Ruční tkaní z pásky ve výchozím stavu

Ruční tkaní z pásky ve výchozím stavu lze provádět dvěma způsoby. První způsob za-chovává pásku neměnnou ve směru osnovy i útku. Druhý způsob ji naopak v obou smě-rech deformuje. Své plošné textilie jsem začala vyrábět prvním způsobem.

K ručnímu tkaní z pásky ve výchozím stavu prvním způsobem jsem kromě pás-ky používala pevnou, hladkou a světlou podložku, větší trojúhelník, tužku, nůžpás-ky, prů-hlednou izolepu a proužek papíru.

Jako podložku jsem si zvolila kus dřevotřískové desky s hladkou bílou laminací, kterou jsem si položila na desku pracovního stolu. Pomocí trojúhelníku a tužky jsem si přímo na ní poznačila horizontální (obr. 30 – a, b) a vertikální (obr. 30 – 1, 2) vodící linie pro tkaní, tj. výsledný tvar vzorku, který je na obr. 30 znázorněný šedou barvou.

Tyto linie jsem doplnila o další s nimi rovnoběžné horizontální (obr. 30 – c, b´, d) a vertikální (obr. 30 – 3, 4) vodící linie. Prostor mezi liniemi a – c, b´ - d, 1 – 3, 2 – 4, znázorněný na obr. 30 modrou barvou, slouží pro přilepení pásky izolepou k podložce.

Poznačovat vnější linie, které vymezují tento prostor, nebylo pro vznik ručně tkaného vzorku z pásky ve výchozím stavu nezbytně nutné. Při jejich respektování jsem ale vý-razně eliminovala odpad z výroby vzorku, a proto jsem je zde uvedla. Mezi horizontál-ními liniemi a – c, b´ - d a mezi vertikálhorizontál-ními liniemi 1 – 3, 2 – 4 jsem odměřovala vzdá-lenost 1 cm. Prostor mezi horizontálními liniemi b – b´, znázorněný na obr. 30 žlutou

barvou, je oproti modrému prostoru naopak nezbytný, jelikož bez něho by nebylo mož-né zamož-nést poslední útkové pásky vzorku. Horizontální linie vymezující žlutý prostor musí být od sebe vzdálené o šířku proužku papíru, ke které je zapotřebí přidat ješ-tě cca 1 cm tzv. manipulačního prostoru. Proužek papíru by měl mít šířku minimálně o něco málo větší, než je šířka pásky a jeho délka by měla být ideálně stejná, jako je vzdálenost mezi vertikálními liniemi 3 – 4.

;

Obr. 30 Nákres horizontálních a vertikálních vodících linií na podložce

Poté, co jsem si na podložku poznačila všechny horizontální a vertikální vodící linie, jsem k ní začala směrem od sebe nahoru přilepovat osnovu. Přímo z audiokazety jsem si odvinula pásku a přiložila ji na podložku tak, aby jedna její boční strana opiso-vala vertikální linii 1, druhá směřoopiso-vala do prostoru vzorku, a její volný konec sahal na horizontální linii c. V této poloze jsem ho ve vyznačeném prostoru přilepila kouskem izolepy k podložce. Volnou pásku jsem uchopila do ruky a podél vertikální linie 1 ji napnutou přiložila až k horizontální linii d, podle které jsem pásku ustřihla a stejně jako u protilehlého konce přilepila ve vyznačeném prostoru kouskem izolepy k podložce.

Stejně jsem postupovala se všemi ostatními osnovními páskami, dokud jsem nevyplnila šířku vzorku ohraničenou vertikálními liniemi 1 – 2.

Podél horizontální linie a, přes prostor mezi liniemi a – c, jsem přelepila izolepu, která vytvořila jakousi zarážku zajišťující ideální polohu pro první zatkanou pásku v útku. Útkové pásky jsem zanášela zprava doleva pomocí proužku papíru. Ten jsem nejprve provlékla skrze celou šířku osnovy dle vazby, kterou jsem vzorek tkala. Pomocí

kousku izolepy jsem k jeho pravému kraji přilepila volný konec pásky, kterou jsem stejně jako při přilepování osnovy odvíjela přímo z audiokazety. Posléze jsem proužek papíru vytahovala a zároveň kontrolovala správné položení pásky, která vnikala do os-novy. Po zanesení pásky jsem jí odlepila z papírového proužku. Rukama jsem ji z jedné nebo druhé strany popotáhla tak, aby její volný konec nepřesahoval přes vertikální li-nii 3, prsty jsem ji opatrně dorazila k horizontální lili-nii a a volný konec jsem ve vyzna-čeném prostoru přilepila kouskem izolepy k podložce. Na protilehlé straně jsem pásku ustřihla podél vertikální linie 4 a opět ji ve vyznačeném prostoru přilepila kouskem izo-lepy k podložce. Stejně jsem postupovala se všemi ostatními útkovými páskami, dokud jsem nevyplnila délku vzorku ohraničenou horizontálními liniemi a – b.

