Zdroj: Vlastní zpracování (OECD, 2016)
V obrázku 18 je znázorněna další část komparativního srovnání inovačních systémů České republiky a státu Izrael. Sloupec (a) zastupuje investice do ICT. V tomto ohledu Česká republika patří k zemím s vysokou mírou investic do ICT. Od roku 2005 tempo růstu investic v sektoru ICT rostlo až na úroveň 14 % v roce 2014, kdy hodnota investic do ICT tvořila 3,7 % HDP. V Izraeli investice v oblasti ICT v roce 2014 tvořily 1,8 % HDP. Ve sloupci (b) je porovnání pevného připojení internetu mezi obyvateli. Tento údaj je nepatrně vyšší v případě České republiky. Na 100 obyvatel je registrováno 28,7 připojení oproti 25,3 připojení v Izraeli. Podobný poměr je i ve sloupci (c), který udává počet připojení k mobilnímu internetu na 100 obyvatel. V České republice bylo registrováno v roce 2014 na 100 obyvatel 69,7 připojení k mobilnímu internetu oproti 49,9 připojení v Izraeli.
Důležitý je údaj ve sloupci (d) reprezentující pomocí indexu stupeň rozvoje E-governmentu (United Nations, 2014). Hodnota 1 v indexu značí nejlepší výsledek, hodnota 0 nejhorší. Česká republika dosahuje hodnoty indexu 0,607 a řadí se k nejhorším zemím v průzkumu, oproti výrazně lepšímu výsledku Izraele 0,816.
134
V pravé části grafu je rozbor podnikatelských vazeb a klastrů. Data ve sloupci (e) poskytují přehled podnikových výdajů na vědu a výzkum jako procento HDP. Izrael v tomto parametru dosahuje lepších výsledků s 0,036 % oproti 0,025 % HDP podnikových výdajů na vědu a výzkum v České republice. Ve sloupci (f) je zobrazen počet registrovaných patentů IP5 univerzitami na 1 mld. USD HDP v daném státě. Izrael dosahuje hodnoty 0,025 patentu na 1 mld. USD HDP oproti České republice s 0,007 patentu registrovaných univerzitami na 1 mld. USD HDP. Ve sloupci (g) jsou uvedena data vědeckých publikací a článků v zahraniční spolupráci jako procenta z celkového počtu publikací a článků. Izrael dosahuje výsledku 41,7 % oproti 37,3 % v České republice. Poslední zkoumaný údaj je v sloupci (h) a zastupuje počet patentů IP5 vytvořených ve spolupráci se zahraničními týmy odborníků. Zde Česká republika dosahuje výsledku 14,7 % IP5 patentů vytvořených se zahraniční kooperací z celkového množství patentů oproti 9,8 % patentů v Izraeli vzniklých stejným způsobem.
Obrázek 18: Komparativní srovnání národních inovačních systémů v roce 2014
Zdroj: Vlastní zpracování (OECD, 2016)
135
Celkově byla prokázána vysoká míra inovativních schopností Izraele a efektivního inovačního prostředí a to zejména v oblasti ICT. S tímto zjištěním jsou v protikladu výsledky měření produktivity práce, která patří v Izraeli k nejnižším mezi zeměmi OECD, jak je znázorněno na obrázku 19. V případě měření produktivity jako podílu veličin HDP a odpracovaných hodin, se dostáváme k umístění Izraele mezi členy OECD až na dvacáté páté místo (OECD, 2014). Mezi lety 2008-2015 rostla pracovní produktivita v Izraeli pouze o 0,74 % ročně oproti například 4,4 % růstu pracovní produktivity v podobně vysoce proinovativní zemi, jako je Jižní Korea ve stejném období. V České republice bylo v období 1994-2015 tempo růstu produktivity práce 5,6 % ročně. Detailnější informace o tomto jevu budou uvedeny v následující části kapitoly 6 - SWOT analýza.
