Příloha 3: Pracovní list "Osídlete rybník"
Příloha 4: Kdo jsem?
Ledňáček říční Labuť velká Kapr obecný Lyska černá Kachna divoká Lín obecný
Čím se živím?
Jsem ryba a patřím mezi všežravce. Mám rád žížaly, menší červy, hmyz blešivce. Hlavně však vyhledávám především potravu rostlinného typu.
Čím se živím?
Nejradši mám hmyz a jeho larvy, malé měkkýše nebo vodní i suchozemské rostliny. Jako zástupce ptáků patřím mezi jedny z největších „žravců“. Pokud si všimnu na městském rybníčku blížícího se člověka, rychle plavu ke břehu a čekám, zda nedostanou něco do zobáku.
Čím se živím?
Patřím mezi ptáky, kteří dávají přednost rostlinám, které rostou pod vodou. Při tom se ponořím celým tělem a vytrhávám je z vody. Pro většinu potravy se potápím. Vynořuji se rychle, skoro jako korková zátka.
Čím se živím?
Jsem ryba samotář. Hlavní složku mé potravy tvoří především larvy pakomárů, různí červi, nitěnky apod. Jsem typická ryba kaprových rybníků. Postačí mi i méně kvalitní voda s malým obsahem kyslíku.
Čím se živím?
Patřím mezi vrubozobé ptáky a živím se rostlinnou potravou. Do mého jídelníčku patří stonky a listy vodních rostlin, tráva. Nepohrdnu i suchým pečivem.
Čím se živím?
Patřím mezi ptáky, kteří mají rádi samotářský život. Pokud spatřím svou oběť, tak se vrhám s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. K nasycení potřebuji alespoň 10 malých rybiček.
Jak vypadám?
Jako samice mám přírodně hnědé peří s nepřehlédnutelnou, bíle olemovanou, temně modrou částí křídla. Jako samec jsem tradičně oděn do pestrobarevného kabátku. Kovově zelenou hlavu mi zdobí žlutý zobák. Zelenou hlavu od kaštanově hnědé hrudi odděluje bílý obojek.
Jak vypadám?
Moje tělo má lesklé černé peří až na bílý zobák s čelem. Mám červené oči a šedé končetiny.
Jak vypadám?
Mám mnoho barevných variant. Rostu velmi rychle a ve třetím roce už můžu dosahovat hmotnosti okolo 2 kg a více. Jako všechny nedravé ryby, nemám v tlamě ani jazyk, ani zuby. Místo těch mi slouží tzv. požeráky.
Jak vypadám?
Mám poměrně krátké, robustní a poněkud vyšší tělo. Moje malé oči jsou nejčastěji tmavě žluté, spodní výsuvná ústa (podobně jako kapr) mám s jedním párem vousků po stranách na horním rtu. Všechny ploutve mám ukončeny zaobleně. Má ocasní ploutev je široká a jen mírně vykrojená.
Jak vypadám?
Jsem velký bílý pták s oranžově zbarveným zobákem. Od jiných druhů mě můžete poznat podle černého výrůstku na zobáku. Za letu mám protažený svůj dlouhý krk a letky vydávají charakteristický svistot
Jak vypadám?
Patřím k výrazně zbarveným ptákům. Hlavu a křídla mám tyrkysově modré a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého zobáku k týlu se mi táhne hnědobílý pruh.
Jak se rozmnožuji?
V době hnízdění tvoříme dočasné páry. Páření probíhá téměř vždy ve vodě. Svá hnízda ze stonků a listů si stavím jak při zemi, tak i na stromech či zdech. Po 25–30 dnech samička vysedí 8–16 mláďat, která vodí 50–60 dní.
Jak se rozmnožuji?
Hnízdo si stavíme společně na mělké vodě v rákosu. Stavíme ho z nejrůznějšího rostlinného materiálu a kotvíme jej ke břehu. Na vejcích sedíme oba a podílíme se na krmení mláďat.
Jak se rozmnožuji?
Rozmnožujeme se jako většina ryb. Samičky nakladou jikry, které posléze svým mlíčím oplodní samečci. Jiker je asi do 1 milionu kusů.
