Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky k datu 12/2011
Z grafu je patrno, ţe místní správa (městský úřad atd.), zastupitelstvo tvořily v roce 2011 největší podíl na výdajích s 23 % z celkových výdajů ve výši 162,8 mil. Kč po konsolidaci.
Další velkou část výdajů tvoří sociální záleţitosti. Nutno však podotknout, ţe skrze rozpočet města protékaly z velké části výdaje na sociální dávky (příspěvek na ţivobytí, příspěvek na provoz mot. vozidla, doplatek na bydlení, příspěvek na zvláštní pomůcky a především příspěvek na péči) poskytované prostřednictvím výkonu státní správy v přenesené působnosti a náklady na ně plně hradil stát. Dohromady činily 27,03 mil. Kč a tedy 80 % všech výdajů na sociální věci. Tyto transfery z kapitoly MPSV státního rozpočtu se ve svém důsledku výrazně podílí na celkové sumě dotací a transferů do městského rozpočtu a tím zvyšují podíl nevlastních příjmů a sniţují ukazatel soběstačnosti obecního rozpočtu (bude o tom pojednáno později). Z ostatních odvětví výdajů lze pak ještě vyzdvihnout podíl školství, kultury a sportu, rozvoje území a náklady na svoz, třídění a likvidaci komunálního odpadu, případně náklady na tvorbu a údrţbu komunikací.
Lesní
2.4.2 Vývoj vlastních příjmů (soběstačnosti) rozpočtů Nové Paky v období let 1993 – 2011
V této předposlední podkapitole bude pojednáno o vývoji vlastních příjmů a tedy soběstačnosti rozpočtu Nové Paky ve sledovaném období let 1993 aţ 2011. Postupně bude zaměřeno na jednotlivé sloţky vlastních příjmů, tedy na
daňové,
nedaňové a
kapitálové příjmy
podle druhového třídění rozpočtové skladby. Pro přehlednost bude uvedena i čtvrtá třída příjmů rozpočtů, dotací a transferů, které však jako jediná třída tvoří nevlastní příjmy města.
DAŇOVÉ PŘÍJMY
Jak jiţ bylo pojednáno v předchozích kapitolách, daňové příjmy tvoří nejpodstatnější sloţku vlastních příjmů a příjmů jako celku. Ani v případě Nové Paky není tomu jinak, jak dokládá tabulka 15.
Tabulka 15: Daňové a celkové příjmy města Nová Paka za období 1993 až 2011 v mil. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
Příjmy v mil. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 celkové příjmy (po kons.) 96,8 93,2 86,6 85,6 64,4 79,2 139,1 132,3 125,7 156,9 Daňové příjmy 14,0 22,1 26,2 33,3 32,9 36,9 45,7 38,7 51,3 57,7
% daňových z celkových 14 % 24 % 30 % 39 % 51 % 47 % 33 % 29 % 41 % 37 % Roky
Příjmy v mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø celkové příjmy (po kons.) 194,4 201,2 149,1 189,0 225,2 226,2 185,2 163,2 166,3 149,5 Daňové příjmy 62,4 69,8 82,0 77,8 79,5 92,0 88,3 82,3 80,4 56,5
% daňových z celkových 32 % 35 % 55 % 41 % 35 % 41 % 48 % 50 % 48 % 38 % Vývoj daňových příjmů v čase korespondoval s vývojem zákona o rozpočtovém určení daní (viz podkapitola 2.3.2) a v absolutních hodnotách stoupaly, vyjma období hospodářské recese v letech 2009 aţ 2011. V procentuálním vyjádření se v prvních dvou letech pohybovaly pod hranicí 25 %, v dalších letech tvořily 30 aţ 57 % všech příjmů
města. Aritmetickým průměrem za celé období je 38% podíl na celkových příjmech, coţ je výrazně niţší údaj v porovnání za celou ČR (48,8 %, viz Příloha VIII).
První největší podskupinu daňových příjmů tvoří příjmy ze sdílených a svěřených daní a jejich vývoj v absolutních částkách spolu s procentním vyjádřením vůči celkovým příjmům města jsou prezentovány v následující tabulce 16. Tvoří průměrně 90 % všech daňových příjmů. Vývoj jejich podílu na celkových daňových příjmech je poměrně rovnoměrný, hodnoty oscilují mezi 86 aţ 94 %.
