Hlavním rysem výkonnostně orientované zdatnosti je podání maximálního pracovního či sportovního výkonu, který musí být kvantifikován nebo jinak hodnocen. Můžeme se s ní setkat ve sportovních soutěžích, výkonnostních testech a pracovních výkonech. Výkonnostně orientované aktivity jsou rovněž charakteristické specifickými pohybovými schopnostmi, jež jsou méně významné ve vztahu k obecnému zdraví populace (Suchomel, 2007). Cooper (1999) mezi ně řadí obratnost, rovnováhu, koordinaci, explosivní sílu a akční a reakční rychlost.
Tyto schopnosti nemají sice tak významný vliv na zdraví populace, které je v zásadě doporučována zdravotně orientovaná pohybová aktivita, ale přesto by neměly být opomíjeny. Jejich rozvoj by měl být a je zařazován ve školní tělesné výchově vedle zdravotně orientované pohybové aktivity, výkonnostně orientované sportovní činnosti apod. Ve školní tělesné výchově slouží výkonnostně orientovaná zdatnost a s ní spojené dosahování co nejlepších výkonů k motivaci, k poměřování a zjišťování úrovně osvojených schopností a zděděných dovedností. Výsledkem jsou školní soutěže, závody a bezpochyby i mimoškolní sport.
3 ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
Jak již samotný název vypovídá, zdravý životní styl ovlivňuje výsledné zdraví člověka. Jak velkou mírou se na něm zdravý životní styl podílí, je otázkou názoru. Některé studie však uvádí, že životní styl ovlivňuje výsledné zdraví z 50 %, vlivy prostředí z 20 %, genetická výbava z 10–15 % a zdravotní péče z 10–15 % (Nutbeam, 1998).
Stejskal (2004) zdůrazňuje hodnotu zdraví. Uvádí, že si ho člověk začíná vážit až ve chvíli, kdy si nemůže příčinou špatného zdravotního stavu splnit svá přání a cíle. Proto by si měli lidé včas uvědomit hodnotu svého zdraví a zamyslet se nad časem, který věnují jeho prevenci.
A právě životní styl a způsob jakým žijeme, jak aktivně nebo pasivně, jak se stravujeme, to vše přispívá ke kvalitě zdraví a prožití našeho života (Bunc, 1995).
Lidstvo prochází jistým genetickým vývojem, který trvá tisíce let. Tisíce let byli naši předci nuceni vyvíjet vysokou pohybovou aktivitu a jejich tělo tomu bylo přizpůsobeno. Tehdejší společnost lze označit jako agrární. Je tomu však pouze desítky let, kdy začal člověk ve velkém využívat vymožeností vědy a techniky. Velikým zlomem se tak stala průmyslová revoluce, kdy obrovskou část práce zastaly parní stroje. Společnost se přeměnila v industriální.
V porovnání s dnešní dobou byl člověk stále nucen vykonávat významnou pohybovou aktivitu. V polovině 20. století se naše
„moderní“ společnost přesunula do doby postindustriální. Doby plné služeb, mobility, globalizace a charakteristické „sedavým životním stylem“. Ten se vyznačuje nedostatkem pohybu v rámci volného času i práce vlivem inovací, charakteru společnosti a charakteru zdejšího trhu. V té době započal výrazný přesun pracovních sil z prvního a druhého pracovního sektoru, které
vykazují vyšší míru manuální práce, do sektoru třetího a čtvrtého, jež vedou spíše k sedavému zaměstnání. Takový pokles pohybové aktivity, tíživé životní situace či psychické napětí spojené s dnešní dobou nejsou pozitivní. Pokud jsou přenášeny domů, snižují aktivitu jedinců, chuť dělat tvůrčí činnosti a naopak vedou k inaktivitě a k vyplňování volného času zvýšenou konzumací jídla (Stejskal, 2004).
