Vyhodnocení strukturovaného rozhovoru

Na konci pohybové intervence a po konečném měření v laboratoři sportovní motoriky jsme s každým zúčastněným realizovali strukturovaný rozhovor. Diskuze byla vedena podle předem připravených otázek, které vedly k otevřeným odpovědím.

1. Jaké byly vaše hlavní důvody pro zapojení se do výzkumu?

Největší motivací pro zapojení se do výzkumu byl zájem o výsledky výzkumu. Dále to byla motivace k pohybové činnosti.

Pro velkou část členů skupiny bylo zapojení se do výzkumu prostředkem jak zlepšit svojí zdatnost. A právě doporučená pohybová aktivita byla jakousi nutností, před kterou nešlo utéct.

Dalšími důvody proč se zapojili do výzkumu, bylo zjištění zdatnosti

v laboratoři sportovní motoriky, prevence zdraví a pomoc známému.

2. Bylo pro vás obtížné plnit pohybový limit 3 hodiny týdně?

Pro 13 členů nebyl problém najít si čas na vykonávání pravidelných pohybových aktivit. Komplikacemi byly jen výjimečné situace, špatné počasí a podobně. Další komplikací byla i samotná vůle, ale potvrdili, že pokud překonali počáteční nechuť, vše poté probíhalo s radostí a se zájmem. Vystihuje to i výstižná odpověď jedné dotazované: „Před začátkem aktivity se obvykle nechtělo, ale pak jsem si pokládala otázku, proč jsem vlastně nešla už dřív?“

4 členové cítili problém najít si 3x týdně čas pro vykonávání pohybové aktivity. Ve dvou případech to bylo způsobeno rodinnými důvody.

3. Pocítil/a jste v průběhu výzkumu fyzické či emoční změny?

a) FYZICKÉ: Všichni dotazovaní potvrdili výrazný nárůst fyzické zdatnosti. Mluvili o pocitu zdatnosti, lepším snášení zátěže, zpevnění těla, lepším hospodaření s dechem při zátěži atd. Velice nás překvapila častá odpověď ohledně zrychlování a zkracování absolvovaných úseků. Jisté zrychlení jsme očekávali, většina dotazovaných však zmiňovala zrychlení na svém úseku o 10 až 15 minut v rámci aktivity trvající 45–60 minut.

b) EMOČNÍ: Nejčastější odpovědí byla radost z pohybu, kterou pociťovali během pohybových aktivit a těsně po nich, kdy měli dobrý pocit ze svých výsledků. Polovina respondentů zmínila, že ji pohybová aktivita snížila stres a napětí. Dalšími změnami a efekty, které vystihují pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity na psychiku a emoce člověka, byl například obecně dobrý pocit ze sebe sama, dobrý pocit z posouvání hranic, uvolnění, svěžest, pročištění hlavy, stabilita, lepší spánek, odreagování, uspokojení, utřídění myšlenek atd. Respondenti rovněž zmiňovali, že díky

pohybu byli schopni pracovat v době, kdy jindy již relaxují. Byli tak produktivnější a motivovanější k práci. Posledním zajímavým postřehem, který zmínili 4 dotazovaní, bylo vnímání krajiny a přírody. Při sportu více vnímali vůně, prožívali radost z přírody a počasí, z deště, větru nebo slunce.

4. Měl jste před výzkumem nějaká očekávání?

3 dotazovaní neměli žádná větší očekávání. Většina žen očekávala snížení tělesné hmotnosti. Žádná z nich tuto změnu výrazněji nepocítila. Naopak byla naplněna očekávání všech, kteří chtěli zvýšit svojí fyzickou zdatnost. 2 respondenti byli zvědaví, zda dokážou vytrvat, a jak moc se zlepší jejich výkony.

5. Dostavili se u vás v průběhu měření změny v otázce těšení se/ netěšení se / až závislosti na pohybové aktivitě?

Žádný ze skupiny se nestal na pohybové aktivitě vyloženě závislým, ale 11 se jich na pohybovou aktivitu těšilo. 3 ji rádi vykonávali, připouštěli si však, že se do ní museli z počátku nutit z důvodu práce, časového vytížení nebo pohodlnosti. 2 brali pohybovou aktivitu jako povinnost, především kvůli časovému vytížení.

6. Plánujete v pravidelném sportování nadále pokračovat?

Pro velkou část testovaných byla a je pravidelná pohybová aktivita otázkou volného času. Proto 7 účastníků chce v pohybové aktivitě pokračovat, ale ne o takové frekvenci nebo intenzitě zatížení. 5 chce pokračovat, 1 ví, že nebude dostatečně motivovaný.

4 by rádi pokračovali, u nich však záleží na volném čase.

7. Nastaly u vás v průběhu výzkumu nějaké komplikace?

Odpovědi na tuto otázku nebyly bezprostřední, dotazovaní museli trochu vzpomínat na začátek výzkumu, kdy je doprovázely nejčastější komplikace. 7 dotazovaných mělo problémy s bolestmi

svalů hned z počátku výzkumu. Ty byly způsobeny tím, že jejich svaly nebyly zvyklé na takto intenzivní pohybovou činnost. Jejich problémy v průběhu prvních týdnů vymizely. Bolesti se nejčastěji týkaly svalů dolních končetin, a to m. tibialis anterior, m. triceps surae, m. quadriceps femoris, m. biceps femoris, m.

semimembranosus a m. semitendinosus. 4 členové pociťovali problém s klouby (kolena, kyčle). Tyto komplikace měli však již před pohybovou intervencí a 5 členů žádné komplikace nemělo.

