Otevřené inovace

,,Otevřená inovace znamená, že hodnotné myšlenky přicházejí jak ze společnosti samé, tak z vnějšího prostředí“ (Chesbrough, 2003). Příkladem otevřené inovace může být operační systém firmy IBM Linux s takzvaným open source neboli otevřeným zdrojovým kódem, který je celosvětově vyjíjen bez omezení přístupu programátorů a je pro kohokoliv zdarma.

Dalším příkladem firmy, která se do konceptu otevřených inovací výrazně zapojila, je firma Procter & Gamble, která v roce 2000 s nástupem nového CEO ohlásila změnu strategie vývoje produktů, aby snížila náklady na vývoj produktů a zároveň zvýšila svůj inovační potenciál. Během 7 let zdvojnásobila počet spolupracujících výzkumných pracovníků s tím, že noví pracovníci pocházeli buď z externích zdrojů, nebo zdrojů dodavatelských a zároveň více než dvojnásobně zvýšila svoji výzkumnou a vývojovou produktivitu (Ozkan, 2016).

Jedním z prvotních autorů myšlenky širšího zapojení okolí do inovačních aktivit firem byl autor Allen (1983), který se zabýval efekty společného vývoje. Autor Von Hippel (2003) také popsal dopady na inovační proces při zapojení zákazníků a dodavatelů. Autor MacPherson (1997) ukázal při výběru malých výrobních firem, že větší otevřenost v jejich inovačním procesu jim může být prospěšná.

Myšlenku otevřených inovací poprvé představil autor Henry Chesbrough v knize Open Innovation: The New Imperative for Creating & Profiting from Technology (Chesbrough, 2003). Chesbrough (2003) definuje otevřené inovace jako tok informací dovnitř či ven ze společnosti, aby zlepšil podmínky pro vytváření inovací v dané společnosti, nebo se podílí na vzniku trhu pro komerční využití inovace vně podniku.

Autor Chesbrough ve své teorii dokazuje, že pro firmy je výhodnější nevyvíjet inovační aktivity pouze individuálně, ale v různých krocích se spojit i s ostatními subjekty. Případně naopak nabídnout vlastní inovační kapacity konkurenci. Tyto výsledky bádání Chesbrough založil na studiu firem, které v minulosti přinesly na trh zásadní inovace a samy podstatně zvýšily svojí velikost. Jde o americké korporace GE, XEROX, IBM, DuPont, AT&T a další. Tyto firmy v určité době vybudovaly velká vývojová centra, nicméně provoz těchto oddělení byl velkou finanční zátěží a často vyprodukované inovace již byly mimo hlavní směr potřeb podniku. Přesto však centra disponovala užitečnými inovacemi, které se daly

42

prodat jinde. V těchto případech často docházelo k situacím, kdy se část zaměstnanců osamostatnila a založila nové podniky, tzv. spin-offy, které právě využívaly dané znalosti a inovace. Mnohdy nově založený podnik dokázal v budoucnu přerůst svůj mateřský podnik.

V těchto situacích bylo zřejmé, že uzavřený okruh vývoje v jedné firmě neměl takový potenciál jako v případě vstupu jiných subjektů. Případ, kdy podnik vyvíjí a komercionalizuje vše samostatně, nazývá autor Chesbrough (2003) uzavřeným modelem inovací.

Je velice důležité, aby každé strategické spojení podniků a spolupracující inovační skupiny mělo jasně nastavená pravidla pro inovační spolupráci (Grublová, 2016):

 jednoznačně formulované dohody o podmínkách spolupráce mezi členy aliance,

 vymezení oblastí společného zájmu jednotlivých partnerů a specifikace společného rozhraní mezi nimi budovaných vazeb,

 definování ukazatelů, umožňujících kvantitativní hodnocení nárůstu přidané hodnoty při průchodu inovace všemi články ekosystému,

 zavedení struktur a systémů podílejících se na realizaci podnikatelských procesů aliance.

2.5.3.1 Otevřené inovace Inside – out Venturing

Pokud se firma rozhodne svoje znalosti a kompetence, pro které nemá v současných podmínkách uplatnění, oddělit a vytvořit samostatný podnik, jedná se o tzv. spin-off.

Důvodem pro vznik spin-offu může být stav, kdy firma mění svoji strategii a pro současné znalosti již nemá využití nebo naopak výhodné znalosti nedokáže za současného stavu a směru podnikání využít. Ve vzniklém spin-offu může tedy nalézt původní zaměstnance, kteří jsou nositeli daného know-how. Podíl podniků typu spin-off na inovativních podnicicích tvoří relativně malou část, nicméně tyto podniky mají mnohem nižší pravděpodobnost případného neúspěchu, jelikož lidé ve vedení spin-offu již mají v dané komerční sféře znalosti a kontakty.

V akademické sféře představují jednu z podstatných možností, jak dostat výsledky výzkumu do praxe, obchodně je využít a dostat zpět část nákladů investovaných do

43

výzkumu. Nicméně akademickému prostředí České republiky je vytýkána právě absence vzniku spin-off podniků⁶.

Prodej licence

Možnost předání know-how a znalostí lze také zajistit prostřednictvím prodeje licence (z lat. Licet – dovolování). Licenci lze udělit bezplatně nebo za vnitropodnikovou cenu při prodeji mezi podniky stejné mateřské firmy anebo prodejem licence za úplatu mimo firmu.

Licence se dají dělit podle odvětví podnikatelské činnosti, kdy je nutné získat licenci k provozování od státu či příslušného státního orgánu. Jedná se například o tyto licence:

 dopravní licence,

 bankovní licence,

 energetická licence.

Dle autorů Kubíček a Svačina (2010) lze licence dělit do těchto čtyř skupin:

 Licence a licenční smlouvy patentové dávají získateli právo k užívání patentu.

Patentová ochrana se může lišit délkou trvání a územní platností.

 Licence a licenční smlouvy známkové umožňují získateli užívání ochranné známky.

 Licence a licenční smlouvy vzorové, které dávají nabyvateli možnost užití průmyslového nebo užitného vzoru.

 Licence a licenční smlouvy na know-how dávají nabyvateli licence k využití poznatků a znalostí, které nejsou jinak chráněny. Tento typ licencí převažuje s podílem přibližně 80%.

6 Příkladem úspěšných spin-offů v ČR je firma INVEA-TECH, která vznikla jako spin-off při VUT a Masarykově univerzitě a věnuje se bezpečnosti počítačových sítí či spin-off NenoVision, který založili zaměstnanci VUT a její absolventi (Rydvalová et al., 2013).

44