2.1 Kritika pramenů
V praktické části bakalářské práce jsem pracovala s dosud nezpracovanými dokumenty Archivu bezpečnostních složek1 (dále jen ABS). Jednalo se o seznamy emigrantů, které vytvořila Správa pasů a víz (dále jen SPV), útvar SNB (více o SPV viz kapitola 4.1). Tato evidence byla vytvořena pro potřeby SPV, která dodávala podklady pro sekretariát
Federálního ministerstva vnitra, ze kterých pak vznikaly např. analytické zprávy o emigraci pro ÚV KSČ.
Každý záznam v těchto seznamech emigrace obsahoval jméno, datum narození, bydliště, počet dětí cestujících s rodičem, stát vycestování, členství v Komunistické straně (nebo v jiné organizaci). Dále pak kód pro sociální postavení a obor profese (viz příloha č. 1).
Součástí zkoumané evidence byly také číselníky vysvětlující záznamy o sociálním postavení a oboru (viz příloha č. 2 a 3). Počet emigrantů vypočítaný na základě studia těchto dokumentů nelze považovat za absolutní, tato čísla jsou pouze orientační. Zkoumaná evidence pro mě byla pouze jedním zdrojem informací, k určení skutečného počtu emigrantů by byl potřeba rozsáhlejší výzkum mnoha dalších pramenů. Srovnání mnou zjištěných čísel s některými jinými prameny se věnuji v kapitole 4.8.1.
Dalším typem pramenů, se kterým jsem pracovala, byly vzpomínky samotných emigrantů. Ty jsou cenným zdrojem informací o motivaci k emigraci a každodenním životě v ní. Ve své bakalářské práci jsem pracovala s řadou tištěných publikací obsahující rozhovory s emigranty. Použila jsem například knihu Pavla Palečka obsahující rozhovory s historiky Exil a politika: Historici o nejnovějších dějinách a o sobě2, soubor rozhovorů s emigranty Křížové cesty3 nebo knihu rozhovorů publicisty Karla Hvížďali s hercem Pavlem Landovským
Soukromá vzpoura4 aj. Další rozhovory s emigranty lze nalézt také ve filmových (Pavel
1 Fond Správa pasů a víz, nezpracováno, 1980-1989 Soukromá a služební emigrace.
2 PALEČEK, Pavel. Exil a politika. Historici o nejnovějších dějinách a o sobě. Tišnov: Sursum, 2004. ISBN 80-7323-070-4.
3 Křížové cesty: příběhy lidí, kteří opustili vlast bez naděje na návrat. Ten se však uskutečnil = Kreuzwege:
Geschichten von Menschen, die ihre Heimat für immer verliessen, und doch wieder zurückkehrten. Vyd. 1.
Praha: Prostor, 2010. 100, 119 s. ISBN 978-80-7260-233-9.
4 LANDOVSKÝ, Pavel. Soukromá vzpoura: rozhovor s Karlem Hvížďalou. 2. vyd., v Mladé frontě 1. vyd. Praha:
Mladá fronta, 1990. 158 s. ISBN 80-204-0209-8.
13
Tigrid – Evropan5) nebo rozhlasových (cyklus Českého rozhlasu: Příběhy 20. století6) dokumentech. Rozhovory s pamětníky jsou však samozřejmě problematický pramen.
Vyprávění pamětníků je často velmi subjektivně zabarvené, roli také hraje sama lidská paměť, která je nedokonalá. Záleží také na tom, kdy byl rozhovor veden. Pokud je událost vyprávěna nedlouho potom, co se stala, bude jistě popsána velmi přesně, na druhou však se silným emocionálním nábojem. Pokud je událost naopak vyprávěna s delším časovým odstupem, může v ní chybět mnoho detailů, ovšem emoce už nebudou tak silné, aby pamětníkovi zastřely pohled.7
Zajímavým pramenným zdrojem podávajícím obraz toho, jak komunistický režim smýšlel o emigraci – nebo spíše toho, jak režim chtěl, aby bylo o emigraci smýšleno – jsou dobové filmy, seriály nebo dokumenty. Tato díla byla vytvořena v první řadě pro účely propagandy a líčila emigranty jako zrádce a morálně pokřivené jedince. Takovýto obraz emigrace můžeme nalézt např. v několika dílech „normalizačního“ seriálu 30 případů majora Zemana8 nebo v o něco starších filmech Král Šumavy9 a Únos10. Několik filmových
pseudodokumentů natočila československá televize s nejznámějším agentem nasazeným na emigraci v Rádiu svobodná Evropa, kapitánem Pavlem Minaříkem (viz kapitola 3.6). I zde jsou emigranti vylíčeni ve stejném duchu jako ve jmenovaných filmech. Obdobný obraz emigrace režim vytvářel i na stránkách tisku.
