Venkovský prostor patří v dlouhém časovém horizontu z hlediska zaměstnanosti k nejproblémovějším oblastem v České republice. Po útlumu zemědělství zatím nebyla nalezena adekvátní nabídka zaměstnání, která by zabránila pracovní migraci obyvatel z venkova do měst. Všechny strategické dokumenty, které zkoumají situaci venkovského prostoru pro období 2007 – 2013 zdůrazňují nutnost diverzifikace činností na venkově.
Vhodným nástrojem je podpora zakládání mikropodniků, které zaměstnávají méně než 10 osob. Současným cílem je vytvořit optimální podmínky pro rozvoj mikropodnikání na venkově [3 s. 8].
Dle PRV ČR na období 2007 – 2013 nejsou tyto mikropodniky zakládány z důvodů vysokého podnikatelského rizika, nedostatečného vstupního kapitálu i oborového vzdělání.
Kvalifikovaní mladí lidé totiž odcházejí za větší nabídkou zaměstnání do měst. Doporučuje se klást důraz na zakládání mikropodniků s jiným zaměřením než na zemědělství, vhodná je oblast služeb a řemesel. Příležitostí venkova je sociální struktura a kapitál, např.
nevyužité budovy, volné pracovní síly, zkušenosti apod. [33].
2.8.1 Zahájení podnikání
Začít podnikat v podmínkách venkova není v současné době jednoduchá věc, což jistě potvrdí každý obyvatel tohoto prostředí. Kromě nedostatku kapitálu, který je obecně problémem malých a středních podniků, je nevýhodou venkova malá kupní síla a tlak obchodních řetězců. Téměř ve všech malých venkovských obcích není dostatečně rozvinutá občanská a technická infrastruktura. Za největší překážku zahájení podnikání lze považovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli schopni zvládat všechna úskalí podnikání. Odlišnost oproti městskému prostoru lze též pravděpodobně najít
v zaměření podnikání [3 s. 9]. Rozhodnutí podnikat ve venkovském prostoru je založeno na osobních faktorech, např. blízkost domova [34].
Z právního hlediska není rozdíl v zahájení podnikání ve městě a na venkově, řídí se do 31. 12. 2013 obchodním zákonem č. 513/1991 Sb., v novelizovaném znění; dále občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., v novel. znění a živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., v novel. znění. Od 1. 1. 2014 zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., a dalšími ve vazbě na aktivity a zaměření podnikání.
2.8.2 Vzdělanost obyvatel na venkově
Obecně platí, že na venkově žije více lidí s nižším vzděláním než ve městech. Tato situace je dle Českého statistického úřadu způsobena dvěma faktory. Prvním z nich je méně příhodná věková skladba obyvatelstva, na venkově převažují lidé starší 60 resp. 65 let.
Druhým aspektem je fakt, že zemědělská družstva v minulosti nabízela velké množství pracovních míst nekvalifikovaným osobám. V obcích do 200 obyvatel, které v roce 2003 představovali 26,5 % struktury ČR, je nevyšší podíl osob se základním vzděláním. Podíl osob s nejnižším stupněm vzdělání klesá s rostoucím počtem obyvatel v obci [35].
Nízká produktivita práce a vzdělanostní úroveň pracovníků se projevuje především v konkurenceschopnosti českého zemědělství. V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu je překážkou ve venkovských oblastech nedostatečná jazyková vybavenost a informační vzdělání. Vyšší vzdělanost by pomohla k rozvoji ekonomických činností [36 s. 14].
2.8.3 Překážky rozvoje podnikání na venkově
V rámci výzkumu stavu drobného, malého a středního podnikání na venkově bylo provedeno dotazníkové šetření v obcích do 2000 obyvatel v Plzeňském a Olomouckém kraji. Tyto regiony jsou považovány za spíše venkovské, byly zvoleny záměrně. Plzeňský kraj je tvořen jedním velkým městem a mnoha velmi malými obcemi, zatímco v Olomouckém kraji lze nalézt více center i větší venkovská sídla. Velikost vzorku
je dostatečná, závěry z provedeného šetření je možné zobecnit pro oblast celé České republiky. V rámci šetření bylo osloveno 500 respondentů [36 s. 16 ]. Jejich odpovědi byly seskupeny do 6 kategorií, které vystihuje tab. 4.