Jak se rozmnožuji?
Pohlavně dospíváme ve třetím až pátém roce života. Vytíráme se na porosty vodních rostlin. Na 1 kg hmotnosti samic připadá 200–300 tisíc jiker.
Jak se rozmnožuji?
Svá hnízda si stavím ve vysokých porostech vegetace v okolí rybníků. Koncem března nebo v dubnu snese samice 4–8 vajec. Po dobu, kterou samice stráví sezením na vejcích samec shání potravu.
Jak se rozmnožuji?
Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikáme divoké honičky.
Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec si přivede samičku ke svému hnízdu. Samice snese obvykle 6–7 vajec, která máme čistě bílá.
Příloha 5: Kdo jsem? (řešení)
Kachna divoká
Způsob života a potrava
Její hlavní potravou je hmyz a jeho larvy, malí měkkýši nebo vodní i suchozemské rostliny. Tento pták patří mezi největší „žravce“ mezi ptáky. Je schopna horlivě pronásledovat rybu, červa nebo i obojživelníka. Jedná se o velice družného ptáka. Není výjimkou, že ji spatříme mezi jinými druhem příbuzných ptáků. Spolu s nimi pak bojuje o potravu, která se zde přirozeně vyskytuje či kterou do rybníka hodíte vy. Pokud si všimnou na městském rybníčku blížícího se člověka, rychle plavou ke břehu a čekají, zda nedostanou něco na zub. Naše republika je přibližně na hranici území, odkud se stěhuje na zimu jižněji a kde zůstává, proto je lze u nás vidět i v zimě.
Vzhled
Samice má přírodně hnědé peří s nepřehlédnutelnou, bíle olemovanou, temně modrou částí křídla. Samec je tradičně oděn do pestrobarevného kabátku. Kovově zelenou hlavu zdobí žlutý zobák. Zelenou hlavu od kaštanově hnědé hrudi odděluje bílý obojek. Zbytek těla přechází od modrozelených křídel až po světle šedé břicho. Samec se též může pyšnit modrým zrcátkem na křídlech. Jak samec, tak i samice mají červené až oranžové nohy.
Rozmnožování
V době hnízdění tvoří dočasné páry. Páření probíhá téměř vždy ve vodě. Předchází mu různé umělecké a plavecké kousky samečka. Svá hnízda ze stonků a listů si staví jak při zemi, tak i na stromech či zdech. Po dostavbě ho ještě vystele prachem. Pokud samička odchází od hnízda s vejci, nikdy je nezapomene zakrýt. Po 25–30 dnech samička vysedí 8–16 mláďat, která vodí 50–60 dní. První den mláďata stráví na hnízdě. Ty další už na vodě poblíž břehu. Samec se v době hnízdění od samice odpojí.
Lyska černá
Způsob života a potrava
Tito ptáci dávají přednost rostlinám, které rostou pod vodou. Při tom se ponoří celým tělem a vytrhává je z vody. Pro většinu potravy se potápí. Vynořuje se rychle, skoro jako korková zátka, na vodní hladinu. V zimě se živí především vodními rostlinami. V této době se pták často potápí pro potravu a vrací se se žrádlem zpět na vodní hladinu. Avšak část rostlinné potravy mu často vezmou jiní ptáci. Tak vlastně silnější pták pomáhá vyživovat slabší příslušníky svého druhu a umožňuje jim pohodlně přežívat. V zimě také vycházejí z vody ven na okolní louky a obilná pole za potravou. Bylo pozorováno, že zastrašují svého nepřítele tak, že ho postříkají vodou. Běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly, a když se přiblíží dravý pták, letí a rozstřikují přitom vodu. Často se shlukují do hejna, když spatří orla nebo jiného dravce. Při plavání trhavě pohybují hlavou a občas se i potápějí. Nejsou to nijak vynikající letci a při startu se dlouho rozbíhají po hladině.
