Metody hodnocení výsledků projektu

Pro zhodnocení výsledků projektu byly zvoleny následující metody: reflexe, pozorování a dotazník pro žáky. Díky těmto metodám bylo možno posoudit účinnost dramatických aktivit zařazených do běžných hodin anglického jazyka.

6.2.1 Reflexe

Reflexe by měla být součástí veškeré pedagogické činnosti. Učitel by měl reflektovat své plány na hodinu a také zhodnotit, zda bylo prostřednictvím zvolených

po ukončení aktivity nebo hodiny. Včasná reflexe poskytne učiteli lepší možnost pro uvědomění si celého procesu a případné návrhy pro zlepšení výuky. Nejsou-li poznámky zaznamenány okamžitě, je možné, že dojde kvůli časovému odstupu a oslabení emocionálního prožitku ke zkreslení situace a potenciál reflexe nebude naplněn v plné míře.

V reflexi by měl být zaznamenán průběh aktivity (či celé hodiny), jazykový aspekt hodiny, postoje a chování žáků a porovnání očekávání se skutečným průběhem aktivity.

K účinné reflexi mohou pomoci předem stanovené otázky, na které si učitel po skončení aktivity odpoví a následně posoudí účinnost dané aktivity a naplnění cílů (Procházková, 2012).

Cílem diplomové práce je prokázat, že využití dramatických aktivit ve výuce anglického jazyka pomáhá motivovat a aktivizovat žáky a zároveň je možno jejich prostřednictvím rozvíjet komunikativní dovednosti. Reflexe se bude týkat tedy především motivace, aktivizace a rozvoje komunikativních dovedností. Důležitou součástí reflexe je i průběh aktivit, chování žáků a porovnání vlastního očekávání se skutečným průběhem aktivit.

Otázky, které mohou pomoci při reflexi dramatických aktivit:

• Podařilo se mi motivovat a aktivizovat žáky? Jak se to projevilo?

• Byly během aktivity rozvíjeny komunikativní dovednosti? Jaké a jakým způsobem?

• Proběhla aktivita v plánovaném rozsahu a čase?

• Podařilo se mi na konec aktivity zařadit reflexi?

• Rozuměli žáci instrukcím? Potřebovali žáci pomoc? Jak se žáci s aktivitou vypořádali?

• Zapojili se do aktivity všichni žáci?

• Byla pro žáky aktivita zcela nová, nebo podobnou aktivitu již dříve vykonávali?

Jak se tento aspekt v průběhu aktivity projevil?

• Jak se žáci při aktivitě chovali?

• Podařilo se mi dohlédnout na správné užití jazyka?

• Se kterou činností měli žáci problémy a co se jim dařilo?

• Převládalo při aktivitě využití angličtiny, nebo mateřského jazyka?

• Musela jsem do průběhu aktivity zasahovat více, než bylo původně v plánu?

• Byla aktivita něčím ovlivněna či narušena?

• Shoduje se mé očekávání se skutečným průběhem aktivity?

• Co by bylo dobré do budoucna změnit či vylepšit?

• Jaký mám z aktivity pocit?

6.2.2 Pozorování

„Pozorování je založeno na sledování a následné analýze jevů, které lze vnímat smysly. Pozorování je výzkumnou metodou tehdy, je-li záměrné, cílevědomé, plánovité, systematické a řízené“ (Křováčková in Skutil 2011, s. 101).

Jedná se o nejpřirozenější diagnostickou metodu, která probíhá přímým sledováním reálných jevů. Pozorovatel by měl být k výkonu této diagnostiky odborně způsobilý a nezaujatý.

Pozorování má etapy, které je pro získání validních dat důležité dodržet. První etapou je stanovení cíle, objektu a metod pozorování. Dále je potřeba data v průběhu pozorování vhodně zaznamenávat, k tomu může sloužit pozorovací arch a různé audiovizuální záznamy. Následuje analýza a interpretace pozorovaných dat (Křováčková in Skutil 2011, s. 101-103).

Pro účely diplomové práce byl vytvořen pozorovací arch, jehož vzor je uveden v příloze B. Arch slouží pro zaznamenání průběhu dramatických aktivit v hodinách anglického jazyka. Pozorovací arch pomáhá zmapovat především vliv dramatických aktivit na motivaci a aktivizaci žáků a rozvoj jejich komunikativních dovedností v anglickém jazyce. Pozorování zajistila třídní učitelka žáků, která ve své třídě běžně anglický jazyk vyučuje. S touto učitelkou byla konzultována příprava všech dramatických aktivit a společně proběhla i následná reflexe a hodnocení.

6.2.3 Dotazník pro žáky

Dotazník je pro pedagogický výzkum používán nejčastěji. „Podstatou dotazníku je zjištění dat o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají“ (Skutil 2011, s. 80).

Formulace otázek v dotazníku by měla odpovídat věku žáků, kteří ho budou vyplňovat – měl by být použit jazyk, který bude žákům blízky, to žákům pomůže při vyplňování dotazů. Otázky by neměly být sugestivní, aby odpovědi žáků nebyly

Celková úprava dotazníku by měla být pro žáky atraktivní, vhodné je užití obrázků. Je dobré pokládat stručné a jasné otázky, a to především takové, kde je možnost výběru odpovědi, s možností zaškrtnout jednu či více variant. Pokud je to z organizačního hlediska možné, je dobré, aby dotazovatel s žáky dotazník společně prošel, jednotlivé otázky jim postupně vysvětlil a popřípadě zodpověděl jejich dotazy.

Tím dotazovatel dostane od žáků co nejpřesnější odpovědi, které je možno dobře zpracovat.

Ukázka dotazníku, který byl žákům předložen v závěru projektu, je uvedena v příloze C. Tento dotazník měl za úkol zmapovat, jaký ohlas mělo využití dramatických aktivit v rámci hodin anglického jazyka u samotných žáků. Pro učitele, který s žáky zkouší nové metody, je tento způsob hodnocení velmi cennou zpětnou vazbou, kterou by bez dotazníku neměl možnost získat.

7 Ověření projektu v praxi

Ověření projektu proběhlo v termínu od 13.11. do 19.11. 2014 (4 vyučovací dny).

Výuka probíhala ve IV. třídě na ZŠ Pelechovská v Železném Brodě. Projekt byl ověřován se souhlasem ředitele školy, třídní učitelky IV. A a zákonných zástupců všech zúčastněných žáků.