Cíl průzkumu, průzkumné otázky
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak osoby s tělesným postižením vnímají svou sexualitu. Mezi dílčí cíle práce patří zjistit, jaké překážky stojí mezi lidmi s postižením a uspokojivým naplňováním potřeb sexuálního života, jak vnímají svá těla, nebo zda jsou se svým sexuálním životem spokojeni. Dílčím cílem je také zjistit, jak osoby s tělesným postižením získávají informace ohledně sexuality. V neposlední řadě zjišťujeme názory na službu sexuální asistence. Na základě těchto cílů byly formovány hlavní a dílčí průzkumné otázky:
Hlavní průzkumná otázka byla: Jak osoby s tělesným postižením vnímají svou sexualitu?
Dílčí průzkumné otázky zněly následovně:
DVO1: Na jaká omezení naráží osoby s tělesným postižením v rámci sexuality?
DVO2: Jakým způsobem získávají osoby s tělesným postižením informace o sexualitě?
DVO3: Jsou osoby s tělesným postižením spokojeny se svým tělem? Jsou spokojeny s vlastním sexuálním životem?
DVO4: Jak osoby s tělesným postižením vnímají službu sexuální asistence?
45 Metodologie průzkumného šetření
Průzkumné šetření této práce bylo realizováno formou kvalitativního průzkumu. Cílem kvalitativního průzkumu je podle Dismana (2002, s. 286–289) především porozumění, obzvláště pak v sociálních situacích a při studiu subjektivních dimenzí problémů. Tento typ průzkumu charakterizuje mnoho informací o malém počtu jedinců, proto je generalizace na populaci spíše problematická – tzv. nízká reliabilita.
Za velkou výhodu lze však považovat tzv. vysokou validitu vzhledem k množství informací (sebraných dat), volnější formě otázek a nevynucujících omezeních. Vysokou validitou tedy rozumíme skutečnost, že respondent má možnost svými slovy a úplně popsat své mínění a není omezen na volbu konkrétního výroku z nabízeného souboru kategorií.
Uveďme si definici dle Švaříčka a Šeďové (2007, s. 17), kdy kvalitativní přístup
„je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka provádějícího kvalitativní výzkum je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu“.
Kvalitativnímu průzkumu vždy přísluší teoretická opora. Teoretické pozadí poskytuje základní koncepty, které vedou ke stanovení průzkumných otázek. Znalost teorie rovněž zvyšuje povědomí průzkumníka o návaznostech a významu získaných dat (Hendl, Remr 2017, s. 55). Teoretické pozadí průzkumu předcházelo této části bakalářské práce, a byly jím kapitoly 1 Tělesné postižení a 2 Sexualita.
Dalším krokem průzkumníka je užití specifických metod a technik ke získání a interpretování dat (Mišovič 2019, s. 30).
Metoda sběru dat
Dle Švaříčka a Šeďové (2007, s. 159) nejčastěji používanou metodou sběru dat v kvalitativním průzkumu představuje rozhovor. Ten je možné provádět například v polostrukturované či nestrukturované formě. V této práci byl za metodu sběru dat zvolen rozhovor polostrukturovaný.
46
Rozhovor jako takový lze charakterizovat jako „zprostředkovaný a vysoce interaktivní proces získávání dat“. Rozhovor polostrukturovaný se vyznačuje předem připraveným seznamem otázek. Jeho výhodou je, že způsob a forma odpovědí jsou volné a závisí na respondentovi (Ferjencik 2010 s. 171), tedy respondent není limitován v možnostech svých odpovědí, jak bylo zmíněno výše.
V rámci přípravy na sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru bylo stanoveno několik pevně daných otázek, které byly při šetření respondentům pokládány.
Tento proces přípravy otázek se nazývá operacionalizace. Operacionalizace dle Hendla a Remra (2017, s. 57) představuje konkrétní návrh procesu měření dílčích teoretických konstruktů užitých při formulaci průzkumného cíle a jednotlivých průzkumných otázek.
Operacionalizace průzkumu této bakalářské práce, tedy souhrn otázek, které byly respondentům pokládány a představovaly vodítka rozhovoru k zodpovězení průzkumných otázek, je přílohou této práce.
