Jaro - Sezónní vývoj vybraných přírodních ekosystémů - výukový projekt na základní škole Diplom

Obrázek 11: Jaro v PP Obora zdroj: fotoarchív autorky

1. den

obrázky opylovačů (včela, vosa, čmelák, pestřenka, mravenec, slimák, motýl, brouk, voda, vítr); lopatka; lupy do skupin; lístečky s názvy jarních bylin.

• učitel: lékárnička, mobilní telefon, psací potřeby, poznámkový blok Cíl učitele−žáci:

➢ aktivně pozorují přírodu a provádějí zápis z pozorování dle předem připravené osnovy;

➢ naučí se pracovat s metodou brainstormingu;

➢ naučí se rozpoznat některé zástupce opylovačů;

➢ naučí se určit zástupce jarních bylin;

➢ popíší, co je to jarní aspekt;

➢ pochopí vztah mezi některými jarními bylinami a mravenci (symbióza);

➢ naučí se vyhledat a pozorovat mravence;

➢ pomocí hry si uvědomí význam mravenců;

Přípravná část

Učitel se s žáky shromáždí před školou. Žáci se rozdělí do stejných skupin jako na podzim a v zimě. Učitel žákům předá badatelské tašky s pomůckami. Učitel žáky obeznámí s pravidly chování a dodržování bezpečnosti v průběhu projektu.

Realizační část – vlastní vycházka 1. aktivita – STANOVIŠTĚ LES

Cíl: žáci aktivně pozorují přírodu a provádějí zápis z pozorování dle předem připravené osnovy.

Časová dotace: 20 minut, vlastní pozorování 15 minut Stanoviště: les

Popis činnosti: Žáci pozorují a zapisují do deníků, jak vypadá les v jarním období podle osnovy, viz Příloha 9: „Podívej se kolem sebe, co vidíš? Jaké vidíš rostliny, kolik?

Jaká vidíš zvířata kolem sebe? Když se podíváš na zem, co vidíš? Zaposlouchej se, co slyšíš? Dotkni se něčeho kolem sebe, co cítíš? Jak vypadá obloha? Jak se cítíš, je ti teplo nebo zima?“.

Reflexe: Po pozorování vyzve učitel žáky, aby si svá pozorování předali ve dvojicích či trojicích mezi sebou.

2. aktivita – OPYLOVAČI

Obrázek 12: Opylující čmelák zdroj: fotoarchív autorky

Cíl: žáci se naučí rozpoznat zástupce opylovačů; žáci se naučí použít metodu brainstormingu.

Časová dotace: 60 minut Stanoviště: les

Popis činnosti: Učitel předloží žákům do skupinek obrázky různých opylovačů (včely, vosy, čmeláci, pestřenky, slimáci, motýli, brouci, voda, vítr) a zadá dětem badatelskou otázku: „Co mají obrázky společného? Dělají jednu stejnou věc, důležitou pro přírodu i člověka.“ Skupinkám učitel nechá dostatek času na přemýšlení. Po vypršení času, přibližně po třech minutách, vyzve učitel žáky k vyslovení odpovědi – tou je, že opylují.

Pokračujeme s žáky v diskusi, jakým způsobem opylovači opylují. Žáci přemýšlejí a pracují metodou brainstormingu. Na závěr proběhne diskuse, která povede k vysvětlení způsobu opylování.

Reflexe: Závěrečné shrnutí aktivity proběhne vytvořením myšlenkové mapy, tedy grafické znázornění jejich myšlenek. Žáci obdrží od učitele papír, na který si doprostřed zapíší slovo „opylovači“. Učitel žákům vysvětlí, že budou kolem tohoto slova psát další slova související se slovem opylovači. Takto vytvořená

myšlenková mapa jim pomůže shrnout zjištěné informace, které se při aktivitě dozvěděli, a stane se součástí jejich deníku.

Svačinová přestávka (20 minut)

3. aktivita – MRAVENCI

Cíl: žáci se naučí vyhledat a pozorovat mravence; žáci si vedou záznamy z pozorování;

žáci si pomocí hry uvědomí, jak jsou mravenci silní; žáci pochopí vztah mezi některými jarními bylinami a mravenci (symbióza).

Časová dotace: 45 minut Stanoviště: les

Popis činnosti: Jarní byliny jako je dymnivka dutá obsahují také semena s tzv. masíčkem.

Masíčko je dužnaté a obsahuje hodně živin. Učitel masíčko žákům ukáže na obrázku i na vyrýpnuté bylině. Masíčkem se živí mravenci, kteří si jej odnášejí do mraveniště.

Zároveň dochází k roznosu semen. Jde tedy o další vztah v přírodě – o symbiózu mezi dymnivkami a mravenci. Žáci se budou zabývat výzkumným úkolem, hledáním a pozorováním mravence. Každá ze skupin bude hledat v různých lokalitách (u potoka, ve křoví, pod stromem, na stromě, u vyšlapané cestičky). Mravence budou žáci sledovat nějaký čas (přibližně 10 minut) a udělají si záznam z pozorování.