Když jsem vzorek utkala, musela jsem přes jeho obrysové horizontální linie a, b a vertikální linie 1, 2 přelepit izolepu, která směrem do vzorku vždy sahala až na pome-zí druhé a třetí pásky od přelepované linie. Nakonec jsem svou práci opatrně odlepila z podložky a vystřihla z ní výsledný tvar vzorku.

První dva vzorky svých plošných textilií jsem tkala nejzákladnější vaz-bou, tj plátnovou (obr. 31) a můžete si je prohlédnout na fotografiích ve skutečné veli-kosti v příloze A na straně XVI a XVII.

Obr. 31 Plátnová vazba (střída 2x2)

První vzorek (příloha A, str. XVI) je zhotovený z jednobarevné pásky. Druhý vzorek (příloha A, str. XVII) je zhotovený ze dvou různě barevných pásek, které jsem

po jeho šířce (osnova) i délce (útek) střídala ve stejně širokých pruzích (6 hnědých pá-sek, 6 černých pásek), čímž docházelo k vytváření káro vzoru. Průběh jeho tkaní můžete vidět na fotografiích na obr. 32. Tímto vzorkem jsem chtěla opět demonstrovat, že po-mocí magnetických pásek z audiokazet lze i touto poslední technologií vyrobit víceba-revné plošné textilie.

Obr. 32 Průběh ručního tkaní druhého vzorku v plátnové vazbě s dvoubarevným káro vzorem z pásky ve výchozím stavu prvním způsobem

Třetí vzorek jsem tkala panamovou vazbou (obr. 33) z jednobarevné pásky a můžete si ho prohlédnout na fotografii ve skutečné velikosti v příloze A na stra-ně XVIII.

Obr. 33 Panamová vazba (střída 4x4)

Čtvrtý vzorek jsem tkala vaflovou vazbou (obr. 34) z jednobarevné pásky a mů-žete si ho prohlédnout na fotografii ve skutečné velikosti v příloze A na straně XIX.

Obr. 34 Vaflová vazba (střída 8x8)

Další vzorky jsem prvním způsobem ručního tkaní z pásky ve výchozím stavu již nezhotovovala. Tkát sice šlo bez sebemenších obtíží a vzorky přilepené na podložce vypadaly luxusně, ale záhy po jejich odlepení bylo patrné, že tento typ plošných textilií nebude využitelný na oděvní kolekci nositelnou i mimo přehlídková mola.

Plošné textilie tkané v jiné než nejhustěji provázané plátnové vazbě mají na lí-cové i rubové straně delší úseky volně položených pásek, ze kterých se při manipulaci s textiliemi odlepených z podložky vytvářejí kličky, o které lze lehce zavadit a textilie tak poničit. Navíc při manipulaci s plošnými textiliemi se zesílenými osnovními a/ nebo útkovými páskami ve vazbě dochází k překrývání těchto pásek a tudíž ke vzniku pohyblivých děr v textiliích. S plošnými textiliemi v plátnové vazbě jde sice bez pro-blému manipulovat, ale jejich pomačkáním dochází k nevratné deformaci, což je u texti-lií, které mají být použity pro oděvní účely, zásadní nedostatek.

Jak jsem již zmínila, druhý způsob ručního tkaní z pásky ve výchozím stavu de-formuje pásku ve směru osnovy i útku, což je běžné pro obě předešlé technologie. Tkaní lze provádět na rámu nebo stavu. S tkaním na rámu jsem před léty nemálo experimento-vala. Jelikož jsem neměla sebemenší pochybnost, že by nyní jít nemělo, pro tuto diplo-movou práci jsem upřednostnila tkaní na stavu. S tím jsem naopak měla zkušenosti

mi-zivé. Ruční tkaní na stavu jsem však upřednostnila zejména proto, že pro mě představo-valo přípravu pro strojní tkaní, jelikož hladký průběh tkaní na ručním stavu je předzvěst toho, že tkaní na stroji by mělo být možné.

U paní Ing. Vlastimily Bergmanové jsem si domluvila tkaní na jednom ze stavů umístěných na půdě Tkalcovské dílny ručních stavů Katedry designu. Paní inženýrka mi na úvod oznámila, že všechny tkací stavy na dílně jsou již zadané na tvorbu bakalář-ských prací, a tak delší experimentování s magnetickými páskami z audiokazet nebude bohužel možné. Na jednom stavu, kde ještě nebyla započatá práce, mi umožnila nahra-dit pár konvenčních textilních osnovních nití magnetickými páskami z audiokazet ve výchozím stavu a utkat si pod jejím odborným dohledem malý vzorek. I přes to, že tkaní tohoto vzorku probíhalo bez problémů, rozhodně si netroufám tvrdit, že je tento způsob tkaní bezproblémový, a že by k přetrhům nedocházelo ani při výrobě většího vzorku.