Obrázek 19: Produktivita práce v ICT průmyslu vs. Produktivita v celkové ekonomice, 2014
Zdroj: Vlastní zpracování (OECD STAN, Eurostat, 2015)
136
6.2 SWOT analýza inovačních systémů ČR a Izraele
Pro zpracování dat získaných výzkumem a jejich doplnění jsou v této části kapitoly uvedeny silné a slabé stránky inovačních systémů spolu s jejich příležitostmi a hrozby (SWOT). SWOT analýza také přispěje k potvrzení definice výzkumných otázek. Data a znalosti potřebné pro zpracování analýzy byly získávány ze zdrojů makroekonomických ukazatelů daných států a dále zdrojů zabývajících se celkovým stavem ekonomik, společností a mezinárodní situací (ČSÚ, CBS, ČNB, WB, OECD, EC, UNESCO, UNCTAD).
6.2.1 Česká republika
Silné stránky
Kvalita lidských zdrojů – Česká republika patří mezi země OECD s nízkým procentem obyvatel, kteří mají ukončené maximálně základní vzdělání a dále se nevzdělávají. V roce 2014 tento počet obyvatel činil 5,5 % z celkového počtu obyvatel. Vzdělávací systém je nastaven tak, aby každý, kdo má zájem a patřičné úsilí o nějakou formu vyššího vzdělání, měl možnost dané úrovně dosáhnout (ČSÚ, 2016).
Kvalita výzkumných institucí – Česká republika má dlouhodobě vysokou kvalitu výzkumných institucí (viz kapitola 4.3.8) a vybudované dobré jméno na mezinárodním poli (OECD, 2016). Nicméně v České republice pro bližší analýzu a detailnější porovnání není vytvořen komplexní systém hodnocení a srovnání vědeckých a výzkumných pracovišť (Jurajda et al., 2012).
Vysoká veřejná podpora firemní vědy a výzkumu – Česká republika má tradičně vysokou veřejnou podporu firemních výdajů na vědu a výzkum; v roce 2011 byla podpora ve výši 0,214 % HDP oproti průměru 0,173 % OECD (OECD, 2012).
Vzrůstající investice zahraničních společností do vědy a výzkumu – od roku 2008 do roku 2014 narostly investice zahraničních firem do vědy a výzkumu v České republice téměř trojnásobně (TACR, 2016).
137 slabá stránka nízká přidaná hodnota těchto výrobků, zejména v oblasti ICT, kde je Česká republika pouze v pozici kompletátora těchto součástí a výrobků.
Podíl rychle rostoucí inovativní společnosti – v České republice se povedlo rozvíjet segment rychle rostoucích inovativních společností i v období finanční krize, kdy toto odvětví působilo anticyklicky. Bohužel v období od roku 2012 do současnosti podíl rychle rostoucích inovativních společností stagnuje.
Slabé stránky naopak klesající tendenci a v roce 2015 se naopak výdaje meziročně snížily o 0,26
%. Výdaje na vědu a výzkum jsou stále pod úrovní průměru zemí OECD, který činil 2,38 % HDP a například v Izraeli se dlouhodobě drží nad 4 % HDP, v roce 2015 činily výdaje 4,253 % HDP (OECD, 2015). Geograficky je polovina výdajů na VaV v České republice spotřebována v Praze.
Administrativní překážky, neefektivní státní instituce, korupce – tyto faktory silně ovlivňují inovativní prostředí a rozvoj společnosti a pro Českou republiku vyznívají v její neprospěch. Kvalita institucí, koordinace mezi nimi, stejně tak jako jejich
22 Příkladem může být tradiční brněnská firma Lachema, která několikrát vystřídala vlastníka, až ji koupila izraelská firma Teva jako svého konkurenta ve výrobě generických léčiv a která ji obratem zavřela i s jejím kompletním výzkumným zařízením. Nakonec se našel německý investor, který odkoupil malou část firmy a pokračuje s nadějným výzkumem léků proti rakovině, který se dostal do fáze klinických testů.
138
transparentnost a fungování. Samostatnou kapitolou je také uplatnitelnost a vymahatelnost práv. Ke slabinám dlouhodobě patří soudnictví a průměrná délka soudních sporů, jež odrazuje mnohé investory v potenciálních investicích do rizikových projektů. Indikátor administrativní efektivnosti OECD řadí Českou republiku do spodní části žebříčku zemí s hodnotou indexu 2,2 v roce 2012 oproti průměrné hodnotě 3,0 zemí OECD (OECD, 2013).
