Cíl: žáci se seznámí s prostředím a náplní práce v zemědělském podniku.
Časová dotace: 60 minut Stanoviště: zemědělský podnik
Popis činnosti: Žáci, pod vedením průvodce, navštíví populárně naučnou stezku Příběh potravin. Na stezce se dozvědí informace o pěstování obilí nebo chovu dobytka či jiných zvířat. Žáci budou na stanovištích plnit zajímavé aktivity.
Možná další doporučená témata, na nichž se mohou učitelé se zemědělským podnikem nebo farmou v okolí domluvit:
• jaké druhy obilovin lze pěstovat, co se z nich vyrábí, šlechtění obilovin;
• příběh chleba;
• jaké druhy bylin lze pěstovat (rozvoj smyslového vnímání – chuť, čich);
• druhy mléka (dojení, výrobky z mléka);
• jak se chovají zvířata – příběh krávy, koně, slepice, prasete;
• druhy krmiv;
Reflexe: Průvodce dává prostor pro otázky, probíhá závěrečná diskuse.
2. aktivita – ZÁVĚREČNÁ REFLEXE
Cíl: žáci na základě sebereflexe zhodnotí celý projekt.
Časová dotace: 30 minut Stanoviště: před školou
Popis činnosti: Učitel v prostoru rozmístí cedulky s názvy čtyř ročních období.
Požádá žáky, aby si promysleli, která část projektu se jim samotným nejvíce líbila – podle toho, aby si stoupli k názvu jednoho z ročních období. Takto rozděleni žáci do skupin zkusí vymyslet ohodnocení projektu a jeho doporučení.
Reflexe: Skupinky představují svá hodnocení a doporučení ostatním.
Vyhodnocení
Učitel provede závěrečné zhodnocení a poděkování žákům za jejich aktivitu, zájem a nadšení v projektu. Rozdá žákům lístečky a požádá je, aby na ně napsali jeden z ekosystémů (les, pole, rybník), kterému by se chtěli věnovat hlouběji v dalším školním roce.
5 DISKUSE
Přestože nebylo možné z důvodu COVID−19 projekt ověřit jako celek, dílčí části byly ověřeny ve výuce. V dalších částech diskuse se zaměřím na otázky, kterých se přírodovědný projekt dotýká.
Cílem výuky dětí v přírodě je bezesporu mít, skrze aktivní vnímání přírody, k přírodě úctu. Zjistila jsem, že terénní výuka přináší dětem přínosy v podobě vyššího zájmu o učení, větší motivaci, ale i lepší psychické a fyzické zdraví.
Při vycházkách se děti venku hýbají, jsou spokojenější, mají dobrou náladu. Díky pobytu venku si zlepšují smyslové vnímání jako je hmat, zrak nebo sluch. Čím více vycházek, tím mají lepší znalosti svého nejbližšího okolí. Pokud se z vycházky stane pravidelná činnost v rámci výuky v průběhu celého školního roku, žáci mohou své okolí pozorovat i v průběhu změn ročních období. Díky pobytu v přírodě se žáci stávají citlivějšími, přírodu chápou a chrání ji. Všechny tyto nabyté poznatky pak mají chuť postupně vyzkoušet společně se svými nejbližšími, rodinou. Pokud vytrvají, k přírodě si cestu najdou a aplikují nabyté poznatky po celý zbytek života.
Výuka venku pozitivně ovlivňuje žáky, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.
Část žáků, kteří příliš nevynikají v běžném vyučování, se při výuce v terénu chovají jinak.
Stávají se vnímavějšími, začnou více spolupracovat s ostatními. Tito žáci jsou schopni se déle soustředit při aktivitách, přicházejí s vlastními nápady. Aktivity žákům přináší užitečné dovednosti. Osvědčilo se mi zařadit tyto žáky do skupin, v nichž si žáci při aktivitách i hrách pomáhají. Tyto cenné zkušenosti postupně vedou žáky, ohrožené školním neúspěchem, ke zdravějším vztahům v rámci třídy.
Ráda bych se zde zmínila o roli žáka a učitele v projektové výuce. Projektová výuka sama o sobě je velmi zajímavá metoda. Mimo jiné umožňuje žákům naučit se pracovat s informacemi. V současnosti je vyhledávanou metodou mezi učiteli skrze svůj jedinečný přístup pro žáka, tak pro učitele. Pokud jsem si porovnala postavení žáka v rámci běžné výuky a během projektového vyučování, musela jsem uznat, že žákova pozice je zajímavější právě při projektu. Žáci se mohou aktivně podílet na činnostech.
