Poplatník XY je závodníkem světového poháru v biatlonu, který se během kalendářního roku 2016 zúčastnil Mistrovství světa v norském Oslo a devíti kol světového poháru pořádaných IBU (viz tabulka č. 3 níže). Nepravidelně v různých kolech světového poháru dosahoval takových umístění, ze kterých mu plynuly zahraniční příjmy.
Tabulka 3: Přehled biatlonových závodů konaných v roce 2016
SP / MS Místo konání Datum konání
IV. kolo SP Ruhpolding (Německo) 5. 1. 2016 – 10. 1. 2016 V. kolo SP Ruhpolding (Německo) 11. 1. 2016 – 17. 1. 2016 VI. kolo SP Antholz-Anterselva (Itálie) 19. 1. 2016 – 24. 1. 2016 VII. kolo SP Canmore (Kanada) 1. 2. 2016 – 7. 2. 2016 VIII. kolo SP Presque Isle (USA) 9. 2. 2016 – 14. 2. 2016
MS Oslo (Norsko) 29. 2. 2016 – 13. 3. 2016
IX. kolo SP Khanty-Mansiysk (Rusko) 15. 3. 2016 – 20. 3. 2016 I. kolo SP Östersund (Švédsko) 25. 11. 2016 – 4. 12. 2016 II. kolo SP Pokljuka (Slovinsko) 5. 12. 2016 – 11. 12. 2016 III. kolo SP Nové Město na Moravě (ČR) 12. 12. 2016 – 18. 12. 2016 Zdroj: vlastní zpracování podle IBU, 2016
Zároveň Mezinárodní biatlonová unie stanovuje finanční odměny, tzv. prize money v případě, že závodník dosáhne umístění na vypsaných pozicích pro tyto odměny. Přehled odměn za umístění v jednotlivém závodě je zobrazen níže v tabulce č. 4.
Tabulka 4: Přehled odměn v individuálních závodech
Umístění Finanční odměna Umístění Finanční odměna
1. místo 13 000 € 7. místo 3 000 €
2. místo 10 000 € 8. místo 2 000 €
3. místo 7 000 € 9. místo 1 500 €
4. místo 5 000 € 10. místo 1 000 €
5. místo 4 000 € 11. – 15 místo* 500 €
6. místo 3 500 €
* zavedeno až od sezony 2016/2017 Zdroj: vlastní zpracování podle IBU, 2016
49
Výše odměn byla stejná pro sezonu 2015/2016 i 2016/2017. Pouze v sezoně 2016/2017 došlo k navýšení počtu závodníků, kteří mají nárok na odměnu, a to konkrétně v individuálním závodě, kde na finanční odměnu nedosáhlo pouze prvních deset závodníků, ale patnáct.
Níže uvedené tabulky č. 5 a 6 poskytují přehled finančních odměn za umístění ve štafetových závodech (tabulka č. 5), potažmo za celkové umístění ve světovém poháru na konci sezony (tabulka č. 6).
Tabulka 5: Přehled odměn ve štafetových závodech
Umístění Finanční odměna Umístění Finanční odměna
1. místo 4 x 5 000 € 4. místo 4 x 2 000 €
2. místo 4 x 3 500 € 5. místo 4 x 1 500 €
3. místo 4 x 2 750 € 6. místo 4 x 1 000 €
Zdroj: vlastní zpracování podle IBU, 2016
Tabulka 6: Přehled odměn za celkové umístění ve světovém poháru
Umístění Finanční odměna Umístění Finanční odměna
1. místo 28 000 € 6. místo 10 000 €
2. místo 23 000 € 7. místo 9 000 €
3. místo 18 000 € 8. místo 8 000 €
4. místo 15 000 € 9. místo 7 000 €
5. místo 13 000 € 10. místo 6 000 €
Zdroj: vlastní zpracování podle IBU, 2016
Odměny jsou rovněž připisovány tomu, kdo v daný závod startuje ve žlutém či červeném čísle, a to dle toho, zda před startem daného závodu průběžně vede celkové hodnocení světového poháru (žlutý trikot) nebo celkové hodnocení jednotlivé disciplíny (červený trikot) – viz tabulka č. 7 níže.