Cenným zdrojem informací pro mě byly také údaje dostupné na stránkách Českého statistického úřadu11 a texty zákonů vztahujících se k cestování a emigraci dostupné na webu Poslanecké sněmovny České republiky12.
Veškeré další použité prameny jsou uvedeny na konci bakalářské práce v Seznamu použité literatury a pramenů.13
5Paměť 20. století: Pavel Tigrid – Evropan [dokumentární film]. Scénář a režie Helena TŘEŠTÍKOVÁ. Česká republika, 2004.
6 Příběhy 20. století [rozhlasový pořad]. ČRo Plus.
7 Více o metodách orální historie viz např. VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7285-089-1.
8 30 případů majora Zemana [televizní seriál]. Režie Jiří SEGUENS st. Československo, 1974.
9 Král Šumavy [film]. Režie Karel KACHYŇA. Československo, 1959.
10 Únos [film]. Režie Jan KADÁR, Elmar KLOS. Československo, 1952.
11 Český statistický úřad [online]. [vid. 18. 4. 2014] Dostupné z: http://www.czso.cz/
12 Poslanecká sněmovna České republiky [online]. [vid. 18. 4. 2014] Dostupné z: http://www.psp.cz
13 Viz s. 66-71
14
2.2 Kritika literatury
Jako základní monografie k orientaci v obecných dějinách Československa mezi lety 1918-1938 mi posloužil třídílný soubor Zdeňka Kárníka České země v éře první republiky (1918-1938). Pro období Protektorátu Čechy a Morava pak práce Volkera Zimmermanna Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety:
(1938-1945)14 a Pavla Maršálka Pod ochranou hákového kříže: nacistický okupační režim v českých zemích 1939-194515. Situaci na Slovensku v tomto období mi nastínila publikace Ivana Kamence a Evy Vondráškové Slovenský stát: (1939-1945)16. Pro orientaci ve vývoji poválečného Československa mi posloužily hlavně publikace Československo v poválečné Evropě17 od Karla Kaplana a Dějiny Česko-Slovenska po roku 194518 od Hanse Rennera a Ivo Samsona.
Mezi základní práce k problematice obecné i politické poválečné emigrace patří např.
knihy historika Zdeňka Jiráska Československá poúnorová emigrace a počátky exilu19 a Exilová politika v letech 1948-1956 Počátky politické organizovanosti a činnosti poúnorové emigrace a vznik Rady svobodného Československa20 (ve spolupráci s Milošem Traplem).
Další zásadní práce k této problematice jsou monografie historiků Karla Kaplana Poúnorový exil 1948-49 a Bořivoje Čelovského Politici bez moci21. První léta exilové Rady svobodného Československa. Zatímco kvalitních publikací zaměřených na poúnorovou emigraci jsem měla při své práci k dispozici dostatek, komplexnější studie „normalizační“ emigrace se mi nalézt nepodařilo. Tato doba je zřejmě ještě příliš „čerstvá“, a tak si na obsáhlejší zpracování emigrace tohoto období musíme ještě chvíli počkat.
14 ZIMMERMANN, Volker. Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety: (1938-1945). Vyd. 1. Praha: Argo: Prostor, 2001. 577 s. Obzor. ISBN 80-7260-055-9.
15 MARŠÁLEK, Pavel. Pod ochranou hákového kříže: nacistický okupační režim v českých zemích 1939-1945. Vyd.
1. Praha: Auditorium, 2012. 302 s. 20. století. ISBN 978-80-87284-20-9.
16 KAMENEC, Ivan – VONDRÁŠKOVÁ, Eva. Slovenský stát: (1939-1945). 1. vyd. Praha: Anomal, 1992. 143 s., 4 obr. Ad Fontes. ISBN 80-900235-3-3.
17 KAPLAN, Karel. Československo v poválečné Evropě. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004. 407 s. ISBN 80-246-0655-0.
18 RENNER, Hans – SAMSON, Ivo. Dějiny Česko-Slovenska po roku 1945. Bratislava: SAP, 1993. ISBN 80-85665-16-6.
19 JIRÁSEK, Zdeněk. Československá poúnorová emigrace a počátky exilu. Vyd. 1. Brno: Prius, 1999. 88 s.
Prameny a studie k dějinám československého exilu 1948-1989; sv. 2.
