Cíl projektu:
Žáci se formou terénní výuky, uskutečněné v blízkém okolí školy, a doplňkových aktivit realizovaných formou setkání s odborníky, naučí uvědomovat zákonitosti a rytmus přírodních jevů a dějů na proměnách ekosystémů během jednotlivých ročních období.
Významnou roli v projektu hrají ekosystémové vztahy, se kterými se žáci budou postupně seznamovat.
Výchovně vzdělávací cíle projektu:
Žáci na konci projektu dokážou vysvětlit vztahy v jednotlivých ekosystémech.
Na základě svých pozorování rozliší přírodní změny v jednotlivých ekosystémech.
Očekávané výstupy:
Každý žák si povede „Deník objevů“. Deník bude mít v projektu pro žáky důležitou funkci. Deník objevů bude vytvořen ze samostatných listů, které si žáci vypracují v rámci jednotlivých aktivit v průběhu celého projektu. Listy si budou postupně zakládat vždy po skončení druhého projektového dne v daném ročním období. V závěru projektu svůj deník žáci zkompletují a vytvoří z deníků výstavu. V polovině a na konci projektu žáci vytvoří plakáty navštívených ekosystémů. K vytvoření plakátů jim pomohou získané informace zaznamenané v denících. Deníky i plakáty mohou dále žákům sloužit jako didaktická pomůcka ve výuce nebo prezentace pro ostatní.
Organizace:
jednotlivci, dvojice, skupinky, hromadná Místo realizace:
Blízké okolí školy zahrnující ekosystémy les, rybník, pole, třída s pohyblivými lavicemi, zemědělský podnik, včelnice.
Cílová skupina:
mladší žáci: 4. třída
Typ projektu:
➢ podle navrhovatele: uměle připravený
➢ podle prostředí: školní a mimoškolní
➢ podle počtu žáků: třídní
➢ podle časového rozsahu: dlouhodobý
➢ podle způsobu organizace: nadpředmětový, respektující průřezové téma EVVO a OSV
Zařazení do RVP:
➢ integrace průřezových témat-environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova;
➢ rozvíjení kompetence sociální a personální, k učení, k řešení problémů, občanské;
➢ integrace mezi vzdělávacími obory (předměty) – přírodověda, tělesná výchova,
➢ opad listí a kvantifikace opadu
➢ půdní organismy (rozkladači)
➢ výlov rybníka (setkání s porybným) 2. doplňkový program rybník ➢ co žije v rybníku
➢ mikroskopování
zima 1. vycházka do obory les, pole, rybník ➢ škůdci (poloparazitismus)
➢ lišejníky (symbióza)
2. doplňkový program pole ➢ návštěva zemědělského podniku
Trasa vycházky a časová dotace:
Doporučená trasa vycházky je 4−5 km. Časová dotace vycházky je 245 minut včetně svačinové přestávky, což odpovídá 5 vyučovacím hodinám. Na doplňkové aktivity druhý den je počítáno s 90 minutami, což odpovídá 2 vyučovacím hodinám. Doporučená trasa i časová dotace platí obecně u každé vycházky.
Učitel před realizací prvního dne projektu žáky s předstihem informuje o datu, čase a místu srazu, vhodném oblečení a obuvi pro pobyt v přírodě. Učitel si předem připraví veškeré pomůcky. Na začátku projektu seznámí žáky s pravidly bezpečnosti a chování v přírodě po dobu projektové výuky.
Obrázek 1: Trasa vycházky
zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=14.6017655&y=50.0403294&z=15 Základní škola
stanoviště les stanoviště pole
stanoviště rybník
PP Obora a ekosystémy do projektu:
Obrázek 2: Mapa PP Obora
zdroj: https://mapy.cz/zemepisna?x=14.6006926&y=50.0372699&z=15&source=base&id=1835382
Přírodní památka obora v Uhříněvsi leží na východním okraji Prahy (GPS 50.0353078N, 14.5993622E). V roce 1982 byla vyhlášena zvlášť chráněným územím. Rozkládá se na necelých 35 hektarech lesa a je součástí přírodního parku Říčanka. Nachází se zde široká niva Říčanského potoka se zachovalým porostem střemchové jaseniny se starými duby. Téměř celé území však spadá do habrové doubravy. V 19. století zde byla Liechtensteiny zřízena obora (bažantnice). Okolí obory je obklopeno hustou městskou i příměstskou zástavbou. Z části je obklopena průmyslovými objekty a objekty zemědělské výroby, okrasnými i užitkovými zahradami. Obora je protkána hustou sítí cest, které vedou do středu obory (Oznámení o zveřejnění návrhu plánu péče pro PP Obora v Uhříněvsi 2020-2029. Portál veřejné správy [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/obcan/zverejnene-informace/91445).
V dřívějších dobách tvořily Oboru duby, břízy, osiky, lípy, vrby a habry. Později, v polovině 19. století se vysazovaly především duby ve směsi s modřínem, borovicí
a smrkem. V Oboře najdeme památný dub starý přes 350 let, o němž se pravděpodobně zmiňuje hraniční protokol Uhříněveského panství z roku 1662 (Škrdlová 2003).
V současnosti zde najdeme zejména duby, jasany, javory a habry. Často se nyní setkáme v oboře s usycháním jasanů, které je způsobeno dřevokaznou houbou. Keřové patro je zastoupeno střemchou, bezem černým, svídou, brslenem evropským, hlohem a lískou.
Bylinné patro tvoří společenstvo lužního lesa, které je velmi bohaté. Na jaře je zde k vidění sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, orsej jarní, dymnivka dutá, violka vonná a další. V letním období se zde hojně vyskytuje netýkavka malokvětá (Jaroš 1985).
Díky pravidelnému bioindikačnímu monitoringu, který sleduje vývoj jednotlivých společenstev na změnách okolí, zde byli nalezeni různí živočichové. Z obratlovců můžeme jmenovat srnce obecného, rejska obecného, lasici hranostaj, lasici kolčavu, lišku obecnou, tchoře tmavého, ježka východního, hryzce vodního, netopýra rezavého a další.
Pokud se týká ptáků, tak máme možnost sledovat sýkorky, budníčky, pěnice, strakapouda, ledňáčka říčního nebo třeba slavíka obecného. Z obojživelníků byly zejména v minulosti nalezeny druhy skokan skřehotavý, skokan hnědý, ropucha zelená i obecná. Z brouků se zde vyskytují různé druhy nosatcovitých a střevlíkovitých (Oznámení o zveřejnění návrhu plánu péče pro PP Obora v Uhříněvsi 2020-2029. Portál veřejné správy [online].
Praha, 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/obcan/zverejnene-informace/91445).
V Oboře můžeme nalézt také chráněné druhy rostlin a živočichů, jedná se o ochmet evropský, což je jmelí podobný poloparazitický druh. Z chráněných ptáků se zde vyskytuje žluva hajní, sýček obecný, krahujec obecný nebo krutihlav obecný.
Zajímavostí je naučná stezka, která vede z Dubče do Uhříněvsi. Také Podleský rybník je významnou lokalitou, ve které se nachází různé druhy obojživelníků a vodního ptactva.
Na jeho hrázi najdeme památné duby různého stáří, pod hrází se pak rozkládá jelení farma Výzkumného ústavu živočišné výroby (Škrdlová 2003).