Tabulka 7: Přehled odměn za žluté a červené číslo v jednotlivých závodech
Žluté číslo Finanční odměna Červené číslo Finanční odměna
SP 750 € SP 750 €
MS 1 000 € MS 1 000 €
Zdroj: vlastní zpracování podle IBU, 2016
50
Pokud by poplatník XY nebyl pouze řadovým závodníkem světového poháru, ale byl by světová extra třída, tzn., že by vyhrál všechny individuální závody, zvítězil se svým týmem ve všech štafetách, dosáhl šestkrát titulu mistra světa, každý závod by odjel ve žlutém i červeném startovním čísle a vyhrál by celkové hodnocení světového poháru, pak by mohl teoreticky dosáhnout až těchto maximálních příjmů plynoucích z odměn:
Vítězství v SP v individuálním závodě: 26 x 13 000 € zdaněním. Zdaněny by byly nejprve v zemích, kde finančních odměn dosáhl dle příslušné legislativy. Vzhledem k tomu, že poplatník XY je českým rezidentem a Česká republika má se všemi státy, kde se světové poháry a Mistrovství světa konaly uzavřenou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podrobil by tyto příjmy metodě prostého zápočtu a dodanil by v České republice pouze ty příjmy, jejichž daň z příjmů v zahraničí byla nižší, než je daň v České republice.
Poplatník XY je ale závodník, který je schopen atakovat „pouze“ TOP třicítku. Vzhledem k tomu, že Česká republika je celkově silný tým, dosahuje poplatník XY finančních odměn i v rámci štafetových závodů, jak zobrazuje níže uvedená tabulka č. 8.
Tabulka 8: Výsledky poplatníka XY v roce 2016
Kolo SP Místo konání Disciplína Umístění Odměna
51
I. I. SP Östersund
(Německo)
Individuální
závod 12. místo 500 € II. II. SP Pokljuka
(Slovinsko) Štafeta 4. místo 2 000 €
Celkem 17 000 €
Zdroj: vlastní zpracování
Výše uvedená tabulka č. 8 shrnuje, jak si poplatník XY výsledkově počínal během závodů konaných v kalendářním roce 2016. V celkovém součtu poplatník XY dosáhl příjmů ve výši 17 000 €.
Pro potřeby daňového přiznání je nutné aplikovat na všechny zahraniční příjmy metodu prostého zápočtu, avšak jednotlivě, tak, jak stanovují jednotlivé smlouvy s příslušnými státy v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Výpočty dílčích základů daně z příjmů dosažených v zahraničí jsou shrnuty v následujících podkapitolách pro každou zemi zvlášť.
Německo
Německo je země, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění od roku 1983. Osoby podléhající dani z příjmů fyzických osob jsou daňoví rezidenti a také daňoví nerezidenti, které daní příjmy dosažené pouze v Německu. Daňová legislativa zákona o daních z příjmů v Německu se nachází v tzv. Einkommensteuergesetz, který je rozdělen do dvou samostatných zákonů:
§ Einkommensteuergesetz (EStG) jako zákon o dani z příjmů fyzických osob,
§ Körperschaftsteuergesetz (KStG) jako zákon o dani z příjmů právnických osob.
V Německu je stanoveno klouzavě progresivní zdanění u daně z příjmů fyzických osob.
Pro jednotlivého poplatníka výši zdanění určuje tabulka č. 9 níže.
