Využité výukové materiály

Pro vlastní realizaci tematického celku z žáky jsem vytvořil pracovní list a dva jeho doprovodné texty, které slouží jako vstup do tématu. Dále jsem vytvořil návod pro žáka, jak pracovat v prostředí Google MyMaps.

Texty 5.6.1.

Pro snazší úvod do tématu pracovního listu jsem vytvořil dva texty, jeden se týká tématu zimní turistiky a druhý tématu budního hospodářství. První text

vznikl tak, že se mi podařilo sehnat sborník časopisu Turistů z roku 1901. Ve kterém byl popsán zimní výlet skupiny lidí z Jilemnice na Petrovu boudu v Krkonoších. Tento text jsem v původní verzi přepsal, tak že jsem zachoval větnou skladbu a slovosled tehdejší doby a pouze vyměnil cíl cesty, Petrovu boudu za Klínové boudy. Původní mnou upravená verze textu byla na jednu stránku A4 s několika obrázky. Po konzultaci jsem se rozhodl pozměnit formu textu a pro snazší orientaci a menší náročnost do formy, která je inspirována komiksy a je v něm tedy méně souvislého textu, a více obrázků ilustrujících příběh viz.: příloha 1 – původní verze textu 1, příloha 2 – pozměněná verze textu 1.

Druhý text se věnuje historii a proměnám Klínové boudy v čase, inspirací pro tento text byla kapitola v knize Historie krkonošských bud, kterou vydala změnu nejen psanou ale i na obrázcích. Oba texty jsou opět součástí přílohy:

příloha 3 – původní verze textu 2, příloha 4 – pozměněná verze textu 2.

Mapy 5.6.2.

Mimo vlastní webovou mapu, kterou tvoří, žák pracuje ještě se třemi mapami v online prostředí. První mapou, kterou žáci používali byla stará německá turistická mapa Meinhold’s Wanderkarte vom Riesengebrige (Obrázek 29). Vydaná mezi lety 1935 – 1938, vydavatelstvím C.C. Meinhold &

Söhne v Drážďanech a jejím autorem je P. Winkler. Mapa je v měřítku 1:50 000. Mapu jsem zvolil proto, že jsem chtěl pracovat s německými toponymy krkonošských názvů. Jako druhou mapu jsem vybral Turistickou mapu Krkonoš z roku 1925 (Obrázek 30), kterou vydalo nakladatelství Šolc a Šimáček, společnost s.r.o.., a kterou upravoval řídící učitel z Dolních Štěpanic Jan Buchar. Tato mapa je zajímavá směsicí českých a německých toponym (např. Liščí boudy a hned vedle Kranz Baude). Obě tyto staré turistické mapy měli žáci k dispozici v prostředí webového prohlížeče

GEOREFERENCER od Univerzity Karlovy v Praze. Poslední mapou, se kterou žáci pracovali, byla moderní turistická mapa serveru mapy.cz.

Obrázek 29: Meinhold’s Wanderkarte vom Riesengebrige

Obrázek 30: Turistická mapa Krkonoš

Online pracovní listy 5.6.3.

Základním pracovním materiálem pro žáka byl pracovní list, do kterého zaznamenával své odpovědi na otázky, případně na základně otázek plnil úkoly do webové mapy. Pracovní list jsem rozdělil na tři části. A stejně tak jako texty zmíněné v předchozí podkapitole, tak také pracovní list prošel řadou úprav, ještě před tím, než jsem ho použil v hodině s žáky.

První část

První část pracovního listu, byla spíše zaměřena na práci s turistickou mapou.

Také se zde z velké části pracuje na webové mapě. Tato část obsahuje osm úloh, z nichž dvě jsou označeny hvězdičkou a jsou tedy náročnější než ty ostatní. Hlavním cílem této první části pracovního listu je především zvládnutí topografie, tvorba a práce s webovou mapou, dále pak porovnávání a analýza změn krajiny tak, jak je zachycena na mapách, práce s toponymy.

Druhá část

Druhá část pracovního listu, je zaměřena na budní hospodářství v Krkonoších a již tolik nepracuje s webovou mapou, ale spíše s textem a vyhledáváním informací na internetu. Tato část obsahuje pět úloh, z nichž tři jsou označeny hvězdičkou. Cílem této části je vysvětlení pojmu budní hospodářství, jeho vliv na krajinu Krkonoš.

Třetí část

Poslední část má charakter spíše evaluační, obsahuje čtyři úlohy, z nichž tři jsou shrnutím předchozích úloh první a druhé části. Poslední úloha je zde aby v pracovním listu byly prostoupeny všechny úrovně Bloomovy taxonomie

od nejnižších až po ty nejvyšší a zároveň, aby ty nejnižší či nejvyšší nepřevažovaly.

