Pracovní list č. 1

Téma: Původ Romů a jejich tradiční řemesla

Výchovně vzdělávací cíl: Ţáci poznají zemi, odkud Romové pravděpodobně pocházejí. Na příkladu postav z pohádky poznají typická romská řemesla, která provázela Romy v minulých stoletích.

Mezipředmětové vztahy: zeměpis, občanská výchova

Klíčové kompetence: komunikativní, sociální a personální, pracovní Průřezové téma: multikulturní výchova

Pomůcky: papír, psací potřeby, atlas světa

TEXT POHÁDKY

Sillona a Žarko

V době, kdy Romové ještě ţili ve své pravlasti, v Indii, nadevše milovali slunce.

A milují je dodnes. Bylo to dávno, pradávno, kdyţ v této krajině panoval slavný panovník Adaro. Romové o něm říkali, ţe je moudrý a spravedlivý. Věřil v kouzla, na duchy a čarování.

A protoţe se bál, aby mu v touze po jeho moci nepřátelé krajiny neučarovali a nepouţili kouzel, vydrţoval si proslulou věštkyni Kal’i. Šeptalo se o ní, ţe jí porodila čertice. Byla velmi ošklivá a nenáviděla všechno pěkné a milé.

Kdyţ byl ještě Adaro mladý, velmi se do něj Kal’i zamilovala. Adaro její lásku neopětoval a jednoho dne oţenil s mladou a vznešenou Rani. Byla pěkná jako hvězda na nebi a Adaro měl oči jen pro ni.

Kal’i sledovala jejich velkou lásku ţhavým ohněm nenávisti a přísahala Adarovi pomstu.

Za to, ţe odmítl její srdce, utopí tuto zem v krvi. V noci vycházela z paláce zahalená v černém sárí, vyšplhala se na vysokou skálu, zapálila velký oheň a pochodněmi kreslila do tmy tajemné znaky. Takto se dorozumívala s vyzvědači cizích kmenů, které touţily ovládnout Adarovu zemi.

Kal’i jim oznámila, ţe panovník Adaro a jeho bojovníci oslabili svoji ostraţitost, protoţe v zemi se bude několik týdnů slavit jeho svatba. Za několik dní se uţ do země valí nepřátelské hordy!

Loupí, pálí a vraţdí. Ale Romové se nedali. Svoji zem udatně bránili a nepřátele vyhnali. Avšak války se od té doby Adarově zemi jiţ nevyhýbaly.

Adaro byl zpočátku velmi šťastný, protoţe Rani mu porodila krásné syny. Ale všichni aţ na nejmladšího, padli v boji. Všechnu svoji naději teď vkládal do svého posledního syna Ţarka. Učil ho moudrosti předků, úctě k rodičům, lásce k vlasti, ale i jízdě na koni, šermu a umění boje s mečem.

Nad velkým trţištěm zapadá slunce. Prodavači se navzájem překřikují a vychvalují své ovoce, zeleninu, ryby a drůbeţ. Řemeslníci zpěvavými hlasy nabízejí své výrobky. Kováři kují ţelezo, kovotepci vytepávají z cínu a bronzu rozličné nádoby a vzácné obrazy, šperkaři zhotovují ze zlata a stříbra ozdoby pro okrasu ţen a muţů. Mistři hrnčíři nabízejí hlavně dţbány různých tvarů a hliněné dýmky a věštkyně zase nápoje lásky, předpovídání budoucnosti z karet, dlaní a očí.

Náhle přímo po trţišti cválá na koni neznámý jezdec. Prý dokáţe během jízdy utrhnout ze země květ nebo třeba i zdvihnout meč! Někteří ho hned poznali: „To je princ Ţarko, náš jasný sokol!“ Volají a zdraví ho.

Uprostřed trţiště stála fontána naplněná studenou vodou. U ní seděla mladá zpěvačka a hudebnice Sillona, hrála na citeru a zpívala. Princ se přesvědčil, ţe je krásnější neţ hvězdy a hodil jí zlatý peníz. Sillona pohlédla neznámemu mládenci do tváře a v srdci pocítila něhu a horkost a od toho dne pro ni nastaly krásné chvíle.

Jednou v noci šla Sillona k jezírku. Zjevila se před ní postava celá zahalená v černém.

Byla to Kal’i a tvrdila jí, ţe je věštkyně. Předpověděla Silloně budoucnost: „Narodila ses ve znamení zlé planety. Máš to napsané v očích i na čele. Staneš se obětí lásky. Princ Ţarko se do Tebe zamiluje jen naoko. Proto ho odmítni, neboť on má mnoho ţen! Přísahej na ţivot své matky, ţe se za Ţarka nikdy neprovdáš!“ Sillonu oči Kal’i spalovaly. Jako omámená se svezla na kolena a strašnou přísahu odříkala. Kal’i věděla, ţe dosáhla, čeho chtěla.

