Anotace
Diplomová práce se zabývá využitím netradiční druhotné suroviny v oděvu. Literární průzkum zpracovává ekologické počínání současného módního průmyslu. V experimen- tální části je navržena a charakterizována netradiční druhotná surovina pro zhotovení plošné textilie, která je posléze zpracována navrženými tradičními výrobními technolo- giemi do podoby plošných textilií. Vzorky textilií zhotovené nejsnáze proveditelnou technologií jsou předloženy skupině respondentů k ohodnocení jejich omaku a estetic- kého dojmu. Na základě výsledků jejich hodnocení je navržena oděvní kolekce, ve které je textilie z netradiční druhotné suroviny využita.
Klíčová slova
- ekologie, odpad, surovina, recyklace, textilie, oděv
Annotation
The diploma thesis deals with the use of a non-traditional secondary raw material in clothing. The literature research processes ecological behaviour of the current fashion industry. In the experimental part the non-traditional secondary raw material is pro- posed and characterized for making a fabric, which is then processed by the proposed traditional manufacturing technologies into fabrics. Samples of fabrics made by the most achievable technology are presented to the group of respondents to evaluate their feel and aesthetic. Based on the results of their evaluation a clothing collection is de- signed, in which the fabric from the non-traditional secondary raw material is used.
Key words
- ecology, waste, raw material, recycling, textiles, clothing
Poděkování
Touto cestou bych chtěla poděkovat na prvním místě vedoucímu mé diplomové práce panu doc. ak. mal. Svatoslavu Krotkému za ochotný a milý přístup po celou dobu spo- lupráce, čas strávený při konzultacích, podporu a projevenou důvěru a konzultantovi mé diplomové práce panu Ing. Vladimíru Bajzíkovi, Ph.D. za laskavý přístup, vřelou spo- lupráci a poskytnutí cenných rad. Dále patří mé velké díky paní Ing. Vlastimile Berg- manové, paní Ing. Janě Špánkové, panu Ing. Karolu Ježíkovi a všem ostatním, kteří mě byli při vzniku mé diplomové práce jakkoliv nápomocní. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a neuvěřitelně silnou podporu při studiu, bez nichž by text, který právě držíte v rukou, nemohl vzniknout.
Obsah
ÚVOD 9
LITERÁRNÍ PRŮZKUM 10
1 EKOLOGIE VS. MÓDA 11
1.1 Bio móda 14
1.1.1 AMWA Organic 16
1.2 Recyklovaná móda 17
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 18
1 NETRADIČNÍ DRUHOTNÁ SUROVINA PRO ZHOTOVENÍ PLOŠNÉ TEXTILIE 19
1.1 Magnetická páska z audiokazety 22
1.1.1 Struktura 22
1.1.2 Způsobilost k oděvnímu využití 24
1.2 Současný stav druhotného využití magnetické pásky z audiokazety 25
1.2.1 SONIC FABRIC 28
1.3 Závěry z kapitoly 1 32
2 VÝROBA PLOŠNÉ TEXTILIE 33
2.1 Výběr magnetické pásky z audiokazety 35
2.2 Příprava magnetické pásky z audiokazety 38
2.2.1 Páska ve výchozím stavu 38
2.2.2 Páska zatížená tahovou deformací 39
2.3 Technologie výroby plošné textilie z magnetické pásky z audiokazety 40
2.3.1 Háčkování 41
2.3.1.1 Ruční háčkování 41
2.3.1.1.1 Ruční háčkování z pásky ve výchozím stavu 42 2.3.1.1.2 Ruční háčkování z pásky zatížené tahovou deformací 44
2.3.1.2 Strojní háčkování 46
2.3.2 Pletení 47
2.3.2.1 Ruční pletení 47
2.3.2.1.1 Ruční pletení z pásky ve výchozím stavu 47 2.3.2.1.2 Ruční pletení z pásky zatížené tahovou deformací 48
2.3.2.2 Strojní pletení 49
2.3.2.2.1 Strojní pletení z pásky ve výchozím stavu 49 2.3.2.2.2 Strojní pletení z pásky zatížené tahovou deformací 49
2.3.2.2.3 Dodatek ke strojnímu háčkování 53
2.3.3 Tkaní 53
2.3.3.1 Ruční tkaní 54
2.3.3.1.1 Ruční tkaní z pásky ve výchozím stavu 54 2.3.3.1.2 Ruční tkaní z pásky zatížené tahovou deformací 59
2.3.3.2 Strojní tkaní 59
2.3.3.2.1 Strojní tkaní z pásky ve výchozím stavu 64 2.3.3.2.2 Strojní tkaní z pásky zatížené tahovou deformací 65 2.3.3.2.3 Strojní tkaní z pásky ve výchozím stavu a z pásky zatížené
tahovou deformací 65
2.4 Závěry z kapitoly 2 65
3 DOTAZNÍK ZAMĚŘENÝ NA HODNOCENÍ NOVÉ PLOŠNÉ TEXTILIE 67
3.1 Hodnocení estetického dojmu 68
3.2 Hodnocení vlastností omaku 69
3.3 Závěry z kapitoly 3 70
4 NÁVRH ODĚVNÍ KOLEKCE 71
4.1 Model 1 – Ms Charcot 72
4.2 Model 2 – Ms Robinson 73
4.3 Model 3 – Ms Este 74
4.4 Materiály 74
4.5 Doplňky 79
ZÁVĚREČNÁ DISKUSE 80
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 81
PŘÍLOHA 84
ÚVOD
S nápadem na téma této diplomové práce jsem přišla sama, jelikož mě baví zpracovávat suroviny, které jsou netradiční pro účely oděvu, výrobními technologiemi, které jsou naopak pro tyto účely typické. Představuje to pro mne jakýsi druh výzvy. Člověk musí být mnohdy opravdu trpělivý, aby pochopil, jak se surovinou správně zacházet a pro co v oděvu ji využít.
S tímto druhem tvorby jsem si začala pohrávat už při studiu oděvnictví na střed- ní škole. Prvně jsem po netradiční druhotné surovině sáhla proto, že jsem jako studentka neměla dostatek finančních prostředků na to, abych mohla vytvořit něco velkolepého na každoroční školní soutěž. Rozhodla jsem se proto využít odpadu v podobě PET lahví, který je zadarmo, a o který v té době rozhodně nebyla a dodnes není nouze. Práce s tou- to surovinou mě nadchla, model sklidil nečekaně velký úspěch a tak se mi tehdejší roz- hodnutí stalo zřejmě osudným. Teprve s odstupem času mi došlo, jak jsem tehdy byla pošetilá. Ušetřila jsem sice nový textil na prakticky zbytečný kus oděvu, tj. mimo pře- hlídková mola nenositelný, ale odpad, který jsem využila, krátce po soutěži stejně puto- val ve formě mého modelu do kontejneru. Pochopila jsem, že jsem vůbec nic nepocho- pila. V následujících letech jsem více či méně úspěšně experimentovala ještě s několika dalšími netradičními druhotnými surovinami, o kterých jsem už ale přemýšlela jinak.
Od posledního ročníku střední školy je však v centru mé pozornosti pouze jediná, která mne dodnes fascinuje natolik, že jsem se rozhodla věnovat jí celou experimentální část této diplomové práce.
Před tím, než Vás s ní seznámím, Vám v následujícím literárním průzkumu ve stručnosti přiblížím ekologické počínání současného módního průmyslu.
LITERÁRNÍ PRŮZKUM
1 EKOLOGIE VS. MÓDA
V civilizovaném světě je běžné, že jsou lidé oblečeni většinu dne a několikrát za den se převlékají do oděvů vhodných pro jimi vykonávanou činnost. Jen málo věcí na světě se proto dotýká takové masy lidí stejně tak, jako móda. Módní průmysl je nám prostřednic- tvím svých reklamních kampaní zobrazován jako snový svět. I z vlastní zkušenosti však mohu prohlásit, že za dveřmi tohoto světa se většinou skrývá jen egoismus, apatie, po- vrchnost a chamtivost.
World Health Organization (WHO) vypustila do světa informaci, že díky pesti- cidům, které se využívají zejména v zemědělství, ročně umírá desetitisíce lidí [1]. Podle údajů severoamerické Pesticide Action Network (PAN) je bavlna, která je neustále nejpoužívanější surovinou pro výrobu oděvů, jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných plodin vůbec. Pěstování bavlny pojme 10 – 20 % pesticidů z jejich celosvětové spotře- by. Bavlníkové plantáže přitom zabírají necelá 4 % světového půdního fondu využíva- ného k zemědělství.
