Záznam zúčastněného pozorování 1. a 2. Fáze, vyhodnocení

4 Návrh programu letního tábora

4.13 Záznam zúčastněného pozorování 1. a 2. Fáze, vyhodnocení

V této části bakalářské práce jsou záměrně zaznamenány poznatky zúčastněného pozorování obou fází a následně vyhodnoceny (reflexe). Hodnocení je vyjádřeno slovně a rovněž hodnotící stupnicí, která je vyjádřena v procentech (%).

Níže uvedené hodnocení a znázornění výsledků v grafu vyjadřuje míru rozvoje sociálních a komunikativních kompetencí u 6 respondentů (dětí) ze sociálně znevýhodněného prostředí za pomocí programu letního dětského táboru.

90 Respondent č. 1 – Irena

Oblast - Sociální a personální kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Nevěděla, že porušuje nějaké pravidlo a museli jsme jí vždy říkat, jaké pravidlo porušila a jestliže za něj byla nějaká sankce, tak jsme ji museli ohlídat, aby vše splnila.

 Vůbec se nezapojovala do skupinových a kooperativních činností.

 Ohledy k druhým moc neprojevovala.

 Když se zrovna chvíli na nějakou činnost soustředila, tak pomáhat chtěla se vším. Pořád si „nevěděla“ rady.

 Při ručních pracích měla už o trochu vyšší sebedůvěru. Jinak při různých hrách si myslela, že nemusí pracovat, tak byla se svojí sebedůvěrou trochu na výši, než by bylo potřeba.

 Nedokázala se stále soustředit na různé činnosti, i když byly pravidelné pauzy, abychom je nezatěžovaly.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Věděla, že porušila pravidla, ale dělala, že žádné neporušila.

 Musela se zapojit do činnosti, kde se spolupracovalo, protože ji k tomu donutila Andrea. Musela ji však neustále do všeho nutit. Tím, že byly rozděleny jako dvojice, tak se Irena musela alespoň trochu snažit.

 Rušila Andrejku a ohleduplnost k ní také neprojevovala. Netrápilo jí, že prohrává, a když zrovna vyhrávaly, tak jí to bylo také jedno.

 Kdykoliv jí Andrea přinutila spolupracovat, tak Irena se pořád nás vedoucích ptala a jak se to má udělat, jaký je výsledek. Samozřejmě kdyby poslouchala a chtěla, tak by nepotřebovala pomáhat. Kdyby dala hlavu dohromady s Andrejkou, tak by se nehlásila neustále o pomoc.

 Při ruční práci musela být stále chválená, aby dopletla třeba náramky. Během her zjistila, že musí pomáhat, ale stejně tu Andrejku nechala pracovat ve většině případů samotnou a myslela si, že jí to vše projde. Při každé hře jsme ji připomínali, že má spolupracovat s Andrejkou, aby vyhrály.

 Byla netrpělivá, říkala, že hry trvají moc dlouho. Soustředila se jen chvíli, když ji Andrea napomenula, ale pak se zase přestala soustředit a vyrušovala i ostatní skupiny, když jí byly na blízku.

91 Oblast - Komunikativní kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Nedokáže stále naslouchat mluvnímu projevu ze strany dětí i dospělých.

 Pochopí jen jednoduchý text, ale neprokáže porozumění textu, který je už trochu těžší.

 Nemá dostatečnou slovní zásobu, protože neustále hledá slova, která by řekla.

 Gesta při komunikaci moc nepoužívá, spíše stojí ve strnulém postoji.

 Nedokáže v textu najít nějaké informace, protože se o to ani nepokusí. Když měla sama za sebe něco najít v textu, tak řekla, že to dělat nebude.

 Nedokáže formulovat a vyjadřovat své myšlenky v logickém sledu.

 Dlouho trvá, než pochopíme, co chce vůbec říct. Když se na něco zeptáme, zvedne ruku dříve, než si promyslí, jak řekne odpověď. Občas ji ani nakonec neřekne.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Mluvní projev již dokáže alespoň chvíli vyslechnout, ale nevydrží ji to dlouho a začne vyrušovat ostatní skupiny.

 Spíš se jí nechce pochopit text, než že by mu nerozuměla. Když si ho nepřečte, tak ho nikdy nepochopí. U etikety, nechala číst Andrejku, tak jsem jim řekla v průběhu hry, ať se vymění. Chvíli četla Irena a odpověděla jen na jednu otázku, takže to moc dlouho nevydržela. Odpověď nedávala moc smysl, přitom byly otázky stavěné tak, že mohly opsat přesně odpověď na otázku.