Na hrdlo jí zavěsila černý amulet, ve kterém byl zašitý jed. „Nos tento přívěsek, ochrání tě před nešťastnou láskou.“ A zmizela ve tmě…

V tom nablízku zaduněla koňská kopyta. Z koně seskočil mládenec, ve kterém Sillona ihned poznala toho, do něhoţ se zamilovala u fontány. „Kdo jsi, neznámý pane?“ Ţarko se něţně usmál. „Jsem Ţarko, syn krále Adara!“ Ze Silloniny tváře zmizel úsměv. „Och já nešťastná, co jsem to učininila?“ zavzlykala. Ţarko zbledl. „Proč projevuješ tak veliký ţal, drahá Sillono? Vţdyť já Tě miluji víc neţ svůj ţivot!“ Sillona sklonila hlavu a zašeptala:

„Zradila jsem tě, princi Ţarko, na ţivot mé matky jsem přísahala neznámé věštkyni, ţe se nikdy nestanu tvojí ţenou…“ Ţarko zklamaně sedl na koně a rozhodným hlasem řekl: „Sillono, miluji Tě. A jestli mě také miluješ, sama si mě najdeš.“ A odcválal.

Sillona sedávala u jezírka noc co noc. Doufala, ţe ţalem po Ţarkovi zemře. Kdyţ tu se k ní přiblíţily dvě temné postavy, ucpaly jí ústa, hodily na hlavu plachtu, přehodily jí přes koně a ztratily se ve tmě. Kal’i hodila Sillonu na dlaţbu před Adara a Rani. Oči jí zahořely pomstou, kdyţ říkala: „Vyčetla jsem z hvězd, ţe tato ubohá zpěvačka je jedovatá zmije, která chtěla zahubit vašeho syna Ţarka!“ Adaro zaskřípal zuby. „Za to tě stihne strašný trest! Zemřeš v temnici v hrůze a bolesti!“ Kal’i Silloně strhla z hrdla amulet a hodila jí ho k nohám:

„Ničemnice! Tady je důkaz. V přívěšku má jed!“ Stráţe se na Sillonu vrhly a odvedly jí do ţaláře.

Ţarko cválal celou noc. Najedou popohnal koně zpět a vracel se ke stanu, kde Sillona ţila se svými rodiči. Ze stanu se ozýval matčin nářek. Ţarko vešel dovnitř a dozvěděl se o záhadném zmizení Sillony. Hrůzou ustrnul, vyskočil na koně a pustil se do divokého cvalu a začal hledat Sillonu. Hledal celé dny a noci, nedokázal odpočívat. Po chvíli zpozoroval, ţe z pod kamenů stoupá kouř. Co kdyţ právě tam se dozví něco o Silloně?

Zabalil se do pláště a přitisknutý ke skalní stěně se přibliţoval k dýmu. Před jeskyní viděl ţenu v černém plášti a odříkávala nad černou nádobou tajemná slova. S hrůzou v hlase zašeptal:

„Co vaříš v tom hrnci? A kdo jsi?“ Kal’i rychle zahalila svou tvář a vykřikla:

„Ty bídný červe, jak ses jenom opováţil mě vyrušit? Jsem největší věštkyně této země.

Za to ti supové vyklovou oči a pohltí tě horoucí peklo!“ Ţarko podle hlasu poznal Kal’i. Proto promluvil změněným hlasem: „Uvěřím ti, ţe jsi největší věštkyní této země, kdyţ mi vyjevíš, kde najdu zpěvačku Sillonu. Hledám ji, neboť ji musí stihnout moje pomsta!“

Kal’i zalomila rukama a rozesmála se: „Tu uţ jsem dávno poslala k čertům. Chtěla otrávit našeho prince Ţarka, jed u ní našel sám panovník a uvrhl jí do temnice! Jsem slavnou Adarovou věštkyní. Nikoliv on, ale já vládnu této zemi a teď nadešel čas pomsty a trestu za to, ţe nezahřál moje srdce láskou.“

„Proč mlčíš?“ zeptala se Kal’i. „Mlčím, neboť ty jsi sama ďábel. Sillona je nevinná a ty jsi zničila naše štěstí. Měl bych tě zabít, ale svoje ruce neposkvrním krví zrádné ďáblice!“

Ţarko vyskočil na koně a tryskem utíkal domů. Zamířil rovnou do temnice, kde na zemi našel bezduché dívčí tělo. Poznal v něm Sillonu a zašeptal její jméno. Sillona se probouzel jakoby ze sna. Hlas, který ji oslovil, byl povědomý a blízký. Pronikal aţ do jejího srdce. Otevřela oči:

„Ach Ţarko. Co se se mnou nyní stane?“ Ţarko vzal Sillonu do náruče a odešel s ní do paláce.