Vzhled
Hlava a štítek na zobáku je u mladých ptáků šedohnědý a teprve později bělá. Je tedy celý černá až na bílý zobák s čelem. Dosahuje hmotnosti zhruba kolem 600–900 g.
Rozmnožování
Hnízdo si staví samec a samice společně na mělké vodě v rákosu. Staví ho z nejrůznějšího rostlinného materiálu a kotví ke břehu. Problémy mohou nastat při značném suchu nebo při velké vodě. Za velkého sucha se hnízdo ocitne v bahně místo na vodě, a tak se k němu mohou dostat šelmy ze břehu, například lišky či kuny, a sežrat vejce. V období od dubna do července snáší samice šest až deset vajec. Oba rodiče sedí na vejcích a podílejí se na krmení mláďat. Ta hnízdo opouštějí po třech až čtyřech dnech. Mláďata následují rodiče v jejich teritoriu a zanedlouho si také samostatně vyhledávají potravu. Zcela samostatná jsou asi za osm týdnů.
Kapr obecný
Způsob života a potrava
Tato ryba je všežravec jeho potrava je velmi pestrá, přijímá živočišnou potravu, jako:
žížaly, menší červy, hmyz blešivce a někdy prý snad i drobnější rybičku. Samozřejmě ale hlavně vyhledává především potravu rostlinného typu. Jako návnada tedy dobře poslouží chléb, různé druhy luštěnin, kukuřice, brambora atd.
Vzhled
Má mnoho barevných variant. Tato ryba roste velmi rychle a ve třetím roce už může dosahovat hmotnosti okolo 2 kg a více. Nejvyšší doložený věk této ryby je asi okolo 50 let. Jako všechny nedravé ryby, nemá v tlamě ani jazyk, ani zuby. Místo těch mu slouží tzv. požeráky.
Rozmnožování
Rozmnožují se jako většina ryb, samička naklade jikry, které posléze svým mlíčím oplodní sameček. Ke tření dochází zpravidla od května do června a děje se ve stojaté, prohřáté vodě bohaté na rostliny, kam klade samička jikry. Jiker je asi do 1 milionu kusů.
Mají průměr 1,5–2,0 mm a mají světle žlutou barvu. Pohlavní zralost dostávají ryby asi kolem třetího, čtvrtého roku života.
Lín obecný
Způsob života a potrava
Tato ryba je spíše samotář – čím starší, tím se rybám svého druhu více straní, záleží však také na dané lokalitě. Je velmi nenáročný na obsah kyslíku a snese i velké znečištění a najdeme ho tedy i ve vodách, kde by jiné ryby nepřežily (podobně jako karas obecný).
Hlavní složku potravy tvoří především larvy pakomárů, různí červi, nitěnky apod. Je to typická ryba kaprových rybníků. Postačí mu i méně kvalitní voda s malým obsahem kyslíku.
Vzhled
Má poměrně krátké, robustní a poněkud vyšší tělo. Malé oči jsou nejčastěji tmavě žluté, spodní výsuvná ústa (podobně jako kapr) má s jedním párem vousků po stranách na horním rtu. Všechny ploutve má ukončeny zaobleně. Ocasní ploutev je široká a jen mírně vykrojená.
Rozmnožování
Pohlavně dospívá v třetím až pátém roce života. Vytírá se od června do července, nejčastěji ve dvou, někdy však i ve třech dávkách. Vytírá se na porosty vodních rostlin.
Na 1 kg hmotnosti samic připadá 200–300 tisíc jiker. V zajetí se většinou nemnoží, pokud se v zahradní nádrži chovatelů okrasných ryb vytře, je to opravdu veliká náhoda a stává se tak jen zřídka. Tato ryba je u nás také důležitou tržní rybou, pro svoje velmi kvalitní maso. I pro sportovní rybáře má velký význam, je to totiž ryba velmi ostražitá a její ulovení udělá rybáři vždy velkou radost.
Labuť velká
Způsob života a potrava
V období hnízdění žijí většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn.