Tabulka 9: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob v Německu
Roční zdanitelný příjem Marginální sazba daně
do 8 820 € 0 %
8 821 € - 13 769 € 14 % - 23,97 %
13 770 € - 54 057 € 23,97 % - 42 %
52
54 058 € - 256 303 € 42 %
nad 256 304 € 45 %
Zdroj: vlastní zpracování podle EStG, 2017
Sazba daně se vypočítává zvlášť pro svobodného/rozvedeného poplatníka a zvlášť pro manžele, ovšem volba metody závisí zcela na nich. Z tabulky č. 9 také vyplývá, že poplatník je osvobozen od daně z příjmů, pokud je jeho roční příjem nižší nebo roven 8 820 €. Zároveň si může odečíst speciální a mimořádné výdaje, jako jsou např. náklady na vzdělání nebo církevní daň (Nerudová, 2014).
K výše uvedeným sazbám v tabulce č. 9 je ještě nutné připočítat solidární daň, která je stanovena ve výši 5,5 % ze základu daně. Solidární daň byla zavedena v roce 1995.
Důvodem jejího zavedení byla podpora obnovení infrastruktury, školství, či zdravotnictví v bývalé NDR (Jurčík, 2015).
Podle § 50 odst. 1 písm. a, EStG, se na příjmy ze sportovních soutěží vztahuje zvláštní sazba daně vybíraná srážkou ve výši 15 %. Daňové osvobození je stanoveno, pokud částka výhry ze sportovní (umělecké) soutěže nepřesáhne hodnotu 250 EUR, podobně jako je v České republice stanovena hodnota 10 000 Kč.
Jak již bylo výše uvedeno v tabulce č. 8, která shrnuje výsledky poplatníka XY a získané finanční odměny v roce 2016, poplatník XY v Německu v kalendářním roce 2016 dosáhl příjmů v celkové hodnotě 5 000 € (4 000 € v individuálním závodě a 1 000 € ve štafetě).
Výpočet daně odvedené v Německu je shrnut v tabulkách č. 10 a 11 níže.
Tabulka 10: Výpočet daně odvedené ve IV. kole SP v Ruhpoldingu, Německo
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
4 000 € - 600 €
Solidarity surcharge (5,5 % of tax deduction) - 33 €
Remaining net amount = 3 367 €
Zdroj: vlastní zpracování
53
Příjem ve IV. kole SP v Ruhpoldingu za 5. místo v individuálním závodě byl v hodnotě 4 000 €. Organizátor soutěže v Ruhpoldingu vydal poplatníkovi XY potvrzení o odvedené dani v Německu. Poplatník XY toto potvrzení použil také pro účely daňového přiznání v ČR.
Tabulka 11: Výpočet daně odvedené v V. kole SP v Ruhpoldingu, Německo
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
1 000 € - 150 €
Solidarity surcharge (5,5 % of tax deduction) - 8,25 €
Remaining net amount = 841,75 €
Zdroj: vlastní zpracování
Příjem v V. kole SP v Ruhpoldingu za 6. místo ve štafetě byl v hodnotě 1 000 €. Stejně jako v prvním případě dostal poplatník XY potvrzení o odvedené dani v Německu, které následně použil i v ČR.
Celkově poplatník XY odvedl v Německu daň ve výši 791,25 €. Zbylou částku ve výši 4 208,75 € obdržel na bankovní účet. K 29. 3. 2017 podal poplatník XY daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde tento příjem uvedl v příloze č. 1, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu.
Částky uváděné v příloze i samostatném listu se uvádějí v celých korunách zaokrouhlených na dvě desetinná místa ve smyslu ustanovení § 146 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro přepočet na české koruny se používá aktuální kurz devizového trhu, který vyhlašuje Česká národní banka každý den. Pro měsíc leden byl kurz 27,02 CZK/1 EUR. V daňovém přiznání byla použita metoda prostého zápočtu tak, jak zobrazuje následující tabulka č. 12.
54 Tabulka 12: Metoda prostého zápočtu daně s Německem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 22 967 Kč
322 Výdaje X
323 Daň zaplacená v zahraničí 4 053,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 3,83
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 3 444,70 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 3 444,70 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 608, 30 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Hodnota daně v Německu převýšila hodnotu daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusí doplácet žádnou částku.
