3. PROMĚNY VEDENÍ MĚSTA 1918–1938
3.3. Vývoj politických stran v Semilech
3.3.6. Komunistická strana Československa
První myšlenky komunismu se na Semilsko dostaly díky navrátilcům z ruského zajetí.
Jedním z nich byl František Vondráček, který do Semil přišel v roce 1919. Ve svém domě v lokalitě „Na Obci“ pořádal besedy, na kterých přítomným líčil své zážitky a zkušenosti z Ruska.
O odtržení semilské sociálně demokratické levice bylo rozhodnuto v říjnu 1920 v hostinci u Soppů.53 Zakládající listina pak byla podepsána 1. listopadu 1920. Najdeme na ní 57 jmen, mezi nimiž byli oddaní příznivci komunismu Alois David, Poměn Kuk a Josef Tomeš.54
Prvním předsedou se stal A. David. K odtržení došlo v době, která byla velmi vyhroce-ná. Nemajetní a nezaměstnaní byli na počátku 20. let 20. století v zoufalé situaci. To byla živná půda pro budoucí komunistickou stranu, která sociální demokracii vyčítala nečinnost a spolupráci s buržoazií.
V létě 1921 vystoupili Antonín Jína, František Mizera, Alois David a Josef Rezler ze socialistického bloku a vytvořili si samostatný klub.55 V dalších volbách již kandidovali za KSČ. Do konce roku 1921 vzniklo v semilském okrese 16 organizací komunistické strany. 56
Komunisté neměli zpočátku žádnou stálou místnost na své schůze. Zadlužený Dělnický dům zásluhou JUDr. Patky získali sokolové. Komunisté se tak scházeli v domech svých členů a později si pronajali místnost u Olešky v Miksánkově hostinci. Zde se konaly také různé přednášky. Častým vystupujícím byl učitel František Mizera.57
53 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Dějiny Semil a okolí, (1884) 1927–1992.
54 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/68, Excerpta – Státní a veřejná správa, (1926) 1927–
2000.
55 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 2. září 1921.
56 45 let bojů KSČ na Semilsku. Semily, OV KSČ 1966.
57 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/68, Excerpta – Státní a veřejná správa, (1926) 1927–
2000.
29
KSČ často silně agitovala u střední vrstvy obyvatel města. Pro pořádání nepovolených akcí využívala například dobu, kdy se dělníci vraceli po směně domů. V roce 1930 od-cházelo po každé směně u firmy F. Schmitt kolem osmi set dělníků. Stačila chvilička a poslanec Kindl si stoupl na stoličku a začal promlouvat k davu. Na zákrok přivolané policie musel od svého počínání upustit.58
Oslavy Svátku práce, které se od počátku slaví 1. května, měly v Semilech z počátku v rukou socialistické strany. Postupně ale chtěly i další politické organizace pořádat oslavy a průvody městem. Rada města pak rozdělovala jednotlivé části města stranám, aby nemohlo docházet ke konfliktům. V roce 1931 tak ČSDSD dostala Riegrovo ná-městí, ČSNS městskou zahradu a KSČ Komenského náměstí.59
Po propuknutí hospodářské krize na konci 20. let, kdy byla v Semilech vysoká neza-městnanost, požadovala KSČ zařadit do rozpočtu města příspěvek na mimořádnou pod-poru nezaměstnaným. V roce 1932 se mělo jednat o částku 20 000 Kč. Sloužila by na úhradu dlužného nájemného apod. Většina zastupitelů ale jejich kroky neschvalovala a návrh nepodpořila z důvodu, že ani 20 000 Kč by všem nezaměstnaným nepomohlo.60 Pro nezaměstnané se konala v roce 1932 sbírka. Vybráno bylo celkem 20 615 Kč.
