• No results found

Magnetická páska z audiokazety

In document 1.1 Bio móda (Page 23-26)

Odpadu v podobě magnetické pásky z audiokazety (obr. 4) se nelze zbavit ekologicky prostřednictvím jednoho z kontejneru na tříděný odpad či sběrného dvora z důvodu, že se jedná o odpad, který se skládá z několika materiálně odlišných vrstev, které od sebe nelze mechanicky oddělit.

Obr. 4 Magnetická páska z audiokazety

1.1.1 Struktura

Pominu-li ryze historické struktury magnetické pásky (pro více informací o vývoji magnetické pásky odkazuji na [2]), se kterými jsem se v množství odpadu, který mi po dobu tvorby této práce prošel rukama, ani nesetkala, tak se obecně magnetické pásky, od dob jejich masového výskytu, standardně skládají ze tří vrstev a to spodní vrstvy, základní nosné vrstvy a vrchní vrstvy (obr. 5).

Spodní vrstva (Obr. 5 – a) je tvořena velice tenkým uhlíkovým potahem, zá-kladní nosná vrstva (obr. 5 – b) polyesterovým filmem a vrchní vrstva (obr. 5 – c) směsí magnetických částic (obr. 5 - c1), lepidla (obr. 5 – c2) a oleje (obr. 5 – c3) [3, 4].

Obr. 5 Struktura magnetické pásky: a) spodní vrstva, b) základní nosná vrstva, c) vrchní vrstva - 1) magnetická částice, 2) lepidlo, 3) olej

Tloušťka základní nosné vrstvy, a to včetně uhlíkového potahu, závisí na vý-sledné délce pásky v audiokazetě, tzn. čím delší je páska, tím slabší je její základní nos-ná vrstva. Např. u 60min audiokazety je použita magnetická páska se základní nosnou vrstvou o tloušťce cca 13,5 µm, zatímco u 120min audiokazety je použita magnetická páska se základní nosnou vrstvou o tloušťce pouze cca 4,5 µm.

Tloušťka nejvýznamnější vrchní vrstvy se pohybuje v rozmezí od cca 3,5 µm do cca 4,5 µm. Magnetickými částicemi je tato vrstva tvořena cca ze 40 % [4]. Podle povahy magnetických částic se rozeznávají čtyři základní typy magnetických pásek, resp. audiokazet. Typ - I je založený na železité bázi – oxid železitý (Type - I/IEC - I, Ferric, Normal Position, Fe2O3), typ - II na bázi chromu – oxid chromičitý (Ty-pe - II/IEC - II, Chrome, High Position, CrO2), typ - III na bázi ferochromu (Ty-pe - III/IEC - III, Ferrichrome) a typ - IV na bázi kovu (Typ - IV/IEC - IV, Metal) [5].

Magnetické částice jsou společně s oleji vmíchány do polyesteruretanového lepidla, jež tvoří procentuálně největší podíl vrchní vrstvy. Takto vzniklá směs je nanesena na vrch-ní stranu základvrch-ní nosné vrstvy, která nevrch-ní opatřená uhlíkovým potahem.

Výrobci audiokazet používají své vlastní upravené receptury na směs vrchní vrstvy magnetické pásky, do kterých velmi často přidávají kromě magnetických částic, lepidla a oleje i různá další činidla jako např. činidla pro čištění hlav audio přehráva-čů [3, 4]. Tyto receptury jsou pochopitelně jejich výrobním tajemstvím, v čem mě utvr-dila jedna z největších mediálních korporací a to japonská SONY.

Většina odpadu v podobě audiokazet, které jsem pro potřeby této diplomové práce nashromáždila, pocházela právě od této společnosti. Zkusila jsem proto kontakto-vat prostřednictvím e-mailu přímo její hlavní centrum sídlící v japonském Tokiu (Mina-to). V úvodu svého e-mailu jsem nastínila, že hodlám využívat odpad v podobě

magne-tických pásek z jejich audiokazet jako netradiční druhotnou surovinu pro výrobu oděvů, a že by mně při mé další práci velice pomohlo, kdyby mě mohli poskytnout podrobnější informace o struktuře magnetických pásek v jejich audiokazetách. Na můj dotaz společ-nost odpověděla prostřednictvím jejich Technického informačního centra a nesmím zapomenout podotknout, že opravdu velice zdvořile. Dle očekávání jsem se však ne-dozvěděla žádné nové informace krom tloušťek jednotlivých vrstev magnetických pá-sek, které jsem již uvedla výše v patřičné části textu.

