Dotazník jsme rozeslali do 90 mateřských škol v Libereckém kraji emailem s prů-vodním dopisem, ve kterém se autorka představila, uvedla důvody rozeslání dotaz-níku a požádala učitelky o spolupráci.
Předpokládaná velikost výzkumného vzorku byla 40 – 50 dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Zpátky jsme obdrželi 14 vyplněných do-tazníků, které dohromady obsahovaly vzorek 255 dětí.
10.3 Jiráskův orientační test školní zralosti
Abychom zjistili, jaká je připravenost dětí na školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a abychom mohli porovnávat výkony dětí s odkladem školní docházky po roce, provedli jsme Jiráskův orientační test školní zralosti s 35 dětmi (z toho 7 dětí s odkladem školní docházky). Testy všech dětí jsme vyhodnotili dle výše uvedených kritérií a výsledky jsme zpracovali do tabulky a grafu.
11 Výsledky průzkumu
11.1 Dotazník
Položka č. 1 v dotazníku Počet (pozorovaných) dětí v posledním roce před zahá-jením povinné školní docházky.
Položka č. 2 v dotazníku Počet dětí bez obtíží v oblastech školní zralosti.
Tabulka 3: Počet pozorovaných dětí celkem a dětí bez obtíží v oblastech školní zralosti
Celkem Chlapci Dívky
Počet dětí 255 142 113
Děti bez obtíží 124 53 71
Procento z celku 49% 21% 28%
Z tabulky vidíme, že z celkového počtu 255 pozorovaných dětí 124 dětí nevy-kazuje žádné obtíže v oblastech školní zralosti, což odpovídá 49 %. Z 28 % se na tom-to výsledku podílí dívky a z 21 % chlapci.
Položky 3 – 9 zkoumají, jaká je nejproblematičtější oblast školní zralosti:
• Narušená komunikační schopnost (NKS)
• Pozornost a soustředěnost
• Grafomotorika
• Myšlení
• Sociální oblast
• Nevyhraněná lateralita
• Celková nezralost
Graf 4: Problematické oblasti školní zralosti
NKS 27%
Pozornost a soustředěnost 35%
Grafomotorika 31%
Myšlení 26%
Sociální oblast 13%
Nevyhraněná lateralita 8%
Celková nezralost 20%
NKS
Pozornost a soustředěnost Grafomotorika
Myšlení Sociální oblast Nevyhraněná lateralita Celková nezralost
Tabulka 4: Problematické oblasti školní zralosti
a soustředěnost 35% 89 59 30
Grafomotorika 31% 79 58 21
Myšlení 26% 66 37 32
Sociální oblast 13% 33 22 11
Nevyhraněná
lateralita 8% 20 16 4
Celková nezralost 20% 52 32 20
Některé děti vykazují obtíže ve více oblastech, proto je součet větší než 100 %.
Ve výše uvedeném grafu vidíme, ve kterých oblastech školní zralosti mají děti problémy. Nejproblematičtější oblastí je tedy pozornost a soustředěnost, což je odpo-věď na naší výzkumnou otázku. Na druhém místě je grafomotorika a na třetím místě narušená komunikační schopnost. Následuje myšlení, celková nezralost, obtíže v so-ciální a emoční oblasti a nakonec nevyhraněná lateralita.
Položka č. 10 v dotazníku: Odklad školní docházky.
Posledním sledovaným kritériem byl odklad školní docházky. Z našich 255 sle-dovaných dětí byl odklad školní docházky udělen 47 dětem, což odpovídá 18 %. Na tomto výsledku se ze 13 % podílí chlapci a z 5 % dívky.