Tabulka 16: Příjem ze sdílených a svěřených daní za období let 1993 až 2011v mil. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
1) do roku 1995 součástí hodnoty DPFO ze závislé činnosti
Příjem z DPPO po celou dobu rovnoměrně stoupal aţ do roku 2008, kdy bylo inkaso nejvyšší. Poprvé se stal příjem sdílenou daní v roce 1996 s 20% podílem, od roku 2001 s podílem 20,59 % a od roku 2008 s podílem 21,4 % na svěřených daních. Především do roku 2000 tvořil zhruba třetinu příjmů ze sdílených a svěřených daní.
Příjem z DPPO placené městem je od roku 1995 svěřenou daní. Příjem tvořil minoritní podíl, vyjma roku 1999 (prodej kulturního a stravovacího zařízení po podniku Velveta n.
p.) a dále pak roku 2009, kdy město prodalo 102 byty za 49,8 mil. Kč a celkový výnos z DPPO města činil více jak 13 mil. Kč.
Příjem z DPFO ze závislé činnosti tvořila v prvních třech letech téměř 100 % z daňových příjmů města, obce tehdy sdílely postupně 40, 50 a 55 % z celookresního výnosu. V roce 1996 si stát připsal větší část (na oplátku se podělil o příjem z DPPO), obcím ponechal pouze 30% podíl a jeho příjem městu se sníţil na méně neţ polovinu. Od té doby tvoří vzhledem k svému charakteru stabilní příjem i přesto, ţe podíl pro obce se v roce 2001 sníţil na 20,59 %, resp. od roku 2008 na 21,4 %.
DPFO z podnikání byla v prvních třech letech 1993 aţ 2000 svěřenou daní, od roku 2001 pouze její 30% výnos podle sídla podnikatele, ze zbylé části zákon o RUD přidělil obcím 20,59 %, resp. od roku 2008 21,4 %. Z tohoto důvodu po roce 2001 příjem z daně klesl a v současnosti hraje v rámci příjmů ze svěřených a sdílených daní malou roli.
Dalším výrazným daňovým příjmem se stal podíl na příjmu z DPH. Od roku 2001 se stal nejsilnější sloţkou daňových příjmů. Vyznačuje se stabilním příjmem a díky jeho sdílení (pro obce 20,59, resp. 21,4 % z celostátního výnosu) výrazně posílil příjem města (v roce 2011 činil necelých 34 mil. Kč).
Daň z nemovitostí je od počátku sledovaného období aţ doposud svěřenou daní. Její příjem do rozpočtu města je od počátku v absolutní výši velmi stabilní, coţ bylo způsobeno stanovením zákonné sazby v konstantní hodnotě aţ do roku 2009, proto jeho význam relativně stále klesal. V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu na hodnotu 4,1 mil. Kč, díky novelizované zákonné sazbě na dvojnásobek. Město Nová Paka od počátku nevyuţilo moţnost upravit sazbu přeřazením do vyšší nebo niţší velikostní kategorie obce, ani po roce 2009 nevyuţilo moţnost stanovení místního koeficientu.