Charakteristika průzkumného souboru
Výběr vzorku kvalitativního průzkumu přirozeně slouží k reprezentaci konkrétního tématu. Výběr je proto většinou záměrný, podřízený cíli průzkumu, a má pevně dané kritérium – jedná se o cílené vyhledávání respondentů podle určitých vlastností či charakteristik (Mišovič 2019, s. 40–43). Záměrný výběr průzkumného souboru byl užit i v rámci průzkumu této bakalářské práce. Společným znakem respondentů tohoto průzkumu je totiž fakt, že respondenti jsou nositeli tělesného postižení. Osoby s tělesným postižením představují základní průzkumný soubor této práce. Vlastní průzkumný vzorek tvoří čtyři respondenti, které si nyní blíže představíme:
Respondent č. 1 (R1)
• Pohlaví: muž
• Věk: 26 let
• Rodinný stav: ženatý
• Charakter postižení: triplegie (úplné ochrnutí tří končetin) po prodělání cévní mozkové příhody – používá mechanický vozík
Respondent č. 1 (R1) je mladý, velmi sympatický šestadvacetiletý muž, který před dvěma lety (ve věku 24 let) prodělal dvě cévní mozkové příhody krátce po sobě.
Onemocnění přišlo náhle. Hůře ovládal pravou stranu těla, zhoršil se mu rovněž zrak
47
na pravém oku. Po měsíci již nebyl schopen k lékaři dojít a byl okamžitě poslán na neurologii. Tam mu byla sdělena život měnící diagnóza. Nyní má triplegii.
Před onemocněním byl čerstvě v manželském svazku, a jeho manželka pro něj v této poměrně nové a nesnadné situaci představuje velkou oporu.
Respondentka č. 2 (R2)
• Pohlaví: žena
• Věk: 37 let
• Rodinný stav: vdaná
• Charakter postižení: Dětská mozková obrna: forma spastická kvadruparéza (postižení všech čtyř končetin) – používá mechanický vozík
Respondentka č. 2 (R2) je žena ve středním věku, veselá, přátelská a sdílná.
Narodila se s dětskou mozkovou obrnou a potřebuje ke svému pohybu vozík. Narodila se však na vesnici, kde neměla dostatek příležitostí, a rodiče ji vozili v kočárkách, jelikož se s jejím postižením nechtěli smířit. Její zdravotní stav se zhoršil především po druhé operaci. Na vozík tedy usedla až v dospělém věku, kdy se přestěhovala za nynějším manželem. Manžel je rovněž nositelem postižení.
Respondent č. 3 (R3)
• Pohlaví: muž
• Věk: 30 let
• Rodinný stav: svobodný
• Charakter postižení: porucha pohybových schopností z důvodu Friedreichovy ataxie – používá mechanický vozík
Respondent č. 3 (R3) je mladý, optimistický a velmi činorodý muž, kterému ve čtrnácti letech diagnostikovali progresivní onemocnění zvané Friedreichova ataxie.
Jeho potíže začaly ztíženou schopností pohybu, motal se a zakopával o vlastní nohy.
V pozdější fázi nemoci měl problém s udržením rovnováhy a často padal. V jednadvaceti letech usedl na vozík, což mu přineslo velkou úlevu a umožnilo mu to osamostatnit se a žít svůj život naplno. Lékaři předpověděli, že se z důvodu svého onemocnění nedožije třiceti, což respondent odmítá, a již nyní žije podle svých slov „bonusovej život“.
Respondent je svobodný a v minulých letech představoval propagátora služby sexuální asistence.
48 Respondentka č. 4 (R4)
• Pohlaví: žena
• Věk: 28 let
• Rodinný stav: vdaná
• Charakter postižení: Dětská mozková obrna s výraznějším projevem na pravé straně – používá berle
Respondentka č. 4 (R4) je mladá, sympatická žena, která se stejně jako respondentka č. 2 narodila s dětskou mozkovou obrnou. I její charakter postižení se však zhoršil až po nepovedené operaci. Tuto operaci prodělala v roce 2006, po které byla dva roky na vozíku, a hrozila ji amputace pravé nohy. Nutno dodat, že do té doby chodila.