 Slovní zásobu si určitě rozšířila, jde o to, jestli slova bude znát a používat i nadále. Na konci tábora dokázala odpovědět krátkou větou na otázky, které jsme opakovali celý týden.

 Gesta stále nepoužívá, když nemusí. Když je má použít při hře a má ukázat třeba jen zvíře, tak to dokáže. Když však má ukazovat něco delší dobu, tak už to nedokáže a raději jen stojí s připaženýma rukama.

 Dokáže najít v textu místo, kde se skrývá odpověď, ale už ji nedokáže napsat na papír, nebo odpovědět celou větou.

 Stále se nedokáže vyjadřovat v celých srozumitelných větách. Když něco potřebuje, tak hledá slova, která použít. Občas ji to slovo co nejspíš myslí poradit a pak teprve větu dořekne.

REFLEXE - respondent č. 1:

Irena se téměř během tábora nezlepšila. Je vidět nepatrné zlepšení. U Ireny jsem zjistila ze zúčastněného pozorování, že je potřeba dlouhodobějšího působení do budoucna z naší strany směrem k ní, protože má největší výkyvy jak v chování, soustředěnosti, tak ve spolupráci s ostatními dětmi.

Respondent č. 2 – Kateřina

Oblast - Sociální a personální kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Jednou pravidla respektuje a podruhé už ne. Jeden den to vypadá nadějně a další den vypadá, jak když je na faře poprvé.

 Spolupracuje ve skupině, jen když jí ta skupina, do které je přidělena, vyhovuje.

 Když byl někdo pomalý ve skupině nebo mu něco nešlo udělat, tak Kateřina k němu nebyla ohleduplná a nadávala mu, tím srážela jeho sebedůvěru.

 Kateřina o pomoc vedoucí nikdy moc nežádala, ale udělala to vždy po svém, i když to bylo třeba špatně. Když se jí vedoucí snažil pomoci, tak bylo vidět, že tu pomoc nechce, ale nic si nedovolila říct.

 Věří si nejvíce ze všech dětí. Občas se její sebedůvěra trochu sníží tím, že nevyhraje hru. Vyhrává však většinu her, kde je potřeba fyzičky. Tím, že si hodně věří, nepožádá o pomoc a nedokáže ji vždy přijmout, a pak prohraje nějakou hru, tak jí ta sebedůvěra klesne.

 Dokáže soustředit svoji pozornost hlavně na pohybové hry. Když je nějaká hra, u které si má něco zapamatovat, hledat, vymýšlet, tak už se její soustředěnost hodně vytrácí.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Po celém týdnu tábora si na pravidla zvykla, protože dostávala ze začátku nějaké sankce za porušení pravidel. Tím, že tábor trval 6 dní, tak to byla delší doba na to, aby si na pravidla zvykla. Ne vždy je sice respektovala, ale na konci je respektovala o dost více než na začátku tábora.

 Na táboře se snažila spolupracovat, protože byla ve skupině s Karlou. Káťa byla ráda, že může pracovat s Kájou, a proto se lépe zapojila do všech aktivit, i když ne vždy, protože hodně spoléhala na Karlu, že to za ni nějak vyřeší, když jí se nechce.

 Když byly jenom dvě ve skupině, tak projevovala určitě větší ohleduplnost, než kdyby jich bylo ve skupině více. Když však na nějakou hru byly spojeny s jinou skupinou, tak už tu ohleduplnost k celé skupině neměla.

 Naštěstí byla s Karlou, která se o pomoc nebála požádat. Karla se Kateřiny neptala a jednoduše zašla za námi a zeptala se.

 Stále si věří, ale naučila se prohrávat. Takže jí to, že prohraje, nevadí tolik, jako ze začátku.

 Soustředí se stále nejvíc u pohybových her a to se dokáže soustředit po celou dobu. Jak se začne hrát hra, kde musí něco ve skupině něco vymyslet, tak se ze začátku chvíli soustředí, ale pak to dodělává za ni Karla.

Oblast - Komunikativní kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Naslouchat mluvnímu projevu dokáže jen, když chce. Například u vysvětlení pravidel her ze začátku poslouchá, když ji však hra moc nezaujme, tak už neposlouchá.

 Děj příběhu Kateřina chápe, dokáže i říct o čem text je, v krátkých jednoduchých větách, které dávají smysl.

 Významy pojmů z běžného života, které Kateřina používá, v běžné komunikaci mezi dětmi.