Mívají většinou po celý život jednoho partnera. Jako většina vrubozobých, se živí rostlinnou potravou. Do jídelníčku labutí patří hlavně vodní listy, stonky a tráva. Napůl ochočení ptáci ve městech nepohrdnou ani pečivem, mělo by však být alespoň dva dny staré. Čerstvé, měkké pečivo by jim mohlo způsobit zažívací potíže. Toto platí pro všechny vrubozobé ptáky, které je možné v zimě na rybnících či řekách vidět. Právě toto dokrmování je další příčinou toho, že se tomuto druhu v současné době daří.
Vzhled
Tento u nás hojně se vyskytující druh zná každý. Tohoto velkého bílého ptáka s oranžově zbarveným zobákem totiž na rybníku či jiné stojaté vodě nelze přehlédnout. Od jiných druhů lze poznat podle černého výrůstku na zobáku. Za letu má protažený svůj dlouhý krk a letky vydávají charakteristický svistot. Na souši se pohybuje díky daleko posazeným nohám dosti neobratně a pomalu. Majestátní chování učarovalo lidem již v dávné minulosti. Často se choval a chová tento druh na parkových a zahradních rybnících.
Rozmnožování
Svá hnízda si staví ve vysokých porostech vegetace v okolí rybníků. Koncem března nebo v dubnu snese samice 4–8 vajec. Po dobu, kterou samice stráví sezením na vejcích, samec shání potravu. Mláďata se líhnou po 35–41 dnech. Jsou pokrytá hnědavým chmýřím, již první den opouštějí hnízdo a začínají zkoumat okolí. U rodičů zůstávají do zimy.
V období hnízdění je třeba si na ně dávat pozor. Především samec bývá dosti agresivní, protože hlídá své hnízdní teritorium. Především při procházkách kolem rybníků jejíchž břehy jsou porostlé vysokou trávou a rákosem se může stát, že na Vás zaútočí.
Ledňáček říční
Způsob života a potrava
Milují samotářský život, který tráví u klidně tekoucích a průzračně čistých potoků, kde jsou zároveň chráněni proti větru. Hnízda si vyhrabává zobákem ve strmých březích vod. Tito ptáci upřednostňují místa, kde do vody zasahují větve. Na těch pak sedávají a ve vodě pozorují svou kořist, jakmile nějakou spatří, vrhají se s křídly přitisknutými k tělu téměř kolmo do vody. Pevně zobákem sevřou rybu a pomocí křídel se vynoří na hladinu, kde kořist usmrtí. Ryby polykají hlavou napřed, aby jim šupiny nepoškrábaly hrdlo. K nasycení potřebují alespoň 10 malých rybek.
Vzhled
Této pták patří k výrazně zbarveným ptákům. Hlava a křídla jsou tyrkysově modrá a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má také těsně pod zobákem. Váží asi 40 g a měří 15−17 cm, přičemž má rozpětí křídel 25 cm.
Rozmnožování
Při námluvách odehrávajících se v období od května do září podnikají oba ptáci divoké honičky. Tyto honičky mohou trvat i několik hodin a končí většinou tím, že samec přivede samičku ke svému hnízdu. Pokud hnízdní dutina ještě není hotová, nalétají oba ptáci prudce do břehu tak dlouho, dokud se neobjeví důlek, v kterém pak vyhrabávají tunel, který se na konci mírně rozšiřuje. Jakmile je hotov začíná tzv. zásnubní krmení, kdy samec nosí samičce potravu, to ji dodá dostatek energie při snášení vajec. Samice jich snese obvykle 6–7 a jsou čistě bílá. Na vejcích sedí 23–27 dní a v sezení se oba rodiče střídají, stejně tak to je i při krmení mláďat.
Příloha 6: písnička Kapr
1. Na rybníce jsou velké vlny, dělají se od přírody, kapr, ten je opatrný, nevystrčí čumák z vody.
Refrén:
Šplouchy−šplouchy, štika žere mouchy, žbluňky−žbluňky, a kapr meruňky.
2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití, chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
Refrén:
Šplouchy−šplouchy, štika žere mouchy, žbluňky−žbluňky, a kapr meruňky.
Příloha 7: Kapr obecný, Lín obecný