V dalším roce organizoval sociální odbor města Semily další sbírku. Za prvních 25 mě-síců se podařilo vybrat a dále rozdělit necelých 34 000 Kč. Zástupci odboru si dali vy-soké cíle. Předsevzali si, že žádné dítě ve městě nesmí trpět hladem a musí mít dostatek oblečení. To se jim poměrně dařilo, i když si stěžovali na majetnější občany, že nepři-spívají. I v Semilech bylo mnoho lidí, kteří měli dostatek finančních prostředků, ale s nezaměstnanými se dělit nechtěli.61
Komunisty pobouřilo rozhodnutí starosty nepronajmout sál v radnici Průmyslovému svazu textilních dělníků. Na schůzi městské rady v listopadu 1933 proto vyvolal radní Alois David hlasování o nedůvěře starostovi. Všichni přítomní, až na komunistu A. Da-vida, starostu v úřadě podrželi.62
58 Hlasy Pojizerské, roč. 45, 1930, č. 38, s. 5.
59 Listy Pojizerské, roč. 46, 1931, č. 17, s. 8.
60 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 14. ledna 1932.
61 Listy Pojizerské, roč. 48, 1933, č. 25, s. 8.
62 Listy Pojizerské, roč. 48, 1933, č. 48, s. 9.
30
V únoru 1935 KSČ žádala o propůjčení přednáškové síně pro Svaz přátel SSSR.63 Míst-nost jim nebyla pronajata z důvodu, že „ve schůzích komunistů se důsledně nadávalo všem ostatním stranám a proto se přednášková síň komunistické straně přestala půjčo-vati“.64 KSČ proti tomuto rozhodnutí samozřejmě protestovala. Ohrazovala se, že se na schůzi bude jednat o otázkách, které zajímají celý pokrokový svět. Jejich žádost ale ni-kdo další nepodpořil.
KSČ často přinášela do schůzí obecního zastupitelstva celostátní témata. Důkazem mů-že být žádost o podporu obce k memorandu, které se ohrazovalo proti zmocňovacímu zákonu a proti úmyslu snižovat podporu nezaměstnaným podle gentského systému.65 Podpora v nezaměstnanosti neměla být vyplácena odborovými svazy, ale továrníky z jejich zisků. Zastupitelstvo jim vždy dopřálo prostor k vyjádření, ale nikdy nebyl je-jich návrh podpořen.66
Spory uvnitř KSČ
Na sklonku roku 1934 podalo sedm členů a náhradníků městského zastupitelstva vole-ných za KSČ rezignaci. To byl opravdu velký počet, protože se do posledně konavole-ných voleb přihlásilo pouze devět kandidátů. Důvody rezignace uváděli různé. Například Josef Rezler uvedl, že celý týden pracuje mimo Semily, Antonín Chuchlík se musel starat o dlouhodobě nemocnou manželku a Bohumil Trejbal se vzdal členství ve straně, a proto nemohl v zastupitelstvu dále působit.
Na jejich místo byli zvolení noví kandidáti a náhradníci. Ke dvěma členům, kteří zůstali straně věrni (A. Jína a P. Puturek), byli doplněni František Novotný (rolník), Anna Da-vidová (tovární dělnice) a Josef Drahný (tovární dělník).67
U voličů byla tato proměna pozitivně kvitována. Strana dosáhla svého nejlepšího vý-sledku v obecních volbách v roce 1938, kdy ji volilo necelých 12 % obyvatel Semil.
63 Svaz přátel SSSR zahájil svoji činnost v dubnu 1930. Věnoval se zejména šíření informací o SSSR formou výstav, divadelních představení a přednášek.
64 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 8. ledna 1935.
65 Gentský systém byl systém podpory v nezaměstnanosti, kdy peníze dostávali pouze ti dělníci, kteří byli organizováni v odborech, a peníze od státu tedy rozdělovaly odborové organizace.
66 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 8. září 1933.
67 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 8. ledna 1935.
31
KSČ na Semilsku ale nikdy nedosáhla takových úspěchů jako v okresech, kde žila silná německá menšina. Ve dvacátých letech drtivě vítězila v parlamentních volbách na seve-ru Čech.
3.3.7. Československá živnostensko-obchodnická strana