Bavlník je díky svým nárokům na teplo a vlhkost pěstován v takzvaných bavlní- kových pásech, které se většinou rozkládají na území rozvojových zemí. Je známo, že v indických oblastech, kde se pěstuje bavlna, umírá na otravu pesticidy nejvíce lidí, a to včetně dětí, které se na práci bohužel mnohdy podílejí. Známé nadnárodní společnosti, jako Bayer či Novartis, veřejně vystupující jako silně etické, si z prodeje pesticidů na indickém trhu udělaly slušně vynášející obchod. Většina indických farmářů je negra- motných, a proto nemá ani ponětí, s jak nebezpečnou látkou se potýká. O moci pesticidů se v lepším případě dozvídají až prostřednictvím fyzických změn, které na sobě zpozo- rují (obr. 1) a v horším případě hospitalizací v nemocnici, kde bojují o svůj život.
Při pěstování bavlny se využívá téměř čtvrtina všech existujících pesticidů. Řada jich narušuje úrodnost půdy, což má za následek navýšení používané chemie o další umělá hnojiva. Indičtí farmáři jsou na výnosech ze svých polí životně závislí. V obavách o svou úrodu se proto uchylují ke stříkání rostlin bavlny až do doby jejich sklizně, z čehož logicky vyplývá, že i samotná vlákna musí být plná pesticidů.
V roce 2004 provedli na univerzitě v polské Łodzi studii, která prokázala, že se zbytky nebezpečných pesticidů vyskytují i v oblečení z této bavlny. Doposud však není nijak prokázáno, že by se pesticidy, které se do vláken vpravily v průběhu jejich růstu, mohly uvolňovat či vstřebávat do kůže.
Obr. 1 Účinek pesticidů na ruce indického pěstitele bavlny [2]
Jiným pokusem o zajištění vyšších výnosů při sklizni je geneticky modifikovaná bavlna. Uvedení semen známé Bt-bavlny na trh provázela, díky její zvýšené výnosnosti a odolnosti proti škůdcům, naděje na snížení užívání pesticidů, což by bylo řešením neutěšené ekonomické situace drobných zemědělců. Její praktické přínosy jsou však sporné. V roce 2001 a 2002 došlo v Austrálii a indickém státě Andrapradéš k selhání genetické ochrany proti škůdcům a zničení úrody mnoha desítkám tisíců rolníků. V In- dii lze potíže s transgenní bavlnou do značné míry vysvětlit černým trhem, kde se díky vysoké poptávce po geneticky modifikované bavlně prodávala běžná semena jako transgenní. Tyto události v Indii následovala vlna přesidlování celých rodin do příměst- ských slumů, propad do ještě větší bídy a dokonce i sebevraždy.
Těsně před sklizní se bavlníkové plantáže postřikují ještě defolianty, které způ- sobují spálení a opadání listů rostlin a usnadňují tak sklizeň. Díky přirozenému oběhu vody v přírodě se spolu s dalšími chemikáliemi dostávají do vodních toků a podzemních vod a cestou poničí veškeré rostlinstvo okolo bavlníkového pole, a to včetně vzrostlých stromů.
Pesticidy a defolianty se však běžně aplikují i ve vyspělých zemích. K jejich aplikaci se využívá zemědělská a letecká technika, a tak nedochází k ohrožení zdraví pracovníků tak často. I z USA jsou ale známy případy otrav lidí chemikáliemi používa- nými na postřik bavlníkových plantáží [2].
Při zpracovávání bavlněných vláken nebývají používány žádné chemikálie pou- ze u spřádání. Při bělení, optickém zjasňování, barvení, tkaní, pletení, finálních úpra-
vách atd. se již standardně používá početná řada chemikálií, ale i tmelů, vosků, olejů, atd. Mnohé z nich jsou označovány jako možné karcinogeny. Aby byly tyto látky z bavlněného zboží odstraněny na normami povolené hodnoty zbytkového množství, je spotřebováno ohromné množství vody [3, 4]. Avšak i tato povolená množství nositelům často způsobují nemalé zdravotní obtíže. V rozvojových zemích nebývají čističky od- padních vod pravidlem, a tak není problém najít v těchto oblastech textilní továrny, z nichž odpadní vody ústí přímo do řek či dokonce zásobáren pitné vody [4].
Většina našeho oblečení je vyráběna v rozvojových zemích. V továrnách, jejichž majitelé nejsou schopni zajistit pro své zaměstnance základní zdravotní, bezpečnostní a pracovní podmínky, ani vyplácení důstojných mezd. Porušování lidských práv je na denním pořádku a značky, pro které pracují, tomu jen tiše přihlížejí, protože vědí, že díky tomu je cena, kterou za jejich práci platí, tak nízká [5].
24. dubna letošního roku to byl přesně rok od tragické události v bangladéšské Dháce, kde se zřítil tovární komplex Rana Plaza, při níž zemřelo 1 138 lidí a více než 2 000 lidí bylo zraněno (obr. 2). V tomto komplexu se vyráběly oděvy pro evropský trh.
Dle zpráv [5] řada oděvních značek, které jsou přímo spojovány s výrobou ve zříceném továrním komplexu, doposud do fondu na kompenzaci pozůstalých a přeživších nepři- spěla a k vlastní odpovědnosti se staví zády. Jde například o italskou společnost Benet- ton či polskou společnost LPP, která distribuuje značky Reserved, Cropp, Mohito atd.
Více informací o této události si můžete přečíst na webových stránkách [5], kde můžete shlédnout i řadu hrůzných fotografií a videí o poměrech panujících v továrnách.
Obr. 2 Rana Plaza, 24. 4. 2013 [5]
Pokud si chcete udělat reálnější představu o tom, jak se bavlna v Indii pěstuje, sklízí, vykupuje, zpracovává, a jak se z ní vyrábí oblečení pro známé značky, doporuču- ji shlédnout německý krátkometrážní dokumentární film, 100% Baumwolle: Made in India, od německé režisérky Inge Altemeier z roku 2003.
Ohromná spotřeba chemie, zotročování a dělání hlupáků z pěstitelů, výrobců a zákazníků, a to vše jen proto, aby mohly být skládky přeplněné nedostatečně obnoše- nými oděvy, které jsou módní pouze jednu sezonu. Špatné pro zákazníka, špatné pro výrobce, špatné pro zemědělce, špatné pro životní prostředí! Dnešní podoba módního průmyslu je jedno ohromné lidské selhání.
V následujících dvou podkapitolách Vám představím dvě prozatím velmi drobná odvětví módního průmyslu, která je v našem vlastním zájmu potřeba všemožně podpo- rovat, jelikož se snaží o nápravu současné situace Odvětví, která se věnují módě sociál- ně i environmentálně citlivé.
V první podkapitole Vás seznámím s bio módou a v druhé s módou recyklova- nou.
1.1 Bio móda
Výroba bio módy je založena na používání bio neboli organického textilu, což je, jak již samotný název napovídá, chemicky nezávadný textil, který vychází z principů ekolo- gického zemědělství. Bio móda je proto často přezdívaná jako ekologická či zelená mó- da.
Proces výroby bio textilu je daleko náročnější, a proto samozřejmě i dražší, než proces výroby běžných textilií. Jak již bylo výše zmíněno, aby byl výrobek 100 % bio, musí být i suroviny použité pro jeho výrobu (bavlna, len, hedvábí, konopí, ramie, só- ja, atd.) vypěstovány bez chemie, kterou zemědělci běžně používají [6].
Při pěstování bio bavlny se používají metody a prostředky, které neničí životní prostředí. Bio produkce obnovuje a udržuje úrodnost půdy, snižuje spotřebu toxických a neodbouratelných pesticidů a vytváří zemědělské systémy s bohatou rozmanitostí rost- linných a živočišných druhů [2, 6].
V žádném z kroků zpracování bio bavlny se nepoužívají čisticí prostředky na bázi ropy, formaldehyd, nemačkavá činidla, bělidla na bázi chlóru či další nepovolené zdraví či životnímu prostředí škodlivé látky [3, 4, 6]. Místo toho se používají přirozeně rozložitelné přírodní alternativy, jako přírodní oleje při spřádání, bramborový škrob jako šlichta, peroxid vodíku pro bělení, atd. Fáze textilního barvení je z hlediska techno- logie velmi složitá, ale i zde nabízí celosvětový bio bavlněný průmysl několik alterna- tiv [4, 6].
Bio bavlna, nebo chcete-li organická bavlna, je oproti běžné bavlně na dotek měkčí, voní čistěji, je šetrnější k pokožce, má vyšší stupeň prodyšnosti atd. [6].
Bio móda si ve světě podmaňuje stále širší okruh příznivců. Její vzrůstající obli- ba je ale zapříčiněna i jiným hlediskem, než je pouze to ekologické, a to etickým. Vý- robci bio módy vycházejí z filozofie tzv. fairtrade. Mají certifikát na to, že při výrobě jejich zboží je vyloučena dětská práce a jejich zaměstnanci mají odpovědně ohodnoce- nou řádnou osmihodinovou pracovní dobu.