Tabulka 17: Přehled vývoje místních poplatků Nové Paky v období let 1993 až 2012 Zdroj: Obecně závazné vyhlášky Nové Paky od roku 1992 - 2012, vlastní zpracování
2012 0 5 1 - 10010) - 10 - 20 0 - 0 - 0 0
2008 - 2011 0 5 1 - 10010) - 10 - 20 0 - 0 5000 0 0
2007 0 5 1 - 10010) - 10 - 20 0 - 0 5000 200 0
2005 - 2006 500 - 10008) 5 1 - 10010) - 10 - 20 0 - 0 5000 400 - 4207) 0
2004 500 - 10008) 5 5 - 1009) - 10 - 20 0 - 0 5000 4407) 0
2002 - 2003 200 - 5004) 5 5 - 1006) - 10 - 20 0 - 0 5000 3907) 0
7/1999 - 12/2001 200 - 5004) 5 5 - 1006) - 10 - 20 0 - 0 5000 - -
9/1998 - 6/1999 200 - 5004) 5 1 - 155) - 10 - 20 0 - 0 5000 - -
1/1998 - 8/1998 200 - 5004) 5 1 - 155) - 10 - 20 0 - 0 10500 - -
od 7/1994 do 12/1997 200 - 5004) 5 1 - 155) - 10 - 20 0 - 0 - - -
do 6/1994 200 - 5001) 5 0,5 – 10 - 10 - 20 1 5 0 - - -
jednotka Kč/rok Kč/osoba/ den Kč/m2 /den % z ceny % z ceny Kčs/oso ba/den % z ceny Kč /den Kč/ ks/3 měsíce Kč/osoba/ rok Kč/m2
poplatek a) ze psů, b) za láz. nebo rek. pobyt, c) za uţívání veř. prostranství, d) z rekl. zařízení, e) ze vstupného, f) z ubytovací kapacity, h) z prodeje alk. nápojů a tabák. výrobků, i) za povolení k vjezdu s motor. vozidlem. [ g) za provozovaný VHP, h) za provoz systému komunálních odpadů i) za zhodnocení stavebního pozemku.
1) psi starší 6 měsíců, 200 Kč u rod.domu, 500 Kč v činţovních, za dalšího 300/750 Kč 2) 10 % u sportu a kultury, 20 % prodejní akce (burzy)
3) téţ 20 Kč/min. městského rozhlasu, přechodná zařízení 20 Kč/ks 4) v osadách 50/70 Kč, důchodci 100 Kč
5) 83,50 Kč/m2/den u prodejních stánků od 30.9.1996, 200 - 1000 Kč za reklamní zařízení, od 10.7.1997 aţ 1500 Kč/den
6) za parkování aut paušál od 1800 do 3000 Kč/rok, 1300 Kč/m2/rok za reklam. zařízení, 100 Kč/ks/den u přechodných poutačů
7) pro občany nad 70 let věku, studenty 230 aţ 240 Kč
8) 500 Kč u rod. domu, 1000 Kč v činţovních, za dalšího psa 750/1000 Kč, v osadách 100/150 Kč, důchodci 200 Kč
9) za parkování 3000 Kč/rok, 1300 Kč/m2/rok za rekl. zařízení, 100 Kč/ks/den u přechodných poutačů 10) za parkování aut paušálem 1800-3000 Kč/rok (od r. 2008 činí 600 Kč/rok), 1500 Kč/m2/rok za
reklam. zařízení, 150 Kč/ks/den u přechodných poutačů
Další sloţkou daňových příjmů jsou místní poplatky, které jak jiţ bylo zmíněno, mají charakter obecní daně. Rozhodnutím zastupitelstva město stanovuje ve formě obecně závazné vyhlášky vybírání a sazby poplatků. Jejich vývoj v Nové Pace shrnuje tabulka 17.
Město vyuţilo v praxi všechny zákonné moţnosti stanovení poplatku, krom poplatku za zhodnocení stavebního pozemku a za povolení vjezdu motorovým vozidlem. Sazbu nevyuţilo zpravidla v plné výši, kromě poplatku za vyuţití veřejného prostranství a poplatku z VHP (srovnej s tabulkou 8). Ve sledovaném období samospráva Nové Paky postupně rušila některé poplatky (např. v roce 2005 ze vstupného a za rekreační pobyt, v roce 2007 za psy, v roce 2008 za komunální odpad), čímţ poklesl výrazně příjem z místních poplatků, jak ilustruje tabulka 18.155
Tabulka 18: Místní poplatky a daňové příjmy města Nová Paka za období 1993 až 2011 v mil. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
Příjmy v tis. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 místní poplatky 396 390 656 495 750 1151 1304 1464 2801 4407
%podíl na daňových
příjmech 2,8% 1,8% 2,5% 1,5% 2,3% 3,1% 2,9% 3,8% 5,5% 7,6%
Roky Příjmy v tis. Kč
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø místní poplatky 4407 4325 4989 5125 5321 3987 1816 1487 1062 1712
%podíl na daňových
příjmech 7,1% 6,2% 6,1% 6,6% 6,7% 4,3% 2,1% 1,8% 1,3% 4,0%
155 Zastupitele k těmto krokům vedly liberální názory na zdanění, popř. náklady na vybírání nevýnosných poplatků, u poplatků za komunální odpad dokonce motivace občanů ke třídění, neboť stanovili, ţe pokud se v následujících letech nezhorší poměr tříděného odpadu k netříděnému, bude poplatek nulový.