Vlivem takového způsobu života dochází k nerovnováze mezi příjmem a výdejem energie. Energický cyklus se dostává do nerovnováhy a je příčinou vzniku civilizačních neboli hromadných neinfekčních onemocnění. Ta jsou reprezentována kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody a hypertenze vznikající na základě aterosklerózy, která je způsobena ukládáním krevních tuků na stěny tepen. Ty ztrácí svoji pružnost, zanáší se a klesá tak krevní zásobení s možností úplného uzavření cévy.
Dalšími onemocněními, tentokrát metabolického charakteru, jsou cukrovka a obezita. Obezita bývá původcem dalších onemocnění, nemocí vznikajících na základě aterosklerózy, cukrovky druhého typu, osteoporózy, některých nádorových onemocnění, onemocnění dýchacího systému, problémů spojených s pohybovým aparátem, zhoršené obranné imunitní schopnosti organismu a dalších. Ve stáří pak obezita a některá onemocnění výrazně zhoršují kvalitu života lidí a mnohdy je odsuzují k nesoběstačnosti a k tomu být odkázaný na cizí pomoc. Způsob života v aktivním a zdravém duchu má vliv opačný. Jedná se o primární prevenci „hromadných neinfekčních onemocnění“, působí pozitivně na psychiku člověka, proti depresivním stavům a rozvíjí obecnou zdatnost. Pravidelná pohybová aktivita (PPA) pozitivně působí na sebevědomí, pomáhá odreagovat od všedních starostí apod. Pohybová aktivita a sport, který vykonává více lidí pohromadě, pomáhá vytvářet vztahy
v lokální společnosti a je vhodnou metodou pro socializaci jedinců.
Ruku v ruce jde s fyzickým stavem člověka i jeho psychický stav.
Ten je ovlivňován jak samotným sportem a prožitkem z něj, tak i uvolňováním hormonů, které zlepšují náladu, snižují bolest a celkově přináší pocit radosti. Jedná se především o endorfiny, jimž se ne nadarmo říká hormony „štěstí“. Se zvyšující se kondicí populace, která vyplývá z pravidelné pohybové aktivity, přichází i zvýšená produktivita práce, snížení pracovní neschopnosti a snížení nákladů na léčení (Stejskal, 2004).
Pravidelná pohybová aktivita, kterou můžeme považovat za součást zdravotně orientované pohybové aktivity, přináší spoustu dalších benefitů v podobě zdraví. Mezi ně patří prevence vzniku a rozvoje srdečních chorob, cukrovky nebo rakoviny tlustého střeva, zvýšení kostní density, odolnosti imunitního systému a úrovně „dobrého“ cholesterolu HDL (vysokodenzitní lipoprotein).
Potlačuje rizikové faktory vzniku obezity, vysokého krevního tlaku a deprese. Rovněž přispívá k podpoře paměti, pocitu duševní a tělesné pohody a dobré nálady. Umožňuje prožít hodnotné stáří, jelikož pomáhá udržovat tělesné funkce v lepším stavu a přispívá k samostatnosti starších osob (Dobrý, 2012).
Tabulka 3: Faktory podílející se na zdraví jedince
GENETICKÁ VÝBAVA A INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY
Rozdíly mezi pohlavími
Úroveň intelektových schopností Náchylnost k některým onemocněním Vývojové vady
Odolnost vůči rizikům Věk
Chronická onemocnění
FAKTORY PROSTŘEDÍ
Klimatické podmínky Životní prostředí Charakter lokality
Fyzické, pracovní i sociální prostředí
ZDRAVOTNÍ PÉČE
Rozvoj medicíny a lékařské techniky Zdravotní politika a zdravotnický systém Úroveň zdravotnictví, dostupnost lékařské péče
ŽIVOTNÍ STYL
Pohybová aktivita a inaktivita Výživa a pitný režim
Pracovní režim a volný čas Socioekonomický status
Kouření a nadměrná konzumace alkoholu Zdroj: Šeflová, 2014