Ověření hypotéz

Jak již bylo uvedeno, průzkumu v dotazníku se zúčastnilo celkem 257 firem. Použité otázky v dotazníku jsou několika různých typů a variant: dichotomické (alternativa ano-ne) a alternativní (výběr jedné nebo několika variant). Kódování otázek bylo provedeno buď pomocí dichotomických veličin, kdy 0 značí „ne“ a 1 značí „ano“ nebo označení a výběru dané varianty.

Získané odpovědi byly podle uvedeného kódování zaneseny do tabulky. Následně byly vytvořeny názvy jednotlivých proměnných a zadány textové hodnoty pro jednotlivé varianty. Z takto upravených dat byly vytvořeny v programu MS EXCEL kontingenční tabulky a ty byly poté přeneseny a použity pro výpočty v licencované verzi programu PQStat.

157

Pro zkoumání výsledných dat kontingenčních tabulek byly vybrány tyto koeficienty:

Pearsonův koeficient kontingence zmenšením počtu řádků, resp. sloupců o jedna.

Kromě výše zmíněných koeficientů existují i další koeficienty kontingence, např.

Čuprovův koeficient, který nabývá hodnoty z intervalu [0;1] jen když r = s (pro čtvercové kontingenční tabulky).

Existují metody měření intenzity závislosti slovních znaků, které jsou založeny na jiných principech, než je čtvercová kontingence.

158

pokud oba znaky nabývají dvou hodnot. Asociace je zvláštním případem kontingence.

6.3.4.1 Hypotéza 1 - Inovace v ICT mají podstatný vliv na rozvoj firem v České republice.

Záměrem úvodní části ověření stanovených hypotéz disertační práce pomocí dotazníkového šetření bylo odpovědět na otázku, zda inovace v ICT mají vliv na rozvoj a prosperitu firem v ČR. Odpovědi na tyto otázky poskytnulo 257 respondentů. Jako data k výslednému zpracování analýzy byly použity odpovědi v dotazníku na otázky týkající se souvislostí realizované inovace v ICT a výsledného efektu inovací. Na stěžejní otázku ohledně výsledného efektu inovací mohly dotazované firmy odpovědět následovně:

 inovace neměla vliv,

 inovace vedla k udržení postavení na trhu a konkurenceschopnosti,

 inovace vedla k získání dočasné převahy nad konkurencí,

 inovace vedla k získání dominantní dominantní výhody nad konkurencí,

 inovace vedla k získání absolutní výhody nad konkurencí.

V tabulce 8 jsou uvedeny jednotlivé procentuální podíly odpovědí na otázky z dotazníkového šetření, které jsou rozdělené dle skupin výsledného efektu inovací. Ve skupině podniků, která uvedla, že inovace neměla žádný vliv, měla nejvyšší zastoupení skupina, která uváděla, že se inovace netýkala ICT a to 43 %. Ve skupině podniků, kterým inovace pomohla v udržení postavení a konkurenceschopnosti, bylo nejvyšší zastoupení také ve skupině, která se netýkala ICT – 34 %. Naopak ve skupině firem, která uvedla, že inovace vedla k získání dočasné převahy nad konkurencí, měly inovace, které nesouvisely s ICT, nejnižší zastoupení – 12 %. Ve zbývajících skupinách firem, které uvedly, že inovace vedla k získání dominantní konkurenční výhody a získání absolutní konkurenční

159

výhody, měly inovace, které nesouvisely s ICT, nejnižší zastoupení – 13 %, respektive 18

%.

Tabulka 8: Podíl inovací souvisejících s ICT a vliv na rozvoj firem (%) Inovace

Obrázek 26 znázorňuje analýzu závislosti, kdy: p = 0,006439 při vztahu α > p, tj. zamítáme hypotézu H0 o nezávislosti zkoumaných znaků a vzhledem k velkému statistickému souboru můžeme prohlásit prokázání korelace mezi veličinami. Výsledkem analýzy je prokázání závislosti rozvoje firem a inovací v ICT. Výsledky této analýzy korelují se zjištěními uvedenými v kapitolách 3.3, 3.5 a 3.6.

160

Obrázek 26: Analýza závislosti inovací v ICT a vlivu na rozvoj firem

Zdroj: Vlastní výpočet

6.3.4.2 Hypotéza 2 – Realizace inovací v ICT závisí na velikosti podniku.

Hlavní úlohou této části výzkumu bylo zjistit, zda velikost podniku ovlivňuje nějakým způsobem realizování inovací v ICT. Respondentům byla položena otázka, zda realizovaná inovace nějakým způsobem týkala ICT. Na otázku bylo možné vybrat jednu z následujících odpovědí:

 inovace částečně souvisela s ICT,

 inovace se týkala výhradně ICT,

 inovace tvořila podstatnou část ICT,

161

 inovace vůbec nesouvisela s ICT.