Špatný přístup k úvěrům – dle statistik OECD patří Česká republika v žebříčku mezi země s dlouhodobě podprůměrnými možnostmi získat bankovní financování pro začínající inovativní firmy (OECD, 2016).
Nedostatečně rozvinutý trh rizikového kapitálu pro začínající inovativní firmy.
Velikost trhu rizikového kapitálu v České republice činila v roce 2014 pouze 0,006
% HDP. Tento údaj v porovnání s inovativními zeměmi vychází jako silně podprůměrný – Izrael 0,38 % HDP (OECD, 2016).
Nízká spolupráce zahraničních podniků s vědeckými centry.
Celkově nízká spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Česká republika trpí dlouhodobě špatnými vazbami v oblasti vědy a výzkumu mezi veřejným a soukromým sektorem. Počet publikací ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru byl v roce 2014 v České republice 13,8 na 1 mil. obyvatel oproti průměru EU s 33,9 vydané publikace na 1 mil. obyvatel23 (UNESCO, 2016).
Nízký podíl výdajů na vědu a výzkum v terciálním školství financované soukromým sektorem. V České republice činil tento podíl v roce 2014 necelé 2 % oproti více než 5 % průměru zemí OECD a více než 14 % v Německu (OECD, 2016).
Nedostatečná responzivnost školského sektoru – školství reaguje příliš pomalu na chybějící množství určitých oborů a naopak nadbytečné množství jiných oborů a jejich absolventů. Příkladem jsou technické obory nebo výuční obory, které
23 Finsko například provozuje agentury Tekes a Finpro, které mají za úkol pomáhat při navazování spolupráce soukromých podniků a výzkumných institucí, s tím, že vytvářejí a projektují studie proveditelnosti a pomáhají dále při realizaci zejména na zahraničních trzích (UNESCO, 2016).
139
produkují dlouhodobě nižší množství absolventů, než je trh skutečně schopný absorbovat a kolik jich vyžaduje (ČSÚ, 2016).
Nedostatečné informační zdroje – chybí centrální databáze informací, přehledně koncipovaná s pravidelnými aktualizacemi pro inovační projekty monitorující jejich podporu.
Nedostatek vysoce motivovaných pracovníků – v České republice je obecně nedostatek technických a dalších pracovníků s potřebnou vysokou motivací. Jedním z projevů je nízká pracovní mobilita typická pro Českou republiku a ochota pracovníků se dále jinak přizpůsobovat.
V České republice vzniklo malé množství inovativních firem mladších 10 let, které se rozrostly a uplatnily v celosvětové konkurenci.
Příležitosti
Podpora investic a rozvoj trhu rizikového kapitálu – Česká republika má velice malý trh kapitálu s omezeným množstvím investorů ochotných podpořit start-upové projekty. Značný potenciál se tedy nabízí v nastavení vhodných podmínek a případných vhodně směrovaných pobídek pro rizikové investory ochotné podpořit inovační start-upové projekty a to nejen v segmentu ICT. Velikost trhu rizikového kapitálu v České republice byla v roce 2015 na velmi nízké úrovni 0,006 % HDP v porovnání s průměrem zemí OECD, který dosahoval 0,03 % HDP a Izraelem, kde velikost trhu rizikového kapitálu dosahuje dokonce 0,38 % HDP (OECD, 2016).
Soukromé investice do veřejných projektů – Česká republika má také značné rezervy v podobě nízkých investic ze soukromé oblasti do sektoru veřejného výzkumu. V roce 2013 byly investice ve výši 0,022 % HDP. Tato hodnota nedosahuje ani poloviny průměru EU, která činila 0,052 % HDP ve stejném roce (EC, 2015).
Vnitřní spolupráce podniků, spolupráce s univerzitami – v České republice se skýtá značný prostor pro růst inovačních možností podporou a nastavením lepších podmínek pro spolupráci podniků a univerzit. Podniky nevyužívají potenciálu, který se v České republice nabízí na univerzitní půdě a zároveň školy a univerzity jsou silně podkapitalizované pro svoji samostatnou činnost.