Itálie
Mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění má Česká republika uzavřenou s Itálií od roku 1984. Dani z příjmů fyzických osob podléhají daňoví rezidenti s celosvětovými příjmy a také daňoví nerezidenti, kteří příjmy daní na území Itálie. Zákon o dani z příjmů fyzických osob se nazývá „Imposta sul reddito delle persone fisiche (IRPEF) a v níže uvedené tabulce č. 13 je možno vypozorovat progresivní zdanění příjmů fyzických osob dle tamní legislativy.
Tabulka 13: Zdanění příjmů fyzických osob v Itálii
Roční zdanitelný příjem Sazba daně
do 15 000 € 23 %
15 001 € – 28 000 € 27 %
28 001 € – 55 000€ 38 %
55 001 € – 75 000 € 41 %
nad 75 001 € 43 %
Zdroj: vlastní zpracování podle IRPEF
Hodnota daňové sazby je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně vysoká (viz tabulka č. 13 výše). Sazba se ještě zvyšuje o regionální přirážku, která se pohybuje mezi 0,9 % a 1,4 %. Nepoužívají se odčitatelné položky, ale tzv. bonusy, které lze použít
55
na manželku, na vzdělání, lékařské ošetření apod. Srážková daň, které podléhají příjmy nerezidenta na území Itálie je stanovena ve výši 20 % (Široký, 2013).
Poplatník XY se zúčastnil v lednu 2016 VI. kola SP v biatlonu v italské Anterselvě, kde společně s týmovými kolegy obsadil druhé místo ve štafetě. Tímto umístěním dosáhl na příjem 3 500 €. Organizátor odvedl z této výhry srážkovou daň ve výši 20 % (viz tabulka č. 14 níže) a potvrzení, které poplatník XY uplatnil v ČR, mu dal do vlastních rukou.
Tabulka 14: Výpočet daně odvedené v VI. kole SP v Anterselvě, Itálie
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (20 %)
3 500 € - 700 €
Remaining net amount = 2 800 €
Zdroj: vlastní zpracování
Daň odvedená v Itálii činila 700 €. Čistý příjem byl poplatníkovi XY zaslán na bankovní účet. V daňovém přiznání podaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 2, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. Aktuální kurz vyhlášený Českou národní bankou byl 27,06 CZK/1 EUR. Metodu provedeného zápočtu daně stanovuje tabulka č. 15.
Tabulka 15: Metoda prostého zápočtu daně s Itálií
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 75 670 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 18 918,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 12,62
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 11 350,43 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 11 350,43 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 7 567,57 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
56
Hodnota daně v Itálii byla vyšší než hodnota daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusel doplácet žádnou částku.
USA
Systém daní v USA je poněkud složitější, neboť daň může být ukládána na třech úrovních:
§ federální,
§ státní,
§ místní,
o okresní,
o obecní (Jurčík, 2015).
Proto není divu, že v jednotlivých státech USA vzniká určitý typ daňového ráje, jelikož výše daňových sazeb jsou v různých oblastech odlišné a např. státy Aljaška, Florida nebo Texas nevybírají daň z příjmů fyzických osob vůbec. Federální sazba daně je ve všech státech stejná, ovšem progresivní v rozsahu od 10 % do 39,6 % dle výše zdanitelného příjmu. Na státní úrovni je také ve většině států použito progresivní zdanění. Jistá výhoda celého systému může být spatřována v tom, že ve státě není kalkulováno s DPH (Businessinfo, 2017).
Daň z příjmů fyzických osob patří mezi přímé federální daně. Daňový zákon se nazývá The Internal Revenue Code (IRC), který je ve správě amerického finančního úřadu Internal Revenue Services.
Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění je uzavřená mezi USA a Českou republikou od roku 1993. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.3.3, tento typ smlouvy se nepatrně odlišuje od modelové smlouvy OECD, neboť je založená na principu státní příslušnosti poplatníka. Trvalý pobyt nebo doba zdržování se v daném státě nehraje roli.