Tabulka 5: Děti po odkladu školní docházky
Děti po odkladu školní docházky
Celkem Chlapci Dívky
47 34 12
18 % 13 % 5 %
Porovnání se statistikami: Dittrich uvádí, že v polovině 80. let mělo odklad školní docházky cca 13 % dětí (1993, s. 18). V roce 2013 to bylo již cca 15 % dětí (Nebřenský, 2013). V naší průzkumné části jsme dospěli k výsledku 18 % dětí s odkladem školní docházky. Tento rozdíl je jistě dán tím, že se zde nejedná o výzkum v pravém slova smyslu, vzorek sledovaných dětí není dostatečně velký a závisí zde zejména na tom, které mateřské školy byly ochotny spolupracovat, není zde žádné rovnocené zastou-pení konkrétních typů mateřských škol.
11.2 Jiráskův orientační test školní zralosti
Jak je vidět z výše uvedeného grafu a tabulky, nejvíce dětí dosáhlo výkonu prů-měrného, konkrétně 31 % dětí. Na druhém místě jsou výkony slabšího průměru, kte-rých dosáhlo 23 % dětí, a nadprůměru, který odpovídá 20 % dětí. Následuje výrazný nadprůměr se 14 % dětí, podprůměr s 9 % dětí a nejméně zastoupena je velmi slabá úroveň výkonu, konkrétně 3 % dětí. Dá se říci, že výsledky testů znázorněné v grafu korespondují s Gaussovou křivkou rozložení IQ v populaci.
Graf 5: Výsledky Jiráskova orientačního testu školní zralosti
Nadprůměr Průměr Slabší průměr Podprůměr Velmi slabá úroveň 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Úroveň školní zralosti
Počet dětí
Tabulka 6: Výsledky Jiráskova orientačního testu školní zralosti
Úroveň školní zralosti Počet dětí Vyjádřeno v procentech
Výrazný nadprůměr 5 14%
Nadprůměr 7 20%
Průměr 11 31%
Slabší průměr 8 23%
Podprůměr 3 9%
Velmi slabá úroveň 1 3%
12 Cíl bakalářské práce
Cíl 1: Zjistit, jaká je nejproblematičtější oblast školní zralosti.
Tento cíl byl splněn. Z výsledků vyplynulo, že nejproblematičtější oblastí školní zralosti je pozornost a soustředěnost, která činí problémy 35 % dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Druhou nejproblematičtější oblastí je grafomotorika. Problémy v grafomotorice vykazuje 31 % dětí. Další, třetí nejproble-matičtější oblastí je narušená komunikační schopnost s 27 %. Problémy v kognitivní oblasti má 26 % dětí a jako celkově nezralých se jeví 20 % dětí. Problémy v sociální oblasti se objevují u 13 % dětí a 8 % dětí v předškolním věku nemá vyhraněnou late-ralitu.
Cíl 2: Zjistit pomocí Jiráskova orientačního testu školní zralosti, jaká je připra-venost dětí na školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní do-cházky.
Z výsledků Jiráskova orientačního testu školní zralosti, který jsme zadali 35 dě-tem v posledím roce před zahájením povinné školní docházky, jsme zjistili, že nejvíce dětí dosáhlo výkonu průměrného, konkrétně 31 % dětí. Na druhém místě jsou výko-ny slabšího průměru, kterých dosáhlo 23 % dětí, a nadprůměru, který odpovídá 20 %
dětí. Následuje výrazný nadprůměr se 14 % dětí, podprůměr s 9 % dětí a nejméně za-stoupena je velmi slabá úroveň výkonu, konkrétně 3 % dětí.
13 Ověření předpokladů průzkumu
1. předpoklad: Lze předpokládat, že narušená komunikační schopnost je u dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky častější než nezra-lost v sociální oblasti.
Předpoklad byl ověřen jako platný. Dle výsledků průzkumu se narušená komuni-kační schopnost vyskytuje u 27 % dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, zatímco nezralost v sociální oblasti se objevuje u 12 % dětí.
2. předpoklad: Lze předpokládat, že oblast grafomotoriky bude lépe rozvi-nuta u dívek než u chlapců.
Tento předpoklad byl ověřen jako platný. Obtíže v oblasti grafomotoriky vy-kazuje 23 % chlapců a 8 % dívek.