Q.1.1 Přečti si pozorně text č.1, zapiš si všechny důležité body, kterými procházeli výletníci trasu. Předpokládej, že trasa byla stejná tam i zpět.

Zapamatovat

Q.1.2 Turisté se samozřejmě nepohybovali ve volném terénu, ale postupovali po turistické cestě, prohlédni si starou mapu: Mapa Jana Buchara a zakresli do webové mapy jejich cestu z Bedřichova na Klínové boudy.

Aplikovat

Q.1.3 V dnešní době by museli výletnici za použití stejné trasy překonávat nejeden výrazný krajinný prvek, který ve staré mapě zakreslen není – jaký?

Analyzovat

Q.1.4 Do webové mapy zakresli tyto plochy a zjisti jejich rozlohu.

Aplikovat

Q.1.5 V mapách vyhledej tyto názvy a doplň do tabulky zbývající údaje. Porozumět

Q.1.6 Zeleně zabarvené názvy bud a vrcholů z předchozí úlohy zaznamenej do webové mapy, ke každému se pokus najít také historickou fotografii, pohlednici nebo ilustraci (pokud se ti nepodaří najít historickou, použij jakoukoli).

Aplikovat

Q.1.7 Prohlédni si tyto dva výškové profily a pohledem do mapy se rozhodni, který z nich patří trase výletu:

Analyzovat

Q.1.8 Zde je ukázka jedné speciality Krkonoš – k jakému účelu slouží, a kde se s ní můžeš setkat?

Porozumět

Q.2.1 Pohledem do staré mapy se pokus popsat, proč se horským stavením v Krkonoších říká ,, BOUDY‘‘?

Zapamatování

Q.2.2 Vyplň tabulku s nejdůležitějšími daty – co se tehdy stalo?

Porozumět a zjisti rozlohu celé luční enklávy.

Aplikovat jmény některých horských bud – zaznač tyto boudy do webové mapy.

Tvořit

Úlohy v pracovním listu zařazené dle: Revidované Bloomovy taxonomie (2001)

Úroveň Proces Příklady Počet úloh

1 Zapamatovat Q.1.1, Q2.1 2

2 Porozumět Q.1.5, Q1.8, Q2.2 3

3 Aplikovat Q.1.2, Q1.4,

Q.1.7, Q.2.4

4

4 Analyzovat Q.1.3, Q1.6,

Q.1.7

3

5 Hodnotit Q.2.3 Q.2.5 2

6 Tvořit Q.2.6 1

Tabulka 4: Úlohy v pracovním listu zařazené dle: Revidované Bloomovy taxonomie (2001)

Graf 1: Úlohy v pracovním listu zařazené dle: Revidované Bloomovy taxonomie (2001) 0

1 2 3 4 5

Zapamatovat Porozumět Aplikovat Analyzovat Hodnotit Tvořit

1 2 3 4 5 6

Úlohy v pracovním listu zařazené dle:

Revidované Bloomovy taxonomie (2001)

Počet úloh

5.7. Evaluace

Dalším krokem praktické části bylo ověření mnou navrhovaných pracovních listů a metodiky na cílové skupině žáků a jeho následné zhodnocení.

Hlavní cíle evaluace:

• Aplikace pracovních listů na cílové skupině.

• Přiměřenost, vhodnost a náročnost úloh vzhledem k mentální úrovni a schopnostem žáků.

• Použitelnost a srozumitelnost pracovních listů.

• Celkový přínos a využitelnost metodiky.

Prostředky evaluace:

• Hodnocení pracovních listů.

• Hodnocení webových map.

Průběh evaluace 5.7.1.

Jak jsem již uvedl výše evaluaci jsem prováděl na skupině žáků 8.B ZŠ Komenského 288 v Jilemnici. Vzhledem k situaci jsem k evaluaci využil metody distančního vzdělávání (videohovor, samostatnou práci žáků).Týden před samotným ověřením, jsme s žáky měli přípravnou lekci o délce zhruba 30 minut. Během níž jsem žákům vysvětlil, několik základních termínů z oblasti webové kartografie. Ukázali a procvičili jsme si, jak používat různé druhy online map, jak pracovat s prostředím Google Map. Vytvořili jsme jednoduchou mapu, kde každý zaznačil místo svého bydliště, cestu do školy, případně cestu do školy od autobusového nádraží. Jelikož hlavním cílem této přípravné hodiny bylo vyřešení problémů s přihlašováním do prostředí Google MyMaps a seznámení se s ním. Lze říci, že cíle hodiny byly naplněny.