Toto ustanovení je ve smlouvě zmíněno ve článku 1 odst. 3 a říká, že smluvní stát může zdaňovat nerezidenty a své občany (včetně těch bývalých) podle zákonů smluvního státu, jako kdyby mezinárodní smlouva nebyla účinná. Velká nejistota z této smlouvy plyne především pro rezidenty USA.
Osoba, která není rezidentem a dosáhne příjmů na území USA, musí tyto příjmy podrobit zdanění. Zákon 26 U.S Code § 871 – Tax on non-resident alien individuals vymezuje
57
veškeré příjmy, které jsou ze zdrojů USA a musí tak podlehnout srážkové dani ve výši 30 %. Aby tak mohlo být učiněno, je třeba, aby nerezident vyplnit formulář „Form 1042 - S, Foreign Persons’ U.S. Source Income Subject to Witholding“, který je určen pro cizince, kteří dosáhli zdrojů na území USA. Tohoto cizince pak definuje 26 U.S Code § 5000C – Imposition of tax on certain foreign procurement, jako osobu, která není osobou USA.
Formulář je vyhotoven v jednom originále a třech kopiích, kde se mimo jiné uvádí i „Income code“ podle toho, z jaké oblasti zdrojů bylo příjmu dosaženo.
Poplatník XY závodil v VIII. kole SP v americkém Presque Isle ve státě Maine.
Společným úsilím se svými kolegy zvítězili ve štafetovém závodě světového poháru.
Mimo uznání, které vítězstvím získali, tak ještě dosáhli na finanční prémii, kterou IBU stanovila na 5 000 € pro každého člena štafety. Organizátor zmíněnou finanční odměnu zdanil srážkovou daní na základě formuláře 1042-S, který vyplnil poplatník XY. Kód příjmu, pod kterým se skrývá výdělek ze sportovní a umělecké činnosti, je 42. Formulář musel být vyplněn v $, proto muselo dojít k přepočtu z oficiální měny biatlonové unie (EUR) na americké dolary. Výpočet daně odvedené v USA je zobrazen v tabulce č. 16.
Tabulka 16: Výpočet daně odvedené v VIII. kole SP v Presque Isle, USA
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (30%)
5 000 € - 1 500 €
5 545 $ - 1 663,50 $
Remaining net amount 3 500 € = 3 881,50 $
Zdroj: vlastní zpracování
Daň odvedená v USA byla v hodnotě 1 663,50 $. Poplatník XY na bankovní účet obdržel částku 3 881,50 $. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 3, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet z EUR na CZK podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 12. 2. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. Pro výpočet daně byla použita metoda prostého zápočtu tak, jak zobrazuje tabulka č. 17.
58 Tabulka 17: Metoda prostého zápočtu daně s USA
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 94 728 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 40 598,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 15,80
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 14 210,52 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 14 210,52 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 26 387,48 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
Hodnota daně v USA byla vyšší než hodnota daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusel doplácet žádnou částku.
Norsko
Norské království není zemí Evropské unie, přesto má s Českou republikou uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, která je platná od roku 2005. Norsko patří mezi skandinávské země, o kterých je všeobecně známo, že míra zdanění je vyšší díky propracovanému sociálnímu systému a vysoké míře přerozdělování. Neomezenou daňovou povinnost mají rezidenti země a nerezidenti zdaní pouze ty příjmy, kterých dosáhli ze zdrojů Norského království. Norský zákon o dani z příjmů se nazývá „Lov om skatt av formue og insekt“.
Celý systém zdanění je progresivní a má se za to, že každý by měl zaplatit daň dle svých možností, aneb čím více vyděláš, tím více zdaníš (mimo jiné je v Norsku zavedená daň z bohatství). Poplatníci platí dva typy daní z příjmů fyzických osob – všeobecný příjem (tax on ordinary income) je zdaněn lineární sazbou 24 % a umožňuje uplatnit množství odpočtů, a osobní příjem (bracket tax) dle úhrnu příjmů rozdělených do čtyř kategorií je zdaněn progresivně. Pro sportovce a umělce, kteří jsou nerezidenty, je uzákoněna zvláštní sazba daně ve formě srážky ve výši 15 % (Nordisketax, 2017a).