Výnos z místních poplatků nepředstavoval vysoký podíl na daňových příjmech (v průměru 4 %), nutno však poznamenat, ţe město je hlavně v posledních letech nevyuţívá dostatečně. Nejvýznamnější druhem poplatku, co se výnosnosti týká, byl poplatek z VHP a za provoz systému komunálního odpadu (viz příloha VII, kde jsou vyčísleny příjmy ze všech druhů místních poplatků).
Nezanedbatelnou část daňových příjmů tvoří Správní poplatky. Jejich výši a způsob vybírání stanovuje zákon o správních poplatcích156. Vývoj příjmů z nich ilustruje tabulka 19.
Tabulka 19: Příjmy ze správních poplatků v Nové Pace za období let 1993 až 2011 v tis. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky Příjmy v tis.. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 správní poplatky 1 019 1 704 1 742 2 016 2 078 1 214 1 088 1 181 1 525 1 311
%podíl na daňových
příjmech 7,3 % 7,7 % 6,6 % 6,1 % 6,3 % 3,3 % 2,4 % 3,1 % 3,0 % 2,3 % Roky
Příjmy v tis. Kč
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø
správní poplatky 1 765 4 027 4 198 5 216 5 378 6 219 3 963 3 407 3 719 1 994
%podíl na daňových
příjmech 0,9 % 2,0 % 2,8 % 2,8 % 2,4 % 2,7 % 2,1 % 2,1 % 2,2 % 3,6 % Z tabulky lze vyčíst, ţe příjem byl do roku 2003 v absolutních hodnotách stabilní a rovnoměrný, přičemţ jeho relativní podíl na celkových daňových příjmech ztrácel postupně na významu. Změna nastala aţ v roce 2004, kdy se Nová Paka stala městem s rozšířenou působností, převzala řadu činností státní správy po zrušeném okresním úřadě v Jičíně pro správní obvod Nové Paky. Rozsah přenesené působnosti rapidně stoupl a spolu s ní i mnoţství vybraných správních poplatků, meziročně více jak na dvojnásobek. Po roce 2009 lze vypozorovat pokles příjmů zapříčiněného především celkovou hospodářskou recesí a potaţmo poklesem příjmů z významného správního poplatku za dovoz motorových vozidel.
156 Zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, od prosince roku 2004 zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích
Nejmenší přínos z daňových poplatků je z odvodů a dalších poplatků. Jedná se především o odvod za odnětí zemědělského půdního fondu (od roku 1997), z výtěţku provozu VHP (od roku 2003), za odnětí pozemku určeného k plnění funkce lesa (pouze v roce 2010).
Jako ostatní odvody z vybraných činností město eviduje příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od ţadatelů o řidičské oprávnění, které vykonávají zkoušky na městském úřadě (od roku 2007). Příjmy jsou přehledně seřazeny v následující tabulce 20.
Tabulka 20: Příjmy z odvodů v Nové Pace za období let 1993 až 2011 v tis. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky Příjmy v tis. Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
z odvodů 364 1 671 1 172 1 149 8 27
%podíl na daňových
příjmech 1,1 % 4,5 % 2,6 % 3,0 % 0,0 % 0,0 % Roky
Příjmy v tis. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø
odvody 591 722 847 529 589 577 657 403 356 351
%podíl na daňových
příjmech 0,3 % 0,4 % 0,6 % 0,3 % 0,3 % 0,3 % 0,4 % 0,2 % 0,2 % 0,9 % Významnější roli hrál tento druh daňového příjmu Nové Paky v letech 1997 aţ 2000, v dalších letech netvořil ani jedno procento z daňových příjmů.
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
Druhou skupinu (třídu podle druhového třídění) tvoří nedaňové příjmy. Jak jiţ bylo popsáno dříve, jde o příjmy zpoplatněných veřejných statků poskytovaných občanům. Jako příklad lze uvést příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmů, z prodeje krátkodobého majetku a z drobného dlouhodobého majetku, příjmy za svoz komunálního odpadu zpoplatňovaného na základě smluvního vztahu s majiteli nemovitostí, za umísťování dětí v předškolních a školních zařízeních, za poskytování informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, úroky z peněţních prostředků atd. Vývoj nedaňových příjmů Nové Paky uvádí následující tabulka 21.