Podobné procvičení jsem s žáky provedl také při ověřování této mnou navrhované metodiky, kdy jsme si společně udělali část z pracovního listu.

Konktrétně část úkolu Q1.2. a Q.1.6. tak, abychom si společně zopakovali

práci v prostředí Google MyMaps. Po té již následovala samostatná práce žáků, při které jsem jim byl v rámci videohovoru k dispozici. Tato společná část trvala 45 minut, žáci se zaměřovali především na úlohy spojené s webovou mapou. Po skončení videohovoru následovala již samostatná práce žáků v rámci domácího samostudia. Já byl v této době k dispozici na různé dotazy skrze internetovou komunikaci. Jak jsem již uvedl výše, tak termín odevzdání práce jsem rozdělil na dvě části. Webovou mapu museli žáci odeslat v intervalu 12h, na ostatní úlohy v pracovním listu měli poté další dva dny. Důvody pro tato pravidla jsou popsána v kapitole výše.

V dalším týdnu po splnění pracovních listů, jsem si žáky naplánoval krátkou videokonfereci, kterou jsem využil na slovní zhodnocení a okomentování jejich prací a zároveň jsem si také vyslechl jejich zpětnou vazbu, které úkoly jim přišli zajímavé, které náročné atd.

Hodnocení pracovních listů 5.7.2.

V rámci této podkapitoly se budu věnovat zhodnocení pracovních listů.

Pracovní listy byly odeslány všem 18ti žákům třídy 8.B. Z těchto 18ti žáků se online výuky zúčastnilo 16 žáků, dva žáci se zatím ještě nikdy nepřihlásili do učebny, ani se neúčastnili videohovorů. Nutno podotknout, že je jejich aktivita nulová i v ostatních předmětech. Pracovní listy od žáků jsem po jejich zkontrolování rozdělil do třech skupin:

• V první skupině splňují minimální požadavky, obsahují tedy vyplněné nebo správně vyplněné jen některé úlohy, zpravidla ty, které jsou v rámci Bloomovy taxonomie na nižších patrech. Této úrovně dosáhli tři žáci z celkového počtu 16ti. Příkladem takového pracovního listu, je list, který je součástí příloh viz. příloha č. 5.

Příkladem takové pracovního listu, je list, který je součástí příloh viz příloha č. 6.

• Poslední skupinou jsou žáci, kteří dosáhli té nejvyšší úrovně, podařilo se jim splnit správně všechny úlohy v pracovním listu. Tuto úroveň splnilo 5 žáků z celkového počtu. Příkladem takového pracovního listu, je list, který je součástí příloh viz příloha č. 7.

Graf 2: Počet žáků, dle jejich úrovně dosažené splněním pracovního listu

Jak můžeme vidět z grafu výše, tak se polovina žáků dostala na úroveň optimální, což považuji za známku toho, že náročnost úloh v pracovním listu je zvolena vhodně vzhledem k mentálním schopnostem a dovednostem žáků.

Naopak minimální úrovně dosáhli jen tři žáci z celkového počtu, z nichž jedna má diagnostikovanou specifickou poruchu učení. Jak jsem uváděl v kapitole 5.2.1 Výběr třídy, takto diagnostikování žáci jsou ve třídě tři. Jeden z těchto žáků se této evaluace neúčastnil a jedna žákyně dosáhla úrovně optimální.

Na nejvyšší úroveň dosáhlo pět žáků. Je otázkou do diskuze, zda toto číslo není příliš veliké a jestli by úlohy nemohly být ještě trochu náročnější.

Hodnocení webových map

Také v rámci hodnocení webových map jsem si vytvořil tři úrovně tak, aby tyto úrovně korespondovaly s cíli celého vzdělávacího bloku. Zajímavým faktem bylo to, že u několika dětí úrovně pracovního listu a mapy nesouhlasily.

• Minimální úroveň – Této úrovně dosáhli čtyři žáci z celkového počtu 16ti.

• Optimální úroveň – Této úrovně dosáhlo deset žáků z celkového počtu.

• Excelentní úroveň – Této úrovně dosáhli pouze dva žáci.

