Strojní tkaní

Se strojním tkaním z magnetických pásek z audiokazet jsem experimentovala na půdě Tkalcovny Katedry textilních technologií pod odborným dohledem pana Ing. Karo-la Ježíka.

Panu inženýrovi jsem vylíčila, že bych ráda utkala několik vzorků velikos-ti cca formátu A4 z pásky ve výchozím stavu a z pásky zatížené tahovou deformací.

Na základě této informace mně pan inženýr doporučil pracovat na jejich vzorkovacích

zařízeních od společnosti CCI Tech Inc. Na těchto zařízeních lze vytvořit plošné textilie do maximální šíře 50 cm a o délce cca 3 m. Jelikož jsem chtěla, aby výsledné vzorky byly široké cca jako formát A4, tj. 21 cm, domluvili jsme se s panem inženýrem, že vedle sebe umístím dva pásy osnovy o šíři 24 cm, a mezi nimi vynechám 2cm prostor.

Jeden pás bude z pásky ve výchozím stavu a druhý z pásky zatížené tahovou deformací.

Technologické operace snování, navádění a tkaní budu tudíž provádět pouze jednou.

Snování jsem prováděla na snovacím stroji SW550 od zmiňované společnos-ti CCI Tech Inc. (obr. 35 - nahoře).

Obr. 35 Průběh navíjení pásky zatížené tahovou deformací a pásky ve výchozím stavu na buben vzorkovacího snovacího stroje SW550 od společnosti CCI Tech Inc.

na Tkalcovně Katedry textilních technologií

Na buben snovacího stroje jsem začala navíjet nejprve pásku zatíženou tahovou deformací. Dostavu osnovy z pásky zatížené tahovou deformací jsem si stanovila na 8 pásek / 1 cm. Celkový počet pásek v této části osnovy, jejíž šířka měla být 24 cm, byl tudíž 192 pásek. Poté jsem začala navíjet pásku ve výchozím stavu. Do-stavu osnovy z pásky ve výchozím Do-stavu jsem si stanovila na 4 pásky / 1 cm. Celkový počet pásek v této části osnovy, jejíž šířka měla být také 24 cm, byl tudíž 96 pásek.

Jak pásku zatíženou tahovou deformací, tak pásku ve výchozím stavu jsem odvíjela z provizorně upravené cívečnice (obr. 35 – dole), která byla umístěna cca 1,5 m naproti snovacího stroje.

Obě pásky se na buben snovacího stroje navíjely bez sebemenších komplikací.

Poté co, byly na bubnu navinuty v odpovídající dostavě a odpovídajícím celkovém po-čtu (obr. 36 - vlevo), jsem je mohla převinout na společný osnovní vál (obr. 36 – vpra-vo).

Obr. 36 Průběh převíjení pásky zatížené tahovou deformací a pásky ve výchozím stavu z bubnu vzorkovacího snovacího stroje SW550 od společnosti CCI Tech Inc.

na společný osnovní vál na Tkalcovně Katedry textilních technologií

Osnovní vál s navinutými páskami jsem usadila do tkacího stroje SL7900 opět od zmiňované společnosti CCI Tech Inc., na kterém jsem tkala (obr. 37 – nahoře).

Obr. 37 Průběh navádění pásky zatížené tahovou deformací a pásky ve výchozím stavu z osnovního válu do brda a do paprsku vzorkovacího tkacího stroje SL7900 od společnosti CCI Tech Inc. na Tkalcovně Katedry textilních technologií

Každou pásku na osnovním válu jsem navedla ručně do nitěnek jednotlivých lis-tů v brdě a do paprsku tkacího stroje (obr. 37). Brdo tvořilo 8 lislis-tů, a paprsek měl 80 zubů / 10 cm.

Poté, co jsem si zkontrolovala správnost navedení všech osnovních pásek do br-da a do paprsku tkacího stroje, jsem se začala věnovat poslední technologické operaci a to samotnému tkaní.

Tkací stroj, na kterém jsem pracovala, je opatřen jehlovým zanašečem út-ku, resp. jednou pevnou jehlou.

Tkaní na stroji, který útek zanáší jednou jehlou, je samo o sobě zdlouhavé. Jehla musí vykonat jeden pohyb naprázdno, aby mohla uchopit předložený útek, a teprve při druhém pohybu, kdy se vrací do své výchozí polohy, ho zanáší do prošlupu. V mém případě se však tkaní stalo ještě zdlouhavější a to hned ze dvou důvodů.

První problém, který vznikl díky použití netradiční druhotné suroviny, byl, že se špatně otevíral prošlup a druhý, že útková páska nebyla do prošlupu zanesena pokaždé.

Díky těmto komplikacím jsem musela tkaní rozfázovat.

První fáze spočívala v otevření prošlupu a zkontrolování prostupnosti vzniklého klínového prostoru, popř. v jeho dodatečném otevření rukou. Druhá fáze spočívala v zanesení útku. Pokud se zanesení útku nezdařilo na první pokus, musela jsem druhou fázi opakovat. Třetí a zároveň poslední fáze spočívala v zavření prošlupu a přírazu útku.

Pokud jsem tkaní spustila nerozfázovaně, v plošné textilii vznikaly díry díky ab-senci útkových pásek, které nebyly zaneseny do prošlupu, a jehla přesekávala osnovní pásky špatně otevřeného prošlupu.

Na prvních vzorcích, které zde neuvádím (obr. 38 – plošná textilie visící ze zbo-žového válu), jsem si vyzkoušela mimo jiné i tkaní různými vazbami a s dostavami út-ku.