Učitel se žáků zeptá, jak si myslí, že jsou mravenci silní a co kdy nesli těžkého.

Ptá se žáků, jestli byli někdy překvapeni, co všechno unesli nebo neunesli.

Žáci s učitelem nad otázkami diskutují a sdělují své odpovědi. Žáci si spočítají, kolik by toho unesli, kdyby byli mravenci, kteří unesou až 40násobek vlastní váhy?

Reflexe: Žáci si zahrají hru na mravence. Žáci se stanou mravenci proslulými velikou silou a schopností přenášet těžký náklad. Žáci se rozdělí do skupin a seřadí na startovní čáře. Cíl je označen zhruba 20 m od startovní čáry. Každá skupinka si pak vybere jednoho mravence, který přenese první těžký náklad – jiného člena ze skupinky do cíle.

pomáhat s přenesením dalšího nákladu. Hra končí vítězstvím skupinky, která zvládne nejrychleji dopravit náklad – všechny své členy – za cílovou pásku. Žáci při hře trénují spolupráci, sílu, rychlost i obratnost.

4. aktivita – STANOVIŠTĚ RYBNÍK

Cíl: žáci se naučí pozorovat přírodu kolem sebe a pořizovat záznam z pozorování.

Časová dotace: 20 minut, vlastní pozorování 15 minut Stanoviště: rybník

Popis činnosti: Skupinky si ze svých badatelských tašek vytáhnou podložky a psací potřeby. Učitel žákům do skupin rozdá papíry s návrhem osnovy pro pozorování, viz Příloha 9. Body osnovy si žáci mohou na základě předchozí diskuse a odpovědí sami doplnit. Žáci soustředěně pozorují, co se děje na poli. Svá pozorování zapisují a doplňují vlastními postřehy.

Reflexe: Společná diskuse ve skupinkách. Žáci diskutují o výsledcích svých pozorování.

5. aktivita – SETKÁNÍ SE VČELAŘEM U VČELNICE Cíl: žáci se seznámí s prací včelaře a významem včelaření.

Časová dotace: 60 minut Stanoviště: sad u rybníka

Popis činnosti: Učitel se předem se včelařem domluví na doporučených tématech, se kterými by včelař žáky seznámil a ukázal, například:

• jak včely přezimují, co dělají na brzkém jaře;

• jak se včely domlouvají.

Setkání se včelařem proběhne v sadu v blízkosti rybníka. Učitel žákům zadá úkol projít sad a vyhledávat v něm opylovače. Upozorní je, aby nechodili blízko včelnice z důvodu většího výskytu včel. Na zvukový signál učitel svolá žáky a představí jim včelaře, který žáky pozoroval z nedaleké včelnice. Včelař se žákům představí a zeptá se jich, jaké druhy opylovačů v sadu našli. V tuto chvíli pokračuje program vedený včelařem se vzdáleným pozorováním dění u včelnice. Žáci si nabyté informace zapisují do deníků.

Reflexe: Žáci pokládají včelaři otázky, probíhá diskuse.

6. aktivita – STANOVIŠTĚ POLE

Obrázek 13: Stanoviště pole zdroj: fotoarchív autorky

Cíl: žáci se naučí pozorovat přírodu kolem sebe a pořizovat záznam z pozorování.

Časová dotace: 20 minut, vlastní pozorování 15 minut Stanoviště: pole

Vyhodnocení

Vyhodnocení prvního jarního dne proběhne před školou metodou grafického znázornění myšlenkové mapy na téma jaro. Na závěr žáci vytvoří dvojice nebo trojice, ve kterých si myšlenkové mapy vzájemně prohléhnou.

Nabídka doplňkových aktivit 1. aktivita – JARNÍ ASPEKT

Obrázek 14: Jarní aspekt v PP Obora zdroj: fotoarchív autorky

Cíl: žáci vlastními slovy vysvětlí, co je to jarní aspekt; žáci se naučí určit zástupce jarních bylin; žáci si překreslí a popíšou jednu jarní bylinu.

Časová dotace: 60 minut Stanoviště: les

Popis činnosti: Žáci se dozvěděli, co jsou to opylovači a jak k opylování dochází.

Teď spolu s učitelem budou objevovat jarní aspekt – jarní byliny, které vykvetou v předjaří, když ještě stromy a keře nejsou olistěny a slunce prohřívá půdu. Vždy záleží na místních podmínkách. Učitel s žáky prochází lesem a postupně pojmenovává jarní byliny (sasanku hajní, orsej jarní, dymnivku dutou, violku lesní, sněženku podsněžník, křivatec žlutý, ptačinec velkokvětý a další). Učitel žákům vysvětlí, že květy jarních bylin obsahují nektar, který slouží včelám a čmelákům jako první jarní potrava.

si vylosuje, pomocí lístečků s názvy bylin, k pozorování jeden druh. Žáci se rozmístí po okolí, ve skupině vyrýpnou jednu bylinu a překreslí si ji i s kořínky. Jednotlivé části překreslené byliny si žáci popíší. Vyrýpnuté byliny nakonec vrátí zpět do země.