Tabulka 21: Nedaňové a celkové příjmy města Nová Paka za období 1993 až 2011 v mil. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
Příjmy v mil. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 celkové příjmy (po kons.) 96,8 93,2 86,6 85,2 64,4 79,2 139,1 132,3 125,7 156,9 nedaňové příjmy 28,0 26,4 14,2 19,6 12,6 18,0 16,1 20,0 18,7 33,7
% nedaňových
z celkových příjmů 29 % 28 % 16 % 23 % 20 % 23 % 12 % 15 % 15 % 22 % Roky
Příjmy v mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø celkové příjmy (po kons.) 194,4 201,2 149,1 189,0 225,2 226,2 185,2 163,2 166,3 149,3 nedaňové příjmy 20,8 25,7 20,7 24,3 32,3 22,9 23,0 22,5 27,1 22,5
% nedaňových
z celkových příjmů 11 % 13 % 14 % 13 % 14 % 10 % 12 % 14 % 16 % 17 % Nedaňové příjmy v korunovém vyjádření se po celé sledované období jen mírně měnily.
Trend je, dalo by se říci, vodorovný. Vzhledem k dynamice růstu celkových příjmů se jejich význam postupně sniţoval. Přesto jejich podíl na celkových příjmech průměrně činil 17 %. Hodnota je vyšší, neţ podle vlastních výpočtů průměrně za všechny obce ČR zjištěná 13,3 % (viz Příloha VIII).
KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
Třetí třídou druhového třídění a zároveň poslední skupinou vlastních příjmů jsou kapitálové příjmy. Zařazují se do nich příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, majetkových podílů, akcií a ostatní kapitálové příjmy. Představují příjmy jednorázového charakteru, které by měly vytvářet zdroje pro další kapitálové (investiční) výdaje města.
V případě Nové Paky je jedná o prodej pozemků, nemovitostí a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. Výše příjmů (viz tabulka 22) se v průměru pohybovala okolo 7,3%
podílu na celkových příjmech města, korespondovaly tedy s celostátním průměrem, který dle vlastních propočtů (Příloha VIII), tvořil 6,6% podíl celkových příjmů municipalit.
Časově byly příjmy města velmi volatelní. Záleţí totiţ na libovůli zastupitelů, kdy který majetek prodá. Z časové řady příjmů nejvíce vyčnívá rok 1995 (prodej městských bytů na sídlišti), 1999 (privatizace kulturního a stravovacího zařízení bývalého podniku Velveta, n. p.) a rok především 2008, kdy byl privatizován největší podíl městského bytového fondu za celkovou sumu 49,8 mil. Kč.
Tabulka 22: Kapitálové a celkové příjmy města Nová Paka za období 1993 až 2011 v mil. Kč Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
Příjmy v mil. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 celkové příjmy (po kons.) 96,8 93,2 86,6 85,2 64,4 79,2 139,1 132,3 125,7 156,9 kapitálové příjmy 6,78 5,85 14,80 11,19 5,25 6,01 25,01 6,74 6,50 2,68
% kapitálových
z celkových příjmů 7,0% 6,3% 17 % 13 % 8,2% 7,6% 18 % 5,1% 5,2% 1,7%
Roky
Příjmy v mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø celkové příjmy (po kons.) 194,4 201,2 149,1 189,0 225,2 226,2 185,2 163,2 166,3 149,3 kapitálové příjmy 6,9 16,1 2,1 0,5 5,6 52,2 12,3 4,4 5,9 10,4
% kapitálových
z celkových příjmů 3,6% 8,0% 1,4% 0,3% 2,5% 23 % 6,7% 2,7% 3,6% 7,4%
DOTACE A TRANSFERY
Aby bylo moţné komplexně pojmout vývoj vlastních příjmů a míru soběstačnosti, je třeba téţ nastínit vývoj příjmů této třídy, tvořící nevlastní příjmy. V této skupině příjmů se jedná o převody účelově nebo neúčelově vázaných finančních prostředků mezi různými subjekty a obcí. Jedná se především o dotace ze státního rozpočtu, ze státních mimorozpočtových fondů, od kraje a v posledních letech především z prostředků Evropské unie. Některé dotace jsou charakteru pravidelného, např. příspěvek na školství, příspěvek na výkon státní správy, dotace na vyplácení sociálních dávek, jiné jako investiční účelové dotace z kapitol jednotlivých ministerstev či mimorozpočtových fondů a z fondů Evropské unie jsou jednorázovými dotacemi. To má značný vliv na průběh vývoje příjmů města z dotací, jak dokládá tabulka 23.