Celkem bylo získáno 257 odpovědí, které byly poté porovnány s velikostí dotazovaných firem. V tabulce 9 jsou uvedeny údaje ohledně podílů realizovaných inovací v ICT a velikostí jednotlivých podniků. Celkově více než pětina firem uvedla, že daná inovace vůbec nesouvisela s ICT. Nejméně firem odpovědělo kladně na tuto otázku v segmentu mikropodniků a to 12 % a nejvíce v kategorii středních podniků a to celkem 35 %. Jako zajímavý údaj z analýzy vyplývá zjištění, které ukazuje na rozdíl mezi malými a velkými podniky v kategorii inovací, která se výhradně týkala ICT. V případě malých podniků se zjištěná hodnota týká 26 % podniků a v případě velkých podniků pouze 8 %. Tyto hodnoty budou dány pravděpodobně vzorkem testovaných podniků, kdy v segment mikro a malých podniků je značná část právě z oboru ICT. Nicméně v kategorii velkých podniků téměř polovina všech realizovaných inovací se alespoň částečně týkala ICT a to 42 %. Celkově 86 firem odpovědlo v dotazníkovém šetření, že se inovace alespoň částečně týkala ICT, což je 31 % všech podniků, které danou otázku odpověděly. Nejvyšší podíl podniků v této kategorii byl v segmentu malých podniků a to 32 %.

Tabulka 9: Podíl realizovaných inovací v ICT a velikostí firem (%) Mikropodniky Malé

Obrázek 27 znázorňuje analýzu závislosti, kdy: p = 0,1069 při vztahu α < p, tj. nezamítáme

162

hypotézu H0 o nezávislosti zkoumaných znaků a vzhledem k velkému statistickému souboru můžeme prohlásit závislost za slabou. Výsledkem analýzy závislosti velikosti firem a realizovaných inovací v ICT tedy nebyla prokázána. Zajímavé a odpovídající zjištění nabízejí výsledky šetření pro mikro a malé podniky, kdy procento realizovaných inovací v ICT je vyšší než u středních a velkých podniků.

Obrázek 27: Analýza závislosti inovací v ICT a velikostí firem

Zdroj: Vlastní výpočet

163

6.3.4.3 Hypotéza 3 – Výsledek realizace inovací v ICT závisí na poskytnutí veřejné podpory.

Záměrem této části šetření bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit informace o nastavení systému podpor inovujících podniků s důrazem na obor ICT. Cílem bylo zjistit, kolik podniků se systémů veřejných podpor účastní, jejich velikosti a obory, dále jaké mají zkušenosti a jaké jsou hlavní atributy současného systému, které by změnili. Odpovědi na tyto otázky poskytnulo 257 respondentů. V úvodu této analýzy jsou uvedeny údaje ohledně velikosti podniků účastnících se systémů veřejných podpor a jednotlivých oborů.

Tabulka 10 nám poskytuje informace o poměru žádostí o podporu a získání podpory podle velikostí podniků. Více než 50 % získání podpory je v segmentu středních podniků a segmentu velkých podniků – tam je dokonce procento získání a využívání podpor 75,4 %.

Oproti tomu mikropodniky dosahují nízkého využívání podpor a dotací pro svoje inovační aktivity, a to 29 %. V segmentu malých podniků je podíl vyšší a to 38,6 %. Další důležitá informace získaná šetřením je podíl podniků, které se vůbec o získání jakékoliv podpory nepokoušely. V tomto ohledu je nejvyšší podíl opět ve skupině mikropodniků a to 51,6 %.

Segment malých podniků je v této kategorii také zastoupen vysokým procentem – 43,9 %.

Opačná situace již panuje v segmentech středních a velkých podniků, které dosahují v této skupině zastoupení 19,2 % a 15 %. Ačkoliv výsledek tohoto šetření ukazuje na jedné straně poměrně vysoké celkové využívání podpor podniky, na druhé straně ukazuje také nízké využívání státních podpor mikro a malými podniky.