 Při běžné komunikaci má hodně aktivní ruce. Když se jí něco nelíbí, tak s nimi mává kolem sebe. Používá i hodně mimiku. Když však má použít cílenou pantomimu, tak vypadá, že se všechna její gesta vypařila.

 V textu, kde má vyhledat nějaké informace se už trochu ztrácí. Nedokáže najít celou odpověď.

 Dokáže formulovat své myšlenky v krátkých větách, občas s nějakou pauzou. Když má dost času a může si promyslet větu, kterou chce říct, tak ji řekne srozumitelně.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Zjistila, že když je něco vysvětlováno všem, ale musí poslouchat každá skupina, protože budou hrát hru jen v té malé skupině, tak si pravidla nakonec vyslechla. Sice ne moc pozorně, ale když daly hlavy dohromady s Karlou, tak ty pravidla nakonec pochopily.

 Kateřině nedělá problém pochopit děj nějakého textu, který se vypráví. Dokáže ho převyprávět nebo odpovědět na nějakou otázku k němu. Ale musí se v tu chvíli soustředit na danou činnost.

 Tím, že byl zaměřen tábor na informace hlavně ze zeměpisu, tak neznala názvy kontinentů a pletla si je neustále se státy. Věděla, kdo je mrož, ale nevěděla, jak vypadá.

A to jsou informace z běžného života.

 Při komunikaci vhodně používala gesta. Když někomu fandila, tak používala hodně gesta. Ale když měla vymyslet, jak ukáže nějaké zvíře, tak si už nevěděla rady.

 Kateřině nedělá problém pochopit děj textu, ale je líná prokázat porozumění tím, že by odpověděla na zadané otázky. Chvíli se vystřídaly, ale Kateřinu to nebavilo, protože nevěděla co přesně je odpověď. To opět nechávala na Karle. Když měly seřadit kartičky, jak vzniká papyrus, tak se zapojila už lépe.

 Dokáže vyjádřit své myšlenky v logickém sledu, ale potřebuje na to více času, aby si to nejdříve promyslela a pak teprve řekla.

REFLEXE respondent č. 2:

Když je Kateřina ve skupině, která ji vyhovuje, tak zvládne mnohem více věcí. Více respektuje pravidla, když ji někdo neprovokuje. U jednotlivých kompetencí se zlepšila díky tomu, že byla ve skupině ve dvojici. Kdyby byly tvořeny větší skupiny, tak by toho neukázala tolik a já bych nezjistila co vše je schopná udělat.

95 Respondent č. 3 – Karla

Oblast - Sociální a personální kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Respektuje pravidla, když ji někdo nevyrušuje, to se nechá jinak strhnout kolektivem.

 Dokáže se zapojit a spolupracovat při skupinových a kooperativních činnostech. Je vůdčím typem pro každou skupinu. Vždy skupinu pozitivně motivuje.

 Karla je ohleduplná k ostatním při každé činnosti a také k jejich výsledkům.

 Pomoc dokáže přijmout ale i o ni požádat. Požádá vždy slušně o pomoc, že zvedne ruku jako ve škole, i když je na táboře.

 Ne vždy si věří, a proto potřebuje chválit a podporovat v různých činnostech.

 Karla dokáže určitě soustředit pozornost na jednu činnost po určitou dobu. Má trpělivost s dětmi, kterým něco nejde. Vždy jim ráda pomůže.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Respektovala pravidla, protože na táboře nebyl žádný rušící element a ve skupině byly jen dvě, takže ji neměl kdo vyrušovat, že pravidla porušovala.

 Tím že byly ve skupině jenom dvě, tak se musela ve skupině hodně snažit, aby každou činnost dotáhly do konce, protože Kateřina jí nebyla vždy nápomocna při nějakých těžších hrách. Musela spoléhat hodně na sebe.

 Byla občas až moc ohleduplná ke Kateřině a měla ji více zapojit do činností, protože by nemusela vydávat ze sebe tolik úsilí.

 O pomoc na rozdíl od Kateřiny požádala několikrát a byla ráda, že pochopila, co má dělat, nebo pochopila lépe pravidla atd.

 I když skupinu vedla, tak ne vždy si věřila. Potřebovala utvrdit v tom, že dělá správný postu, nebo že se jejich činnost blíží ke konci. Hodně ji pomůže, když ji někdo pochválí.

 Dokázala se soustředit při většině aktivit. Občas už soustředěnost ztrácela, protože viděla, že Kateřina se také nesoustředí. Je trpělivá při jemné motorice.

