Posudek oponenta na bakalářskou práci
Autor/ka BP: David Dvořák
Studijní obor: PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU
Název práce: Důsledky autoritativní výchovy pro volbu vlastního rodičovského stylu
Oponent/ka práce: PhDr. Magda Nišponská, PhD.
Hodnotící kritéria
Sp lň uj e be z vý hr ad
Sp lň uj e s dr ob ný mi vý hr ad a mi
Sp lň uj e s v ýh ra da mi
Ne spl ňuj e
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce
patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány. x Práce splňuje cíle zadání.
x Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární
literaturu. x
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících
metodologických postupů. x
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich
diskutováno. x
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
x V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci
práce a ke stanoveným cílům. x
A. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob
citací v rámci práce, je typograficky jednotná. x Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
x Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
x
1
A. přínos práce (tvůrčí přístup studujícího, kompilační
hodnota, využití pro praxi) x
2
Celkové hodnocení práce:
Bakalářská práce je zaměřena na zjišťování důsledků autoritářské výchovy pro volbu vlastního rodičovského stylu. Autor pro splnění svého výzkumného záměru použil kvalitativně-kvantitativní šetření.
Bakalářská práce je zpracována pečlivě a obsahuje značné množství informací, které autor zpracoval na základě nastudované literatury. Předkládaná bakalářská práce působí dojmem, že se autor již dlouhodobě zajímá o problematiku rozvoje osobnosti a jeho možných komplikací, mezi které nesporně patří důsledky autoritářské výchovy. Přínos této diplomové práce je nepochybný. Na druhou stranu smyslem bakalářské práce je i jisté prokázaní, že diplomant při psaní odborného textu dokáže přiměřeně používat kvalitativní metody, kterým se v rámci studia naučil. Zde musím konstatovat, že standardní metodologický postup byl autorem zohledněn pouze sčásti. Musím zde poukázat na autorovo opomenutí alespoň stručné interpretace výsledků. Ačkoliv v kapitole “Interpretace dat” autor uvádí velice ilustrativní ukázky výpovědí respondentů (data), vynechává žádoucí doplňující vysvětlení a interpretace (např. logickou myšlenkovou analýzu toho, jakým způsobem vybrané výpovědi ilustrují autorovi teze, zda lze prostřednictvím výpovědí respondentů doložit možný destruktivní dopad autoritářské až despotické výchovy, etc.). Autorovi jistě neschází potřebná teoretická erudovanost, ani schopnost hlubšího náhledu, což je patrné ze zpracování části teoretické. S odstupem času, jež uplynul od sepsání práce, může zamrzet nejvíce jeho samotného, že vlastní výzkumné interpretace zjištěných dat nerozvedl. Po stránce formální je práce v pořádku a především z teoretické části je patrná zdařilá snaha o výstižné a systematické uchopení tématu. Práci však právě kvůli uvednému nedostatku hodnotím stupněm dobře, avšak v případě úspěšné obhajoby a po zvážení komise je možné i hodnocení velmi dobře.
Námitky a doporučení:
- doporučila bych alespoň stručnou kapitolu o posttraumatickém růstu – jak mohou takzvané negativní zkušenosti podnítit pozitivní zdroje zvládání a osobní sílu člověka.
Pouze jako subkapitolu zmíněného tématu bych zmínila knihu “Čtyři dohody”, tato kapitola působí nosně, což nepovažuji za zcela šťastné, nejde totiž o odborný text.
- doporučila bych začlenit alespoň stručnou kapitolu o neurobiologii – jak významně zážitky z období dětství formují synaptická spojení v mozku – v dnešní době se mezi odborníky diskutuje o existenci tzv. zrcadlových neuronů, které hrají velikou roli při
“vstřebávání” emočních vzorů dítětem – tyto neurony mozek dítěte jaksi vylaďují na pečovatele (attunement – dr. Siegel).
- doporučila bych alespoň stručnou, ale jasně vymezenou kapitolu o zdůvodnění necitlivosti a autoritářských rysů na straně rodiče – zmínit psychologické kategorie:
poruchy osobnosti, traumata z dětství a narušená vztahová vazba.
Náměty pro obhajobu:
1.Diskutujte o konceptu ranné citové vazby a jeho možného determinujícího vlivu na vývoj osobnosti takovým směrem, který zásadně naruší kapacitu člověka rozlišovat a naplňovat potřeby
3
vlastních dětí. Lze podle Vás “volbu vlastního rodičovského stylu” považovat za “svobodnou” v pravém slova smyslu u rodiče, jehož ranná vztahová vazba s matkou byla závažně narušená?
2.Jak chápete pojem “porucha osobnosti”. Jak se tento stav projevuje zejména ve vztazích vůči lidem a zejména vůči dětem?
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: DOBŘE
Datum: 3. 8. 2014 Podpis
:
4