Prožitek z učení žáků vychází z jejich života a praxe. Učitelova úloha je snažit se být pro žáky jakýmsi průvodcem. Učitel při projektové výuce ustoupí do pozadí.
Dále projektová výuka s oblibou využívá skupinovou práci. Rozdělení žáků do skupin samozřejmě přináší pozitiva i negativa. Žáci se musí skupinové práci naučit. Pro učitele to znamená běh na dlouhou trať. V ideálním případě je dobré zařazovat práci ve skupině do výuky od počátku školní docházky. Pokud jsou žáci ke skupinové práci vedeni dlouhodoběji, umí se lépe s ostatními domluvit, komunikovat, dělat kompromisy.
Díky skupinové práci žáci nachází také různé strategie řešení. Nicméně projektová metoda je pro učitele organizačně náročnější. Znamená více času na přípravu, přemýšlení.
Učitel musí počítat s tím, že přes veškeré úsilí se aktivity nemusí vždy povést.
Zajímavým tématem je přímý kontakt žáků s živými organismy. Při svém vlastním pozorování žáků jsem zjistila, že část dětí získává informace o přírodě, bohužel, zprostředkovaně než přímým kontaktem. Jsou tak ochuzené o souvislosti a vztahy mezi přírodou a člověkem. Takové děti jsou při pobytu venku bojácné. Dalším důvodem může být například alergie na hmyzí bodnutí. Dětí se zhoršeným zdravotním stavem přibývá.
Přesto si myslím, že učitel by díky tomu neměl pobyt v přírodě rušit. Naopak učitel může být tím, kdo citlivě pěstuje, nejrůznějšími metodami, vztah dětí k živým organismů.
Praktické propojení s lidmi z praxe pak umožňuje zpestřit žákům výuku.
Zapojení odborníků z praxe přináší odborný vhled do problematiky, projekt příjemně oživí. Žáci mají možnost se dozvědět o lidech z praxe a jejich, ne vždy zcela běžných, povolání zajímavé informace. Dalším pozitivem jsou netradiční pomůcky, se kterými se žáci mají možnost seznámit. Učitel k těmto pomůckách často nemá přístup, nemůže si je běžně obstarat. Pokud se učitel rozhodne využít odborníka z praxe, měl by zajistit návaznost na probírané učivo, myslet na propojení mezipředmětových vztahů. Dohlédnout, aby plánované aktivity byly přiměřené vzhledem k věku žáků.
Přestože trendem dnešní doby je prohlubování digitální výuky, kontakt s přírodou to nemůže nikdy nahradit. Učitel by se měl snažit pomocí zajímavých aktivit a metod ve výuce pomáhat žákům objevovat přírodu. Projektová metoda, učení hrou a prožitkem je tou správnou cestou.
6 ZÁVĚR
Pobyt v přírodě přináší žákům mnohé benefity, napomáhá k jejich větší fyzické i psychické pohodě. Je velmi dobře, že v dnešní době je mezi učiteli učení venku podporováno a využíváno ve výuce. Učení venku v přírodě je totiž velmi názorné a žákům pomáhá s osvojením znalostí, pochopením složitějších vztahů a principů.
Předmětem této diplomové práce bylo zpracování přírodovědného výukového projektu, který má za cíl přiblížit žákům na prvním stupni základní školy ekosystém lesa, rybníka a pole v proměnách ročních období.
Přírodovědný projekt vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, uplatňuje především průřezové téma Environmentální výchova. Teoretická část je rozdělena na dvě hlavní kapitoly a jejich další podkapitoly. V teoretické části je popsána problematika přírodních ekosystémů a projektové výuky na základní škole. Jsou zde popsány metody, které lze využít jak při projektovém vzdělávání, tak terénní výuce.
V praktické části je popsán návrh celoročního přírodovědného projektu, obsahující aktivity a činnosti. rozdělený do čtyř bloků podle ročních období. Každé z ročních období je dále koncipováno do dvou dnů, ve kterých probíhá vycházka zaměřená na pozorování charakteristických proměn přírody, vztahy ve sledovaných ekosystémech a na doplňkové aktivity. Důležitou součástí praktické části je zařazení externího odborníka v každém ročním období, který do projektu přináší odborný vhled do problematiky. V podzimní části je to rybář, v zimní části lesník, v jarní části včelař a v části letní pak zemědělec.