Nejuznávanějším a nejčastěji užívaným mezinárodním standardem je v současné době Global Organic Textile Standard neboli GOTS (obr. 3). Jedná se o skutečný bio certifikát, který certifikuje dva stupně kvality a který v sobě má zakotveny etické a ekologické požadavky od fáze pěstování, přes zpracování, balení až po distribuci. Zajiš- ťuje tedy nejen přísnou kontrolu kvality z ekologického hlediska, ale také dodržování sociálních podmínek ve výrobě v souladu s fairtrade. Je tedy velmi dobrým vodítkem, pokud hledáte kvalitu ve všech ohledech. První stupeň, tzv. organic, značí bio textil, u něhož minimálně 95 % vláken musí mít certifikovaný organický původ a zbylých 5 % je vyhrazeno pro případy potřeby neorganických příměsí. Druhý stupeň, tzv. made with x % organic materials, značí bio textil, u něhož minimálně 70 % příze musí mít certifikovaný organický původ a zbylých 30 % je vyhrazeno pro případy potřeby neor- ganických příměsí. Povolené neorganické příměsi jsou u obou stupňů certifikátu velmi přísně regulovány [6, 7].
Obr. 3 Bio certifikát GOTS [6]
U nás je však stále ještě většina ochotna utrácet větší sumy peněz spíše za de- sign a styl, než za ekologický a etický původ oděvních výrobků, a to i přes to, že s sebou přinášejí, i když na první pohled skryté, výhody. Všechno navíc je tedy zatím stále bráno jen jako jakýsi zajímavý bonus. Zvykli jsme si zkrátka na to, že výrobou běžných typů textilních materiálů neprospíváme životnímu prostředí, a že nedůstojné podmínky a vrchovaté porce chemikálií pro lidi, zvířata i rostliny, jsou daní za cenovou dostupnost. Benjamínka mezi bio produkty v podobě bio módy u nás tak zatím vyhle- dávají především lidé trpící alergiemi nebo mající malé děti.
Samostatnou část této podkapitoly bych ráda věnovala české společnosti AMWA Organic, která se svou aktivní snahou řadí mezi instituce, které se zasluhují o změnu dosavadního systému krátkozrakého přečerpávání přírodních zdrojů [8].
1.1.1 AMWA Organic
AMWA Organic (obr. 4 - vlevo) je první český prodejce textilu s bio (organic) a/ nebo fairtrade certifikací se sídlem ve středočeských Opatovicích fungující prostřed- nictvím internetového obchodu. Tuto společnost založili v roce 2009 Michal Vališ a Jana Růžičková (obr. 4 - vpravo).
Obr. 4 AMWA Organic: vlevo – logo, vpravo - zakladatelé Michal Vališ a Jana Růžič- ková [8]
Na svém e-shopu nabízí nejen plošnou metráž a šicí nitě, ale i hotové výrobky z nich, jako např. polštáře, přikrývky, ložní povlečení, ručníky, župany, kapesníky, trič- ka, šály, atd., které společnost zhotovuje v České republice. U některých výrobků do- konce nabízí možnost jejich zhotovení dle rozměrů, které si přeje zákazník. Jako bonus nabízí ekologické prací prostředky, aviváže a bělidla.
AMWA Organic navíc několikrát do roka pořádá menší besedy, na nichž se- znamuje českou veřejnost s výhodami, které bio a fairtrade textil přináší [8].
1.2 Recyklovaná móda
Jelikož se odpadovým hospodářstvím, recyklací a recyklovanou módou zabývá celá následující část mé diplomové práce, uvedu zde jen krátké shrnutí pojmů a do hloubky se této kapitole budu věnovat v rámci experimentální části na konkrétní surovině.
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povin- nost se jí zbavit.
Odpadové hospodářství se zaměřuje na předcházení vzniku odpadů, na nakládá- ní s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy a kontrolu těchto činností.
Recyklace zpracovává odpad ve výrobním procesu k původnímu účelu nebo ji- ným účelům s výjimkou energetického využití [9].
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
1 NETRADIČNÍ DRUHOTNÁ SUROVINA PRO ZHOTOVENÍ PLOŠNÉ TEXTILIE
Pro potřeby této diplomové práce jsem se rozhodla pracovat s odpadem v podobě au- diokazet (obr. 1).
Obr. 1 Audiokazeta
K tomuto rozhodnutí jsem dospěla na základě své dlouhodobé potřeby nějakým způsobem bojovat proti nežádoucímu dopadu technické evoluce na životní prostředí.
Audiokazety byly na vrcholu své slávy v 70., 80. a 90. letech minulého století, ale v obchodech se s nimi můžeme setkat i dnes. V poslední době jsou však tato média nahrazována modernějšími, kvalitnějšími a pro většinu lidí tudíž i atraktivnějšími tech- nologiemi, což logicky zapříčinilo, že se jimi v současné době skládky odpadů jen he- mží (pro více informací o vývoji médií pro záznam zvuku odkazuji na [1]). Tuto infor- maci mě osobně potvrdil i zaměstnanec Technických služeb města Kdyně (Plzeňský kraj), jehož hlavní náplní práce je především svoz směsného komunálního odpadu.
Díky jejich materiální podstatě se tohoto typu odpadu nelze zbavit jinak než vhozením do kontejneru na směsný odpad a tudíž nemůže být recyklován, což mě pro- střednictvím e-mailových konzultací potvrdili i dva z nejvýznamnějších poskytovatelů služeb odpadového hospodářství v ČR, a to česká společnost EKO-KOM a rakouská firma .A.S.A., která působí v ČR od roku 1992. Společnost EKO-KOM mně sdělila, že audiokazety, videokazety, CD a DVD se v ČR netřídí a patří tudíž do kontejneru na
směsný odpad, a že případné obaly od těchto nosičů lze bez problémů vyhodit dle jejich materiální podstaty (nejčastěji plast, papír) do patřičného kontejneru na tříděný odpad.
Firma .A.S.A. v zastoupení vedoucí Oddělení služeb zákazníkům pro město Liberec a jeho přilehlé okolí, Bc. Lenky Hořčičkové, potvrdila to samé.
Z výše uvedeného parafrázovaného vyjádření, na kterém se shodla obě oslovená zařízení, je patrné, že ani jedno z nich si nepřipustilo tu možnost, že by osoby, které se audiokazet zbavují, vynakládali to úsilí, aby je rozebrali anebo odvezli na sběrný dvůr, kde by o to mělo být díky proškolené obsluze automaticky postaráno. Přitom z vlastní zkušenosti mohu říct, že demontáž audiokazet je poměrně snadno proveditelná (při své práci jsem se setkala s dvěma typy montáže: montáž pomocí šroubků a montáž pomocí lisu) a citelně se jím eliminuje objem směsného odpadu.
Po rozebrání audiokazety (obr. 2, obr. 3) zůstane pouze jediná její součást, které se nelze zbavit ekologicky prostřednictvím jednoho z kontejnerů na tříděný odpad či sběrného dvora a tj. magnetická páska (obr. 2 - j). Tato informace mě byla osobně potvrzena i zaměstnanci Sběrného dvora odpadů v Liberci patřícího pod již zmiňovanou firmu .A.S.A.
Obr. 2 Rozebraná audiokazeta: a) kladky pro vedení magnetické pásky, b) normalizo- vané pouzdro, c) zaváděcí část magnetické pásky, d) ochranné fólie, e) uná- šecí kotouče magnetické pásky, f) kolíky pro připevnění zaváděcích částí magnetické pásky k unášecím kotoučům magnetické pásky, g) polštářek, h) magnetické stínítko, i) plochá pružina pro nesení polštářku, j) magnetická páska
Obr. 3 Rozebraná audiokazeta – součásti, kterých se lze zbavit ekologicky, roztříděné podle své materiální podstaty: a) kladky pro vedení magnetické pásky, b) normalizované pouzdro, c) zaváděcí části magnetické pásky, d) ochranné fólie, e) unášecí kotouče magnetické pásky, f) kolíky pro připevnění zavádě- cích částí magnetické pásky k unášecím kotoučům magnetické pásky, g) polštářek, h) magnetické stínítko, i) plochá pružina pro nesení polštářku
A právě na tuto součást jsem chtěla směřovat svoji pozornost a recyklovat ji po svém. Dokázat, že i v oděvnictví lze zdánlivě nepoužitelnou surovinu získanou z odpadu, kterou by jinak nečekala ekologická budoucnost, využít ku prospěchu společ- nosti.
Následující část této kapitoly (celá podkapitola 1.1) se proto bude podrobně vě- novat charakterizaci mnou navržené netradiční druhotné suroviny v podobě magnetické pásky z audiokazety.
1.1 Magnetická páska z audiokazety
Odpadu v podobě magnetické pásky z audiokazety (obr. 4) se nelze zbavit ekologicky prostřednictvím jednoho z kontejneru na tříděný odpad či sběrného dvora z důvodu, že se jedná o odpad, který se skládá z několika materiálně odlišných vrstev, které od sebe nelze mechanicky oddělit.
