K tomu, aby pro nás mělo měření výkonnosti správnou vypovídající hodnotu, je nutné vědět, pro koho je měření určené. Je zapotřebí zvolit vhodný model, podle kterého se měřená skutečnost zobrazí. U modelu je důležité soustředit se na dvě základní vlastnosti, aby byl model redukcí skutečnosti a respektoval účel svého využití.
Mezi nejčastější chyby při sestavování modelů je přílišná snaha přiblížit se realitě, kdy dochází k nepřehlednosti modelu, zahlcení detaily a nízká či dokonce žádná znalost uživatele účelu modelu. (Wagner, 2009)
Hned na začátku je dobré si uživatele informací o výkonnosti rozdělit do dvou kategorií.
Podle Wágnera lze uživatele dělit na externí a interní a záleží na tom, jestli se jedná o vykonavatele nebo spoluvykonavatele aktivity, která je předmětem měření.
23
1.3.1 Externí uživatelé
Do skupiny externích uživatelů se řadí iniciátoři založení podniku, kteří se zasloužili o vznik organizace a její další existenci. Jedná se o osoby, které přinesly počáteční kapitál společnosti.
Dalšími uživateli jsou poskytovatelé finančních zdrojů podniku. Zde se jedná o menší poskytovatele zdrojů financování a věřitele.
Poskytovatelé práce, sem spadají všichni pracovníci od manažerských pozic, až po dělnické.
Nalezneme zde dodavatele ostatních zdrojů, sem spadají všichni dodavatelé mimo práce a financí. Jedná se především o dodavatele dlouhodobých aktiv.
Velkou skupinou jsou příjemci výsledků činnosti organizace. Mluvíme o odběratelích, zákaznicích a klientech, kteří odebírají finální produkty společnosti.
Konkurence spadá taktéž do této skupiny, ať už se jedná o přímou, která poskytuje stejný produkt, nebo nepřímou, oslovující stejnou skupinu klientů.
Za zmínku stojí také subjekty veřejné správy. Jedná se o subjekty státní správy, jako jsou finanční či statistický úřad, ale i místní samospráva, kterou může být obec. Tyto uživatele můžeme rozdělit také na ty, kteří si mohou vynutit informace ohledně výkonnosti a ty, pro které je poskytnutí informací dobrovolné.
V neposlední řadě se jedná o subjekty občanské společnosti, do které zařazujeme skupiny nevládních organizací zaměřených na životní prostředí, lidská práva apod.
Posledními uživateli jsou ostatní subjekty, kam patří organizace, které poskytují své služby zaměstnancům daného podniku a sídlí v okolí. (Wagner, 2009)
Hlavními důvody zájmu o informace ohledně výkonnosti organizace jsou:
- Rozhodování, zda zůstat ve vztahu ke společnosti.
- Vymáhání, kdy uživatelé vymáhají svá práva vůči podniku.
- Ovlivňování svých rozhodnutí na základě informací.
- Usměrňování chování.
- Porovnávání výkonnosti s jinými, například konkurenčními podniky.
(Wagner, 2009)
24
1.3.2 Interní uživatelé
Hlavní skupinou této třídy jsou orgány zajištující chod a správu organizace. Jedná se o manažery veškerých úrovní organizace. Existuje celá škála důvodu, proč tito řídící uživatelé potřebují informace o výkonnosti. Hlavním důvodem měření výkonnosti pro interní uživatele je udržení vysoké úrovně informovanosti pro řízení podnikové výkonnosti.
Důvody měření výkonnosti u interních uživatelů můžeme rozdělit do tří skupin, podle horizontu řízení, podle fází řídícího procesu a podle oblastí manažerské činnosti.
Horizont řízení organizační výkonnosti rozlišuje měření na informační podporu strategického, taktického či operačního řízení. Tento přístup klade důraz na strategickou rovinu. Cílem není měření strategie, nýbrž měření výkonnosti činností, které odpovídají strategii organizace.
Fáze řídícího procesu zahrnuje plánování, organizování a kontrolu. V první fázi plánování slouží informace o výkonnosti ke stanovení budoucího vývoje a hodnot. V organizační fázi jsou informace o potřebném vývoji kritériem pracovníků, kteří na základě nich provádí dané činnosti. Kontrolní fáze slouží k porovnání plánovaného vývoje se skutečnou realitou a dává nám zpětnou vazbu.
V oblasti manažerské činnosti informační se podpora dělí měření výkonnosti z hlediska rozhodování, plánování a učícím se procesům. V rozhodovacím procesu jsou zapotřebí informace o výkonnosti, které dopomohou ke správnému výběru z více variant. V procesu řízení je snaha o získání předem dané výkonnosti. Při řešení těchto problematik se manažer neustále učí a vyvíjí ve své činnosti.
Hranice mezi skupinami externích a interních uživatelů není zcela jednoznačná. Některé subjekty touto hranicí proplouvají, podle jejich současné činnosti. Manažer je nejvyšší interní uživatel řídící společnost, zároveň je ale i zaměstnancem tohoto podniku.
(Wagner, 2009)
25
2 Tradiční metody měření finanční výkonnosti
Druhá kapitola si dává za cíl věnovat se tématu tradiční metody měření finanční výkonnosti podniku, jehož součástí jsou vstupní informace pro tyto metody a jednotlivé analýzy. Jedním z hlavních cílů finanční analýzy je informovat podnik o celkové finanční situaci, která zahrnuje fakta o tom, zda je podnik patřičně ziskový, má vhodně zvolenou kapitálovou strukturu, využívá správně svá aktiva nebo zda je dostatečně likvidní a schopen splácet své závazky. (Knápková 2013)
K tomu, aby společnost docílila kvalitní finanční analýzy, je zapotřebí dodržení patřičných postupů a jednotlivých, po sobě jdoucích kroků finanční analýzy. Úplně na začátku je nutné, zjištění základní charakteristiky podniku, předmět činnosti, její strategie apod. Tyto informace můžeme hledat ve výročních zprávách, na webu společnosti či v jiných materiálech. Následujícím krokem by měla být analýza vývoje odvětví, ve kterém se podnik pohybuje. Následně vstupuje do dění horizontální a vertikální analýza, které jsou součástí analýzy absolutních ukazatelů. Tyto ukazatelé si kladou za úkol porovnávání výnosů a nákladů, dále se soustředí na rozbor rozvahy a její struktury a na analýzu zisku a toku peněz. Následující skupina je analýza rozdílových ukazatelů, zahrnující především čistý pracovní kapitál. Třetí skupinou ukazatelů jsou poměrové ukazatele, ve kterých můžeme najít rentabilitu, likviditu, zadluženost nebo aktivitu. Všechny tři skupiny ukazatelů čerpají především z účetních výkazů analyzované společnosti. Tyto metody sjednocuje analýza soustav ukazatelů, jejímž nejvýznamnějším zástupcem je pyramidový rozklad. Na základě poznatků z předešlých analýz je zapotřebí posoudit situaci podniku, její pozici na trhu a identifikovat problémy společnosti, které povedou k závěrečnému doporučení ke zlepšení finanční situace společnosti. (Knápková 2013)
26 Obrázek 3: Metody finanční analýzy
Zdroj: Vlastní zpracování podle Knápkové (2013)