• No results found

Právní ochrana inovací

4.3 Vnější faktory

4.3.4 Právní ochrana inovací

V oblasti vzniku inovací a jejich komerčního využití je ochrana duševního a průmyslového vlastnictví jedním ze základních předpokladů. Do této oblasti patří nejrůznější technologie, software, práva k průmyslovému vlastnictví, ochranná opatření. Za podstatné z hlediska inovací je zejména považována ochrana průmyslového vlastnictví16. Předměty ochrany průmyslového vlastnictví jsou zejména tyto:

 patenty,

 užitné vzory,

 průmyslové vzory,

 ochranné známky.

Důležité je také vymezení ochrany vztahu mezi uživateli a tvůrci ke knižním, hudebním, filmařským, softwarovým a dalším duševním produktům, které upravuje autorské právo.

4.3.4.1 Patenty

Patent je nejvyšší forma průmyslového vlastnictví, jehož vlastnictví poskytuje majiteli výhradní právo k vynálezu. Patentová ochrana k vynálezu se poskytuje na dobu určitou a je omezena na maximálně dvacet let od podání patentové přihlášky. Poté již totéž technické řešení nelze patentovat a muselo by dojít ke zcela nově vyvinutému řešení, které by již znovu patentovat šlo. Majitel patentu má výluční právo na nakládání s vynálezem.

Patentová ochrana dává majiteli právo, aby bez jeho souhlasu nemohl nikdo jiný vynález použít ve svém řešení. Pokud se majitel rozhodne vynález, na který je udělena patentová ochrana poskytnout k použití konkurenci, lze tak učinit licenční smlouvou. Je možné také patent prodat. Legislativa upravuje udělování patentů na základě zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (Klímová, 2006).

16 Průmyslový výrobek je možno chránit tvůrčím právem jako například formou patentu, užitného vzoru, tolopogií polovodičového výrobku nebo netvůrčím právem, například ochrannou známkou (Jáč et al., 2005).

99

V rámci Evropské unie řídí patentovou ochranu Evropská patentová organizace. Tato organizace uděluje evropské patenty na základě tzv. evropského patentového práva. Toto právo je závazné pro členské země EU a má stejné vlastnosti a dopady jako patent národní.

Patentový systém ochrany vlastnických práv má dvě bazické podmínky:

 bez ochrany inovace není možné investici do vývoje získat nazpět nebo je doba neúměrně dlouhá,

 ochrana patentu má smysl po celou dobu jeho ochrany.

V současnosti je patentový systém v určitých oborech nepřehledný a právně těžko vymahatelný. To je příčinou, že v některých oblastech patentový systém působí naopak proti inovačnímu rozvoji.

Vyskytují se zejména tyto problémy:

 nepřesný popis daného patentu,

 geografická nekonzistentnost patentového systému. Státy používají nejednotný patentový

systém a soudy mnohdy určí platnost patentového nároku jen na určitém území.

Uvedené vlastnosti pak působí protikladně ke svojí původní funkci inovace podporovat.

4.3.4.2 Užitné vzory

Užitný vzor17 je ochrana průmyslového vlastnictví podle zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech a která je poskytována technickým řešením, která jsou nová a přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Aktuálnost technického řešení se hodnotí dle současného stavu techniky a její průmyslové využitelnosti. Pro vznik užitného vzoru a jeho právní ochrany je nutná registrace u Úřadu průmyslového vlastnictví. Na užitný vzor lze stejně jako na licenci poskytnout licenci k použití daného řešení nebo užitný vzor převést na jinou osobu. Registrace užitného vzoru je rychlejší a jednodušší než registrace patentu,

17 Doba potřebná k zápisu užitného vzoru zpravidla trvá 3-4 měsíce, patentu 3-4 roky (Jáč, 2005).

100

protože řízení je prováděno tzv. registračním principem. Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá jen zákonné podmínky zápisu, ale nezkoumá předkládané technické řešení. Užitný vzor je tedy vhodnější pro inovace s nižší technickou a inovační úrovní nebo s menším ekonomickým významem. Limit platnosti užitného vzoru je dán na čtyři roky od podání přihlášky a po uplynutí lhůty platnosti lze požádat o prodloužení dvakrát o tři roky.

4.3.4.3 Průmyslové vzory

Pro designérské řešení se obvykle využívá právní ochrana za pomoci průmyslového vzoru.

Touto ochranou leze tedy chránit vzhled, jeho část nebo určité linie, obrysy, barvu či případně materiál zhotovení. Nejedná se tedy o ochranu technické části výrobku.

Legislativní úprava průmyslových vzorů je vymezena zákonem č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů. Ochrana průmyslového vzoru trvá pět let od podání přihlášky.

Průmyslový vzor je možné vlastníkem obnovit vždy o pět let s celkovou maximální dobou trvání 25 let (Klímová, 2006).

4.3.4.4 Ochranné známky

Pojem ochranná známka je legislativní nástroj pro odlišení výrobků a služeb dané společnosti. Ochranná známka má za úkol rozlišení vlastních výrobků a služeb od konkurenčních. Pokud splňuje stanovená kritéria, může být ochrannou známkou grafické znázornění, slovní spojení, logo, prostorové označení, barva nebo kombinace tvaru se slovy či kresbou. Ochranná známka zejména poskytuje spotřebiteli informaci o výrobci produktu a výrobci ochranu své obchodní značky. Ochranné známky upravuje zákon č.

441/2003 Sb., o ochranných známkách. Ochranná známka musí být zapsána v rejstříku ochranných známek, který zaštiťuje Úřad průmyslového vlastnictví. Ochranná doba trvá dle platné legislativy 10 let od okamžiku, kdy byla doručena Úřadu průmyslového vlastnictví přihláška ochranné známky. Dobu zápisu ochranné známky je možné znovu prodloužit na dalších 10 let. V České republice se používá národní ochranné známky, mezinárodní ochranné známky, ochranné známky EU a všeobecně známé ochranné známky ve smyslu TRIPS a Pařížské úmluvy (Zamarský, 2007).

4.3.4.5 Autorské právo

Legislativní úprava, která se zabývá vztahem mezi uživateli a tvůrci tzv. „autorských děl“.

Tvůrcem mohou být programátor, spisovatel, autor odborné literatury, architekt, hudebník,

101

filmař apod. Autorské právo dává tvůrcům ochranu po daný časový úsek pro výhradní práva k jejich předmětu ochrany, jež je součástí tzv. duševního vlastnictví. Autorským právem je chráněno dílo jako samotné, nikoliv jeho dílčí myšlenky. V Česku je autorské právo upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb.) a mezinárodní smlouvou Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě v roce 1952. Ochrana díla autorským právem je značena symbolem © (Faladová, 2015).