Tabulka 10: Podíl žádostí a získání podpory dle velikostí podniků, (%)

Mikropodniky Malé

164

Tabulka 11 nám poskytuje informace o poměru žádostí o podporu a získání podpory podle oborů působnosti podniků. Tato tabulka dále rozšiřuje získané informace v tabulce 8. Do tabulky byly vybrány čtyři nejčastější obory z dotazníkového šetření uspořádané v tabulce sestupně dle zastoupení. Tabulka ukazuje na poměrně vysoké procento o oboru ICT firem, které se nepokoušely o získání podpory a to 32,2 % a zároveň i vysoké procento zamítnutých žádostí o podporu – 20,4 %. Zároveň v tomto oboru dotace nebo jiná podpora nebyla hlavním důvodem vzniku inovace, ale pouze podpůrným prostředkem. Podpora částečně pomohla v 37,8 % případů a pouze v 9,6 % byla hlavním kritériem inovativního chování firmy. Tento výsledek může být dán tím, že podniky působící v oboru ICT jsou právě často samy tvůrci inovativních řešení a jejich podnikání je na tom založeno. Naopak zpracovatelský průmysl, do jehož spektra patří podniky zpracovávající zemědělské produkty, jako například masokombináty nebo pekárny, jsou na opačném konci tabulky.

V segmentu zpracovatelského průmyslu se o získání dotace nepokoušelo 10,9 % podniků a pouze 5,2 % nebylo úspěšných. Celkový podíl podniků zpracovatelského průmyslu, který obdržel jakoukoliv státní podporu, čítá 83,9 %. Tyto výsledky šetření nám dávají informační nástin o rozdílné podpoře jednoho z hlavních inovativních segmentů ekonomiky, jakým je odvětví informačních a komunikačních technologií a srovnání podpory s klasickým průmyslovým odvětvím.

Tabulka 11: Podíl žádostí a získání podpory dle jednotlivých oborů působnosti podniků, (%)

ICT Obchodní

165

V tabulce 12 jsou uvedeny výsledky výzkumu, které nám dále poskytují cenné informace o vnímání podpory ze strany firem podle oborů, ve kterém působí. Vnímání podpory podnikání formou nejrůznějších dotací a podpor je pro velkou většinu firem nedostatečné.

Nejhůře vnímají proces podpory firmy ze segmentu informačních a komunikačních technologií a to pouze v 11,3 % případů jako dostatečný. Na opačném konci vnímání správného nastavení podnikatelských podpor je segment zpracovatelského průmyslu s 22,9

%. Na problém s velikostí finanční podpory poukazuje méně než čtvrtina firem, nejvíce v oboru profesních, vědeckých a technických činností a to 26,9 %. Naopak jako problém firmy celkově vidí složitost administrativního systému, systému podávání a schvalování dotací a pobídek, nejvíce 62,8 % z počtu dotazovaných firem v oboru informačních a komunikačních technologií. Další kategorie, kterou podniky považují za nedostatečně fungující, je informovanost o jednotlivých formách podpory. V této kategorii více než jedna třetina firem považuje fungování systému podpor a jeho informačních možností za nedostatečný. Opět nejvíce jsou nespokojené firmy z oblasti informačních a komunikačních technologíí a to 43,6 %. Nejvyšší rozdíly se nacházejí v celkovém vnímání systému podpor, kdy 78,5 % firem z oblasti informačních a komunikačních technologií nepovažují podporu za dostatečnou oproti 26,9 % firem z oblasti zpracovatelského průmyslu. Toto bude pravděpodobně dáno tím, že většina firem ze zpracovatelského průmyslu nějakou formu podpory již obdržela nebo s ní má pozitivní zkušenosti.

166

Tabulka 12: Náhled na systém podpor dle jednotlivých oborů působnosti podniků, (%) ICT Obchodní

činnosti

Profesní činnosti

Zpracovatelský průmysl Podpora je dostatečná a

proces správně nastaven 11,3 15,6 12,0 22,9

Vyšší finanční podpora 21,4 25,3 26,9 15,5

Zjednodušit administrativní

proces 62,8 47,7 56,3 51,2

Zvýšit informovanost o možnostech podpory a jejím

získání

43,6 38,2 36,5 34,2

Změnit systém podpory a zvýšit podporu inovativních

firem

78,5 44,3 60,4 26,9

Zdroj: Vlastní zpracování

Pro ověření stanovené hypotézy byla také vypracována analýza závislosti mezi výsledkem realizace inovací danou změnou postavení firem na trhu a získáním veřejné podpory. Byla stanovena nulová hypotéza H0: P = 0 (tj. neexistuje zde závislost mezi výsledkem realizace inovací a získáním veřejné podpory). Alternativní hypotéza je H1: P > 0 (tj. existuje závislost mezi výsledkem realizace inovací a získání veřejné podpory). Hladina testu byla stanovena na 5 %, tj. α = 0,05. Výsledek analýzy p = 0,7781 při vztahu α < p, tj.

nezamítáme hypotézu H0 o nezávislosti znaků a vzhledem k velkému statistickému souboru můžeme prohlásit závislost za slabou.

167

Obrázek 28: Analýza závislosti výsledku inovací na poskytnutí veřejné podpory

Zdroj: Vlastní výpočet