Před samotným zpracováním projektu jsem vybrané ekosystémy do projektu v jednotlivých ročních období sledovala. Díky vlastnímu pozorování jsem mohla objevit, jaké vztahy v ekosystémech bych mohla do projektu zařadit, tak aby byly pro žáky zajímavé a přínosné.
Aktivity, které jsem zařadila do svého projektu předkládají žákům reálné úkoly a problémy, které žáci postupně odkrývají a snaží se o jejich samostatné vyřešení. Pro mě jako učitele je vidět žáky, kteří při aktivitách zažívají pocit úspěchu, nesmírně motivující.
Přírodovědné projekty proto budu dále zařazovat do své výuky, protože mi přijdou smysluplné.
Seznam použitých zdrojů
ANDĚRA, Miloš. Encyklopedie naší přírody. 4. aktualizované vydání. Praha: Slovart, [2017]. ISBN 978-80-7529-346-6.
AMANN, M. aj., 2003. Pojďme na to od lesa: Příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky. 1. vyd. Vimperk: Správa Národního parku a CHKO Šumava.
AMBROSE, Jamie. 365 nápadů, jak se bavit v přírodě: zkus to!. Praha: Slovart, 2015.
ISBN 978-80-7391-931-3.
BENNETT, Jill a Roger SMITH. Nápady pro přírodovědu: [soubor praktických námětů a zábavných činností pro vyučování prvouky a přírodovědy na 1. stupni ZŠ]. Praha:
Portál, 1996. ISBN 80-717-8112-6.
COUFALOVÁ, J., 2006. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty pro učitele. 1. vyd. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-958-0.
ČEŘOVSKÝ, Jan a Aleš ZÁVESKÝ. Stezky k přírodě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. Praktické příručky pro učitele. ISBN 80-04-22378-8.
DANIŠ, Petr. Tajemství školy za školou: proč učení venku v přírodě zlepšuje vzdělávací výsledky, motivaci a chování žáků. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2019. ISBN 978-80-7212-638-5.
DOBRORUKOVÁ, Jana a Luděk J. DOBRORUKA. Malá tajemství přírody. 2., přeprac.
vyd. Ilustroval Petr ROB. Praha: Nakladatelství Albatros, 2001, c1989. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-00952-8.
DOSTÁL, P., 2003. Využití umělých ekosystémů parků a zahrad v ekologické výchově.
In: ZIEGLER, V., ed. Ekosystémy a výchova. 1. vyd. Praha: UK-Pedagogická fakulta, s. 6–14. ISBN 80-7290-119-2.
GOURIER, J., 2002. Mladý pozorovatel v lese. Praha: Slovart. ISBN 80-7209-415-7.
HOFMANN, Eduard. Integrované terénní vyučování. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-731-5054-9.
HORKÁ, H., 1996. Teorie a metodika ekologické výchovy. Brno: Paido. ISBN 80-85931-33-8.
HORNÁČKOVÁ, V., 2014. Inspirace pro tvorbu projektu v mateřské a základní škole na téma "Včelka a příroda". Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-505-9.
JAROŠ, Vítězslav. Rokytka na okraji Prahy: Propagační tvorba. Pardubice:
Východočeské tiskárny, 1985, s. 56.
JAKRLOVÁ, J., PELIKÁN J., 1999. Ekologický slovník terminologický a výkladový.
Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-644-1.
JURČÁK, Jaroslav. Přírodopis 7. Prodos, 1999. ISBN 978-80-7230-015-0.
KASPER, T., KASPEROVÁ D., 2008. Dějiny pedagogiky. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2429-4.
KAŠOVÁ, Jitka. Škola trochu jinak aneb Projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž:
IUVENTA, 1995. ISBN (brož.).
KOLEKTIV AUTORŮ LIPKY., 2008. Hrajeme si na přírodu: soubor her s ekologickou tematikou. Brno: Lipka. ISBN 978-80-254-2327-1.
KOLEKTIV AUTORŮ REZEKVÍTKU., 2011. Klíč k určování stromů podle listů. Brno:
Rezekvítek, 2011. ISBN 978-80-86626-25-3.
KRATOCHVÍLOVÁ, J., 2016. Teorie a praxe projektové výuky. 2. vyd. Brno:
Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8163-5.
MAŇÁK, J., ŠVEC V., 2003. Výukové metody. Brno: Paido. ISBN 80-7315-039-5.
METODICKÁ PODPORA PRO VÝUKU PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT
V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH PRAHA, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, červen 2011, 1. vydání ISBN: 978-80-87000-76-2
MÍCHAL, I., 1994. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Ministerstvo životního prostředí ČR. ISBN 8085368-22-6.