Obr. 38 Průběh tkaní na vzorkovacím tkacím stroji SL7900 od společnos-ti CCI Tech Inc. na Tkalcovně Katedry texspolečnos-tilních technologií

Na základě poznatků, které jsem načerpala tkaním prvních vzorků, jsem pro vý-robu dalších vzorků, které jsou zde již uvedeny (obr. 38 – právě vznikající plošná texti-lie), zvolila dvě různé vazby a tři různé dostavy útku.

Jako první vazbu jsem zvolila vazbu plátnovou (obr. 31) a jako druhou vazbu panamovou (obr. 33). Dostavy útku jsem zvolila 30 pásek / 1 cm, 20 pásek / 1 cm a 10 pásek / 1 cm.

Jakou vazbou a dostavou byl tkán jaký vzorek, si můžete prohlédnout na násle-dujícím schématu (obr. 39), v němž zelená barva znázorňuje osnovu, modrá barva útek, písmeno A pásku ve výchozím stavu a písmeno B pásku zatíženou tahovou deformací.

Vzorek Vazba B

2.3.3.2.1 Strojní tkaní z pásky ve výchozím stavu

Z pásky ve výchozím stavu (obr. 39 – AA) jsem na stroji utkala tři vzorky plošných textilií, které si můžete prohlédnout na fotografiích ve skutečné velikosti v příloze A na straně XX – XXII.

Všechny tři vzorky jsou zhotoveny z jednobarevné pásky. První vzorek (přílo-ha A, str. XX) je tkaný plátnovou vazbou (obr. 31) a druhý vzorek (přílo(přílo-ha A, str. XXI) a třetí vzorek (příloha A, str. XXII) vazbou panamovou (obr. 33).

2.3.3.2.2 Strojní tkaní z pásky zatížené tahovou deformací

Z pásky zatížené tahovou deformací (obr. 39 – BB) jsem na stroji utkala jeden vzorek plošné textilie, který si můžete prohlédnout na fotografii ve skutečné velikosti v přílo-ze A na straně XXIII.

Vzorek je zhotovený z jednobarevné pásky, a je tkaný plátnovou vaz-bou (obr. 31).

2.3.3.2.3 Strojní tkaní z pásky ve výchozím stavu a z pásky zatížené tahovou deformací

Z pásky ve výchozím stavu a z pásky zatížené tahovou deformací (obr. 39 – AB a BA) jsem na stroji utkala čtyři vzorky plošných textilií, které si můžete prohlédnout na foto-grafiích ve skutečné velikosti v příloze A na straně XXIV – XXVII.

Všechny čtyři vzorky jsou zhotoveny z jednobarevné pásky. První vzorek (pří-loha A, str. XXIV) je tkaný plátnovou vazbou (obr. 31), osnovu má z pásky ve výcho-zím stavu a útek z pásky zatížené tahovou deformací. Druhý vzorek (přílo-ha A, str. XXV) je tkaný také plátnovou vazbou (obr. 31), osnovu má ale z pásky zatí-žené tahovou deformací a útek z pásky ve výchozím stavu. Třetí vzorek (přílo-ha A, str. XXVI) a čtvrtý vzorek (přílo(přílo-ha A, str. XXVII) je tkaný panamovou vaz-bou (obr. 33), osnovu má z pásky zatížené tahovou deformací a útek z pásky ve výcho-zím stavu.

2.4 Závěry z kapitoly 2

V této, v pořadí již druhé kapitole experimentální části mé diplomové práce jsem navrh-la háčkování, pletení a tkaní jako výrobní technologie plošné textilie z magnetické pás-ky z audiokazety, a pokusila jsem se jimi zhotovit vzorpás-ky plošných textilií.

Každou technologií jsem vzorky vyráběla ručně a strojně z pásky ve výchozím stavu a z pásky zatížené tahovou deformací. Dohromady jsem vyrobila 27 vzorků. Háč-kováním jsem vyrobila 10 vzorků (všechny ručním háčHáč-kováním), pletením jsem la 5 vzorků (1 ručním pletením, 4 strojním pletením) a tkaním jsem vyrobi-la 12 vzorků (4 ručním tkaním, 8 strojním tkaním).

V rámci této diplomové práce bych jako nejvhodnější technologii pro výrobu plošných textilií z magnetických pásek z audiokazet vybrala technologii háčková-ní, resp. ruční háčkování. Důvodem je, že výroba jakéhokoliv vzorku, a to jak z pásky ve výchozím stavu, tak z pásky zatížené tahovou deformací, mi nečinila sebemenší ob-tíže, a výsledek je pro mě po všech stránkách víc než uspokojivý. To samé u žádné další mnou navržené technologie prohlásit nemohu.

Všech 10 ručně háčkovaných vzorků plošných textilií z magnetických pásek z audiokazet si můžete prohlédnout mimo již zmiňovaných fotografií ve skutečné veli-kosti v příloze A této diplomové práce na straně I – X i fyzicky, a to ve volné přílo-ze č. 1.

Vzorky vyrobené z pásky ve výchozím stavu jsem označila písmenem A, vzorky vyrobené z pásky zatížené tahovou deformací jsem označila písmenem B, a očíslovala jsem je podle pořadí, v jakém byly zhotoveny. 1. – 5. vzorek je tudíž označený A1 – A5 a 6. – 10. vzorek B1 – B5. Toto značení vzorků jsem navrhla pro účely jejich následují-cího hodnocení.

3 DOTAZNÍK ZAMĚŘENÝ NA HODNOCENÍ NOVÉ PLOŠNÉ