Graf 3: Počet žáků, dle jejich úrovně dosažené splněním webové mapy

Z grafu můžeme vidět, že dále než na minimální úroveň se nedostala téměř polovina žáků. Je otázkou, zda to bylo způsobeno náročností úloh nebo distanční formou výuky a samostudiem. Pozitivní je, že opět polovina žáků, dosáhla úrovně optimální, z čeho lze tedy usuzovat, že většina úloh byla nastavena správně. Větší počet žáků na minimální úrovni, mohl být tedy způsoben nastavenou formou výuky, kterou bohužel v době provádění této praktické části nešlo nahradit jinou. Také je patrné, že se dva žáci dostali na nejvyšší úroveň, u nich je vidět opravdu velký rozdíl ve zpracování map oproti žákům z úrovně optimální. Jako zajímavý fakt spatřuji v tom, že na tuto

úroveň dosáhli žáci, kteří nedosáhli excelentní úrovně při práci s pracovním listem. Během zhodnocení jsem se od žáků dozvěděl, že je právě tato část práce velmi zaujala a bavila.

Dalších stránkách uvedu a okomentuji tři vybrané mapy z úrovní minimální, optimální a excelentní.

Níže uvedená mapa (Obrázek 31) je jedna z nejslabších map, které mi byly odeslány k hodnocení. Můžeme zde pozorovat velký zmatek v uspořádání mapových znaků a vrstev. Také zde chybí spoustu bodů a ploch, které se měly v mapě objevit. Faktem zůstává, že je každá z úloh započatá, avšak nedokončená. Otázkou je, zda na jejich dokončení potřeboval žák více času, či radu, motivaci nebo usměrnění.

Obrázek 31: Mapa minimální úrovně

Druhá mapa (Obrázek 32) je z úrovně optimální. Zde jsou vyplněny téměř všechny úlohy, ovšem i tady je drobný zmatek v legendě, vrstvách a mapových znacích. Můžeme nalézt i jisté nepřesnosti. U některých značek dále chybí popisy a další atributy. Tyto nedostatky se objevovaly u většiny webových map. Je to dáno především, nezkušeností s tvorbou map.

Obrázek 32: Mapa optimální úrovně

Tato mapa (Obrázek 33) je asi tou nejlepší mapou, kterou žáci vytvořili. Jsou zde obsaženy všechny mapové značky tak, jak mají být, jsou logicky roztříděné a přehledné, mají všechny náležitosti.

Obrázek 33: Mapa excelentní úrovně

5.8. Návrh změn v pracovních listech

V této části se budeme zabývat návrhem změn v pracovních listech.

Na základě evaluace bych v pracovních listech navrhnul tyto změny:

Z první části pracovního listu odstranit úlohu Q.1.4, ve které žáci zakreslují vybrané jevy do webové mapy, konkrétně se jedná o plochy sjezdovek. Tuto úlohu bych odstranil proto, že je vlastně kopií úlohy předcházející jen s tím rozdílem, že v předešlé úloze zakreslovali žáci místo plochy cestu.

Dále bych pozměnil úlohu Q.2.4, ve které mají žáci za úkol změřit pomocí vhodného nástroje plochu enklávy Klínových bud, ale dále již s touto

informací nepracují. Tuto úlohy bych tedy rozšířil o úkol porovnání naměřených hodnot s hodnotami, které by naměřili na historické mapě.

Pro nadané žáky bych také přidal úkol, v rámci kterého by museli sami navrhnout řešení trasy z bodu A do bodu B, ten by ale musel splňovat určitá kritéria – zastávky, nastoupané a sestoupané výškové metry, čas při rychlosti chůze například 5km/h.

Znění této úlohy by tedy mohlo být:

Vytvoř trasu výletu, ze Špindlerova mlýna na rozcestí Klínovka, tak aby jsi šel stále po turistické cestě, nenastoupal více než 1000 výškových metrů a při rychlosti chůze 5km/h trasu stihl ujít za maximální čas 2,5h.

Tato úloha by byla v rámci Bloomovy taxonomie v nejvyšších úrovních.

Její obtížnost můžeme ještě ztížit právě využitím starých map.

Další změnou, kterou vidím jako zásadní, při níž by bylo potřeba celou metodiku přepracovat, by bylo převedení celého tematického bloku ven do terénu. Mapa nám sice do určité míry supluje terén, ale myslím si, že by došlo ještě k většímu propojení a upevnění informací, kdybychom mohli být v autentickém terénu a pracovat v rámci terénní exkurze. Spolu s tím by bylo potřeba upravit strukturu celého pracovního listu, odpadla by část práce s elektronickou mapou. Naopak bychom mohli přidat část výzkumnou například: měření vzdáleností a plochy přímo v terénu, mapování bud a starých cest, které se ve vybraném regionu vyskytují. Zároveň bychom mohli některé horské boudy přímo navštívit a vést řízený rozhovor s některým z budařů.