Oblast - Komunikativní kompetence:

96 Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Dokáže naslouchat mluvnímu projevu a to jak vedoucích, tak i ostatních dětí.

 Pochopí děj příběhu a dokáže ho i popsat krátkými větami. Má problém s tím, že stydí něco říct nahlas, protože se bojí, že to řekne špatně nebo že odpoví špatně.

 Karla chápe běžné pojmy, co se kolem ní používají. Cizí slova však nechápe jako např.

migrace.

 Při komunikaci si pomáhá hodně gesty. Když jí nejde se vyjádřit, tak pohybuje rukama.

Před dětmi nerada ukazuje pantomimu. Stydí se a bojí se, to ukáže špatně.

 Dokáže pracovat s textem, ale občas se zeptá, jestli to má správně, protože si nevěří.

Nechce to zkazit své skupině.

 Má problémy vyjádřit v logickém sledu své myšlenky. Musí mít čas na zformulování věty. Když za námi přijde a ptá se nás na něco, tak mluví stručně, rychle, srozumitelně.

Ale když se jí na něco zeptáme v průběhu programu, tak nedokáže rychle odpovědět a musí si odpověď zformulovat a pak ji teprve řekne.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Dokáže vyslechnout pravidla, nebo různé dopisy, které byly čteny v průběhu celého tábora.

 Pochopila text psaný na téma etiketa. Když jsme se zeptali, co vše se dozvěděly, tak dokázala několik věcí říct. Dokonce řekla i nějaké nové informace na které jsme se v otázkách neptali. Takže text četla opravdu všechen a nezaměřovala se jen na otázky a odpovědi. Mluvila v hodně krátkých větách. Stydlivost se jí trochu během tábora odbourala, ale stejně měla problém mluvit přede všemi nahlas.

 Chápe významy pojmů z běžného života, ale též nevěděla, co je třeba kontinent a nemohla si to zapamatovat. Když jsme ji řekli světadíl, tak to už věděla.

 Když nemůže přijít na vhodné slovo, co by chtěla říct, pohybuje u toho rukama a pomáhá si jimi k najití správného slova. Krátké ukázání zvířete pantomimou jí již nevadí, ale delší ukazování až ano.

 Dokáže v textu najít odpovědi na zadané otázky. Neptá se tolik vedoucích, jestli to má správně, už si více věří.

 Rychleji zformuluje odpověď, když se ji z ničeho nic na něco zeptáme. Při noční hře se jí Kleopatřina služebná zeptala, jestli bylo složité pro ni najít část pokladu a ona odpověděla: „Ne, byl to jednoduchej úkol“.

97 REFLEXE respondent č. 3:

Karla po celou dobu respektovala skoro všechna pravidla včetně Petra.

Spolupráce ve skupinách ji nedělá problém, když jí nikdo nepomůže s nějakou činností někdo ze skupiny, tak to udělá sama. Práce s textem jí jde, občas píše hrubky, ale dokáže odpovědět celou větou. Pravidla si též dokáže vyslechnout.

Kdyby se Karle někdo věnoval každý den, určitě by toho zvládla za svůj život hodně.

Respondent č. 4 – Andrea

Oblast - Sociální a personální kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze programu letního dětského tábora na respondentu:

 Respektuje pravidla podle toho, jestli má náladu nebo ne.

 Dokáže spolupracovat a zapojit se do skupinových a kooperativních činností. Když jí skupina nesedne, tak bývá ke spolupráci někdy pasivní.

 Dokáže být i neohleduplná ke hráčům ve skupině i ke svým sourozencům. Když se jí spolupráce ve skupině nelíbila, tak na ně zvyšovala hlas, až občas křičela.

 Sama o pomoc požádá, ale ihned tvrdí, že to nejde vyřešit, nejde najít, že tam odpověď není, aniž by se snažila to sama vyřešit. Řekla jsem jí, že slova nejde, neumím, neexistují.

 Má nižší sebedůvěru, jak ve vedení skupiny, tak při pracovních činnostech. Vždy jí stoupne, když ji někdo pochválí, pomůže jí pochvala i od jiných dětí.

 Dokáže se soustředit, když ji zrovna nikdo nevyrušuje a když ji činnost baví.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Pravidla respektovala, ale občas ji vyrušovala Irena svou neklidnou povahou. Po porušení pravidel následovaly sankce a pak se Andrea zlepšila.