140
Podpora inovací a inovačního prostředí v segmentu MSP – Česká republika dosahuje průměrných výsledků na poli inovací malých a středních podniků a výrazně zaostává za technologicky zaměřenými státy, jako je například srovnávaný Izrael, kde v segmentu malých podniků inovuje téměř 85 % firem. V České republice naopak podíl inovujících podniků v segmentu malých podniků výrazně poklesl od roku 2006 z 52,3 % na 35,2 % v roce 2014 (OECD, 2016).
Lepší využití výzkumných center – s poslední době vzniklo v České republice značné množství výzkumných center a inkubátorů pro inovativní podniky, viz příloha B, C, D, ale často se potýkají se špatnou administrací a nenaplněním kapacit, omezeným dalším rozvojem a nízkou vědeckou kooperací mezi sebou.
Snížení administrativních překážek pro začínající a inovativní firmy. Jasně nastavená pravidla podpory a její podstatné zvýšení, které zpětně povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační produktivity.
Zvýšení efektivnosti vládních institucí a veřejného sektoru. Netransparentní fungování spolu se špatnou kontrolou státních úřadů se zpětně projevuje v nejen v neefektivitě vládních investic, ale také špatně nastavenou podporou inovačních firem a inovačního prostředí. V roce 2016 se Česká republika umístila mezi nejhoršími zeměmi v žebříčku efektivnosti vládních institucí s téměř o třetinu horším výsledkem než průměr zemí OECD (Dutu & Sicari, 2016).
Globalizace výzkumných center nadnárodních společností. Většina nadnárodních společností v České republice začala nejprve provozovat výrobní závod, ke kterému postupně časem přidávala i výzkumná centra a zvyšovala počet zaměstnanců působících ve vývojových a výzkumných odděleních. V roce 2014 přesáhl počet vědecko-výzkumných pracovníků ve státním i soukromém sektoru 35 tisíc. Od roku 2005 došlo k navýšení o více než 15 tisíc těchto pracovníků (ČSÚ, 2015).
Hrozby
Rozvinutá a lépe kapitalizovaná zahraniční konkurence.
Nízký růst produktivity práce. Česká republika vykázala nejnižší růst produktivity mezi zeměmi Visegrádské skupiny a to o 11,4 % v období 2000-2014. V letech 2000-2007 produktivita výrazně konvergovala k průměru zemí OECD, nicméně od
141
roku 2007 produktivita v České republice stagnuje a již se dále nepřibližuje průměru rozvinutých zemí OECD. Jedním z důvodů nízkého růstu produktivity jsou právě neefektivita a nedostatek inovací, zejména v oblasti ICT. Nejvyšší nárůst produktivity v období 2000-2014 naopak zaznamenalo Slovensko a to ve výši 25,2
% (WB, 2015).
Pokles konkurenceschopnosti. V letech 2010-2014 došlo k výraznému poklesu konkurenceschopnosti dle indexu konkurenceschopnosti států, který každoročně publikuje Světové ekonomické fórum. Nad hodnotu indexu roku 4,66 z roku 2010 se České repulice podařilo dostat až v roce 2016 s hodnotou indexu 4,69 (WEF, 2017).
Závislost ekonomiky na firmách s omezenou podnikatelskou autonomií. Podíl zahraničních firem na tvorbě přidané hodnoty v České republice činil 31,7 % v roce 2013. Nicméně i z této vazby má Česká republika množství výhod, co se týká inovačního prostředí daným fungováním nadnárodních společností na svém území (ČSÚ, 2014).
Dlouhodobě podfinancované školství24. Mezi lety 2008-2014 se dle žebříčku Global Competitivness Report Světového ekonomického fóra snížila velmi podstatně kvalita vzdělávacího systému v České republice. V roce 2008 se Česká republika umístila v žebříčku na pozici 26., do roku 2014 postupně poklesla až na místo 67. Obdobná je situace dostupnosti výzkumných a technických pracovníků, kde Česká republika poklesla mezi lety 2008 a 2014 o 53 míst na celkové 64.
pořadí žebříčku zemí v indexu. Česká republika měla také tradičně vysokou míru nejvyšší matematické vzdělanosti. Tato míra klesla mezi lety 2003-2012 z 18 % na 13 %. Celkově se systém školství v České republice dostává do pozice, kdy neodráží potřeby pro ekonomický rozvoj založený na inovacích, což se již začíná odrážet ve zhoršující se situaci v oblasti lidského kapitálu dostupného pro firmy (WEF, 2017).