20 JIRÁSEK, Zdeněk – TRAPL, Miloš. Exilová politika v letech 1948-1956. Počátky politické organizovanosti a činnosti poúnorové emigrace a vznik Rady svobodného Československa. Olomouc, 1996.
21 ČELOVSKÝ, Bořivoj. Politici bez moci. První léta exilové Rady svobodného Československa. Šenov u Ostravy, 2000.
15
Trochu jiný pohled na emigraci můžeme nalézt v knihách novináře Pavla Tigrida, např. Politická emigrace v atomovém věku22 nebo etnologa Stanislava Broučka, např. Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách: 1918-200823 (ve spolupráci
s Tomášem Grulichem).
Za velkou migrační vlnu lze považovávat také poválečný odsun Němců, přesto že tento přesun obyvatelstva byl jiného rázu než ostatní migrační vlny, o kterých bude v práci řeč. Mezi základní monografie k této problematice patří např. práce Tomáše Staňka Odsun Němců z Československa 1945-194724. Tento autor se také zabývá osudem zbylých Němců v Československu po poválečném odsunu, a to k v knize Německá menšina v českých zemích:
1948-198925. Tento autor také společně s Adrianem von Arburgem uspořádal
několikasvazkovou edici dokumentů Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–
1951.26
Pokud jde o možnosti cestování z Československa v letech 1918 až 1989 nenalezneme více vyčerpávající publikace než Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v
Československu: pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848-1989 a Devizové přísliby a cestování do zahraničí v období normalizace od Jana Rychlíka.
Podstatným zdrojem informací o možnostech překonání hranic nelegální cestou, ostraze hranic, organizaci pohraničních složek a o obětech „železné opony“ byly pro mou práci publikace Martina Pulce Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek27 a Pavla Vaňka Ochrana státní hranice 1948-195528 a Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951-195529. Problematikou nelegálních přechodů hranic se zabývá také např. Ivo Pejčoch ve svých knihách Hrdinové železné opony, Útěky za železnou oponu a Přechody přes železnou oponu. V těchto posledních třech knihách nalezneme hlavně
22 TIGRID, Pavel. Politická emigrace v atomovém věku. 1. vyd. v Československu. Praha: Prostor, 1990. 137 s.
ISBN 80-85190-00-1.
23 BROUČEK, Stanislav – GRULICH, Tomáš. Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Praha: Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, 2009. 231 s. ISBN 978-80-86445-26-7.
24 STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 536 s. ISBN 80-200-0328-2.
25 STANĚK, Tomáš. Německá menšina v českých zemích: 1948-1989. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993. 282 s. ISBN 80-85241-29-3.
26 Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Ve Středoklukách:
Zdeněk Susa, 2010-2011. ISBN 978-80-86057-67-5.
27 PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu; č.
13. ISBN 80-86621-18-9.
28 VANĚK, Pavel – BÁRTÍK, František. Ochrana státní hranice 1948-1955. V Brně: Technické muzeum, c2013. 141 s. Acta Musei technici Brunensis; sv. 3. ISBN 978-80-86413-84-6.
29 VANĚK, Pavel. Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951-1955. 1. vyd. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 215 s. ISBN 978-80-87211-08-3.
16
konkrétní příběhy lidí, kteří úspěšně či neúspěšně pokusili překonat ostře střeženou hranici Československa se západním Německem a Rakouskem.
O emigraci se samozřejmě velmi zajímala také Státní bezpečnost. Obecně se činností Státní bezpečnosti zabývá např. kniha Karla Kaplana Nebezpečná bezpečnost30. Vztahem státní bezpečnosti a emigrace, hlavně působením agentů StB v rádiu Svobodná Evropa, se pak zabývá např. publikace Prokopa Tomka "Objekt ALFA": československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa.31
Veškerá další použitá literatura je uvedena na konci bakalářské práce v Seznamu použité literatury a pramenů.32
30 KAPLAN, Karel. Nebezpečná bezpečnost: [státní bezpečnost 1948-1956]. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1999. 289 s.
Knihy – dokumenty. ISBN 80-7239-024-4.
31 TOMEK, Prokop. "Objekt ALFA": československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa. Vyd. 1.
Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 399 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu; č. 14. ISBN 80-86621-27-8. s. 96-104.
32 Viz s. 66-71.
17