Obr. 4 Magnetická páska z audiokazety
1.1.1 Struktura
Pominu-li ryze historické struktury magnetické pásky (pro více informací o vývoji magnetické pásky odkazuji na [2]), se kterými jsem se v množství odpadu, který mi po dobu tvorby této práce prošel rukama, ani nesetkala, tak se obecně magnetické pásky, od dob jejich masového výskytu, standardně skládají ze tří vrstev a to spodní vrstvy, základní nosné vrstvy a vrchní vrstvy (obr. 5).
Spodní vrstva (Obr. 5 – a) je tvořena velice tenkým uhlíkovým potahem, zá- kladní nosná vrstva (obr. 5 – b) polyesterovým filmem a vrchní vrstva (obr. 5 – c) směsí magnetických částic (obr. 5 - c1), lepidla (obr. 5 – c2) a oleje (obr. 5 – c3) [3, 4].
Obr. 5 Struktura magnetické pásky: a) spodní vrstva, b) základní nosná vrstva, c) vrchní vrstva - 1) magnetická částice, 2) lepidlo, 3) olej
Tloušťka základní nosné vrstvy, a to včetně uhlíkového potahu, závisí na vý- sledné délce pásky v audiokazetě, tzn. čím delší je páska, tím slabší je její základní nos- ná vrstva. Např. u 60min audiokazety je použita magnetická páska se základní nosnou vrstvou o tloušťce cca 13,5 µm, zatímco u 120min audiokazety je použita magnetická páska se základní nosnou vrstvou o tloušťce pouze cca 4,5 µm.
Tloušťka nejvýznamnější vrchní vrstvy se pohybuje v rozmezí od cca 3,5 µm do cca 4,5 µm. Magnetickými částicemi je tato vrstva tvořena cca ze 40 % [4]. Podle povahy magnetických částic se rozeznávají čtyři základní typy magnetických pásek, resp. audiokazet. Typ - I je založený na železité bázi – oxid železitý (Type - I/IEC - I, Ferric, Normal Position, Fe2O3), typ - II na bázi chromu – oxid chromičitý (Ty- pe - II/IEC - II, Chrome, High Position, CrO2), typ - III na bázi ferochromu (Ty- pe - III/IEC - III, Ferrichrome) a typ - IV na bázi kovu (Typ - IV/IEC - IV, Metal) [5].
Magnetické částice jsou společně s oleji vmíchány do polyesteruretanového lepidla, jež tvoří procentuálně největší podíl vrchní vrstvy. Takto vzniklá směs je nanesena na vrch- ní stranu základní nosné vrstvy, která není opatřená uhlíkovým potahem.
Výrobci audiokazet používají své vlastní upravené receptury na směs vrchní vrstvy magnetické pásky, do kterých velmi často přidávají kromě magnetických částic, lepidla a oleje i různá další činidla jako např. činidla pro čištění hlav audio přehráva- čů [3, 4]. Tyto receptury jsou pochopitelně jejich výrobním tajemstvím, v čem mě utvr- dila jedna z největších mediálních korporací a to japonská SONY.
Většina odpadu v podobě audiokazet, které jsem pro potřeby této diplomové práce nashromáždila, pocházela právě od této společnosti. Zkusila jsem proto kontakto- vat prostřednictvím e-mailu přímo její hlavní centrum sídlící v japonském Tokiu (Mina- to). V úvodu svého e-mailu jsem nastínila, že hodlám využívat odpad v podobě magne-
tických pásek z jejich audiokazet jako netradiční druhotnou surovinu pro výrobu oděvů, a že by mně při mé další práci velice pomohlo, kdyby mě mohli poskytnout podrobnější informace o struktuře magnetických pásek v jejich audiokazetách. Na můj dotaz společ- nost odpověděla prostřednictvím jejich Technického informačního centra a nesmím zapomenout podotknout, že opravdu velice zdvořile. Dle očekávání jsem se však ne- dozvěděla žádné nové informace krom tloušťek jednotlivých vrstev magnetických pá- sek, které jsem již uvedla výše v patřičné části textu.
1.1.2 Způsobilost k oděvnímu využití
Logicky vzato, vzhledem k původnímu účelu audiokazet není jejich magnetická páska primárně určena k dlouhodobému přímému styku s lidskou pokožkou či sliznicí, a tudíž není předpoklad toho, že by byla testována z hlediska jejího vlivu na lidské zdraví, v čem mě opět utvrdila společnost SONY.
Ve svém e-mailu pro tuto společnost jsem podotkla, že informace ohledně struk- tury magnetických pásek v jejich audiokazetách (viz podkapitola 1.1.1), o které je žá- dám, potřebuji zejména proto, abych si mohla ověřit, zda je magnetické pásky z audio- kazet možno použít na výrobu oděvů, které budou v dlouhodobém přímém kontaktu s lidskou pokožkou, aniž by došlo ke zdravotním obtížím nositelů. Na tuto moji infor- maci zareagovali tím, že u některých typů jejich výrobků by se dovedli vyjádřit i k této problematice, avšak u tohoto charakteru výrobku po nich nejsou požadovány testy oh- ledně vlivu na lidské zdraví.
Musela jsem si proto nejprve prověřit, zda je tato surovina získaná z odpadu vů- bec způsobilá k oděvnímu využití, a tak jsem prostřednictvím e-mailů kontaktovala in- stituce zabývající se touto problematikou.
Jako první jsem oslovila Státním zdravotní ústav v Praze (dále jen SZÚ). Zpět se mně vrátila odpověď od pana Pavla Buchara z Národní referenční laboratoře pro neioni- zující elektromagnetická pole a záření, která působí v rámci SZÚ. Pan Buchar, který má v popisu práce zabývat se expozicí elektromagnetickému poli, mě sdělil, že z jejich hle- diska lze konstatovat vyloučení negativního vlivu magnetického pole vyvolaného magne- tickou páskou z audiokazety na lidský organismus. Závěrem svého e-mailu mě doporu-
čil kontaktovat i další oddělení SZÚ a to konkrétně Oddělení chemické bezpečnosti, které by mě mohlo poskytnout odpovědi na způsobilost magnetické pásky z audiokazety k oděvnímu využití i z chemického hlediska, k čemuž jejich oddělení není kompetentní.
Za Oddělení chemické bezpečnosti mě odpověděl pan Karel Vrbík, že tuto problemati- ku jejich oddělení neřeší, ať se obrátím na zkušebny textilu v ČR a to konkrétně na Insti- tut pro testování a certifikaci ve Zlíně (dále jen ITC) a Textilní zkušební ústav v Brně (dále jen TZÚ).
Za ITC se mnou komunikovala Ing. Taťána Pašiaková, která mě opět utvrdila v mém logickém úsudku svou odpovědí, že zdravotní nezávadnost se netestuje u věcí, které nejsou primárně určeny pro styk s pokožkou či sliznicí člověka, což magnetická páska z audiokazety není. Dále mě doporučila, že pokud bych magnetickou pásku z audiokazety chtěla použít na výrobu oděvů, u kterých by k takovému přímému styku docházelo dlouhodoběji, musím určitě testováním ověřit alespoň základní skladbu uka- zatelů zdravotní nezávadnosti. A jelikož hodlám nahradit typický oděvní materi- ál tj. textil touto netradiční druhotnou surovinou, musím ji zatížit takovými testy, jako kdybych testovala textilní materiál, tj. hodnota pH vodného výluhu, stanovení obsahu těžkých kovů, důkaz primárních aromatických aminů, stanovení obsahu pentachlorfeno- lu (pesticid), stanovení obsahu formaldehydu, stálobarevnost materiálu v otěrech, odol- nost materiálu vůči působení potu a popř. slin.
Za TZÚ se mnou komunikovala Ing. Elen Klašková, která stejně jako Ing. Taťá- na Pašiaková z ITC navrhla testováním ověřit základní skladbu ukazatelů zdravotní ne- závadnosti textilních materiálů.
1.2 Současný stav druhotného využití magnetické pásky z audiokazety
Pomocí internetu jsem hledala, jak jinak jsou doposud využívané magnetické pásky z audiokazet (krom jejich primárního využití). Po poměrně dlouhém a vyčerpávajícím pátrání jsem nakonec přece jen narazila na pár uměleckých počinů, které bych zde ráda uvedla. I přes fakt, že jsem prohledávala jak české, tak všelijaké zahraniční stránky, ve všech níže uvedených případech se jedná o počiny pouze amerických umělců.
Mezi ty, kteří se nechali magnetickými páskami ze starých audiokazet okouzlit stejně jako já, patří umělkyně Erika Iris Simmons, která z nich tvoří, pod uměleckou přezdívkou iri5, neuvěřitelné obrazy. Tato její díla (cyklus, který Erika Iris Simmons pracovně nazývá THE GHOST IN THE MACHINE), jsou označována po- jmem Tape Art (obr. 6) [6].
Obr. 6 Tape Art od americké umělkyně Eriky Iris Simmons vystupující pod uměleckou přezdívkou iri5 [7]
Dále mezi ně patří umělkyně Brandy Fisher, Pamela Leo, tvořící pod uměleckou značkou Happy Fortune a M. Basile, tvořící pod uměleckou značkou Rinnovato. Ty pro změnu využívají magnetických pásek z audiokazet jako druhotných surovin pro výrobu různých netradičních šperků (obr. 7) [8, 9, 10].
