen počet obcí,548 ze kterých učni dojížděli.
Škola nabízela čtyři učební obory: stavební, oděvní, kovodělní a všeobecný. Razantně vzrostl počet žáků školy. K 1. lednu 1928 do školy docházelo 232 učňů.549 Jednou z učeben se stala i kuchyně ve druhém poschodí radnice.550
Stavba nové školy se vzhledem k vysokým nákladům (1 200 000 Kč) neustále odkláda-la. V roce 1930 však již byla jednání reálnější. Město žádalo ministerstvo školství o dotaci 33 %, tedy cca 396 000 Kč, a počítalo se, že zbylou třetinu doplatí obec Pod-moklice.551 Jak ministerstvo, tak i obec Podmoklice brzy potvrdily, že s návrhem sou-hlasí a přispějí městu Semily výše zmíněnými částkami. O zřízení školy měl zájem i Železný Brod, který by ji umístil do budovy sklářské školy. Městem se začaly šířit zprávy o tom, že Podmoklice nemají peníze na zaplacení svého podílu. Představitelé Semil iniciovali tedy schůzku zástupců obou samospráv. Na ní se dozvěděli, že Pod-moklice opravdu mají finanční problémy a nebudou schopny se v tomto roce spolupodí-let na stavbě školy.552
547 Historie a současnost podnikání na Jilemnicku, Semilsku a Turnovsku, 1. vyd. Žehušice, Městské knihy 2004, ISBN 80-86699-18-8, s. 90.
548 Živnostenskou školu začali navštěvovat učni z Chuchelny, Bozkova, Benešova či Podmoklic.
549 VOTOČEK, Václav: Učňovské školství v Semilech 1884-1994. SOkA Semily 1994, s. 19.
550 VOTOČEK, Václav: Pohled do minulosti školství v Semilech. GIO Semily 2002, s. 32.
551 2/3 zbylé částky by zaplatilo město Semily (536 000) a zbylou třetinu pak obec Podmoklice, tedy 268 000 Kč.
552 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 12. června 1931.
117
Nejnižší nabídka na stavbu školy byla 928 000 Kč. 400 000 Kč by na stavbu darovalo ministerstvo školství. Podíl města by měl tedy být do 600 000 Kč, což zastupitelé od-souhlasili.553
Stavební práce započaly 3. dubna 1933554 a od školního roku 1934/1935 zde bylo zahá-jeno vyučování. To se ale vůbec nelíbilo obyvatelům Železného Brodu, kde jejich živ-nostenská škola měla již pětačtyřicetiletou tradici. Žáci prvního ročníku byli přeřazeni do Semil. Učni se o této skutečnosti dozvěděli pouhých pár dní před začátkem roku.
Železnobrodští se s tím nechtěli smířit. Semilské škole vytýkali, že ještě v průběhu září nemá ustanovený školní výbor. Živnostenská škola v Železném Brodě zůstala zachová-na jen po následující školní rok. V roce 1935 byla zrušezachová-na.555
Lidová škola hospodářská, kterou navštěvovali žáci z celého okresu, byla otevřena v roce 1924. Určena byla především pro děti rolníků, kteří ji navštěvovali v zimním období.556 Byla jednou ze 75 škol, které v okrese fungovaly. Zastupitelstvo se rozhodlo podpořit školu částkou 100 Kč ročně, za což si vyžádalo právo jmenovat svého zástupce do výboru školy.557
Od sloučení Semil a Podmoklic si zastupitelé slibovali, že by do města mohla být umís-těna státní střední nebo odborná škola. V úvahu přicházela buď obchodní škola, případ-ně obchodní akademie.558 O zřízení odborného učiliště se jednalo již v roce 1909, kdy vedení města podalo žádost do Vídně, aby byla v Semilech zřízena mistrovská škola barvířská.559 O čtyři roky později byla žádost zamítnuta. Především z důvodu, že po-dobné školy začaly vznikat ve Dvoře Králové a Ústí nad Orlicí.560 Město se však
553 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 20. května 1932.
554 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 31. března 1933.
555 VOTOČEK, Václav: Učňovské školství v Semilech 1884-1994. SOkA Semily 1994, s. 21.
556 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.
557 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 7. října 1924.
558 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 5. listopadu 1937.
559 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 16. ledna 1920.
560 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.
118
stávalo snažit a v roce 1925 žádalo Obchodní ústřednu v Hradci Králové o umístění některé státní odborné školy z textilního oboru do Semil.561
O zřízení dvouletého obchodního učiliště město žádalo u Ministerstva školství a národní osvěty v roce 1937. Zavázalo se, že bezplatně škole poskytne vhodné místnosti. Byly jí nabídnuty prostory v budově městské radnice. Při intervenci u ministra školství byla tato záležitost podpořena.562 Dveře školy se otevřely od školního roku 1938/1939 a ředi-telem školy se stal profesor obchodní akademie v Chocni Albert Hase.563 Nová obchod-ní škola měla zpočátku dvě třídy. Ročobchod-ní školné bylo stanoveno na 800 Kč. Pokud měl student vynikající studijní výsledky, mohl obdržet stipendium ve stejné výši, jako bylo školné.564
Po zabrání pohraničí Německem v roce 1938 bylo nutné přestěhovat střední a odborné školy na území Česko-Slovenské republiky. Do Turnova byla takto přemístěna obchod-ní akademie z Jablonce nad Nisou, i když se o to ucházel například Železný Brod či Semily. Semilští obchodní akademii marně nabízeli, že poskytnou vhodné prostory v nově vybudované škole v Podmoklicích.565 Semily také měly zájem o umístění státní průmyslové školy z Liberce, která byla dislokována na Praze 12. Bohužel neúspěšně.566
561 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 90, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1924-1931, zápis ze schůze 3. dubna 1925.
562 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 12. dubna 1938.
563 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 23. září 1938.
564 Historie a současnost podnikání na Jilemnicku, Semilsku a Turnovsku, 1. vyd. Žehušice, Městské knihy 2004, ISBN 80-86699-18-8, s. 93.
565 VOTOČEK, Václav: Příspěvek k historii odborného školství v Semilech in: Z Českého ráje a Podkr-konoší, sv. 1. Bystrá nad Jizerou 1988, s. 46.
566 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 92, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1937-1938, zápis ze schůze 28. října 1938.
119