Reoperace proběhla roku 2008 – od té doby používá berle. Po operaci se výrazně zhoršila její stabilita a celková výkonost, a také nemůže plně pohybovat se svou pravou nohou.
Respondentka je vdaná. V době konání rozhovoru byla ve třiatřicátém týdnů těhotenství.
Výběr informantů
Respondenti byli nejprve osloveni elektronickou formou na sociální síti Facebook. Z důvodu specifikace respondentů k oslovení došlo ve skupinách „Sexuální asistence po Česku“ a „Vozíčkáři a hendikepovaní“. V příspěvku informujícím o tvorbě bakalářské práce na téma sexuality osob s postižením byli uživatelé vyzváni k zúčastnění se průzkumu prostřednictvím rozhovoru při osobním setkání či elektronickou formou.
Respondenti byli skrze Facebook vybráni dva – žena a muž – oba si přáli vzhledem k citlivosti tématu realizovat rozhovor elektronickou formou. Elektronickou formou také proběhl rozhovor s respondentkou, která byla doporučena kolegyní a měla zájem průzkumu se účastnit. Stejným způsobem (zprostředkování kontaktu) došlo k výběru čtvrtého respondenta, se kterým však rozhovor byl na rozdíl od předešlých třech případů uskutečněn při osobním setkání v kavárně v Praze.
Společným znakem všech těchto čtyřech respondentů byl fakt, že jsou nositeli tělesného postižení a byli ochotni se průzkumu ohledně své sexuality zúčastnit.
Průběh šetření, etické aspekty
Realizace průzkumu proběhla v období od července 2019 do března 2020.
Nejprve došlo k rešerši literatury týkající se tématu sexuality a osob s tělesným
49
postižením, prostudování odborných textů v českém i anglickém jazyce a sestavení základních otázek k cíli průzkumu na základě této nastudované literatury (červenec až září 2019). Následovala příprava odborné části (říjen 2019 až leden 2020). Poté následovala samotná realizace rozhovorů (únor 2020) a dále prezentace, analýza, interpretace a zhodnocení získaných dat (březen 2020).
Samotné rozhovory trvaly přibližně 40 minut až 2 hodiny. Respondenti byli nejprve seznámeni se záměrem bakalářské práce a ubezpečeni o zachování anonymity.
Se třemi respondenty byl rozhovor veden skrze sociální síť Facebook elektronickou formou, s jedním respondentem byl rozhovor veden při osobním setkání v kavárně.
Respondent, se kterým byl rozhovor veden při osobním setkání, byl srozuměn s tím, že rozhovor bude nahráván na zvukový záznamník na mobilním telefonu z důvodu následovného přepisu. Souhlas s touto skutečností potvrdil podpisem na vyhotoveném informovaném souhlasu.
Při osobním setkání i rozhovoru v elektronické podobě byly nejprve kladeny úvodní otázky uvolňujícího charakteru. Bylo nutné specifikovat typ tělesného postižení jedince. Poté byly kladeny otázky v několika kategoriích. První okruh otázek se dotýkal dospívání a navazování partnerských a sexuálních vztahů v tomto období. Dalším předmětem zájmu průzkumu byla sexuální výchova a získávání informací ohledně sexuality. Dále byly zjišťovány aspekty ohledně sexuologických dysfunkcí a zkušenostmi s odbornou pomocí s naplňováním potřeb sexuálního života. Samotné vnímání důležitosti a kvality sexu, překážek sexuálního života a jejich kompenzace nebo zkušenosti se sexuálními pomůckami byli zkoumány dále. V neposlední řadě byly dotazy směřovány na sebevědomí jedince a názory na sexuální asistenci. Respondentům byla přenechána možnost něco doplnit, následovalo poděkování a opětovné ubezpečení o anonymitě a také možnosti si bakalářskou práci po jejím dokončení přečíst a mít tak přístup k výstupu z průzkumu. Respondenti byli také ujištěni, že všechny odpovědi jsou velmi cenné a důležité, a nic, co řekli, není „správně“ nebo „špatně“.
50