24 Špatnou finanční situaci univerzit demonstruje příklad v Brně, kdy se město rozhodnulo pro plošnou podporu platů studentů doktorského studia na univerzitách z rozpočtu města (iRozhlas, 2017).
142
Politická situace a nestabilita. Současná politická situace nedostatečně podporuje rozvoj a fungování inovačního prostředí, inovativních malých a středních podniků a investic do vědních oborů 21. století jako bio-genetika, nano-technologie, ICT a vyšší podpory se spíše dostává například firmám ve zpracovatelském odvětví.
Obchodní překážky a limity v pohybu zboží a služeb v rámci Evropské unie. České republika je obchodně úzce navázána na Schengenský prostor a jakékoliv omezení by mělo za příčinu výrazný negativní dopad na hospodářství.
Negativní geopolitický vývoj na Středním východě, v okolí a uvnitř Evropské unie, má za následek ekonomické oslabení EU, což má následně také dopad na vývoj prostředí České republiky.
Nízký počet domácích firem, kterým se povedlo prosadit se mezi celosvětovými high-tech firmami (UNCTAD, 2015).
Slabě motivovaná pracovní síla projevující se podprůměrně nízkou mobilitou mezi zeměmi OECD (OECD, 2016).
6.2.2 Izrael
Silné stránky
Dlouhodobý pozitivní trend v rozvoji lidských zdrojů – soustavný růst indexu rozvoje lidských zdrojů. Mezi lety 1974 a 2014 vzrostl počet let strávených vzděláváním z 10,1 na 16 let. Výdaje na vzdělání a výchovu v roce 2014 dosáhly 5,6 % HDP (UNESCO, 2016).
Vysoká kvalita univerzitního vzdělání spolu s výzkumným zaměřením – Izrael má 8 univerzit s vědecko-výzkumným zaměřením, vysoký počet vědeckých pracovníků na univerzitách, vysoký počet vydaných a citovaných článků, realizovaných patentů ve spolupráci s univerzitami.
Silná vládní podpora vědy a výzkumu – Izrael dlouhodobě nabízí silnou státní podporu ve formě dotací, snížení daní nebo jiných výhod pro firmy investující
143
v Izraeli ve vědě a výzkumu. Pro tento účel byl přijat speciální zákon – Encouragement of Capital Investments (OECD, 2016).
Podnikatelská kultura a nadprůměrně vzdělaní pracovníci – izraelské lidské zdroje25 patří mezi světovou špičku ve vzdělanosti, podnikatelském zaměření a mezinárodních zkušenostech. Soutěživá a kreativní podnikatelská atmosféra je brána jako společenský standard.
Vysoce proinovační prostředí – v posledních 20 letech se Izrael zaměřil na podporu středně a vysoce technicky náročných produktů. Izrael se umísťuje dlouhodobě na nejvyšších příčkách ve výdajích na vědu a výzkum. Nachází se zde druhá nejvyšší koncentrace high-tech společností na světě. Izrael také patří ke špičce ve spolupráci univerzitní a komerční sféry. Podpora fondů rizikového kapitálu a inovativních inkubátorů vedla ke vzniku oblasti s vysokou koncentrací high-tech společností Silicon Wadi, což je obdoba amerického Silicon Valley (Senor et al., 2009).
Silně rozvinutý trh s rizikovým kapitálem26 – Izrael je řazen jako druhý nejlepší stát na světě v oblasti přístupu inovativních firem k rizikovému kapitálu po USA. Na trhu rizikového kapitálu v současnosti aktivně působí více než 70 fondů rizikového kapitálu. V roce 2013 byl v Izraeli investován rizikový kapitál ve výši 2,324 mld.
Vyznačuje se nedisciplinovaností, neformálností, zpochybňováním zaběhnutých věcí, ale i houževnatostí a týmovým duchem. Známý je izraelský výraz chucpe, který právě vystihuje jistý druh drzosti, opovážlivosti.
Vše je navíc prolnuto historickými zkušenostmi i současnou obtížnou geopolitickou situací (Senor et al., 2009).