Adaro spatřil Sillonu a roztřásla se mu kolena. „Jak to, ţe ještě ţije?“

Rani se slzami v očích padla před Adarem na kolena. Promuvila: „Můj muţi, uţ dávno jsem nevěřila v čáry Kal’i, ale nemohla jsem Ti nic povědět. Ale Silloně jsem posílala vodu a alespoň kousek chleba. Nechtěla jsem, aby zahynula nevinná. Ţarko a Sillona poklekli a líbali jí ruce.

Kal’i věděla, ţe do paláce se uţ nesmí nikdy vrátit. Avšak její touha po pomstě byla silnější neţ její láska k Adarovi. A brzy opět přišla její chvíle…

Věděla, ţe Ţarkova svatba potrvá několik týdnů a ţe hranice zase budou volné, protoţe svatbu bude slavit celá země. Znovu vyšla na vysokou skálu a začala do větru vyvolávat záhubu zemi a proklínala její lid. Potom na skále zapálila oheň. Znamení pro nepřátele.

Do Adarovy země se znovu začali valit nepřátelé, vraţdili, koupili, tekly potoky krve.

Romové se bránili, ale tentokrát se neubránili. Těm, kteří zůstali naţivu, přikázal Ţarko zapřahat do vozů, sedat na koně ba i pěšky utíkat, aby si zachránili holý ţivot.

Romové útěkem opustili svoji vlast. Kdyţ však přišli do nových krajů, uţ nikde nenašli ani kousek volné půdy, kde by se mohli usadit. Prošli mnoho zemí, přešli i moře…

Putovali staletí. Avšak uţ nikdy nenašli svoji vlast.

ÚKOLY

-Samostatná práce-

1. Zakrouţkuj písmeno obrázku, který znázorňuje zemi, ze které pochází Romové. Jak se země nazývá?

A. B.

C. D.

Obrázek 2

Zdroj:

http://www.czech-paradise.cz/poznavaci-zajezdy/thajsko

Obrázek 3

Zdroj:

http://www.czech-paradise.cz/poznavaci-zajezdy/etiopie

Obrázek 4

http://www.czech-paradise.cz/poznavaci-zajezdy/indie

Obrázek 5

http://www.czech-paradise.cz/poznavaci-zajezdy/peru

Doplňující informace pro učitele:

Obr. č. 1: Thajsko Obr. č. 2: Etiopie Obr. č. 3: Indie Obr. č. 4: Peru

Pokud zbyde čas, mohou si ţáci najít podle atlasu názvy ostatních zemí.

-Práce ve skupině-

2. Kaţdá skupina si určí zástupce, který vylosuje lístek se jménem postavy vystupující v pohádce. Neukazujte svoji postavu ostatním skupinám.

Dohromady s ostatními členy skupiny si připravte stručnou charakteristiku vylosované postavy.

Pozor! Nesmíte nám prozradit její pohlaví, jméno, ani postavení či funkci v pohádce.

Doplňující informace pro učitele:

Před vypracováním druhého úkolu učitel rozdělí ţáky do pěti skupin. Tyto skupiny mohou zůstat zachované i pro třetí úkol. Zástupce z kaţdé skupiny vylosuje lístek se jménem jedné z postav – Adaro, Rani, Ţarko, Sillona, Kal‘i. Svoji postavu nesmí prozradit ostatním skupinám.

Úkolem kaţdé skupiny bude, charakterizovat svoji postavu, popsat jak vypadá, jak se chová, jaké má vlastnosti a podobně, ale nesmí při tom prozradit pohlaví postavy, jak se postava jmenuje, ani jaké měla postavení v pohádce.

Skupiny si připraví charakteristiku, kterou pak přednesou ostatním spoluţákům. Ostatní skupiny nesmí ihned hádat, o kterou postavu se jedná, ale svůj tip si napíší na papír.

Aţ všechny skupiny odprezentují své charakteristiky, mohou teprve prozradit, které postavy se týkala.

Variantou tohoto úkolu je dramatické, popřípadě pantomimické ztvárnění zmíněných postav.

-Skupinová práce-

3. K jednotlivým obrázkům napište, které řemeslo symbolizují. Vyberte, která z těchto řemesel byla dříve pro Romy typická?

Obrázek 6 Zdroj:

http://www.kiii.cz/imguplo/Bezne%20pecivo.JPG

Obrázek 7 Zdroj:

http://files.hudebninastroje1.webnode.c z/200000031-37157376de/citera_3.jpg

Obrázek 8 Zdroj:

http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSHd pZtHUI5DOkdPmWcyvNKNmgSvb7DtAJLq3ykIXZ w8XqBfnH9XQ

Obrázek 9 Zdroj:

http://www.scholicka.estranky.cz/img/pic ture/70/n%C3%A1doby.jpg

Obrázek 11 Zdroj:

http://vipka.tym.cz/kone/ceny/pod kova.gif

Obrázek 10 Zdroj:

http://thumbs.dreamstime.com/thumb_535/1 2832654688SMKo9.jpg

Obrázek 12

Zdroj: http://www.drobne-darky.cz/pictures/catalog/d00405-00.jpg