Zajímavým problémem, který se vyskytl při počátečních pohybových aktivitách jednoho člena, byly obtíže s bolestmi nožní klenby. Měl ji propadlou a v kombinaci s nevhodnou běžeckou obuví se jeho stav zhoršoval, měl křeče v dolních končetinách a dokonce i problémy s chůzí. Problém pak vyřešila vhodná obuv.

8. Jaký sport jste vykonával/a nejčastěji?

Výběr sportu závisel z velké míry na stáří a doporučené intenzitě. Průměrný věk naší skupiny byl 44,8 let. Obecně starší členové výzkumu zařazovali nejvíce cyklistiku, chůzi a se zvyšující zdatností postupně až běh. Mladší preferovali nejvíce cyklistiku a běh. Nejvyužívanějším sportem se tak stala cyklistika, kterou zařazovalo 14 členů, běh 9 členů, chůzi 5, 4 plavání a 3 členové využívali pro zvýšení intenzity zatížení při chůzi hole pro nordic walking.

9. Otevřela vám předepsaná pohybová aktivita nové obzory ve smyslu nových možností (aplikace sportu do všedního života apod.)? Pomohla vám pravidelná pohybová aktivita docílit něčeho, čeho byste dříve nedosáhl/a?

Na tuto otázku jsme nedostali jednotnou odpověď, proto uvedeme nejvýstižnější odpovědi. „Díky programu jsem začal znovu běhat, nenapadlo mě, že ještě někdy budu“. „Nikdy by mě nenapadlo, že ujedu bez větších problémů 25 km na kole“. „Přimělo

mě to ke sportu“. „Dříve jsem se styděla jít si zaběhat, nyní je to pro mě normální“. „Vzdálenosti, které jsem dříve absolvovala jedině autem, nyní hravě ujedu na kole“. 4 zúčastnění se snaží zařadit chůzi a jízdu na kole do všedního života jako způsob přemísťování.

4 zúčastněným pohybová aktivita neotevřela žádné nové možnosti a pro 5 bylo obrovským překvapením, jak daleko a jak rychle dokážou uběhnout nebo ujet na kole.

10. Vaše vlastní postřehy, názory, sdělení.

Opět uvedeme několik konkrétních odpovědí: „Nyní vím, jak sportovat efektivněji“. „V rámci pohybové intervence jsem si koupila sporttester“. „Intenzita pohybového zatížení mi přišla příliš vysoká“.

„Při závěrečném vyšetření se mi protáčel bicyklový ergometr“. „Jsem ráda, že jsem se do toho dala“. „Mám dobrý pocit a zážitky“.

„Myslím si, že bych v laboratoři dosáhl lepších výsledků na běhátku“. (názor většiny, kteří v rámci pohybových aktivit zařazovali běh). „Dokázal jsem si, že ze sebe dokážu vydat více, než bych čekal“. „Díky vyšetření se přišlo na srdeční aritmii“. „I přes počáteční nechuť a obavy bych do toho šla znova“. „Možnost pohybu ze mě udělala šťastnějšího člověka“. „Uvědomil jsem si, že když nemohu, tak vím, že to lze relativně lehko překonat, a dokonce mě to i baví“. „Přínosné, ale příliš náročné, co se týče doporučené intenzity zatížení“. „Měla jsem radost z kolektivu, z poznávání starých, ale přitom nových míst v okolí“. „Obohatilo mě to, donutila jsem se k pravidelnému režimu, ve kterém bych ráda pokračovala“. „Bohužel mi neklesl krevní tlak, ale necítila jsem se hloupě při chůzi s holemi okolo vesnice, měla jsem důvod a cíl“. „Odboural jsem bolesti páteře a kolen, zvedla se mi srdeční frekvence při zátěži“. „Uvažuji o koupi nového kola“.

Shrnutí

Z rozhovorů, jsme se dozvěděli spoustu přínosných informací. Rádi bychom zdůraznili vliv pohybové aktivity na výkonnost jedinců a emoční stránku člověka, na kterou jsme se dotazovali v otázce č. 3. Často nám bylo odpovídáno v pozitivním slova smyslu, většina odpovídajících mluvila o pocitu radosti, uvolnění, psychické stability, mentálním odpočinku, odreagovaní apod. Díky venkovním aktivitám má člověk možnost daleko intenzivněji vnímat a užívat si okolní krajinu a přírodu, i to má bezesporu pozitivní vliv na duševní kondici a pohodu člověka, který může v pohybových aktivitách nalézt útočiště, kam může utéct před denním stereotypem či pracovním vytížením.

Druhý rozhovor

Po roce od ukončení pohybové intervence byl proveden druhý rozhovor, prostřednictvím něhož jsme zjišťovali, zda testovaní nadále sportují nebo jestli se vrátili k původnímu způsobu života.

Žádný z respondentů vyloženě nevykonává pohybovou aktivitu o frekvenci a intenzitě, jaká jim byla předepsána. Sedm respondentů nevykonává pravidelnou pohybovou aktivitu ve formě, která jim byla předepsána ani v jiné omezené formě, uvědomují si klady aktivního pohybu, ale chybí jim impuls, který by je k aktivitě popohnal. Takový impuls, kvůli kterému někteří do výzkumu vstupovali. Tři dotazování vykonávají spíše nepravidelnou pohybovou aktivitu. Jsou omezeni časem nebo jinými komplikacemi, které jim brání ji pravidelně vykonávat. Na sedm respondentů naše intervence zapůsobila takovým způsobem, že stále vykonávají pravidelnou pohybovou aktivitu, sice ne o předepsané frekvenci, ale snaží se o udržování intenzity zatížení a oproti původnímu pohybové aktivitě na začátku výzkumu jsou výrazně aktivnější.