Již jsme poukázali na vliv inovací v ekonomickém rozvoji, je třeba poukázat a více rozvinout vliv podnikatelských subjektů na ekonomický a celkový rozvoj. Pokud bychom
86
zůstali u neoklasických ekonomických teorií, dostali bychom se k závěru, že podnikatelské subjekty nejsou významným prvkem utvářejícím ekonomické prostředí a nenesou podstatný vliv. Naproti tomu v Schumpeterových a neo-Schumpeterových teoriích, jak již bylo zmíněno, jsou podnikatelé a firmy hlavním klíčovým prvkem ekonomického systému.
Podnikatel je tím, kdo přináší inovace do systému, nehledě na to, zda se jedná o jednotlivce, malou firmu nebo korporaci. Autor Wong et al. (2005) dávají do souvislosti vztah mezi podnikateli a ekonomickým růstem díky podnikatelským přínosům v oblasti inovací. Autor Thurik et al. (2004) dávají do souvislostí vztah mezi inovacemi a ekonomickým rozvojem v souvislosti s následujícími vztahy:
podnikatelé jsou zásadně důležití v počátcích rozvoje průmyslových odvětví,
podnikatelé často vstupují na trhy díky představení nového výrobku nebo služby pro zákazníky,
podnikatelé vstupem na trh zvyšují konkurenci a následně produktivitu,
mohou zlepšit a rozvinout znalosti o současných technických možnostech,
či případně, jak pracovat efektivněji.
V roce 2001 autoři Audretsch & Thurik zkoumali, zda existuje vztah mezi podnikatelským sektorem a ekonomickým růstem jako součástí celkového společenského rozvoje. Použili dvě různá měřítka pro podnikatele:
podíl ekonomické aktivity malých firem,
množství živnostníků v ekonomice.
Za použití rozdílných vzorků dat států OECD z různých časových úseků dospěli ke shodným závěrům. Zvýšení činnosti podnikatelů vede ke zvýšení ekonomických ukazatelů růstu. Autoři poukazují, že role podnikatelů jako zdroje společenského a ekonomického růstu se v současnosti upevnila. Dále naznačují, že role malých podnikatelů se stává více důležitou díky jejich napomáhání efektu přelití inovací a nových znalostí do společnosti, které vytvořily velké organizace.
87
Autoři Wennekers, Van Stel, Thurik & Reynolds (2005) v jiné studii naznačují, že vztah mezi ekonomickým rozvojem a vznikajícími firmami má tvar písmene U. Podnikatelské subjekty hrají odlišnou roli v rozdílných ekonomických stupních vývoje. Nicméně omezením této studie je zahrnutí pouze nově vznikajících firem.
Zajímavé zjištění přináší také výzkum autorů Tang a Koveos (2004), který poukazuje, že ve vyspělých zemích má pozitivní vliv na růst HDP zejména ,,rizikové podnikání“ nikoliv ,,inovativní podnikání“. Takzvané rizikové podnikání totiž vztahují k vytvoření něčeho nového, oproti inovativnímu podnikání, kde již existující firmy pouze inovují své stávající produkty. Tento vztah vysvětlují ekonomickým cyklem, kde existuje pozitivní korelace mezi rizikovým podnikáním a ekonomickým růstem, jako pro-cyklického činitele, naproti tomu je vztah mezi inovativním podnikáním a ekonomickým rozvojem proti-cyklický.
Nedospěli k potvrzení, že vznik nových firem má za následek ekonomický růst, protože vznik nových firem může být naopak výsledek růstové fáze ekonomiky. Naproti tomu v klesající fázi ekonomiky je žádoucí růst inovačních podnikatelských aktivit.
Problematickou částí těchto analýz a srovnávání jejich výsledků je měření podnikatelských aktivit. Rozdílné studie se zaměřují například na sektor MSP nebo na nově vzniklé podniky jako inovativní start-upy.
Jedním z nejznámějších a nejrespektovanějších měření je Globální podnikatelský monitor (GEM), který je již 18 let v řadě vypracováván univerzitami Babson College v USA a London Business School v UK. Průzkum vznikl v roce 1999 a je založený na více než 200 000 rozhovorů ročně, 300 akademických a vědeckých institucích, 500 specialistů zabývajících se podnikatelským prostředím. Tato data jsou získávána z více než 100 států.
Podnikatelský monitor zkoumá zejména:
chování a postoje jednotlivců v podnikání,
národní kontext a jak ovlivňuje podnikatelské prostředí.
Výsledky průzkumu jsou dále využívány institucemi, jako jsou Organizace spojených národů, Světové ekonomické fórum, Světová banka, OECD. Průzkum v roce 2016 obsáhl 69,2 % světové populace a 84,9 % světového HDP. GEM jako součást svého měření podnikatelských aktivit v jednotlivých ekonomikách používá index zvaný TEA – Total
88
Entrepreneur Activity Index. Tento index měří poměr podnikatelů mezi lety 18 a 64, kteří založili novou firmu nebo provozují firmu mladší než tři a půl roku a kterou vlastní alespoň částečně. V tomto případě se neměří podnikatelé a osoby, kteří vytvářejí inovační kombinace již fungujících produktů a služeb, ale pouze nové firmy na trhu. V předchozí části kapitoly 3.4 jsme se zabývali teorií hospodářských vln dle autora Schumpetera.
Schumpeter sám postupně upravil svou teorii a od teorie inovací pocházející od malých firem, které uvedl ve studii Teorie hospodářského vývoje z roku 1911 a teorii, která poukazuje na spojení velkých podniků a korporací s inovacemi, které mají prostředky a motivaci pro investice do vědy, která byla publikována v knize Kapitalismus, socialismus a demokracie v roce 1942 (Schumpeter, 1961). Autor Arrow (1962) rozporuje Schumpeterovu teorii s tím, prostředí s vyšší konkurencí více inovuje než prostředí, kde působí monopol, na který nejsou žádné tlaky k inovačnímu chování. Monopol produkuje relativně malý výstup, mezi který musí rozprostřít svoje fixní náklady, zvyšující ceny a produkující nižší výstup, aby maximalizoval zisk. Nicméně inovace nejsou limitované na velké či malé firmy. Příspěvek podnikatelského prostředí na ekonomický rozvoj nemůže být měřen pouze přispěním nově vzniklými firmami, protože jejich efektivnost a rozsah nejsou také měřeny počtem nových firem. Výzkumy ohledně příspěvku podnikatelského prostředí k ekonomickému rozvoji se spíše zaměřují na roli MSP v porovnání s velkými firmami v ekonomickém rozvoji, než jakou roli hraje podnikatelství celkově v ekonomickém rozvoji.
Inovace byly identifikovány jako nezbytné pro ekonomický rozvoj a podnikatelé byli zároveň identifikováni jako tvůrci inovací. Z tohoto vztahu vyplývá nenahraditelná role podnikatelů v ekonomickém rozvoji.
89