Za zmínku stojí dva norské územní celky nacházející se na severu země – Finmark a Nord-Troms. Kvůli nepříznivému klimatu nemají srovnatelné životní podmínky s jinými částmi země, proto pro ně platí nižší daňová sazba a speciální odpočty (Nordisketax, 2017a).
59
Vrcholem biatlonové sezony 2015/2016 bylo Mistrovství světa v norském Oslo, kterého se zúčastnil i poplatník XY. Ve štafetovém závodě obsadil se svými reprezentačními kolegy šesté místo a dosáhl tak příjmu v hodnotě 1 000 €. Mezinárodní smlouva ustanovila, že příjem ze zdrojů Norského království bude zdaněn v této zemi, o což se postaral organizátor MS. O provedené 15% srážce z příjmu 1 000 € byl poplatník XY písemně vyrozuměn, jak je patrné z tabulky č. 18.
Tabulka 18: Výpočet daně odvedené na MS Oslo, Norsko
Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)
1 000 € - 150 €
Remaining net amount = 850 €
Zdroj: vlastní zpracování
Poplatník XY odvedl daň do norské státní pokladny ve výši 150 €. Zbylých 850 € mu bylo připsáno na bankovní účet. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 4, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání –
„Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 11. 3. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. V tabulce č. 19 je vypočítaná daň uznaná k zápočtu dle metody prostého zápočtu příjmů ze zahraničí.
Tabulka 19: Metoda prostého zápočtu daně s Norskem
Číslo a název řádku Poplatník
321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 23 001 Kč
322 Výdaje x
323 Daň zaplacená v zahraničí 4 059,00 Kč
324 Koeficient zápočtu 3,84
325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 3 453,70 Kč
326 Daň uznaná k zápočtu 3 453,70 Kč
327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 605,30 Kč
Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3
60
Hodnota daně v Norsku by měla být srovnatelná (vyjma kurzového rozdílu) s hodnotou daně uznané k zápočtu v České republice, proto poplatník XY nedoplácel žádnou částku.
Švédsko
Švédsko se rovněž řadí mezi skandinávské země, kde je historicky zabudován velmi silný sociální systém, a proto i míra zdanění je nadprůměrná oproti ostatním zemím v EU.
Se Švédskem má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění z roku 1980. Ve smlouvě je vymezeno, že celosvětové příjmy daňového rezidenta jsou zdaněny na území Švédska a daňový nerezident daní pouze příjmy, kterých na daném území dosáhl. Za rezidenta Švédska se považuje poplatník, který zde tráví více než 183 dní v roce a také je dalších pět let považován za rezidenta ten, který je ve Švédsku rezidentem více než 10 let. Daně spravuje švédský daňový úřad Skatteverket (Nerudová, 2014).
Fyzické osoby podléhají dani z příjmů na národní a municipální úrovni, do kterých lze zahrnout více odpočitatelných položek. Jednotlivci rozdělují své příjmy do následujících kategorií: příjem z podnikání, příjem ze závislé činnosti a kapitálový příjem. Zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku zobrazuje tabulka č. 20.
Tabulka 20: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku
Zdanitelný příjem Sazba daně
do 430 199 SEK 0 %
430 200 SEK – 625 799 SEK 20 %
nad 625 800 SEK 25 %
Pozn.: SEK = Švédská koruna
Zdroj: vlastní zpracování podle Europa, 2017
Výše daňového zatížení je závislá na dosaženém příjmu, dochází tedy k progresivnímu zdanění. Jiné pásma zdanění mají nastavené poplatníci starší 65 let. Na kapitálové příjmy je uvalena lineární sazba ve výši 30 % (Nordisketax, 2017b).
Pro nerezidenty, tedy osoby s omezenou daňovou povinností, je stanovena zvláštní sazba
Pro nerezidenty, tedy osoby s omezenou daňovou povinností, je stanovena zvláštní sazba