Dalším krokem bude pozorování pohybu jarních bylin za sluncem. Žáci si označí místo pozorování větví klacíkem. Cestou zpět od rybníka se na místě znovu zastaví a provedou nové pozorování. Zjistí, jestli došlo ke změně v pohybu bylin. Učitel s žáky diskutuje, zda se byliny otáčejí. Učitel žákům vysvětlí, že jarní byliny jsou propojené, pomáhají si přes své kořeny.

Reflexe: Skupinky si mezi sebou ukazují obrázky jarních bylin.

2. den

Časová dotace: 90 minut Čas realizace: březen Téma: včely

Místo realizace: třída s pohyblivými lavicemi Pomůcky:

• videonahrávka „Včelka říká při tanci mnohem víc, než si myslíte.“; interaktivní tabule; zašifrovaná zpráva o včelách“

Cíl učitele−žáci:

➢ umí pracovat s metodou brainstormingu;

➢ umí kooperovat ve skupině;

➢ dokáží zapojit fantazii a představivost;

➢ se naučí pracovat se zašifrovanou zprávou.

Seznam aktivit: (viz Příloha 10). Výukový blok zahájí se svými žáky v kruhu na koberci.

Realizační část

1. aktivita – BRAINSTORMING

Cíl: žáci formulují a vyjadřují své myšlenky.

Časová dotace: 15 minut

Stanoviště: třída s pohyblivými lavicemi

Popis činnosti: Učitel sedí společně s žáky v kroužku. Pošle mezi žáky kamínek.

Ke komu kamínek doputuje, zkusí odpovědět na otázku: „Jak si myslíš, že si mezi sebou včely předávají zprávy?“. Žáci postupně sdělují ostatním, co si myslí. Učitel zapisuje nápady žáků na papír.

Reflexe: Učitel žákům pustí jako odpověď na otázku videonahrávku, kterou lze pustit na internetu pod odkazem https://www.pleva.cz/news/video-vcelka-rika-pri-tanci-mnohem-vic-nez-si-myslite. Nahrávka žákům vysvětlí, jakým způsobem si včely předávají zprávy. Učitel se vrátí k nápadům žáků, které zapsal na papír, a společně s žáky si přečtou, čí odpověď byla nejpřesnější.

2. aktivita – VČELÍ TANEC

Cíl: žáci kooperují ve skupinkách; žáci zpracují vlastní choreografii tance na základě vlastní fantazie a představivosti.

Časová dotace: 45 minut

Stanoviště: třída s pohyblivými lavicemi

Popis činnosti: Žáci ve skupinkách vymyslí svůj včelí tanec. Skupinky mohou tanec vyjádřit různými způsoby, například pomocí pantomimy nebo dramatickou scénkou.

Záleží na představivosti a fantazii každé skupiny.

Reflexe: Žáci vystoupí před ostatními skupinami se svým originálním včelím tancem.

3. aktivita – ZAŠIFROVANÁ ZPRÁVA

Cíl: žáci se naučí vyřešit zadaný úkol pomocí šifry.

Časová dotace: 30 minut

Stanoviště: třída s pohyblivými lavicemi

Popis činnosti: Učitel žáky seznámí s různými druhy šifrování a kódování zpráv, například Morseovou abecedou, a způsoby jejich řešení. Každá skupina dostane úkol zadaný pomocí šifry, viz Příloha 10. Zprávy obsahují zajímavosti ze života včel.

Reflexe: Jeden žák ze skupiny vždy přečte odtajněnou zajímavost ostatním skupinám.

Vyhodnocení

Žáci společně s učitelem vyhodnotí jarní část projektu. Žáci se rozdělí do dvojic.

Učitel žákům vysvětlí pravidla. První žák z dvojice bude mít jednu minutu na to, aby vyjádřil, co se mu na projektu líbilo nebo nelíbilo druhému žákovi z dvojice.

Po uplynutí času a po zaznění zvukového signálu (zazvonění zvonečku) si žáci své role vystřídají. Učitel žáky upozorní, aby mluvili tišším hlasem a nerušili tak další skupiny.

V hodnotícím kruhu pak jednotliví žáci postupně vyprávějí ostatním to, co se dozvěděli od druhého z dvojice. Hovoří pouze ten, kdo drží v ruce kamínek. Na závěr učitel přidá své hodnocení, s žáky se rozloučí a pozve je na letní část projektu.

In document Sezónní vývoj vybraných přírodních ekosystémů - výukový projekt na základní škole Diplomová práce (Page 59-71)