Obr. 7 Šperky z magnetických pásek z audiokazet: a) náramek od americké umělky- ně Brandy Fisher, b) náramek od americké umělkyně Pamely Leo vystupující pod uměleckou značkou Happy Fortune, c) náušnice od americké umělky- ně M. Basile vystupující pod uměleckou značkou Rinnovato [8, 9, 10]
Poslední počin, který zde uvedu, je SONIC FABRIC od umělkyně Alyce Santo- ro. Jelikož se jedná o umělecký počin, který má k problematice mé diplomové práce nejblíže, ráda bych mu vyhradila větší prostor v následující a zároveň i poslední části této podkapitoly (celou její podkapitolu 1.2.1).
1.2.1 SONIC FABRIC
SONIC FABRIC je počin zvukové a konceptuální umělkyně, která se narodila ro- ku 1968 v Englewoodu v New Jersey a v současné době žije a tvoří v Texasu, Alyce Santoro (obr. 8) [11, 12].
Obr. 8 Americká zvuková a konceptuální umělkyně Alyce Santoro [12]
SONIC FABRIC lze do češtiny přeložit jako akustická plošná textilie. Jedná se o tkanou plošnou textilii, jejíž osnovní nitě tvoří 100% polyester a tradiční textilní útko- vé nitě jsou nahrazeny magnetickými páskami z audiokazet, které již doslouži- ly (obr. 9). Jak logicky vyplývá, právě díky použití netypického útkového materiálu se vzniklá tkanina stává slyšitelnou. A to tehdy, přejíždí-li se hlavou nějakého audio- přehrávače po jejím povrchu. Tkanina v takovém případě vydává prostřednictvím pře- hrávače prazvláštně zkomolené, dalo by se říci až podvodní, zvuky. Grafický manuál
v pdf formátu i video návod, jak si sám jednoduše sestavit čtečku SONIC FABRIC, naleznete na oficiálních webových stránkách projektu (viz [11]).
Obr. 9 SONIC FABRIC [11]
Alyce Santoro byla fascinována magnetickými páskami a pohrávala si s představami o nich již od raného dětství. Jako malá se svou rodinou závodila na pla- chetnici, na jejíž lanoví často přivazovali krátký úsek magnetické pásky z audiokazety jako jakýsi ukazatel větru. Magnetická páska se pro tento účel perfektně osvědčila, a to zejména pro svou lehkost, velkou citlivost na vítr, extrémní výdrž a schopnost rychlého oschnutí. Inspirací k tvorbě se jí však stala až o několik let později. Prvotním impulzem pro vznik SONIC FABRIC jí bylo objevení existence modlitebních praporků resp. tibet- ských lungt [11]. Pro více informací o těchto modlitebních praporcích odkazuji na [13].
Okamžitě jí připomněly, jak s rodiči využívali magnetickou pásku z audiokazety jako ukazatel větru na jejich plachetnici a ucítila mezi tím přímé spojení. Byla inspirována k tvorbě plošné textilie, která měla akustický potenciál, a to doslova vetkaný do sebe!
Od této chvíle začala intenzivně sbírat audio nahrávky různých, pro ni význam- ných, zvuků na magnetických páskách, které jí provázely životem. Z nasbíraných mag- netických pásek zkusila nejprve plést. Ale struktura výsledné plošné textilie byla příliš volná a vzhled celkově nepodléhal jejím představám. Její dlouholetý přítel ji nabídl, že by mohla vyzkoušet historický tkací stroj (cca ze 40. let minulého století), který vlastní na Rhode Island School of Design. Výsledek ji doslova ohromil a tak našla malou ro- dinnou továrnu v Nové Anglii, která dodnes používá stejné tkací stroje a kde celou tu dobu tato tkanina vzniká.
SONIC FABRIC byla záhy přijata na přehlídku uměleckých děl vyráběných z netradičních recyklovaných materiálů, která se konala v roce 2003 ve Felissimo De- sign House v New Yorku. Alyce Santoro z ní, speciálně pro tuto akci, vyrobila ša- ty (obr. 10 - vlevo), na kterých se také poprvé přesvědčila, že tkanina je dle očekávání skutečně slyšitelná. Tyto šaty doslova uhranuly bubeníka americké rockové skupiny Phish, Jona Fishmana, který ji požádal o vytvoření dalších šatů (obr. 10 - vpravo), které již v únoru téhož roku oblékl na jejich koncertě v Las Vegas.
Obr. 10 Šaty ze SONIC FABRIC: vlevo - úplně první šaty tzv. Sonic Superhero, vpravo - šaty pro Jona Fishmana [12]
Od této doby se začala psát další epocha SONIC FABRIC. Alyce Santoro se za- číná více zabývat doprovodnou zvukovou složkou. Vytváří vlastní alba s kolážemi růz- ných zvuků kolem nás, které nahrává na magnetické pásky, jež používá na tkaní SONIC FABRIC. Do současné doby vytvořila tři alba zvukových koláží pro SONIC FABRIC a to The Sounds of (1/2)Life, Fishdress Fabric a poslední album Between Stations, o kterém si více informací můžete přečíst, a dokonce si poslechnout i všech je- ho 14 skladeb, na oficiálních webových stránkách projektu (viz [11]).
Původní záměr Alyce Santoro byl ten, že SONIC FABRIC se bude využívat vý- hradně v oblasti umění. Jelikož je však silně přesvědčená o tom, že umění může být použitelné i v každodenním životě, navázala spolupráci s mnoha módními návrháři, architekty, designery, dekoratéry atd., kteří aplikací do jejich vlastní tvorby (obr. 11) rozšířili původní oblast působnosti SONIC FABRIC [11].
Obr. 11 Výrobky každodenního života ze SONIC FABRIC: nahoře - sako ze SONIC FABRIC podšité recyklovanými tričky od francouzského umělce Pierra An- drého Senizerguese vyrobené pod jeho autorskou značkou C PAS, do- le - doplňky ze SONIC FABRIC od brazilského umělce Júlia Césara vyrobe- né pod jeho autorskou značkou JÚLIO CÉSAR NYC [14, 15]
1.3 Závěry z kapitoly 1
V této kapitole, uvozující experimentální část mé diplomové práce, jsem navrhla mag- netickou pásku z audiokazety jako netradiční druhotnou surovinu pro zhotovení plošné textilie a charakterizovala ji.
Odpadu v podobě magnetické pásky z audiokazety se nelze zbavit ekologicky, jelikož se skládá standardně ze spodní, základní nosné a vrchní vrstvy, které jsou mate- riálně odlišné a nejdou od sebe mechanicky oddělit. Spodní vrstva je tvořena uhlíkovým potahem, základní nosná vrstva polyesterovým filmem a vrchní vrstva směsí magnetic- kých částic, lepidla a oleje. Aby výrobci dosáhli u svých audiokazet delší životnosti, lepší kvality zvuku, apod., upravují si receptury na směs vrchní vrstvy jejich magnetic- kých pásek. Tyto jejich receptury jsou pochopitelně tajeny a tak nelze zjistit, jinak než odborným rozborem, z čeho se vrchní vrstvy skládají. Jelikož však pracuji s odpadem, který je druhově skutečně velmi rozmanitý, jakékoliv testování je díky tomu bohužel vyloučeno. Z tohoto důvodu nemohu pro magnetickou pásku z audiokazety navrhnout ani testování základní skladby ukazatelů zdravotní nezávadnosti textilních materiálů, které mě doporučily Ing. Taťána Pašiaková z ITC a Ing. Elen Klašková z TZÚ.
Zajímalo mě, jak problematiku zdravotní nezávadnosti řešila Alyce Santoro u své SONIC FABRIC, a proto jsem jí prostřednictvím e-mailu kontaktovala. Alyce Santoro odepsala, že žádné ověření toho, že je SONIC FABRIC zdravotně nezávadná, provedeno nebylo, ale že si nikdo nikdy na žádné zdravotní obtíže nestěžoval. Ani ona sama na sobě při práci s magnetickými páskami nic zvláštního nepozorovala a nepozo- ruje.
Kromě vyjádření pana Pavla Buchara ze SZÚ, který vyloučil negativní vliv magnetického pole vyvolaného magnetickou páskou z audiokazety na lidský organis- mus a postřehů Alyce Santoro a svých vlastních, nemám žádné podložené informace o zdravotní nezávadnosti magnetické pásky z audiokazety. Ráda bych, aby z této di- plomové práce vzešel návrh na nositelnou oděvní kolekci, která bude ohleduplná nejen k životnímu prostředí, ale i k tomu, komu bude určená k nošení. Pokud tomu chci dostát i po výše zmíněném, musím při jejím navrhování dbát na to, aby nedocházelo k dlouhodobému přímému styku plošné textilie zhotovené z této netradiční druhotné suroviny a lidské pokožky.