1.1.2 Způsobilost k oděvnímu využití

Logicky vzato, vzhledem k původnímu účelu audiokazet není jejich magnetická páska primárně určena k dlouhodobému přímému styku s lidskou pokožkou či sliznicí, a tudíž není předpoklad toho, že by byla testována z hlediska jejího vlivu na lidské zdraví, v čem mě opět utvrdila společnost SONY.

Ve svém e-mailu pro tuto společnost jsem podotkla, že informace ohledně struk-tury magnetických pásek v jejich audiokazetách (viz podkapitola 1.1.1), o které je žá-dám, potřebuji zejména proto, abych si mohla ověřit, zda je magnetické pásky z audio-kazet možno použít na výrobu oděvů, které budou v dlouhodobém přímém kontaktu s lidskou pokožkou, aniž by došlo ke zdravotním obtížím nositelů. Na tuto moji infor-maci zareagovali tím, že u některých typů jejich výrobků by se dovedli vyjádřit i k této problematice, avšak u tohoto charakteru výrobku po nich nejsou požadovány testy oh-ledně vlivu na lidské zdraví.

Musela jsem si proto nejprve prověřit, zda je tato surovina získaná z odpadu vů-bec způsobilá k oděvnímu využití, a tak jsem prostřednictvím e-mailů kontaktovala in-stituce zabývající se touto problematikou.

Jako první jsem oslovila Státním zdravotní ústav v Praze (dále jen SZÚ). Zpět se mně vrátila odpověď od pana Pavla Buchara z Národní referenční laboratoře pro neioni-zující elektromagnetická pole a záření, která působí v rámci SZÚ. Pan Buchar, který má v popisu práce zabývat se expozicí elektromagnetickému poli, mě sdělil, že z jejich hle-diska lze konstatovat vyloučení negativního vlivu magnetického pole vyvolaného magne-tickou páskou z audiokazety na lidský organismus. Závěrem svého e-mailu mě

doporu-čil kontaktovat i další oddělení SZÚ a to konkrétně Oddělení chemické bezpečnosti, které by mě mohlo poskytnout odpovědi na způsobilost magnetické pásky z audiokazety k oděvnímu využití i z chemického hlediska, k čemuž jejich oddělení není kompetentní.

Za Oddělení chemické bezpečnosti mě odpověděl pan Karel Vrbík, že tuto problemati-ku jejich oddělení neřeší, ať se obrátím na zproblemati-kušebny textilu v ČR a to konkrétně na Insti-tut pro testování a certifikaci ve Zlíně (dále jen ITC) a Textilní zkušební ústav docházelo dlouhodoběji, musím určitě testováním ověřit alespoň základní skladbu uka-zatelů zdravotní nezávadnosti. A jelikož hodlám nahradit typický oděvní materi-ál tj. textil touto netradiční druhotnou surovinou, musím ji zatížit takovými testy, jako kdybych testovala textilní materiál, tj. hodnota pH vodného výluhu, stanovení obsahu těžkých kovů, důkaz primárních aromatických aminů, stanovení obsahu pentachlorfeno-lu (pesticid), stanovení obsahu formaldehydu, stálobarevnost materiápentachlorfeno-lu v otěrech, odol-nost materiálu vůči působení potu a popř. slin.

Za TZÚ se mnou komunikovala Ing. Elen Klašková, která stejně jako Ing. Taťá-na Pašiaková z ITC Taťá-navrhla testováním ověřit základní skladbu ukazatelů zdravotní ne-závadnosti textilních materiálů.

In document 1.1 Bio móda (Page 23-26)