Zdroj: Graphisoftus. Google Cardboard. Dostupné z: https://blog.graphisoftus.com/bimx/our-clients-need-to-see-our-designs-in-vr
Google Daydream
Na stejném principu jako Google Cardboard funguje také Google Daydream. Navíc je zde přímá podpora zabudovaná v systému Android od verze 7.1 Nougat. Cílem tohoto zřízení není představit virtuální realitu široké veřejnosti, a jelikož má tento headset větší nároky, podporuje menší množství mobilních zařízení. Hlavní výhodou tohoto zařízení je malý ovladač, který umožňuje uživateli interakci s virtuální realitou. (Android, 2017)
HTC Vive
Dalším zařízením pro virtuální realitu je systém HTC Vive, který je dostupný od dubna roku 2016 a je vyvíjen společností HTC a Valve. Součástí sady jsou brýle s displejem, který má rozlišení 2160 x 1200 pixelů, dále pak dvojice infračervených snímačů a dva speciální ovladače. Aplikace a hry je nutné spouštět přes počítač, který přenáší obraz do brýlí.
Nevýhodou jsou vysoké nároky na výpočetní výkon počítače a stím spojené náklady na pořízení. Výsledkem je však velice intenzivní zážitek z virtuální reality. (Pultzner, 2017)
Oculus Rift
Oculus Rift je přímou konkurencí pro výše zmíněné HTC Vive. Jde o systém pro virtuální realitu, který začínal jako kickstarter projekt a který následně odkoupila společnost Facebook za zhruba dvě miliardy dolarů. Tento headset se vyvíjí od roku 2014 a v prodeji je od jara roku 2016. Součástí brýlí jsou integrované reproduktory. V porovnání s HTC Vive nabízí Oculus Rift o něco lepší výslednou kvalitu obrazu díky kvalitnějším čočkám pro 3D obraz. Součástí systému jsou také dva ovladače a infračervené snímače pohybu, které ale nejsou tak spolehlivé a přesné jako je tomu u HTC Vive. Pro oba tyto systémy je potřeba mít výkonný počítač, který zvládne vykreslování náročných aplikací a her. (Pultzner, 2017)
Sony PlayStation VR
zobrazovací plochu brýlí. Chybí zde však zabudované reproduktory, možnost pohybu hráče po místnosti a speciální ovladače, tudíž zážitek není tak kvalitní. (Pultzner, 2017)
5.3 Augmentovaná realita
Rozšířená nebo také někdy upravená realita je označení pro technologii, která spojuje skutečnou realitu s realitou virtuální. Do skutečného prostředí v reálném čase vykresluje digitální prvky a vytváří tak upravený obraz. Tento obraz lze pozorovat skrze monitor, brýle nebo nejčasěji přes mobilní zařízení. Pomocí této technologie lze zobrazit prvky nejrůznějšího charakteru, 3D objekty, obrázky, animace, texty, informace o sledovaném předmětu atd. Využítí AR najdeme v oborech jako je např. archeologie, architektura, astronomie, reklama, nakupování, vzdělání, herní průmysl nebo umění. Dobrým příkladem je průvodce města, kdy skrze mobilní zařízení může uživatel vidět informace o budovách, na které zařízením míří. (Craig, 2013; Madden, 2011)
5.3.1 Rozdělení na marker AR a merkerless AR
AR lze rozdělit do dvou základních skupin podle toho, jakou technologii využívá pro orientaci v prostoru. Orientace neboli trackování může fungovat na principu snadno počítačově rozpoznatelných značek, které nazýváme markery, nebo na principu GPS souřadnic. (Craig, 2013)
Marker AR
Aplikace využívající tuto technologi lze označit jako marker-based aplikace. Virtuální objetky jsou v tomto případě zobrazeny na místě označeném markerem. Pod pojmem marker si lze představit značku, obrázek nebo reálný bod, které uživatel snímá pomocí kamery svého mobilního zařízení. Software snímaný marker rozpozná a na jeho místo dosadí virtuální prvek, zpravidla 3D objekt. Objekt v tomto případě může být i interaktivní a lze ho tak pozorovat ze všech stran. Je možné také určovat vzdálenost od markeru a podle toho upravovat velikost zobrazovaného virtuálního objektu. (Craig, 2013; Kipper, 2012)
Nejčastějšími markery jsou tištěné černobílé a jasně označené značky, které jsou lehce generovatelné a především snado rozpoznatelné pro zařízení. Předchůdci těchto markerů jsou čárové kódy a QR kódy. Dalším typem markerů jsou přirozené tištěné markery, což mohou být klasické obrázky, např. tištěná reklama. Posledním a nejsložitějším typem jsou reálné markery. Takový marker se zaměřuje na reálné fyzické objekty, které musí být v aplikaci předem definované referenčními body. Příkladem může být obličej, u kterého se definuje pozice očí, nosu a úst. (Craig, 2013; Kipper, 2012)
Markerless AR
V tomto případě jde o typ AR, který pro orientaci nevyužíá marekerů, ale geolokačních systémů. Pomocí GPS, gyroskopu a elektronického kompasu se určí přesná poloha zařízení a jeho orientace. Na základě těchto dat software přesně vyhodnotí, které prostředí zařízení v danou chvíli snímá a následně vloží příslušné virutální obejtky do reálného prostředí bez jakéhokoliv markeru. Tento typ AR se v poslední době velice rozšířil a to především díky aplikacím, které ho využívají. Jedná se o tzv. browsery. Jsou to mobilní aplikace pracující na základě vrstev. Tyto vrstvy může tvořit kdokoliv a uživatel si je jednoduše stáhe a pomocí browseru je zobrazí v reálném světě. Nejčastěji jsou tímto způsobem zobrazované různé body zájmu. (Craig, 2013; Kipper, 2012)
Mezi tři nejpoužívanější browsery s velkou základnou uživatelů patří Layar, Wikitude a Junaio. Layar Reality Browser byl spuštěn v roce 2008 a po pouhých dvou letech měl více než jeden milión uživatelů a více než dva tísíce vrstev vytvořených samotnými uživately.
Wikitude World Browser označuje svoje vrstvy jako světy. Ve srovnání s ostatními browsery má nejjednodušší tvorbu vrstev a zároveň nabízí možnost zobrazení několika vrstev najednou. Browser Junaio nazývá své vrstvy jako kanály a vznikl jako sociální síť pro sdílení 3D objektů, které lze zobrazovat v reálném prostředí. Uživatelé se zde registrují, mohou se stávat přáteli, sdílet své vrstvy apod. (Madden, 2011)
mohou setkat s AR v aplikacích určených pro zábavu, nebo obecně v marketingu a reklamě.
(Craig, 2013)
Obchod a marketing
Už ze své podstaty se reklama snaží využívat nových technologií, pomocí kterých se lze odlišit od konkurence a zaujmout tak potenciální zákazníky a zároveň vytvořit zapamatovatelnou kampaň. V reklamě se nejčastěji využívá marker AR, především pro zobrazení 3D modelu produku, který je zákazníkovi nabízen. Dále může zobrazovat video nebo doplňující informace o slevách a různých akcích, které se pojí s daným produktem či firmou. Markery bývají umístěny na inzertních plochách v letácích, katalozích, na billboardech nebo na baleních produktů. Jako příklad lze uvést tištěný katalog firmy IKEA, který obsahuje značky, místo kterých lze zobrazit 3D model daného nábytku ve skutečné velikosti. Zákazník má tak možnost vyzkoušet si, jak bude produkt vypadat přímo u něj doma. Ukázku AR firmy IKEA můžete vidět na obrázku č. 12. (Craig, 2013)