2 VÝROBA PLOŠNÉ TEXTILIE
V předchozí kapitole jsem poměrně obsáhle rozebrala plošnou textilii vyrobenou tech- nologií strojového tkaní, kdy se osnovními nitěmi ze 100% polyesteru protahují magne- tické pásky ve směru útku, tzv. SONIC FABRIC od Alyce Santoro.
Dávno před tím, než jsem se seznámila s tvorbou této americké umělkyně, jsem měla jasnou představu, jakým způsobem bych chtěla vyrábět svou plošnou textilii z magnetické pásky z audiokazety. Jelikož tkaní s textilní osnovou a útkem z magnetické pásky jsem si před léty sama vyzkoušela (obr. 12), toužila jsem se vydat jiným směrem.
Obr 12 Ruční tkaní s textilní osnovou a útkem z magnetické pásky: nahoře - a) tka- nina v plátnové vazbě zhotovená z polyesterové nitě (osnova) a magnetické pásky z videokazety (útek), b) tkací rám, c) unášecí kotouč magnetické pásky z videokazety s magnetickou páskou; dole - oděvní model zhotovený z tka- niny na obrázku nahoře
V rámci této části diplomové práce jsem se rozhodla pracovat výhradně s magnetickými páskami z audiokazet. Nekombinovat tuto netradiční druhotnou surovi- nu s dalším materiálem, jak tomu je u SONIC FABRIC, kde dochází ke kombinaci tra- diční polyesterové příze s netradiční magnetickou páskou.
Navrhla jsem tři technologie výroby plošné textilie z magnetických pásek z au- diokazet. Jako první výrobní technologii jsem navrhla háčkování, jako druhou pletení a jako třetí a zároveň poslední tkaní (obr. 13). Všemi třemi technologiemi bych ráda zhotovila plošné textilie z magnetických pásek z audiokazet jak ručně tak strojně.
Obr. 13 Schéma výroby plošné textilie z magnetických pásek z audiokazet
2.1 Výběr magnetické pásky z audiokazety
Magnetická páska je pro mě neutuchajícím zdrojem inspirace již pěknou řádku let, a proto si po všech nejrůznějších experimentech s ní, které mám za sebou, troufám tvr- dit, že výběr vhodné magnetické pásky z audiokazety je vůbec nejvýznamnějším kro- kem z celého procesu výroby plošné textilie.
Při práci s magnetickými páskami z audiokazet jsem se přesvědčila, že ne všechny se chovají stejně. Z nashromážděného odpadu jsem vybrala skupinku naprosto stejných audiokazet, a i přes fakt, že jejich pásky měly být stejné, některé šly zpracovat bez sebemenších nesnází a u dalších nastávaly obtíže typu častý přetrh, odlupování magnetických částic z vrchní vrstvy či dokonce větších šupinek celé vrchní vrstvy.
I přes to, že jsem po celou dobu práce s páskami bedlivě pozorovala, u jakých typů pá- sek výše popisované obtíže nastávají, nepřišla jsem na žádné určité zákonitosti, kterým by ve většině případů podléhaly. Tuto skutečnost přisuzuji tomu, že pracuji s druhotnými surovinami, které už mají leccos za sebou. Některé pásky nemusely být skoro přehrávány, jiné zase velmi, některé se ke mně dostaly rovnou z tepla domova, jiné zase ze skládky odpadů, atd.
Po řadě různých experimentů jsem však nakonec přišla na snadnou, rychlou a hlavně zaručenou metodu, jak rozpoznat pásku, která bude vyhovovat účelům posled- ního kroku procesu výroby plošné textilie.
Metoda využívá tahové deformace. Páska se uchopí do rukou a pomalu a s citem se tahá směrem od sebe (obr. 14) až se z výchozí pásky o standardní šířce 4 mm na obr. 15 – nahoře – vlevo stane natrvalo páska o šířce cca 1/3 mm na obr. 15 – nahoře – vpravo (na této šířce Vás v tahu zastaví páska sama). Pokud však dojde k rychlému pře- trhu či k narušení integrity vrchní vrstvy (obr. 15 - dole), není tato páska vhodná pro další zpracování.
Obr. 14 Grafické znázornění metody na rozpoznání vhodné magnetické pásky z audiokazety pro poslední krok výroby plošné textilie
Obr. 15 Snímky magnetické pásky z audiokazety: nahoře – vlevo - makroskopický snímek pásky ve výchozím stavu na milimetrovém papíře, vpra- vo - makroskopický snímek pásky po tahové deformaci na milimetrovém papíře; dole - páska po tahové deformaci s narušenou integritou vrchní vrst- vy na makroskopickém snímku na milimetrovém papíře (vlevo) a na snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu (vpravo)
Háčkováním, pletením a tkaním dochází u pásky ke vznikům různě velkých ta- hových deformací, které by v případě použití pásky, vykazující po zatížení tahem vlast- nosti popsané výše, ve výsledku zapříčinily výrobu nekvalitní plošné textilie.
Přetrhy, ke kterým dochází po velmi krátké době od zatížení tahem, signalizují, že by se páska při zpracování mnou navrženými technologiemi v posledním kroku pro- cesu výroby plošné textilie často trhala, což by snížilo kvalitu výsledné plošné textilie, ale i efektivitu práce.
Pokud by došlo k dalšímu zpracování pásky, u které po zatížení tahem dochází k narušení integrity vrchní vrstvy, mnou navrženými technologiemi v posledním kroku procesu výroby plošné textilie, vznikla by zaručeně vadná plošná textilie. Narušení in- tegrity vrchní vrstvy tahem má za následek odlupování magnetických částic z vrchní vrstvy či dokonce větších šupinek celé vrchní vrstvy, což v obou případech nakonec vždy vede k obnažování základní nosné vrstvy pásky (obr. 16). Plošná textilie zhotove- ná z takovéto pásky by tak časem zcela přišla o svou charakteristickou barvu. Za její největší nedostatek bych však považovala odpadávání částeček vrchní vrstvy pásky při jakékoliv manipulaci s ní.
Obr. 16 Makroskopický snímek magnetické pásky z audiokazety po tahové deformaci s částečně odloupanou vrchní vrstvou a obnaženou základní nosnou vrstvou na milimetrovém papíře
Díky této metodě se tak výběr magnetické pásky z audiokazety stává několika vteřinovou záležitostí.
2.2 Příprava magnetické pásky z audiokazety
Při zjišťování vhodnosti magnetických pásek z audiokazet pro poslední krok procesu výroby plošné textilie mě doslova uhranuly nové vlastnosti, které pásky nabývaly taho- vou deformací. Rozhodla jsem se proto, že plošné textilie budu vyrábět jak z pásky ve výchozím stavu, tak z pásky, která bude po celé své délce deformovaná tahem do podo- by na obr. 15 - nahoře - vpravo. V této podkapitole se proto budu zabývat v pořadí již druhým krokem procesu výroby plošné textilie a to přípravou magnetické pásky z audiokazety ve výchozím stavu a zatížené tahovou deformací.
2.2.1 Páska ve výchozím stavu
Projde-li magnetická páska z audiokazety ve výchozím stavu výbě- rem (podkapitola 2.1), je zároveň připravena na poslední krok procesu výroby plošné textilie (obr. 17). Jako nejefektivnější způsob se totiž ukázalo tuto pásku nijak nepře- soukávat a při výrobě plošné textilie ji odvíjet přímo z audiokazety.
Délka návinu magnetické pásky u audiokazet hrajících 90 min., kterých jsem nashromáždila nejvíce, činí přibližně 130 m.
2.2.2 Páska zatížená tahovou deformací
Projde-li magnetická páska z audiokazety ve výchozím stavu výbě- rem (podkapitola 2.1), může se pokračovat v deformaci tahem po zbytku její délky, při níž je nutné vytaženou pásku průběžně navíjet na cívku.
Metodu pro zjišťování vhodnosti magnetické pásky z audiokazety pro poslední krok procesu výroby plošné textilie, díky níž lze na krátkém úseku zatěžované pásky docílit změny v jejích charakteristických vlastnostech, je nejefektivnější provádět ručně.
Vytahování celých délek návinů pásek ručně je však zdlouhavé, a proto jsem přemýšle- la, zda by ho nebylo možno nějak zautomatizovat a tím práci zefektivnit. Má představa spočívala v tom, že by se návin magnetické pásky mohl přesoukávat z audiokazety na cívku a zároveň se při tom vytahovat.
Požádala jsem o pomoc svého otce, jelikož má vzdělání v oblasti strojírenství a více jak dvacet let zkušeností v textilním průmyslu. V roce 1991 založil ve Kdyni fir- mu FROTEX, která se zabývá výrobou ponožek a je jednou z mála tuzemských firem tohoto typu, která dosud nepodlehla masové konkurenci z Asie. Velkou zásluhu na tom zajisté bude mít i Petr Sauer, který se stal otcovo společníkem v roce 1995. Celou výro- bu tzn. všechny kroky, které jsou zapotřebí k tomu, aby se hotový pár ponožek dostal k zákazníkovi, si firma zajišťuje sama a odehrává se pod střechou jejího sídla. Můj otec začínal podnikat s jedním pletacím, šicím a vlastnoručně vyrobeným soukacím strojem.