 I když ji ve spolupráci neměl, kdo podpořit, tak se snažila spolupracovat s Irenou.

Neměla to lehké, ale zvládla to.

 Při skupinových činnostech byla ohleduplná a Irenu se snažila zapojit do činností, i když se s Irenou nemají moc rády.

 Netvrdila nám, že něco nejde, ale ptala se už jen na věcné dotazy např. k pravidlům her, jestli mají správný postup atd.

 Sebedůvěra jí během tábora stoupla, protože jsme ji chválili, i když nevyhrávaly s Irenou, tak jsme je povzbuzovali během her. To jí vždy povzbudilo, i když jí Irena hry kazila.

 Občas ji vyrušovala Irena a Andrea se nedokázala tolik soustředit. Kdyby měla absolutní klid, tak by toho zvládla více.

Oblast - Komunikativní kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Dokáže vyslechnout pravidla her a různé povídání na různá témata např. ke knížkám.

 Chápe děj všech textů, které se četli. Dokáže převyprávět děj textu s menším zaškobrtnutím. Potřebuje též trochu času na zformování myšlenky.

 Má menší slovní zásobu než třeba Karla a Petr. Chápe významy z jejího běžného života.

Ne však nějaká složitější cizí slova, jako je emigrace.

 Její gesta pře komunikaci nejsou vůbec výrazná. Když mluví tak ruce nepoužívá, ale když je nervózní tak si hraje s vlasy. Při pantomimě se stydí, takže je těžké, aby něco ukázala, když nechce.

 Nerada pracuje s textem, protože říká slova, jak jsem výše zmínila, nejde, neumím a to říká hlavně u práce s textem.

 Dokáže formulovat věty, ale potřebuje čas na srovnání myšlenek v hlavě. Když má odpovědět na otázku, předem si promyslí odpověď, pak se teprve přihlásí. Používá krátké věty, jsou i po promyšlení, méně srozumitelné ale dají se pochopit.

Záznam skutečností 2. fáze na respondentu:

 Měla problém s pozorným posloucháním, protože ji vyrušovala Irena. Když se Irena zklidnila, tak Andrea pozorně vyslechla pravidla her nebo čtení dopisů.

 Chápe děj textu a ví, o čem se v něm vypráví. Dokáže podle dopisu najít místo, kde se schovává další text. To vypovídá o tom, že děj dopisu pochopila.

 Má stále mezery v cizích slovech, které jsou běžně k zaslechnutí např. kontinent. Toto slovo nedokázala vůbec popsat a po celý tábor si kontinenty pletla se státy.

 Stydí se stále projevovat gesta nějak více před ostatními, hlavně asi před námi vedoucími. Protože, když je sama tak si ráda zatančí a ruce při tanci používá, ale nechce se nějak více projevovat před námi vedoucími.

 To, že byly ve skupině jenom po dvou a ještě k tomu s Irenou, dalo Andreje hodně.

Musela spoléhat hodně na sebe a ještě dokázat zapojit Irenu. V textu dokáže najít informace, které potřebuje. Déle ji trvá, než nějaký text přečte a porozumí, ale nakonec informace najde.

 Vyjadřuje se stále stejně, potřebuje čas na promyšlení věty, kterou chce říct. Mluví hodně rychle a to ji brání v tom, aby řekla větu srozumitelně.

REFLEXE respondent č. 4:

Ze zúčastněného pozorování jsem vypozorovala, že Andrea se zlepšila v některých kompetencích jen o trochu. V některých zůstala na stejné úrovni, jako byla na začátku.

Více si začala věřit, protože jsem jí více chválila. Dokáže spolupracovat i s dětmi, které nemá moc v oblibě. Respektuje více pravidla. Čím častěji se zaměřujeme na víkendech a táborech na stejná pravidla, tak tím více je respektuje.

Respondent č. 5 – Petr

Oblast - Sociální a personální kompetence:

Záznam skutečností 1. fáze na respondentu:

 Respektuje pravidla, když nepřijde na víkendovou akci Pepa. Když se dají oni dva dohromady, tak porušují nejvíce pravidel ze všech dětí.

 Dokáže spolupracovat se všemi, kromě Pepy. S ním vymýšlí hlouposti, místo toho, aby se oba zapojili a spolupracovali.

 Byl ohleduplný ke všem, ve všech skupinkách, občas to ale nevydržel a někomu vynadal, protože nespolupracoval, nezapojoval se do her a byl pasivní.

In document ostř edí kompetencí zne v ýhodněného a (Page 90-106)