Tabulka 23: Dotace a transfery, celkové příjmy města Nová Paka za období 1993 až 2011 v mil.
Kč
Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Nové Paky za roky 1993 aţ 2011
Roky
Příjmy v mil. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 celkové příjmy (po kons.) 96,8 93,2 86,6 85,2 64,4 79,2 139,1 132,3 125,7 156,9 dotace a transfery 48,1 38,9 31,4 21,1 13,6 18,3 52,2 67,2 49,2 62,8
% dotací a transferů na
celkových 50 % 42 % 36 % 25 % 21 % 23 % 37 % 51 % 39 % 40 % Roky
Příjmy v mil. Kč 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Ø celkové příjmy (po kons.) 194,4 201,2 149,1 189,0 225,2 226,2 185,2 163,2 166,3 149,3 dotace a transfery 104,3 89,66 44,34 86,37 107,8 59,07 61,58 54,03 52,92 60,0
% dotací a transferů na
celkových 54 % 45 % 30 % 46 % 48 % 26 % 33 % 33 % 32 % 37 % V prvních třech letech zvýšily celkovou sumu dotací dotace na výstavbu čistírny odpadních vod, od roku 2003 do roku 2004 byl součástí dotací příspěvek na vzdělávání, který účelově pokrýval přímé náklady na platy učitelů a školní pomůcky. V roce 2003 se jednalo o dotaci od MV na úpravu městského úřadu v souvislosti se zrušením okresních úřadů a výkonu přenesené působnosti v obci s rozšířenou působností. V roce 2006 a 2007 příjem této třídy výrazně ovlivnily dotace na výstavbu nové budovy Domova pro seniory.
Navíc od roku 2004 je Nová Paka příjemcem řady dotací z prostředků Evropské unie.
Jak bude uvedeno později, velikost dotačních příjmů v jednotlivých letech má vliv na ukazatel míry soběstačnosti rozpočtů Nové Paky.
2.4.3 Zhodnocení vývoje vlastních příjmů rozpočtů Nové Paky (míry rozpočtové soběstačnosti) za období let 1993 – 2011
Nyní bude přistoupeno k hodnocení vlivu fiskální decentralizace v průběhu sledovaného období. K jeho určení byla na začátku této kapitoly stanovena míra soběstačnosti na základě posouzení ukazatelů v literatuře, která je dána poměrem vlastních příjmů (včetně příjmů ze svěřených a sdílených daní) k celkovým příjmům v daném rozpočtovém roce.
Vyjádřeno rovnicí se míra soběstačnosti stanovuje následovně:
𝑀𝑆
𝑟=
𝐷𝑃𝑟+𝑁𝑃𝑟+𝐾𝑃𝑟𝐷𝑃𝑟+𝑁𝑃𝑟+𝐾𝑃𝑟+𝐷𝑇
(8)
kde
MSr je míra soběstačnosti rozpočtu ve sledovaném rozpočtovém roce DPr jsou daňové příjmy rozpočtu v daném rozpočtovém roce
NPr jsou nedaňové příjmy rozpočtu v daném rozpočtovém roce, KPr jsou kapitálové příjmy rozpočtu v daném rozpočtovém roce a
DTr jsou celkové přijaté dotace a transfery rozpočtu v daném rozpočtovém roce
Seřazením výsledků z uvedené rovnice pro roky 1993 aţ 2011 (v Příloze IX) získáme graf, který je zobrazen na následujícím obrázku 27.
Obrázek 27: Vývoj podílu vlastních příjmů Nové Paky na celkových příjmech, míry soběstačnosti