V dnešní době firma vlastní 10 pletacích, 2 šicí a hned několik otcem vlastnoručně vy- robených strojů, mezi které patří i soukací stroje, které jsou vylepšenou obdobou jeho prvního soukacího stroje. A právě na jednom z těchto soukacích strojů jsme posléze experimentovali s magnetickou páskou z audiokazety.
Po nesčetném množství pokusů, kdy jsme soukací stroj přenastavovali a všelijak upravovali, jsme snahu vzdali. Ani zde totiž nešlo opomenout fakt, že jsme pracovali s odpadem, což jak už jsem dříve zmiňovala, práci poměrně dost komplikuje. Ke každé
audiokazetě, resp. jejímu návinu magnetické pásky, se musí přistupovat individuálně.
A takovýto přístup samotný soukací stroj není schopen zajistit.
Nakonec jsem usoudila, že v rámci této diplomové práce se ruční vytahování a průběžné navíjení na cívku zdá i přes svou zdlouhavost jako nejlepší způsob přípravy magnetické pásky z audiokazety zatížené tahovou deformací pro poslední krok procesu výroby plošné textilie (obr. 18).
Obr. 18 Magnetická páska z audiokazety zatížená tahovou deformací
Délka návinu magnetické pásky u audiokazet hrajících 90 min. činí po tahové deformaci přibližně 140 m, z čehož vyplývá, že návin pásky ve výchozím stavu je po vytažení cca o 10 m delší.
2.3 Technologie výroby plošné textilie z magnetické pásky z audiokazety
Celou tuto podkapitolu věnuji poslednímu kroku procesu výroby plošné textilie z magnetické pásky z audiokazety, a to výrobním technologiím, které jsem navrhla v úvodu této kapitoly.
Ve třech následujících částech se budu podrobně zabývat problematikou výroby háčkovaných, pletených a tkaných plošných textilií z magnetických pásek z audiokazet.
Každá část bude zahrnovat ruční a strojní výrobu z pásky ve výchozím stavu a zatížené
Obr. 19 Pokračování schématu výroby plošné textilie z magnetických pásek z audiokazet na obr. 13
2.3.1 Háčkování
Když jsem si před lety začala poprvé pohrávat s myšlenkou vyrábět plošné textilie z magnetických pásek z audiokazet, ihned jsem musela vzít do ruky háček a vyzkoušet, zda z pásky půjde ručně háčkovat. Nevím, proč to byl zrovna háček, když všechny ruční práce miluji stejně. Možná proto, že jsem se po letech všemožného experimentování s páskami domnívala, že háčkování bude pro zpracování magnetické pásky z audiokazety do podoby plošné textilie nejvhodnější technologií. Každopádně s určitostí vím, že díky experimentálnímu ručnímu háčkování, kterým jsem strávila opravdu mnoho a mnoho času, jsem pásku lépe poznala a porozuměla jí. Háčkování se proto stalo mou pilotní výrobní technologií i pro tuto diplomovou práci.
2.3.1.1 Ruční háčkování
Zda je vůbec ruční háčkování z magnetické pásky z audiokazety možné jsem si vyzkou- šela na pásce ve výchozím stavu. Své první vzorky jsem zhotovovala pomocí těch nejtr- iviálnějších vzorů. Právě při tomto experimentování jsem přišla na metodu využívající
tahovou deformaci, kterou používám pro výběr vhodné magnetické pásky z audiokazety pro proces výroby plošné textilie (podkapitola 2.1) a na nápad vyrábět plošné textilie z pásek, které jsou tahovou deformací zatížené po celé své délce (podkapitola 2.2).
2.3.1.1.1 Ruční háčkování z pásky ve výchozím stavu
Přesvědčila jsem se, že z pásky ve výchozím stavu lze ručně uháčkovat jakýkoliv vzor.
Všechny vzorky, které jsem ručně uháčkovala z pásky ve výchozím stavu a které Vám zde představím, jsem vyráběla pomocí hliníkového háčku o velikosti 3-11 (výrobce Ak- ra), který se používá na vlnu.
Začala jsem krátkým sloupkem (obr. 20). Velmi zdařilý popis, jak ručně uháč- kovat plošnou textilii krátkým sloupkem, doplněný o velice pěkné ilustrace a fotografie, můžete nalézt v knize [16] na straně 11.
Obr. 20 Krátký sloupek – použitý vzor
V příloze A této diplomové práce si na straně I – III můžete prohlédnout foto- grafie vzorků ve skutečné velikosti, které jsem pomocí krátkého sloupku zhotovila. Prv- ní vzorek je z jednobarevné pásky. Druhý vzorek je z dvou různě barevných pásek, kte- ré jsem po jeho délce střídala ve stejně širokých pruzích (6 řádků z černé pásky, 6 řádků z hnědé pásky). Tímto vzorkem jsem chtěla demonstrovat, že pomocí magnetických pásek z audiokazet lze vytvořit i vícebarevné textilie. Třetí vzorek je zhotovený obdob- ně jako vzorek první s tím rozdílem, že jsem použila techniku smyčkového háčková- ní (bez pomocného nástroje) využívající krátký sloupek. Jediný rozdíl, kterým se tato technika odlišuje od tvorby krátkého sloupku, je to, že se před dalším vpíchnutím háčku do háčkované textilie přehodí visící pracovní páska přes ukazovák levé ruky a nabere se háčkem až za tímto ukazovákem. Zbytek tvorby krátkého sloupku je standardní. Díky
vloženému prstu tak vzniká smyčka. U mého třetího vzorku jsem smyčky tvořila v každém druhém řádku (prvním, třetím, pátém, atd.), a to u každého krátkého sloupku v tomto řádku. Třetí vzorek je proto z lícové strany pokrytý smyčkami a jeho rubová strana vypadá naprosto stejně jako rubová či lícová strana vzorku prvního.
Do problematiky použité techniky smyčkového háčkování můžete proniknout v knize [16] na straně 262.
Pokračovala jsem jedenkrát nahozeným sloupkem, tzv. dlouhým sloup- kem (obr. 21). Velmi zdařilý popis, jak ručně uháčkovat plošnou textilii dlouhým sloupkem, doplněný o velice pěkné ilustrace a fotografie, můžete nalézt v knize [16], na straně 19.
Obr. 21 Dlouhý sloupek – použitý vzor
V příloze A si na straně IV a V můžete prohlédnout fotografie vzorků ve sku- tečné velikosti, které jsem pomocí dlouhého sloupku zhotovila. První vzorek (přílo- ha A, str. IV) je z jednobarevné pásky. Druhý vzorek (příloha A, str. V) je zhotovený obdobně jako vzorek první s tím rozdílem, že jsem použila techniku filetového háčko- vání využívající dlouhý sloupek (obr. 22). Druhý vzorek proto vypadá jako mřížka či síťka. Do problematiky použité techniky filetového háčkování můžete proniknout v knize [16] na straně 112.
Obr. 22 Filetové háčkování – použitý vzor
2.3.1.1.2 Ruční háčkování z pásky zatížené tahovou deformací
Z pásky zatížené tahovou deformací lze stejně jako z pásky ve výchozím stavu bez obtí- ží ručně uháčkovat jakýkoliv vzor. Všechny vzorky, které jsem ručně uháčkovala z pásky zatížené tahovou deformací, a které Vám zde také představím, jsem vyráběla pomocí poniklovaného háčku o velikosti 6 (výrobce Styl), který se používá na přízi.
Pro možnost srovnání vzorků (vzorku z pásky ve výchozím stavu a vzorku z pásky zatížené tahovou deformací) jsem první vzorek začala háčkovat krátkým sloup- kem (obr. 20) a druhý vzorek dlouhým sloupkem (obr. 21). Vzniklé vzorky jsou z jednobarevné pásky a můžete si je prohlédnout na fotografiích ve skutečné velikosti umístěné na straně VI (vzorek, který jsem zhotovila pomocí krátkého sloupku) a VII (vzorek, který jsem zhotovila pomocí dlouhého sloupku) v příloze A.
Jelikož je páska zatížená tahovou deformací opravdu velmi jemná, napadlo mě, že by byla ideálním materiálem pro výrobu krajek, a proto následující tři vzorky, které jsem z ní zhotovila, jsou krajky.
První vzorek krajky je z jednobarevné pásky, je stejně jako pátý a zároveň po- slední vzorek z pásky ve výchozím stavu, zhotovený technikou filetového háčkování využívající dlouhý sloupek (obr. 23) a můžete si ho prohlédnout ve skutečné velikosti na fotografii umístěné na straně VIII v příloze A. Použitý vzor pro tento vzorek krajky je můj vlastní návrh inspirovaný filetovým krajkovým lemem s obloučky, který najdete v knize [16] na straně 139.
