Úspěšný podnikatel je ten, kdo dokáže využít změny ve svůj prospěch (Drucker, 2003).
Podle Druckera je nutné, aby si podnikatelé uvědomili význam systematických inovací a využívali je v praxi. Sledování změn znamená sledovat těchto specifikovaných 7 zdrojů inovačních příležitostí. První čtyři inovační příležitosti jsou brány jako vnitřní, zbylé tři jako vnější.
Vnitřní příčiny:
1. neočekávané události - neočekávaný úspěch nebo neúspěch, neočekávaná vnější událost,
2. rozpor - mezi skutečností takovou, jaká je a takovou, jakou bychom ji chtěli mít, 3. inovace založená na změně pracovního postupu,
4. změna struktury odvětví nebo trhu, na kterou není nikdo připraven.
Vnější příčiny:
1. demografické změny, 2. změny v pohledu na svět, 3. nové znalosti.
53
Seznam zdrojů inovací je sestaven podle klesající spolehlivosti a předvídatelnosti. Analýza neočekávaných událostí není brána jako příliš riskantní a inovace z ní vyplývající se obvykle v krátké době po svém zavedení projeví měřitelnými výsledky. Oproti tomu jsou inovace, založené na nových vědeckých poznatcích, nejméně spolehlivé.
Ad 1. Neočekávaná událost a) neočekávaný úspěch
Jako nejlepší cesta k inovaci se nabízí neočekávaný úspěch10. Ačkoliv je brán jako nejméně riskantní zdroj inovací, tak je využíván proti očekávání málo. Často nastávají situace, kdy je vedením odmítán, protože narušuje fungující systém a proces přijmutí a zpracování úspěchu vyžaduje zvýšené náklady na většinu vstupů v dané entitě. Navíc většinou dochází v oblasti, ve které úspěch není firmou neočekáván a navíc i mimo hlavní obor, ve kterém firma působí a na kterém je postavena. Pro možnost správného využití inovací je důležité provádět analýzy.
b) neočekávaný neúspěch
Neúspěch většinou není považován za známku příležitosti inovovat. Neúspěch by měl být brán jako atribut změny oproti plánu. A naopak tato změna by měla být brána jako nová příležitost. Neočekávaný neúspěch nelze identifikovat a napravit analýzami. Naopak je důležité hledat a pokusit se najít chybu komunikací s lidmi, kterých se inovace dotýká. Ke změně často dojde ještě před událostí, kterou této změně přiřazujeme. Může jít o změny demografické, změny životního stylu a podobně.
c) neočekávaná vnější událost
Je definována jako možnost k využití již existujících znalostí v nových produktech a procesech. Pro tuto možnost je však potřeba více než štěstí nebo intuice; firma musí samostatně vyhledávat příležitost k inovaci a musí být schopna ji efektivně využít. Firma
10 Neočekávaný úspěch není jen příležitostí k inovacím, ale naopak přímo inovace a jejich využití vyžaduje.
Příkladem může být objev polymerových vláken v několika chemických laboratořích za první světové války.
Protože byl jejich výzkum zaměřen na něco jiného, využitím vláken se dále nezabývali a vlákna byla znovu objevena firmou DuPont až v roce 1928 (Drucker, 1993).
54
však musí mít nezbytné znalosti a schopnosti – toto je nezbytnou podmínkou využití neočekávaných vnějších událostí. Často je nutné nejen inovovat produkt, ale i všechny procesy na něj navázané.
Ad 2. Rozpor
Rozpor je nesouladem mezi skutečností takovou, jaká je a takovou, jakou bychom ji chtěli mít. Jeho zdrojem může být:
nesoulad s ekonomickou realitou, například stoupá poptávka, ale ekonomické výsledky se nezlepšují,
rozpor mezi skutečností a předpoklady, tzn. neefektivně nasměrované úsilí,
rozpor mezi předpokládaným a skutečným chováním zákazníka a jeho hodnotami, tzn. nepochopení skutečných potřeb zákazníka.
Ad 3. Změna procesu
Jedná se o zlepšení již existujícího postupu, včlenění nových znalostí, eliminaci slabých míst. Zavedení nového či vylepšení stávající procesu často vede k možnosti realizace nových dříve nerealizovatelných procesů.
Ad 4. Struktura odvětví a trhu
Malá změna na trzích nebo v průmyslovém odvětví může způsobit celkový kolaps zaběhnutých pořádků. Přizpůsobení těmto změnám musí být rychlé a adekvátní, jinak se podnik dostane do existenčního ohrožení. Hlavními indikátory změn jsou:
rychlý růst odvětví,
nalezení nových segmentů trhu,
konvergence technologií (např. použití počítačů v telekomunikacích),
rychlá změna oboru a z ní vyplývající potřeba strukturální změny.
55 Ad 5. Demografie
Jedná se o vnější vlivy, které jsou dobře popsatelné a predikovatelné. Demografie a její vývoj má významný vliv na objem a strukturu prodejů. Odborné znalosti, průměrný věk, natalita, mobilita apod. jsou faktory, které mají v ekonomice zásadní roli.
Ad 6. Změna postojů
Změna v přístupu ke zdraví vyvolává změny všech odvětví spjatých se zdravotní péčí, výživou, způsoby trávení volného času a otevírá nové možnosti na trhu. Je třeba vzít v úvahu rostoucí migraci a takové jevy jako feminismus, regionalismy apod. Pro inovace založené na změně postojů je velmi důležité načasování. Je nutné být první. Protože však není jisté, jde-li o jev dočasný či trvalejší, musejí takové inovace začínat v malém rozsahu a být velice specifické.
Ad 7. Nové znalosti
Inovace založené na nových znalostech jsou často právě tím, co je obecně bráno jako inovace. Zdrojem tohoto druhu inovací jsou nejen nové vědecké nebo výzkumné poznatky, ale i společensky založené inovace. U těchto inovací je doba mezi objevem nového poznatku a jeho využitím v praxi nejdelší. Obvykle jsou založeny na konvergenci nebo synergii různých druhů znalostí a jejich úspěch vyžaduje pečlivou analýzu všech faktorů, koncentraci na získání strategické pozice na trhu a podnikatelský způsob řízení. Inovace založené na nových znalostech s sebou nesou vysoké riziko, které je cenou za to, že mohou skutečně výrazným způsobem ovlivnit nejen změny výrobků a služeb, ale celého náhledu na svět a naše místo v něm.
56