PETŘIVALSKÁ, Karla. Klíč k určování vodních bezobratlých živočichů. Brno:
Rezekvítek, 2010. ISBN 978-80-86626-21-5.
PODROUŽEK, L., 2003. Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. 1. vyd.
Dobrá Voda: Aleš Čeněk. ISBN 80-86473-37-6.
PODROUŽEK, L., JŮZA J., 2004. Přírodověda s didaktikou pro primární školu. 1. vyd.
Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 80-86473-72-4.
PONÍŽILOVÁ, Blanka. Vodní čarování 1. Brno: Rezekvítek, 2008. ISBN 978-80-86626-11-6.
PRŮCHA, J., 1995. Pedagogický výzkum: uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum.
ISBN 80-7184-132-3.
ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. ISBN 978-80-86960-23-4.
ŘEHÁK, B., 1973. Vycházky do přírody: populárně naučná četba z oboru biologie pro žáky vzdělávacích škol. 3. nezm. vyd. Praha: SPN: Knižnice všeobecného vzdělání mládeže z oboru biologie.
SÁDLO, J., STORCH D., 2000. Biologie krajiny: biotopy České republiky. 2. vyd. Praha:
Vesmír. ISBN 80-85977-31-1.
SITNÁ, D., 2013. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. 2. vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0404-6.
SKALKOVÁ, J., 2007. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2. rozš. aktual. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-18-21-7.
SKÝBOVÁ, J., 2007. Vybrané kapitoly z didaktiky přírodovědné části prvouky a přírodovědy: pro učitelství prvního stupně. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7290-319-1.
SÝKOROVÁ, Lucie. Projektové vyučování a jeho využití v současné škole. Praha, 2010.
Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra školní a sociální pedagogiky.
ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2002. ISBN 80-716-8828-2.
STOLARIKOVÁ, Radka, Eva PÍŠOVÁ a Michal KOUBSKÝ. Lesohraní: Sbírka her pro lesní pedagogy. centrum lesní pedagogiky, 2015.
ŠKRDLOVÁ, Eva. Uhříněves a okolí: historie a současnost městské části Praha 22.
Praha: Maroli, 2003. ISBN 80-864-5315-4.
TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ J., DVOŘÁKOVÁ M., 2009. Učíme v projektech. 1. vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-527-1.
VALENTA, Josef. Pohledy: Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1993. ISBN 80-7068-066-0.
VOSIČKOVÁ, J., FRANZOVÁ M., 1998. Didaktika přírodovědné části prvouky a přírodovědy pro učitelství prvního stupně. Praha: Univerzita Karlova.
ISBN 80-86039-53.6.
WOHLLEBEN, P., 2017. Slyšíš, jak mluví stromy?: co všechno můžeš objevit v lese.
1. vyd. Brno: Kazda. ISBN 978-80-906819-4-1.
WOHLLEBEN, Peter. Zvířata a rostliny v lese: průvodce lesním ekosystémem: přes 250 druhů zvířat a rostlin. Praha: Knižní klub, 2017. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-5765-5.
ŽANTA, Rudolf. Projektová metoda: pokus o řešení pracovní školy. V Praze: Dědictví Komenského, 1934.
Elektronické zdroje
Co unese mravenec? Unikátní fotky dokazují jeho sílu. Novinky.cz [online]. 28. 7. 2017 [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/co-unese-mravenec-unikatni-fotky-dokazuji-jeho-silu-40040346
ČIHÁKOVÁ, Kateřina a Magdalena JOSKOVÁ. Jarní byliny [online]. In: [cit. 2020-09-29]. Dostupné z http://regionalniucebnice.ricany.cz/Files/jarni_kvetiny_na_ricansku.pdf HOLEC, Jakub. Srnčí sluch. RVP: metodický portál [online]. 2018 [cit. 2020-10-01].
Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/ZNA/21586/SRNCI-SLUCH.html/
I ryby mají své letokruhy. Jak je starý váš úlovek? Novinky.cz [online]. [cit. 2020-10-02].
Dostupné z: https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/i-ryby-maji-sve-letokruhy-jak-stary-je-vas-ulovek-40314165
KADLÍKOVÁ, Lenka. Labuť velká. In: Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-23].
Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=37
KOLBABOVÁ. Ledňáček říční. In: Příroda.cz [online]. 2006 [cit. 2020-10-23].
Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=700
LESNÍ PEDAGOGIKA [online]. [vid. 2020-01-20].
Dostupné z: https://www.lesnipedagogika.cz/
Lín obecný. In: MRK.cz: STÁLE NA RYBÁCH [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné z:
https://www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_ryb/maloostni/kaproviti/lin_obecny/
Můj seznam metod ven [online]. Učíme se venku, 2020 [cit. 2020-09-08]. Dostupné z:
https://ucimesevenku.cz/wp-content/uploads/2019/12/PL-5-METODY.pdf
NOHAVICA, Jaromír. Kapr. JAROMÍR NOHAVICA: oficiální stránky českého písničkáře [online]. 2019 [cit. 2020-11-13]. Dostupné z:
http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/kapr.htm
Ochmet evropský: Říčanský kurýr [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné z:
https://www.kuryr-ricany.cz/clanek/ochmet-evropsky
Plán péče o přírodní památku Obora v Uhříněvsi. Http://www.praha-priroda.cz/ [online].
2009 [cit. 2020-08-05]. Dostupné z:
http://www.praha-priroda.cz/priloha/51d2cc9804757/planpece-pp-obora-vuhrinevsi-2009-2019-51d2ccb013163.pdf
Plán péče o přírodní památku Obora v Uhříněvsi 2020-2029. Portál veřejné správy [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné z:
https://portal.gov.cz/obcan/zverejnene-RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, 2017 [online].
Praha: MŠMT. [vid. 8. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_201 7.pdf
Studijní texty předmětu Z4066 krajinná ekologie [online] [vid. 2020-08-04]. Dostupné z:
http://geoinovace.data.quonia.cz/materialy/Z4066_Krajinna_ekologie_MU/KE_studijni _texty_1.0.pdf
SOUČEK, Ondřej. Kapr obecný. Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-23]. Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=15
ŠIMIK, Ondřej. Rostliny II - dřeviny [online]. In: . 2016, s. 8 [cit. 2020-09-30]. Dostupné z: https://www.simiko.cz/wp-content/uploads/2016/09/Rostliny-II-d%C5%99eviny.pdf VÚŽV: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z:
https://vuzv.cz/cz/o-nas/vuzv-v-kostce/
Zajímavosti o včelách. Unhošťský med [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné z:
http://unhostskymed.cz/zajimavosti-o-vcelach/
Život v krajině: soubor terénních karet. SEVER: STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY [online]. 2012 [cit. 2020-10-17]. Dostupné z:
KADLÍKOVÁ, Lenka. Labuť velká. In: Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-23].
Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=37
KADLÍKOVÁ, Lenka. Samička Kachny divoké. In: Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-23]. Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=198
KADLÍKOVÁ, Lenka. Sameček Kachny divoké. In: Příroda.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-23]. Dostupné z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=198
Kapr obecný. In: Rybářské potřeby [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné z:
https://www.potreby-rybarske.cz/ryba/kapr-obecny/
Kapr. In: Písničky s akordy [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://pisnicky-akordy.cz/jarek-nohavica/kapr
Lín obecný. In: Rybářské potřeby [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné z:
https://www.potreby-rybarske.cz/ryba/lin-obecny/
SOUKOP, Jaroslav. Lín obecný [online]. In: Catfish [online]. [cit. 2020-10-23].
Dostupné z: http://www.catfish.cz/studen/kapr1/lin_obecny.htm
VIDEO: Včelka říká při tanci mnohem víc, než si myslíte. In: Pleva [online]. 29. 4. 2016 [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://www.pleva.cz/news/video-vcelka-rika-pri-tanci-mnohem-vic-nez-si-myslite
Přílohy
Seznam příloh
Příloha 1: Stavba těla kapra ... 94 Příloha 2: Stavba těla kapra (řešení) ... 95 Příloha 3: Pracovní list "Osídlete rybník" ... 96 Příloha 4: Kdo jsem? ... 98 Příloha 5: Kdo jsem? (řešení) ... 102 Příloha 6: písnička Kapr ... 108 Příloha 7: Kapr obecný, Lín obecný ... 109 Příloha 8: Tvrzení o rybníce ... 110 Příloha 9: Pracovní list "Osnova pro pozorování na stanovišti" ... 111 Příloha 10: Pracovní list "Zašifrovaná zpráva o včelách" ... 112
Příloha 1: Stavba těla kapra
Příloha 2: Stavba těla kapra (řešení)
zdroj: http://old.zsborsice.cz/files/1368275239-01-21-pr-7-ryby.pdf