Druhý vzorek krajky je z jednobarevné pásky, je zhotovený kombinací klasicky vpíchnutých a zavěšených dlouhých sloupků a dvakrát nahozených sloupků (obr, 24) a můžete si ho prohlédnout ve skutečné velikosti na fotografii umístěné na straně IX v příloze A. Použitý vzor pro tento vzorek krajky jsem čerpala z knihy [16] ze stra- ny 154 a 155, kde je uveden mezi ukázkami háčkovaných krajek, lemů a bordur ja- ko tzv. vějířový lem a je doplněn řadou názorných barevných fotografií.
Obr. 24 Krajka z dlouhého a dvakrát nahozeného sloupku – použitý vzor
Třetím vzorkem jsem chtěla opět demonstrovat, že pomocí magnetických pásek z audiokazet lze vytvořit i vícebarevné textilie. V tomto případě nejen pomocí pásek ve výchozím stavu, ale i pomocí těch zatížených tahovou deformací. Vzorek této krajky je ze dvou různě barevných pásek, které jsem po její délce pravidelně střídala (2 řádky z černé pásky, 2 řádky z hnědé pásky), je zhotovená kombinací dvakrát a čtyřikrát na-
hozeného sloupku (obr. 25) a můžete si ho prohlédnout ve skutečné velikosti na fotogra- fii umístěné na straně X v příloze A. Použitý vzor pro tento vzorek krajky jsem čerpala z knihy [16] ze strany 90, kde je uveden mezi ukázkami barevných vzorů.
Obr. 25 Krajka z dvakrát a čtyřikrát nahozeného sloupku - použitý vzor
2.3.1.2 Strojní háčkování
Jelikož se na strojní háčkování plošných textilií využívají osnovní pletací stroje, domlu- vila jsem si konzultaci ohledně strojního háčkování z magnetických pásek z audiokazet u odbornice na technologii pletení, která působí na Katedře textilních technolo- gií, paní Ing. Jany Špánkové.
Paní inženýrka mě sdělila, že má představa není u nás na fakultě realizovatelná, jelikož osnovní stávky, které bych na strojní háčkování svých plošných textilií potřebo- vala, musí být vybaveny speciálním přídavným zařízením na zavádění útku a to bohužel naše fakulta nemá.
Nad variantou oslovit nějakou společnost, která osnovní stávky pro strojní háč- kování běžně používá, jsem se ani déle nezamýšlela, a to z důvodu, že nepracuji s tradičním textilním materiálem a nemohu tudíž dopředu předvídat průběh výroby.
textilií z magnetických pásek z audiokazet do této doby neměla vůbec žádné zkušenosti a technologie háčkování by tudíž byla úplně první technologie, kterou bych zkoušela tyto textilie vyrábět strojně.
Z výše zmíněných důvodů jsem se rozhodla, že u technologie háčkování proza- tím zůstanu jen u ručního způsobu výroby plošných textilií z magnetických pásek z audiokazet. Strojní háčkování budu případně řešit dodatečně až po vyzkoušení strojní- ho pletení, se kterým můžu dle libosti experimentovat na půdě Pletárny Katedry textil- ních technologií, jak mi během konzultace přislíbila, paní Ing. Jana Špánková, která mi zároveň přislíbila i svůj odborný dohled nad mým pletením.
2.3.2 Pletení
Díky konzultaci s paní Ing. Janou Špánkovou jsem si pletení zvolila jako další, tj. dru- hou technologii výroby plošné textilie z magnetické pásky z audiokazety pro tuto di- plomovou práci. Před první návštěvou Pletárny jsem však s páskami nejprve experimen- tovala doma při ručním pletení.
2.3.2.1 Ruční pletení
Ručním pletením z magnetických pásek z audiokazet jsem stejně jako ručním háčková- ním strávila dlouhou dobu. V tomto případě ale zejména proto, že nebylo vůbec snadné.
2.3.2.1.1 Ruční pletení z pásky ve výchozím stavu
Z pásky ve výchozím stavu bylo opravdu velmi problematické ručně uplést jakýkoliv trochu větší vzorek a po čase, kdy jsem vyzkoušela všemožné vzory a velikosti i materi- ály jehlic, jsem své snažení bez úspěchu vzdala.
2.3.2.1.2 Ruční pletení z pásky zatížené tahovou deformací
Z pásky zatížené tahovou deformací už bylo ruční pletení možné. Práce však byla ne- smírně náročná a čas, který jsem vynaložila na upletení jednoho vzorku velikos- ti cca A4, byl dle mého názoru neúměrný výsledku. První vzorek je proto zároveň jedi- ným ručně pleteným vzorkem, který Vám zde představím.
Celý vzorek jsem pletla jak z jeho lícní strany tak i z jeho rubní strany hladkými anglickými očky (obr. 26) z jednobarevné družené pásky zatížené tahovou deforma- cí (dvě pásky zatížené tahovou deformací spojené bez zákrutu) pomocí rovných jehlic z hliníku o velikosti 3-11 (výrobce Akra) a můžete si ho prohlédnout na fotografii ve skutečné velikosti v příloze A na straně XI.
Obr. 26 Pletenina z hladkých anglických oček – použitý vzor
Rozdíl mezi hladkým očkem, které se při pletení používá nejčastěji a hladkým anglickým očkem je ten, že hladké anglické očko je pevnější, jelikož z každého nabra- ného očka se po protažení pracovní příze stává smyčka (uzavřené očko) a nikoliv klič- ka (otevřené očko), jak tomu je u očka hladkého. Klička se z nabraného očka vytvoří tak, že pro nabrání a protažení pracovní příze vpíchneme pracovní jehlici mezi jeho stě- ny proti straně, ze které pracujeme (z lícní strany očka), zatímco smyčka tak, že vpích- neme pracovní jehlici mezi jeho stěny ze strany, ze které pracujeme (z rubní strany oč- ka). Krátké názorné video, jak ručně uplést hladké anglické očko, můžete nalézt na we- bové stránce [17].
Nejprve jsem se pokoušela o zhotovení stejného vzorku o velikosti cca A4 z jednoduché (nedružené) pásky. Jelikož ruční pletení klade na pásku opravdu vysoké nároky z hlediska tahu, docházelo tak při práci k občasným přetrhům oček. Chceme-li
u ručního pletení zajistit co největší stejnoměrnost pletených oček, je potřeba vznikající pleteninu co nejvíce utahovat. Při vpichování pracovní jehlice mezi stěny utaženého očka z pásky je tak toto očko vystaveno velkému napětí, kvůli kterému může docházet k jeho přetrhu. Díky přidání další pásky zatížené tahovou deformací k pásce stávající k přetrhům již nedocházelo.
2.3.2.2 Strojní pletení
Se strojním pletením z magnetických pásek z audiokazet jsem skutečně experimentova- la na půdě Pletárny Katedry textilních technologií pod odborným dohledem pa- ní Ing. Jany Špánkové. Paní inženýrka mě doporučila zahájit pletení na ručním plochém pletacím stroji. Pracovala jsem na ručním dvoulůžkovém plochém pletacím stroji s dělením lůžka 7E (7 jehel/ palec) od společnosti VEB Elite – Diamant, který je opat- řen trubičkovými jehlami.
2.3.2.2.1 Strojní pletení z pásky ve výchozím stavu
Z pásky ve výchozím stavu nebylo možné uplést na stroji ani první řadu, aniž by nedo- šlo k jejímu přetrhu, a proto jsem své snažení po řadě všemožných pokusů bez úspěchu vzdala, stejně jako tomu bylo u ručního pletení.
2.3.2.2.2 Strojní pletení z pásky zatížené tahovou deformací
Dle mého očekávání bylo strojní pletení z pásky zatížené tahovou deformací možné. Ze zkušeností, které jsem načerpala ručním pletením, a které se doposud potvrzovaly i u pletení strojního, jsem tentokrát začala pracovat rovnou s druženou páskou (se stej-
ným typem jako jsem používala při ručním pletení, tj. dvě pásky zatížené tahovou de- formací spojené bez zákrutu).
Jako svůj první vzorek jsem zhotovila zátažnou oboulícní pleteninu hlad- kou 1:1 (obr. 27) z jednobarevné družené pásky. Průběh pletení vzorku můžete vidět na fotografiích na obr. 27 dole a výsledný vzorek si můžete detailně prohlédnout na foto- grafii ve skutečné velikosti v příloze A na straně XII.
Obr. 27 Zátažná oboulícní pletenina hladká 1:1: nahoře – použitá vazba: vlevo – lícní strana pleteniny, vpravo – rubní strana pleteniny; dole - průběh pletení na ruč- ním dvoulůžkovém plochém pletacím stroji s dělením lůžka 7E od společnos- ti VEB Elite – Diamant na Pletárně Katedry textilních technologií
Jelikož páska zatížená tahovou deformací je oproti běžné přízi tuhá, docházelo při pletení vzorku často ke komplikaci, že nabrané očko se při pohybu jehly z její uzaví-