26 V Izraeli vznikl v roce 1991 mimořádně úspěšný program YOZMA, který je celosvětově brán jako jeden z nejlepších fondů rizikového kapitálu na investování do technologických firem. Investor musí sehnat 12 mil.
dolarů a vláda přispěje dalšími 8 mil. dolarů, s tím, že pokud bude fond fungovat, může si investor vše odkoupit za původní cenu; investor si nechá celý zisk a vláda navíc nese částečně riziko (Senor et al., 2009).
144
farmaceutického a biotechnologického průmyslu. Aktivity dále rozšiřuje do dalších moderních oblastí jako nanotechnologie, ekologie a využití alternativních paliv.
SETI program a mezinárodní spolupráce – Izrael jako jednu ze svých priorit určil mezinárodní spolupráci. Pro svoje univerzity a vědecké pracovníky nabízí nejrůznější granty na podporu mezinárodní spolupráce a exportu high-tech výrobků.
Za posledních 20 let vzrostlo mezinárodní spoluautorství izraelských publikací z 35
% na 47 %. Zahraniční podíl na hrubých výdajích na vědu a výzkum vzrostl z 19 % na 49 % za stejné období. Evropská unie mezi lety 2007-2013 poskytla Izraeli 800 mil. USD v programu 7th Framework Programme v rámci vědecké spolupráce, z čehož více než dvě třetiny byly určeny pro univerzity. Pro období 2014-2017 navazuje program vědecké spolupráce Horizon 2020 (OECD, 2017).
Slabé stránky
Zaostává podpora odvětví mimo high-tech obory. Nadprůměrný výkon části ekonomiky s technologicky špičkovými výrobky staví tuto část ekonomiky do pozice hlavního zdroje růstu a inovací v zemi. Stále však chybí inkluze ostatních tradičních oborů a služeb, které technologicky zaostávají a neúčastní se tak zřetelně inovačního pokroku. Tato skutečnost se dále odráží na příjmové nerovnosti mezi obyvateli, kdy roste podíl obyvatel spadající do nízkopříjmové kategorie obyvatel.
Bariéry v podnikání, neefektivní státní správa – Izrael patří mezi zeměmi skupiny OECD do podprůměrné části žebříčku při hodnocení podnikatelských podmínek a bariér v podnikání. Zejména se jedná o příliš složitou úřední byrokracii, která brzdí rozvoj inovací, podnikání a konkurenceschopnosti (OECD, 2015).
Stagnující vědecký rozvoj na univerzitách – množství vědecko-výzkumných pracovníků v akademickém sektoru zůstává za poslední dvě desetiletí téměř konstantní (CBS, 2016).
Celková nižší vědecká produktivita – mezi lety 1960 a 1994 držel Izrael prvenství v produktivitě článků s počtem 1 570 vědeckých článků na 1 mil. obyvatel zaregistrovaných indexem Science Citation Index. V roce 2014 se nacházel již na 12. místě v žebříčku a dále od roku 1994 klesla produktivita o téměř 30 % v
145
mezinárodním srovnání. Důvodem jsou stagnující počty vědecko-výzkumných pracovníků a stagnující výdaje na vědu a výzkum (UNESCO, 2016).
Chybějící dlouhodobá strategie SETI programu. Izrael v současnosti postrádá středně a dlouhodobou strategii pro další rozvoj inovačního a vědeckého prostředí.
Chybí společné řízení pro jednotlivé části, jako jsou technologická centra, výzkumná centra na univerzitách, medicínská výzkumná centra, samostatná výzkumná centra, firemní výzkumná centra a vědecká zařízení pod Ministerstvem pro vědu a technologie. Tato chybějící část často způsobuje duplikování činností a ztrátu synergických efektů.
Rozvoj inovací, vědy a výzkumu mimo oblast ICT. Tato část zahrnuje komplexní činnosti související nejen se vznikem nové infrastruktury pro výzkum, ale také získáním a koordinací vhodných lidských zdrojů, finančního kapitálu a komerčního
Rozvoj inovací, vědy a výzkumu mimo oblast ICT. Tato část zahrnuje komplexní činnosti související nejen se vznikem nové infrastruktury pro výzkum, ale také získáním a koordinací vhodných lidských zdrojů, finančního kapitálu a komerčního