Tab. 4: Překážky rozvoje podnikání na venkově
Bariéry rozvoje podnikání Počet (%) Příliš velké daně a odvody státu, byrokracie 31 Nedostatek finančních prostředků 22 Nedostatek kvalifikovaných pracovníků 13 Konkurenceschopnost obchodních řetězců 12 Nízké výkupní ceny zemědělských produktů 12 Nízká kupní síla obyvatel na venkově 10 Zdroj: SVOBODA, T. Vyhodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově [36].
Za největší překážku rozvoje podniku respondenti v roce 2008 označili příliš velké daně a odvody státu spolu s nadměrnou byrokracií, která je s podnikáním spojená. Z výsledků je rovněž patrné, že na venkově schází finanční prostředky pro rozvoj podnikání.
2.8.4 Rozdíl mezi podnikáním ve městě a na venkově
Rozdíly mezi podnikáním ve městě a na venkově s jistotou existují. Tento názor má i 69 % respondentů. 27 % neshledalo žádné rozdíly a 4 % dotázaných to nedokáže posoudit.
Tab. 5: Rozdíly mezi podnikáním ve městě a na venkově
Rozdíly v podnikání mezi venkovem a městem Počet (%) Rozdílná kupní síla, pestřejší skladba zákazníků ve městě 37,5 Horší dostupnost úřadů, stav infrastruktury 10,7 Na venkově je více patrný tlak obchodních řetězců 10,7 Na venkově chybí základní kapitál pro rozvoj podnikání 5,0
Na venkově chybí kvalitní zaměstnanci 4,0
Zdroj: SVOBODA, T. Vyhodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově [36].
Jak vystihuje tab. 5 největší diferencí byla dle respondentů v roce 2008 rozdílná kupní síla obyvatel těchto prostorů a pestřejší skladba zákazníků ve městě [36 s. 23].
3 Liberecký kraj
Prostředí diplomové práce, Liberecký kraj, je tvořen 4 okresy viz tab. 6. Od 1. 1. 2013 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Svou rozlohou 3 163 km2 patří s výjimkou Hlavního města Prahy mezi vůbec nejmenší kraj.
Liberecký kraj leží na 4 % území celé ČR, i přesto je to však významný region [37].
Z celkového hodnocení regionální konkurenceschopnosti, které ve své knize uvedl Viturka a kol. vyplývá, že Liberecký kraj patří ke krajům s dobrou konkurenční pozicí. Lépe byl hodnocen pouze kraj Středočeský a hlavní město Praha. Velmi příznivou úroveň kvality podnikatelského prostředí vykazuje 60 % regionů, 40 % regionů Libereckého kraje disponuje kvalitou méně příznivou. Tento kraj zaznamenává významnější pozitivní přínosy vlivem mezinárodní ekonomické spolupráce [38 s. 141].
Tab. 6: Počet obcí a obyvatel v Libereckém kraji
Okres
Zdroj: ČSÚ. Malý lexikon obcí ČR 2012, vlastní výpočty, vlastní zpracování [13].
V Libereckém kraji se v roce 2012 nalézal velký počet vesnických obcí. Konkrétně je to 174 obcí, které se označují za venkovské, což je 80,9 % ze všech obcí v Libereckém kraji. Na venkově však žije pouze 96 759 neboli přibližně 22 % z celkových 438 600 obyvatel tohoto kraje. Méně obyvatel už má pouze kraj Karlovarský. Hustota zalidnění 139 obyv./km2 je vyšší než republikový průměr. Hlavním centrem kraje je město Liberec se 102 005 obyvateli [37].